Recenzovaný Uvedeny jsou výsledky rozsáhlé studie týkající se vzpěrných délek kruhových ocelových oblouků. Studie v Části 1 pokrývá oblouky dvojkloubové a vetknuté, v Části 2 oblouky trojkloubové s vrcholovým kloubem vidlicovým (pouze v rovině oblouku) a trojkloubové oblouky s vrcholovým kloubem úplným (v rovině i z roviny oblouku). Všechny studie jsou provedeny pro tři typy rovnoměrného zatížení (svislé po délce oblouku, svislé na půdorys oblouku a zatížení radiální). Hodnoty vzpěrných délek ekvivalentního přímého (Eulerova) prutu s konstantní osovou silou odpovídající maximální osové síle v patce oblouků jsou uvedeny ve formě grafů pro uzavřené trubkové průřezy, pro různé otevřené válcované průřezy IPE a různé širokopřírubové průřezy HEB. Studie navazuje na článek autora Stabilita ocelových kruhových oblouků [1], obsahující úvodní stabilitní analýzu dvojkloubových oblouků.

Recenzovaný Príspevok sa zaoberá experimentálnym porovnaním vplyvu orientácie otvorov na šmykovú odolnosť proti pretlačeniu lokálne podopretých dosiek bez šmykovej výstuže. V rámci experimentov boli odskúšané dva fragmenty lokálne podopretých dosiek oslabených dvoma otvormi. Otvory s rozmermi 240 mm × 150 mm boli umiestnené symetricky na kratšej strane stenového stĺpa s rozmermi prierezu 950 mm × 150 mm. Experimentálne vzorky sa od seba líšili orientáciou otvorov voči podpere. Okrem porovnania deformácií boli na základe výsledkov vypočítané skutočné dĺžky kontrolných obvodov skúšaných vzoriek. Porovnaním s teoretickými dĺžkami kontrolných obvodov podľa EC2 sa skrátenie kontrolného obvodu pri výrazne obdĺžnikovom stĺpe javí ako konzervatívne.

Recenzovaný Příspěvek pojednává o možnostech využitelnosti dlouhodobého monitoringu pomocí moderních senzorů a systémů. Dlouhodobý monitoring je díky novým technologiím přesnější, jednodušší a úspěšnější. V současnosti existuje mnoho objektů, které jsou dlouhodobě monitorovány s následným vyhodnocením jejich stavu. Díky instalovaným senzorům a systémům bylo možné odhalit skryté a nově vznikající vady a poškození. Na základě aktuálního stavu konstrukce bylo možné provést včasné opravy nebo údržby objektu, které v konečném důsledku šetří ekonomické i časové náklady na objekt, zajišťují bezpečnost a zvyšují životnost a odolnost objektu.

Recenzovaný Příspěvek se zaměřuje na chování betonových vzorků s odpadním sklem z fotovoltaických panelů vystavených vysokým teplotám odpovídajícím požáru. Zatěžování probíhalo dle normové teplotní křivky ISO 834. Byl sledován vliv požáru na mikrostrukturu betonových vzorků – vývoj trhlin a soudržnost betonu. Stav byl paralelně porovnáván s referenčním betonovým vzorkem z prostého HPC.

Recenzovaný Experiment spočíva v zaťažovaní konzoly z konštrukčného dreva. Pripravené sú 4 varianty prípoja konzoly. Každý variant bude skúšaný na 4 vzorkách. Doposiaľ boli overené 4 vzorky z celkového počtu 16 vzoriek. Článok opisuje prípravu experimentálnej zostavy, postup zaťažovania, predbežné zistenia a výsledky uskutočnených experimentov. Tieto výsledky sú konfrontované s numerickými výpočtami a predpokladmi predchádzajúceho teoretického výskumu. Experimentálny výskum pokračuje skúšaním ďalších vzoriek.

Recenzovaný Článek pojednává o možnostech kombinace vláknobetonu s textilním betonem, kde je sledován a porovnáván zejména rozdíl ve způsobu porušení vzorků textilního betonu vlivem přidané rozptýlené vlákenné výztuže. Jako vlákna zde byly použity čtyři běžně dostupné materiálové varianty s očekávaným různě výrazným vlivem na porušení, a to vlákna polypropylenová, ocelová mikrovlákna, polyvinylalkoholová a strukturální polypropylenové vlákno. Množství vláken bylo nejprve optimalizováno pro největší mechanický účinek a zároveň dobrou zpracovatelnost směsi. Textilní výztuž byla použita pouze z uhlíkových rovingů impregnovaných epoxidovou pryskyřicí s povrchovou úpravou výztuže jemným křemičitým pískem, a to ve dvou variantách lišících se množstvím textilní výztuže v průřezové ploše. U menšího množství textilní výztuže byl pozorován vliv vláken na porušení v tahu za ohybu a u většího množství textilní výztuže bylo očekáváno porušení smykem, tedy byl sledován vliv rozptýlených vláken na porušení vzorků textilního betonu posouvající silou. Zatěžovací zkouška byla provedena čtyřbodovým ohybem na vzorcích tenkých destiček se dvěma vrstvami textilní výztuže při horním a dolním povrchu.