Činitel průzvučnosti

Akustický výkon W_i zvukové vlny dopadající na povrch stavebního prvku je částečně tímto prvkem odražen zpět do místnosti zdroje (W_r) a částečně pohlcen (W_a). Část prvkem pohlceného akustického výkonu se „ztratí“ přeměnou akustického výkonu na tepelný (W_d) a vlivem pohltivosti styků s bočními stavebními prvky (W_c). Zbývající část akustického výkonu je přenesena do místnosti příjmu (W_t). Poměrem akustického výkonu přeneseného a dopadajícího je definován činitel průzvučnosti stavebního prvku:

τ = W_tW_i[-].(1)

Zanedbáme-li pro první přiblížení akustický výkon pohlcovaný na okrajích stavebního prvku, můžeme psát:

W_i = W_r + W_a = W_r + W_d + W_t[W](2)

nebo též

1 = ρ + α = ρ + δ + τ[-](3)

Obr. 2 – Dopad akustického výkonu na stavební prvek

kde ρ je činitel zvukové odrazivosti, α je činitel zvukové pohltivosti a δ je činitel vyjadřující ztrátu pohlceného akustického výkonu uvnitř prvku. Činitel průzvučnosti je kmitočtově závislá veličina. Pro běžné stavební prvky jsou hodnoty činitele průzvučnosti ve srovnání s hodnotami činitele pohltivosti velmi malé. Zatímco pro zvukově pohltivý prvek se hodnoty činitele α běžně pohybují v rozmezí 0,5–0,9, zvukově izolační konstrukce by měly vykazovat hodnoty činitele τ výrazně menší než 0,001. Z toho vyplývá, že činitel průzvučnosti není vhodný pro praxi, kde se nahrazuje veličinou nazývanou neprůzvučnost. Na obrázku 2 lze názorně ilustrovat, proč desky z minerálních vláken nejsou vhodné jako zvukově izolační konstrukce. Bude-li dělicí prvek tvořit deska z minerálních vláken s činitelem zvukové pohltivosti α = 0,9, potom deska pohltí 90 % dopadajícího akustického výkonu (a 10 % odrazí zpět). Z pohlceného výkonu se převážná část ztratí přeměnou v tepelný (cca 80–85 % z W_i), zbývající výkon je prvkem přenesen (cca 5–10 % z W_i). To znamená, že činitel průzvučnosti desky z minerálních vláken τ ≈ 0,05–0,1, resp. neprůzvučnost R je pouze 10 až 13 dB – viz definice neprůzvučnosti dle vztahu (4).