Útlum zvuku vlivem klimatických jevů

Útlum zvuku vlivem gradientu větru

Samotný vítr, tj. skutečnost, že vzduchová hmota se pohybuje, nemá na šíření zvuku vliv, protože rychlost větru je vždy řádově nižší oproti rychlosti zvuku. Šíření zvuku však může být ovlivněno gradientem rychlosti větru tj. změnou rychlosti v závislosti na výšce nad terénem. Při kladném gradientu, tj. je-li rychlost ve vyšších vrstvách atmosféry vyšší, se ve směru proti větru zvukové vlny ohýbají od zemského povrchu tak, že nízko nad terénem vzniká akustický stín. Ve směru po větru se zvukové vlny ohýbají naopak k zemskému povrchu, což může být příčinou zesílení přenosu zvuku. Při záporném gradientu rychlosti větru je tomu naopak. Kolmo na směr větru se útlum ani zesílení přenosu zvuku neprojevují.

Obr. 11: Útlum zvuku vlivem gradientu větru

Útlum zvuku vlivem gradientu teploty

Rychlost zvuku se zvyšuje s teplotou. Účinek gradientu teploty je proto podobný účinku gradientu větru. Při kladném gradientu teploty obvykle v noci, tj. je-li teplota ve vyšších vrstvách atmosféry vyšší, než u zemského povrchu, se zvukové vlny ohýbají směrem k zemskému povrchu a může tak nastat zesílení přenosu. Naopak při záporném gradientu obvykle ve dne se vlny ohýbají od terénu a vytváří se zvukový stín.

Obr. 12: Útlum zvuku vlivem gradientu teploty

Útlum zvuku vlivem mlhy a sněhu

Při přenosu zvuku na větší vzdálenosti (stovky metrů) se uplatní útlum atmosférickou absorpcí. Útlum zvuku mlhou je zvláštním případem atmosférické absorpce. Při mírně husté mlze (viditelnosti do 50 m) je specifický útlum mlhou v závislosti na kmitočtu α = 10 až 30 dB/km. Sněhová pokrývka mění pohltivost zemského povrchu. Snižuje tak účinnost zvukových vln odražených od zasněžených ploch, které měly původně nižší pohltivost zvuku. Atmosférická absorpce, útlum vlivem gradientu větru a teploty, jakož i útlum mlhou a sněhem, jsou jevy závislé na proměnlivém stavu atmosféry. Nelze s nimi proto počítat při hodnocení zvuku a v akustických výpočtech se obvykle zanedbávají. Mohou však někdy vysvětlit rozdílný výsledek měření zvuku oproti výsledku teoretického výpočtu.