Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Podlahy, příčky a povrchy / od 16.12.2013 do 7.6.2019


zpět na aktuální články

7.6.2019
Ing. Tomáš Žlebek, Ing. Jakub Hodul, prof. Ing. Rostislav Drochytka MBA, DrSc.,, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílců

Tato práce je zaměřena na ověření možnosti využití speciálně upraveného nebezpečného odpadu, solidifikátu, vzniklého z vybrané druhotné suroviny jako solidifikačního činidla a nebezpečného odpadu (end-produktu), jako plniva do polymerní spárovací hmoty. Celkově byly ověřovány dvě technologie solidifikace, přičemž jednou z nich bylo mokré sbalkování surovin a druhou byla suchá homogenizace. Jako výhodnější se jeví využití technologie suché homogenizace, která je ekonomicky méně náročná. Možnost použití speciálně upraveného plniva byla ověřována vybranými zkouškami, z jejichž výsledků bylo zjištěno, že spárovací hmota vykazovala vysoké pevnosti v tlaku, přibližně 50 MPa, pevnosti v tahu za ohybu až kolem 20 MPa. Vyvinutá hmota vykazuje taky velmi dobrou soudržnost s taveným čedičem.

Jakým nátěrem ošetřit dřevo dubu v exteriéru
14.1.2019
doc. Ing. Miloš Pánek, Ph.D., Ing. Eliška Oberhofnerová, Ing. Ondřej Dvořák, Ing. Přemysl Šedivka, Ph.D., doc. Ing. Aleš Zeidler, Ph.D., ČZU v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská, katedra dřevěných výrobků a konstrukcí, Ing. Jakub Kaloč, Matrix a.s.

Článek pojednává o aplikaci povrchových úprav na dubové dřevo vystavené v exteriéru. Jedná se o problematickou dřevinu vzhledem k nehomogenní morfologické struktuře i obsahu specifických tříslovin, které často reagují s nátěrovými hmotami a způsobují jejich rychlejší degradaci. V textu jsou obsaženy i výsledky praktických experimentů provedených na FLD ČZU v Praze.

21.5.2018
doc. Ing. Milan Gaff, Ph.D., Ing. Kamil Trgala, Ph.D., Ing. Tereza Adamová, Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), Fakulta lesnická a dřevařská, katedra dřevěných výrobků a konstrukcí

Třídílná studie sleduje na základě aktuálních poznatků environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů. Základní myšlenka nakládání s dřevním odpadem vychází z teorie zachování funkčních lesních ekosystémů, kdy je důležité zachovat národní přírodní zdroje a recyklovat surovinu, protože separace odpadního dřeva a jeho recyklace má smysl a šetří peníze. V třetí části se zaměříme na vývoj legislativy a právního prostředí v Evropské unii a v České republice a shrneme poznatky environmentálního přínosu využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů.

14.5.2018
doc. Ing. Milan Gaff, Ph.D., Ing. Kamil Trgala, Ph.D., Ing. Tereza Adamová, Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), Fakulta lesnická a dřevařská, katedra dřevěných výrobků a konstrukcí

Třídílná studie sleduje na základě aktuálních poznatků environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů. Základní myšlenka nakládání s dřevním odpadem vychází z teorie zachování funkčních lesních ekosystémů, kdy je důležité zachovat národní přírodní zdroje a recyklovat surovinu, protože separace odpadního dřeva a jeho recyklace má smysl a šetří peníze. V druhé části se zaměříme na mezinárodní srovnání v oblasti zpracování dřevního recyklátu, na porovnání aglomerovaných materiálů na bázi dřeva se silikáty, kovy, plasty (technické, environmentální, ekonomické) a na kontroly a řízení jakosti při výrobě aglomerovaných materiálů se zřetelem na využívání recyklátu při výrobě.

7.5.2018
doc. Ing. Milan Gaff, Ph.D., Ing. Kamil Trgala, Ph.D., Ing. Tereza Adamová, Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská

Třídílná studie sleduje na základě aktuálních poznatků environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů. Základní myšlenka nakládání s dřevním odpadem vychází z teorie zachování funkčních lesních ekosystémů, kdy je důležité zachovat národní přírodní zdroje a recyklovat surovinu, protože separace odpadního dřeva a jeho recyklace má smysl a šetří peníze. V první části se zaměříme na analýzu environmentálních dopadů recyklace dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů a na analýzu výhodnosti zpracování odpadního dřeva do dalších výrobků oproti energetickému využití spalování.

26.3.2018
doc. Ing. Radomír Sokolář, Ph.D., VUT FAST Brno, Ústav technologie stavebních hmot a dílců,

Tavitelnost živců závisí na mnoha aspektech jako je jemnost mletí, rychlost zahřívání a v neposlední řadě na obsahu alkalických oxidů, neboť ty přímo podmiňují tavící účinek. V textu porovnáváme vlastnosti dvou vzorků živců velmi blízké granulometrie, obdobného mineralogického i chemického složení, ovšem s výrazně odlišným obsahem Fe2O3. Srovnávací test prokázal vyšší slinovací aktivitu živce (odprašku) pracovně označeného jako Casial (Ž73KNa125), který je odsáván při odprašování suchého procesu mletí draselných živců v Halámkách.

Nejčastější poruchy opěrných zdí z gabionů
4.12.2017
doc. Ing. Zdeněk Bažant, CSc., Ing. Jan Koláček, Ph.D., Ústav betonových a zděných konstrukcí, FAST VUT v Brně

V současné době se opěrné a okrasné zdi z gabionů používají poměrně často. Je to možné přisoudit jednoduchosti jejich použití, příznivou cenou i jejich atraktivnímu vzhledu. Je ovšem nezbytné každou instalaci podobné stěny posoudit staticky a současně přísně dodržovat pravidla jejich výrobce. Tato základní pravidla jsou všeobecně známá a dostupná. Přitom je možné se setkat s jejich nedodržováním, což následně vede k deformacím stěn a k jejich poruchám. Opravy jsou přitom obtížné, v krajním případě je nutné stěnu rozebrat a postavit znovu.

10.4.2017
Ing. Linda Veselá, Ph.D., člen TNK č.24 pro geometrickou přesnost staveb ČVUT Praha, Katedra technologie staveb

Měření místní rovinnosti povrchů je často využívaným postupem při kontrole kvality dokončených konstrukcí. V praxi často dochází k tomu, že lidé kontrolující místní rovinnost přesně nevědí jak postupovat. Výsledkem je, že každý si přesnost geometrického parametru kontroluje svým vlastním způsobem. Je to způsobeno tím, že neexistuje jednotná metodika napříč stavební praxí, protože požadavky jednotlivých norem ČSN zabývajících se měřením místní rovinnosti se od sebe navzájem liší. Takto nastavený systém je velice nepřehledný především pro lidi na stavbách (stavbyvedoucí, mistry apod.), kteří nemají čas pročítat jednotlivé normy a zjišťovat, který parametr jak měřit.

26.9.2016
Ing. Petr Tůma, Betonconsult s.r.o.

Příspěvek popisuje nejpoužívanější podlahové potěry, příslušné normové předpisy a zkušební postupy pro ověření rozhodujících parametrů. Dále uvádí příklady poruch, jejich příčiny a možnosti opravy.

5.9.2016
Ing. Jiří Labudek, Ph.D., Ing. Zdeněk Galda, Ph.D., Ing. Jiří Teslík, VŠB - Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební (FAST), Ing. Daniela Štaffenová, PhD., Žilinská univerzita v Žiline, Stavebná fakulta (SvF)

Příspěvek se zabývá difuzními vlastnostmi desek OSB (Oriented Strand Board). Úprava difuzních vlastností OSB dává projektantovi možnost ovlivnit funkci, ale i trvanlivost obvodového pláště stavby na bázi dřeva během zimního období. Výhodou je využití standardních OSB desek s patřičnou úpravou, pro různé funkce v obvodovém plášti. Dle doporučení projektanta lze úpravy provést i ve fázi realizace stavby.

22.2.2016
doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc.

Autor článku si klade otázky související se současnou realizací podlah a hledá odpovědi, které jsou pro projekční a prováděcí praxi naprosto nezbytné. Možná právě tyto otázky by se mohly stát podnětem pro vznik grantových projektů, které sice nebudou vykazovat punc vědecké výjimečnosti, ale budou cenné pro běžnou praxi.

8.2.2016
Ing. Michal Frank, Výzkumný ústav stavebních hmot Brno (VUSTAH), Ing. Jan Gojný, Ph.D., Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice

Ozdobnice čínská, která byla použita pro výrobu buničiny popsanou v tomto článku, je zástupcem tzv. energetických rostlin a do budoucna by mohla alespoň částečně nahradit dosud používanou dřevní hmotu z jehličnanů.

16.11.2015
Ing. Karel Mikulica, prof. Ing. Rudolf Hela, CSc., Ústav technologie stavebních hmot a dílců, FAST VUT v Brně

Beton při vysokých teplotách výrazně mění své vlastnosti a dochází až k jeho destrukci. Příspěvek se zabývá sanací betonové podlahy porušené při požáru průmyslové haly. Je popsán postup zjišťování škod vzniklých na podlahových betonových konstrukcích v důsledku působení vysokých teplot.

29.6.2015
Ing. Magdalena Charvátová, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., ČVUT Praha, UCEEB

Článek je zaměřen na zkoumání vlivu použitého protipožárního nástřiku na OSB deskách na požární odolnost celé konstrukce z lehkého dřevěného skeletu. Začátkem roku 2014 byly provedeny 2 požární zkoušky v požární zkušebně firmy PAVUS, a.s. ve Veselí nad Lužnicí.

4.5.2015
Ing. Pavel Šmíra, Ph.D., Ing. Andrea Nasswettrová, Ph.D., Ing. et Ing. Soňa Křivánková, Metodické pracoviště Sanace dřeva, Vědeckotechnický park profesora Lista Brno

Článek prezentuje technologický postup a možnosti úpravy povrchů různých materiálů prostřednictvím pevných částeček suchého ledu CO2. Čistící médium je v trysce zařízení urychlováno proudem stlačeného vzduchu rychlostí větší než rychlost zvuku.

Laminátová podlaha
28.4.2014
Ing. Milan Havel, Arnika

Kvalitu vnitřního prostředí staveb bezesporu ovlivňuje celá řada chemických látek, jež si pouštíme do domovů, kanceláří a mnoha dalších prostor. Následující text pojednává o látkách, které se do vzduchu uvolňují z předmětů, jimiž jsou místnosti vybaveny, tedy nábytek, podlahy a podlahové krytiny, tapety, tkaniny a podobně, nebo se při zařizování bytu používají – typicky nátěrové hmoty, lepidla, tmely.

27.1.2014
Ing. Šárka Keprdová, doc. Ing. Jiří Bydžovský, Ph.D., Ing. Tomáš Melichar, Ph.D., VUT Brno, Fakulta stavební

Cementotřískové desky jsou stavební prvky, které slučují výhodné vlastnosti dřeva a cementu, a právě tento synergický účinek je určuje k všestrannému stavebnímu použití. Nevýhodou desek zůstává jejich poměrně vysoká cena. Snížení ceny lze dosáhnout částečnou náhradou výchozích surovin.

výzkum v laboratoři
16.12.2013
Prof. Mgr. Jan Toman, DrSc., Ing.Tomáš Korecký, Katedra materiálového inženýrství a chemie, Stavební fakulta ČVUT Praha

V dnešní době je v materiálovém inženýrství trend vyvinout materiály s cílenými vlastnostmi. To umožňují kompozitní materiály, kde se do základní matrice přidávají další složky, které vylepšují její vlastnosti. Podívejme se podrobněji na některé z nich včetně příslušných zkoušek.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama