Odborné recenzované články

Jakým nátěrem ošetřit dřevo dubu v exteriéru

14.1.2019 | doc. Ing. Miloš Pánek, Ph.D., Ing. Eliška Oberhofnerová, Ing. Ondřej Dvořák, Ing. Přemysl Šedivka, Ph.D., doc. Ing. Aleš Zeidler, Ph.D., ČZU v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská, katedra dřevěných výrobků a konstrukcí, Ing. Jakub Kaloč, Matrix a.s.
Článek pojednává o aplikaci povrchových úprav na dubové dřevo vystavené v exteriéru. Jedná se o problematickou dřevinu vzhledem k nehomogenní morfologické struktuře i obsahu specifických tříslovin, které často reagují s nátěrovými hmotami a způsobují jejich rychlejší degradaci. V textu jsou obsaženy i výsledky praktických experimentů provedených na FLD ČZU v Praze.

Environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů (3. část)

21.5.2018 | doc. Ing. Milan Gaff, Ph.D., Ing. Kamil Trgala, Ph.D., Ing. Tereza Adamová, Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), Fakulta lesnická a dřevařská, katedra dřevěných výrobků a konstrukcí
Třídílná studie sleduje na základě aktuálních poznatků environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů. Základní myšlenka nakládání s dřevním odpadem vychází z teorie zachování funkčních lesních ekosystémů, kdy je důležité zachovat národní přírodní zdroje a recyklovat surovinu, protože separace odpadního dřeva a jeho recyklace má smysl a šetří peníze. V třetí části se zaměříme na vývoj legislativy a právního prostředí v Evropské unii a v České republice a shrneme poznatky environmentálního přínosu využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů.

Environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů (2. část)

14.5.2018 | doc. Ing. Milan Gaff, Ph.D., Ing. Kamil Trgala, Ph.D., Ing. Tereza Adamová, Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), Fakulta lesnická a dřevařská, katedra dřevěných výrobků a konstrukcí
Třídílná studie sleduje na základě aktuálních poznatků environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů. Základní myšlenka nakládání s dřevním odpadem vychází z teorie zachování funkčních lesních ekosystémů, kdy je důležité zachovat národní přírodní zdroje a recyklovat surovinu, protože separace odpadního dřeva a jeho recyklace má smysl a šetří peníze. V druhé části se zaměříme na mezinárodní srovnání v oblasti zpracování dřevního recyklátu, na porovnání aglomerovaných materiálů na bázi dřeva se silikáty, kovy, plasty (technické, environmentální, ekonomické) a na kontroly a řízení jakosti při výrobě aglomerovaných materiálů se zřetelem na využívání recyklátu při výrobě.

Environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů (1. část)

7.5.2018 | doc. Ing. Milan Gaff, Ph.D., Ing. Kamil Trgala, Ph.D., Ing. Tereza Adamová, Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská
Třídílná studie sleduje na základě aktuálních poznatků environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů. Základní myšlenka nakládání s dřevním odpadem vychází z teorie zachování funkčních lesních ekosystémů, kdy je důležité zachovat národní přírodní zdroje a recyklovat surovinu, protože separace odpadního dřeva a jeho recyklace má smysl a šetří peníze. V první části se zaměříme na analýzu environmentálních dopadů recyklace dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů a na analýzu výhodnosti zpracování odpadního dřeva do dalších výrobků oproti energetickému využití spalování.

Alternativní živcové tavivo pro keramickou technologii

26.3.2018 | doc. Ing. Radomír Sokolář, Ph.D., VUT FAST Brno, Ústav technologie stavebních hmot a dílců,
Tavitelnost živců závisí na mnoha aspektech jako je jemnost mletí, rychlost zahřívání a v neposlední řadě na obsahu alkalických oxidů, neboť ty přímo podmiňují tavící účinek. V textu porovnáváme vlastnosti dvou vzorků živců velmi blízké granulometrie, obdobného mineralogického i chemického složení, ovšem s výrazně odlišným obsahem Fe₂O₃. Srovnávací test prokázal vyšší slinovací aktivitu živce (odprašku) pracovně označeného jako Casial (Ž73KNa125), který je odsáván při odprašování suchého procesu mletí draselných živců v Halámkách.

Nejčastější poruchy opěrných zdí z gabionů

4.12.2017 | doc. Ing. Zdeněk Bažant, CSc., Ing. Jan Koláček, Ph.D., Ústav betonových a zděných konstrukcí, FAST VUT v Brně
V současné době se opěrné a okrasné zdi z gabionů používají poměrně často. Je to možné přisoudit jednoduchosti jejich použití, příznivou cenou i jejich atraktivnímu vzhledu. Je ovšem nezbytné každou instalaci podobné stěny posoudit staticky a současně přísně dodržovat pravidla jejich výrobce. Tato základní pravidla jsou všeobecně známá a dostupná. Přitom je možné se setkat s jejich nedodržováním, což následně vede k deformacím stěn a k jejich poruchám. Opravy jsou přitom obtížné, v krajním případě je nutné stěnu rozebrat a postavit znovu.

Měření místní rovinnosti povrchů pro pozemní stavby

10.4.2017 | Ing. Linda Veselá, Ph.D., člen TNK č.24 pro geometrickou přesnost staveb ČVUT Praha, Katedra technologie staveb
Měření místní rovinnosti povrchů je často využívaným postupem při kontrole kvality dokončených konstrukcí. V praxi často dochází k tomu, že lidé kontrolující místní rovinnost přesně nevědí jak postupovat. Výsledkem je, že každý si přesnost geometrického parametru kontroluje svým vlastním způsobem. Je to způsobeno tím, že neexistuje jednotná metodika napříč stavební praxí, protože požadavky jednotlivých norem ČSN zabývajících se měřením místní rovinnosti se od sebe navzájem liší. Takto nastavený systém je velice nepřehledný především pro lidi na stavbách (stavbyvedoucí, mistry apod.), kteří nemají čas pročítat jednotlivé normy a zjišťovat, který parametr jak měřit.

Podlahové potěry

26.9.2016 | Ing. Petr Tůma, Betonconsult s.r.o.
Příspěvek popisuje nejpoužívanější podlahové potěry, příslušné normové předpisy a zkušební postupy pro ověření rozhodujících parametrů. Dále uvádí příklady poruch, jejich příčiny a možnosti opravy.

Úprava difuzních vlastností OSB desek

5.9.2016 | Ing. Jiří Labudek, Ph.D., Ing. Zdeněk Galda, Ph.D., Ing. Jiří Teslík, VŠB - Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební (FAST), Ing. Daniela Štaffenová, PhD., Žilinská univerzita v Žiline, Stavebná fakulta (SvF)
Příspěvek se zabývá difuzními vlastnostmi desek OSB (Oriented Strand Board). Úprava difuzních vlastností OSB dává projektantovi možnost ovlivnit funkci, ale i trvanlivost obvodového pláště stavby na bázi dřeva během zimního období. Výhodou je využití standardních OSB desek s patřičnou úpravou, pro různé funkce v obvodovém plášti. Dle doporučení projektanta lze úpravy provést i ve fázi realizace stavby.
diskuse: 2 příspěvky, poslední 20.02.2018 14:42

Realizace podlah: možné otázky pro vznik grantových projektů

22.2.2016 | doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc.
Autor článku si klade otázky související se současnou realizací podlah a hledá odpovědi, které jsou pro projekční a prováděcí praxi naprosto nezbytné. Možná právě tyto otázky by se mohly stát podnětem pro vznik grantových projektů, které sice nebudou vykazovat punc vědecké výjimečnosti, ale budou cenné pro běžnou praxi.

Výroba, vlastnosti a použití buničiny z ozdobnice čínské ve stavebnictví

8.2.2016 | Ing. Michal Frank, Výzkumný ústav stavebních hmot Brno (VUSTAH), Ing. Jan Gojný, Ph.D., Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice
Ozdobnice čínská, která byla použita pro výrobu buničiny popsanou v tomto článku, je zástupcem tzv. energetických rostlin a do budoucna by mohla alespoň částečně nahradit dosud používanou dřevní hmotu z jehličnanů.

Stanovení vlastností betonové podlahy po požáru a postup sanace

16.11.2015 | Ing. Karel Mikulica, prof. Ing. Rudolf Hela, CSc., Ústav technologie stavebních hmot a dílců, FAST VUT v Brně
Beton při vysokých teplotách výrazně mění své vlastnosti a dochází až k jeho destrukci. Příspěvek se zabývá sanací betonové podlahy porušené při požáru průmyslové haly. Je popsán postup zjišťování škod vzniklých na podlahových betonových konstrukcích v důsledku působení vysokých teplot.

Chování OSB desky opatřené požárním nástřikem za požáru

29.6.2015 | Ing. Magdalena Charvátová, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., ČVUT Praha, UCEEB
Článek je zaměřen na zkoumání vlivu použitého protipožárního nástřiku na OSB deskách na požární odolnost celé konstrukce z lehkého dřevěného skeletu. Začátkem roku 2014 byly provedeny 2 požární zkoušky v požární zkušebně firmy PAVUS, a.s. ve Veselí nad Lužnicí.
diskuse: 3 příspěvky, poslední 01.07.2015 18:26

Úprava povrchů suchým ledem

4.5.2015 | Ing. Pavel Šmíra, Ph.D., Ing. Andrea Nasswettrová, Ph.D., Ing. et Ing. Soňa Křivánková, Metodické pracoviště Sanace dřeva, Vědeckotechnický park profesora Lista Brno
Článek prezentuje technologický postup a možnosti úpravy povrchů různých materiálů prostřednictvím pevných částeček suchého ledu CO₂. Čistící médium je v trysce zařízení urychlováno proudem stlačeného vzduchu rychlostí větší než rychlost zvuku.

Které požadavky na rovinnost podlah jsou přísnější? ČSN 74 4505, nebo DIN 18202?

10.11.2014 | Ing. Petr Tůma, Ph.D.
Příspěvek srovnává metodiky měření a požadavky na rovinnost podlah uvedené v české normě ČSN 74 4505 Podlahy, společná ustanovení a v německé DIN 18202 Toleranzen im Hochbau – Bauwerke. Uveden je příklad podlahy zaměřené podle obou postupů.
diskuse: 1 příspěvek, 16.05.2016 11:27

Využití upravených tuhých odpadů z výroby minerální vlny do podlahových směsí

6.10.2014 | Ing. Petr Bibora, Ing. Pavel Leber, Ing. René Čechmánek, VUSTAH Brno
Příspěvek popisuje počáteční laboratorní návrhy, realizace a testování suchých podlahových směsí, ve kterých bylo snahou plnivo částečně či zcela nahradit upraveným tuhým odpadem z výroby minerální vlny – „granáliemi“.

Vnitřní prostředí staveb a chemické látky

28.4.2014 | Ing. Milan Havel, Arnika
Kvalitu vnitřního prostředí staveb bezesporu ovlivňuje celá řada chemických látek, jež si pouštíme do domovů, kanceláří a mnoha dalších prostor. Následující text pojednává o látkách, které se do vzduchu uvolňují z předmětů, jimiž jsou místnosti vybaveny, tedy nábytek, podlahy a podlahové krytiny, tapety, tkaniny a podobně, nebo se při zařizování bytu používají – typicky nátěrové hmoty, lepidla, tmely.

Ověření použitelnosti alternativních surovin v cementotřískových deskách

27.1.2014 | Ing. Šárka Keprdová, doc. Ing. Jiří Bydžovský, Ph.D., Ing. Tomáš Melichar, Ph.D., VUT Brno, Fakulta stavební
Cementotřískové desky jsou stavební prvky, které slučují výhodné vlastnosti dřeva a cementu, a právě tento synergický účinek je určuje k všestrannému stavebnímu použití. Nevýhodou desek zůstává jejich poměrně vysoká cena. Snížení ceny lze dosáhnout částečnou náhradou výchozích surovin.

Vliv vláknové výztuže na mechanické a termofyzikální vlastnosti kompozitních materiálů

16.12.2013 | Prof. Mgr. Jan Toman, DrSc., Ing.Tomáš Korecký, Katedra materiálového inženýrství a chemie, Stavební fakulta ČVUT Praha
V dnešní době je v materiálovém inženýrství trend vyvinout materiály s cílenými vlastnostmi. To umožňují kompozitní materiály, kde se do základní matrice přidávají další složky, které vylepšují její vlastnosti. Podívejme se podrobněji na některé z nich včetně příslušných zkoušek.

Vliv vlhkosti podkladu na vady nášlapných vrstev podlah

25.11.2013 | Doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc., Betonconsult Praha, Ing. Pavel Dohnálek, Ph.D., Betosan Praha
Příspěvek popisuje důvody pro ověřování vlhkosti podkladních vrstev a upozorňuje na nelogičnost stávajícího přístupu, kdy je ověřována pouze vlhkost relativně tenké povrchové vrstvy v tloušťce 10 až 20 mm a zcela je opomíjen vliv vlhkosti, uzavřené v celém objemu podkladu. Příspěvek doporučuje používat in situ měření dynamické vlhkosti podkladu tak, jak to například popisují americké normy ASTM F1869-11 a ASTM D4263-83. Pouze takto zjištěné vlhkosti umožní zhotovitelům, ale i investorům vyhnout se často fatálnímu dodatečnému selhání povrchových úprav.
diskuse: 1 příspěvek, 25.11.2013 12:05