Odborné recenzované články

Článek se zabývá návrhem podlahových konstrukcí s použitím ultralehkého betonu na bázi pěnového skla jako tepelně izolační a roznášecí vrstvy. Zabývá se návrhem receptur speciálních ultra lehkých mezerovitých betonů a stanovením mechanických a tepelněizolačních vlastností ultralehkého betonu. Nechybí ani vlastnosti cementotřískové desky jako podkladu pro uložení nášlapné vrstvy.

Druhá část seriálu přibližuje základní technické požadavky na podlahové konstrukce tak, jak jsou uvedeny v ČSN 74 4505. Nejpodstatnější parametry, požadavky normy, jsou podrobněji vysvětleny tak, aby bylo zřejmé, jak jsou definovány a jaký mají konkrétní fyzikální/praktický význam.

Společně s odborným časopisem Podlahy Profi jsme připravili nový seriál, kde autoři seznamují se základní normou ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení a následně i s dalšími normami, které jsou pro oblast podlah významné, a reagují též na připomínky oponentů a recenzentů. První část seriálu přibližuje komentovanou formou nejdůležitější ustanovení ČSN 74 4505.

Společně s odborným časopisem Podlahy Profi jsme připravili nový seriál, kde budou autoři seznamovat se základní normou ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení a následně i s dalšími normami, které jsou pro oblast podlah významné, a budou též reagovat na připomínky oponentů a recenzentů.

Při sanacích vlhkého zdiva dochází často také k zásahu do podlahových konstrukcí, respektive k provádění podlah nových. Příspěvek pojednává o problematice projekčního navrhování podlahových konstrukcí v návaznosti na sanaci vlhkého zdiva přilehlých stěn. A to zejména z pohledu stavební tepelné techniky, ochrany proti působení zemní vlhkosti a proti pronikání radonu z podloží.

Tato práce je zaměřena na ověření možnosti využití speciálně upraveného nebezpečného odpadu, solidifikátu, vzniklého z vybrané druhotné suroviny jako solidifikačního činidla a nebezpečného odpadu (end-produktu), jako plniva do polymerní spárovací hmoty. Celkově byly ověřovány dvě technologie solidifikace, přičemž jednou z nich bylo mokré sbalkování surovin a druhou byla suchá homogenizace. Jako výhodnější se jeví využití technologie suché homogenizace, která je ekonomicky méně náročná. Možnost použití speciálně upraveného plniva byla ověřována vybranými zkouškami, z jejichž výsledků bylo zjištěno, že spárovací hmota vykazovala vysoké pevnosti v tlaku, přibližně 50 MPa, pevnosti v tahu za ohybu až kolem 20 MPa. Vyvinutá hmota vykazuje taky velmi dobrou soudržnost s taveným čedičem.

Článek pojednává o aplikaci povrchových úprav na dubové dřevo vystavené v exteriéru. Jedná se o problematickou dřevinu vzhledem k nehomogenní morfologické struktuře i obsahu specifických tříslovin, které často reagují s nátěrovými hmotami a způsobují jejich rychlejší degradaci. V textu jsou obsaženy i výsledky praktických experimentů provedených na FLD ČZU v Praze.

Třídílná studie sleduje na základě aktuálních poznatků environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů. Základní myšlenka nakládání s dřevním odpadem vychází z teorie zachování funkčních lesních ekosystémů, kdy je důležité zachovat národní přírodní zdroje a recyklovat surovinu, protože separace odpadního dřeva a jeho recyklace má smysl a šetří peníze. V třetí části se zaměříme na vývoj legislativy a právního prostředí v Evropské unii a v České republice a shrneme poznatky environmentálního přínosu využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů.

Třídílná studie sleduje na základě aktuálních poznatků environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů. Základní myšlenka nakládání s dřevním odpadem vychází z teorie zachování funkčních lesních ekosystémů, kdy je důležité zachovat národní přírodní zdroje a recyklovat surovinu, protože separace odpadního dřeva a jeho recyklace má smysl a šetří peníze. V druhé části se zaměříme na mezinárodní srovnání v oblasti zpracování dřevního recyklátu, na porovnání aglomerovaných materiálů na bázi dřeva se silikáty, kovy, plasty (technické, environmentální, ekonomické) a na kontroly a řízení jakosti při výrobě aglomerovaných materiálů se zřetelem na využívání recyklátu při výrobě.

Třídílná studie sleduje na základě aktuálních poznatků environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů. Základní myšlenka nakládání s dřevním odpadem vychází z teorie zachování funkčních lesních ekosystémů, kdy je důležité zachovat národní přírodní zdroje a recyklovat surovinu, protože separace odpadního dřeva a jeho recyklace má smysl a šetří peníze. V první části se zaměříme na analýzu environmentálních dopadů recyklace dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů a na analýzu výhodnosti zpracování odpadního dřeva do dalších výrobků oproti energetickému využití spalování.

Tavitelnost živců závisí na mnoha aspektech jako je jemnost mletí, rychlost zahřívání a v neposlední řadě na obsahu alkalických oxidů, neboť ty přímo podmiňují tavící účinek. V textu porovnáváme vlastnosti dvou vzorků živců velmi blízké granulometrie, obdobného mineralogického i chemického složení, ovšem s výrazně odlišným obsahem Fe₂O₃. Srovnávací test prokázal vyšší slinovací aktivitu živce (odprašku) pracovně označeného jako Casial (Ž73KNa125), který je odsáván při odprašování suchého procesu mletí draselných živců v Halámkách.

V současné době se opěrné a okrasné zdi z gabionů používají poměrně často. Je to možné přisoudit jednoduchosti jejich použití, příznivou cenou i jejich atraktivnímu vzhledu. Je ovšem nezbytné každou instalaci podobné stěny posoudit staticky a současně přísně dodržovat pravidla jejich výrobce. Tato základní pravidla jsou všeobecně známá a dostupná. Přitom je možné se setkat s jejich nedodržováním, což následně vede k deformacím stěn a k jejich poruchám. Opravy jsou přitom obtížné, v krajním případě je nutné stěnu rozebrat a postavit znovu.

Měření místní rovinnosti povrchů je často využívaným postupem při kontrole kvality dokončených konstrukcí. V praxi často dochází k tomu, že lidé kontrolující místní rovinnost přesně nevědí jak postupovat. Výsledkem je, že každý si přesnost geometrického parametru kontroluje svým vlastním způsobem. Je to způsobeno tím, že neexistuje jednotná metodika napříč stavební praxí, protože požadavky jednotlivých norem ČSN zabývajících se měřením místní rovinnosti se od sebe navzájem liší. Takto nastavený systém je velice nepřehledný především pro lidi na stavbách (stavbyvedoucí, mistry apod.), kteří nemají čas pročítat jednotlivé normy a zjišťovat, který parametr jak měřit.

Příspěvek popisuje nejpoužívanější podlahové potěry, příslušné normové předpisy a zkušební postupy pro ověření rozhodujících parametrů. Dále uvádí příklady poruch, jejich příčiny a možnosti opravy.

Příspěvek se zabývá difuzními vlastnostmi desek OSB (Oriented Strand Board). Úprava difuzních vlastností OSB dává projektantovi možnost ovlivnit funkci, ale i trvanlivost obvodového pláště stavby na bázi dřeva během zimního období. Výhodou je využití standardních OSB desek s patřičnou úpravou, pro různé funkce v obvodovém plášti. Dle doporučení projektanta lze úpravy provést i ve fázi realizace stavby.

Autor článku si klade otázky související se současnou realizací podlah a hledá odpovědi, které jsou pro projekční a prováděcí praxi naprosto nezbytné. Možná právě tyto otázky by se mohly stát podnětem pro vznik grantových projektů, které sice nebudou vykazovat punc vědecké výjimečnosti, ale budou cenné pro běžnou praxi.

Ozdobnice čínská, která byla použita pro výrobu buničiny popsanou v tomto článku, je zástupcem tzv. energetických rostlin a do budoucna by mohla alespoň částečně nahradit dosud používanou dřevní hmotu z jehličnanů.

Beton při vysokých teplotách výrazně mění své vlastnosti a dochází až k jeho destrukci. Příspěvek se zabývá sanací betonové podlahy porušené při požáru průmyslové haly. Je popsán postup zjišťování škod vzniklých na podlahových betonových konstrukcích v důsledku působení vysokých teplot.

Článek je zaměřen na zkoumání vlivu použitého protipožárního nástřiku na OSB deskách na požární odolnost celé konstrukce z lehkého dřevěného skeletu. Začátkem roku 2014 byly provedeny 2 požární zkoušky v požární zkušebně firmy PAVUS, a.s. ve Veselí nad Lužnicí.

Článek prezentuje technologický postup a možnosti úpravy povrchů různých materiálů prostřednictvím pevných částeček suchého ledu CO₂. Čistící médium je v trysce zařízení urychlováno proudem stlačeného vzduchu rychlostí větší než rychlost zvuku.