Srovnání české metody měření rovinnosti průmyslových podlah s metodami definovanými v německých normách (DIN), amerických normách (ASTM a ACI) a britském dokumentu (TR 34).
Podkladní vrstva podlahy, ať už z betonové mazaniny či na bázi anhydritů, sice není na první pohled vidět, ale může významným způsobem ovlivnit konečný estetický dojem i funkčnost a životnost nášlapné vrstvy podlahy. V dnešní uspěchané době se technologické přestávky zkracují na minimum, často dochází k pokládce nášlapné vrstvy, ačkoliv podklad ještě není připraven. Je proto důležité zkontrolovat jeho připravenost (tj. vlhkost) před pokládkou finální vrstvy vhodným způsobem. Příspěvek představuje metody používané u nás i v zahraničí ke zjištění vlhkostního stavu podkladní vrstvy podlahy. U každé metody jsou představeny jak jejich výhody, tak i nevýhody a omezení.
Zajistit ekologickou likvidaci a případnou recyklaci starého a poškozeného oblečení je v praxi poměrně problematické. Problémem při likvidaci textilního odpadu je skutečnost, že oděvní odpad je směsicí přírodních a syntetických vláken. Příspěvek se věnuje možnostem vývoje a výroby izolačních materiálů na bázi odpadních textilních vláken a jejich následného uplatnění v novodobých podlahových konstrukcích.
Problematika přenosu kročejového hluku mezi místnostmi v horizontálním směru je bohužel někdy opomíjena. Chybný návrh nebo provedení mohou mít zásadní vliv na užitnou hodnotu bytů. K přenosu kročejového hluku může docházet jak mezi přímo sousedícími prostory, tak také mezi prostory oddělenými další místností. Oprava může být velice nákladná a v některých případech obtížně realizovatelná, např. napojení podlahy u schodiště a výtahové šachty uvedené v příkladu. Ve fázi návrhu tak lze doporučit konzultovat řešení se zkušeným akustikem.
Příspěvek se zaměřuje na vysvětlení příčin vad keramických obkladů, které byly aplikovány na zdánlivě stabilní podkladní konstrukce či vrstvy. Upozorňuje na objemové změny i pružné a plastické deformace železobetonových stropních konstrukcí, které mohou vyvolávat taková napětí v povrchových vrstvách tvořených keramickými obklady či dlažbou, která vedou ke vzniku trhlin nebo delaminaci.
Cílem příspěvku je ukázat na problematiku navrhování podlahových konstrukcí v garážových podlažích budov. Zpravidla tyto konstrukce jsou poškozeny trhlinami a umožňují průsaky vody, které omezují jejich používání a životnost. Obvyklým důvodem pro vznik trhlin jsou nedostatečné rozteče dilatačních spár nebo nedostatečné vyztužení těchto konstrukcí. Na příkladu dvou konstrukcí je ukázán charakter poškození a analyzovány příčiny, které k němu vedly.
Článek informuje o revizi české technické normy ČSN 73 3251 Navrhování konstrukcí z kamene. Původní norma vydaná již v roce 1987 není vzhledem ke změnám, které proběhly v systému výroby a obchodu stavebních výrobků a technickému pokroku, již aktuální. Revidovaná norma bude obsahovat v současné době osvědčená technická řešení kamenných konstrukcí, včetně kamenných dlažeb a obkladů chodišť.
Od roku 2000 platí norma ČSN EN ISO 13370 Tepelné chování budov - Přenos tepla zeminou - Výpočtové metody, která až do roku 2008 souběžně s normou ČSN 06 0210 sloužila k hodnocení podlahových konstrukcí objektů na zemině. Použití ISO normy přináší zcela nové principy konstruování, diametrálně odlišné od po několik desetiletí používaných konstrukčních zásad a doporučení.