Skanska spouští výstavbu druhé etapy Modřanského cukrovaru, která nabízí 126 bytových a 6 nebytových jednotek. Bytový komplex charakterizuje promyšlená modrozelená infrastruktura, nejnižší energetická náročnost budov PENB – A, certifikace BREEAM a bohatý prostor pro komunitní setkávání. Dokončení druhé etapy je v plánu do konce roku 2025 a investice přesáhne miliardu korun. Aktuálně je v druhé etapě prodáno 35 % bytů, cena startuje od 125 780 Kč vč. DPH za metr čtvereční.
Recenzovaný Díky výsadbě rostlin lze lépe čelit problému přehřívání prostoru v městské zástavbě, k němuž dochází vlivem klimatických změn. Efektivním způsobem, jak rozšířit vegetaci ve městech a zároveň využít velké množství odpadní vody produkované v domech, jsou kořenové čistírny odpadních vod umístěné na střeše, fasádě či v mokřadních záhonech. Po odstranění hrubých nečistot ve vícekomorové separační nádobě je voda čerpána na kořenovou čistírnu, kde dochází k jejímu biologickému čištění. Vyčištěnou vodu lze využít na splachování toalet nebo k zavlažování. Stálý přísun odpadní vody současně zajišťuje mokřadním rostlinám neustálé zásobení vodou i živinami a působí tím pozitivně na jejich růst.
Zásadní proměnu stavební legislativy přináší v letošním roce nový stavební zákon. Pro veškerou výstavbu vstoupí v účinnost 1. července 2024. Největší, tzv. vyhrazené stavby, již od 1. ledna 2024 povoluje nově zřízený Dopravní a energetický stavební úřad. Mimo jiné bude také odvolacím orgánem krajských stavebních úřadů pro menší výrobny z obnovitelných zdrojů. Čtěte, jaké kompetence by měl zastávat a co vše bude posuzovat.
Úspěšná realizace projektů vedoucích ke zlepšení hospodaření s dešťovou vodou (HDV) vyžaduje technickou kvalitu návrhu a provedení, ale také dobře zvolenou formu a načasování komunikace. Zkušenosti měst s realizací projektů vedoucích ke zlepšení hospodaření s dešťovou vodou (HDV) a k realizaci opatření modrozelené infrastruktury předvedli na konferenci o vodě v Litomyšli zástupci ústecké univerzity.
Dlouhodobá situace na realitním i hypotéčním trhu spojená s vysokou inflací směřuje většinu lidí toužících po vlastním domě k úspornějším řešením. Proto se dostávají na výsluní menší a levnější modulové domy. Ne vždy si však stavebníci uvědomují, že některé z „levných“ stavebních systémů nemusí být určené pro dlouhodobé užívání a často je lze využít jen jako provizorní řešení bydlení na přechodnou dobu. Dům jedním tahem ale nyní nabízí modulové domy z Liaporbetonu, které jsou dostupné i při zachování vysokých standardů kvality a dlouhé životnosti. Navíc je lze postupem času rozšiřovat o další moduly.
Ornamentní a čirá bezpečnostní skla představují nejen estetické, ale i praktické prvky, schopné kompletně proměnit jakýkoli interiér. Tyto skleněné komponenty překračují hranice běžného designu, nabízejí nejen vizuální atraktivitu, ale také funkčnost v podobě stěn propouštějících světlo a zajišťujících soukromí.
V druhé polovině měsíce října probíhala v Hustopečích u Brna v rámci Týdne vědy a inovací pro praxi a životní prostředí odborná akce, která se skládala ze symposia Odpadové fórum 2023, konference Odpady ze a pro stavebnictví a workshopu nazvaného Životní cyklus obalů. Nabízíme rekapitulaci sekcí, které se vztahovaly převážně ke stavebním a demoličním odpadům, k ekologickým aspektům a k vodnímu a oběhovému hospodářství.
Navrhování výškových dřevostaveb se začíná prosazovat i v České republice. Ve fázi přípravy nebo realizace je několik bytových domů. S poptávkou sílí i odborná debata o podobě předpisů pro navrhování. U vyšších budov na bázi dřeva se v případě nosné konstrukce často jedná o kombinaci s železobetonem a s nehořlavými materiály. Druhý fenomén, který je pro stavebnictví i hasiče aktuální, je elektromobilita. Jak se hasí elektromobil v podzemních garážích? A jaké jsou představy o zajištění bezpečnosti evakuace a zásahu v hromadných garážích? Odpovědi přinesla konference Požární bezpečnost staveb 2023, kterou pořádal portál TZB-info.
Recenzovaný Vyhotovení dokumentace památkově chráněných staveb v komplexní digitální podobě je důležitým krokem v procesu záchrany kulturního dědictví a umožňuje zachování co nejvíce informací o nemovitých kulturních památkách pro budoucí generace. Jednou z možností, jak k této problematice přistoupit, se jeví vyhotovení informačního modelu stavby nemovité kulturní památky. Vlastnímu modelování předchází sběr podkladových dat. Za tuto činnost by měl být v rámci procesu BIM zodpovědný geodet. V současné době se často jedná o geometrické zaměření daného objektu pomocí technologií laserového skenování s následným zpracováním do tzv. mračna bodů, které tvoří základní prostorový podklad pro tvorbu informačního modelu naskenovaného objektu. Standardem by mělo být připojení měření do závazného souřadnicového a výškového systému. Za účelem vizualizace výsledného informačního modelu pro širokou veřejnost se v současnosti stále více uplatňují nástroje herního vývojového prostředí. Uvedená problematika je v příspěvku popsána na případové studii vzniku informačního modelu památkově chráněného objektu Maxmiliánův dvůr v Kroměříži postavené v polovině 19. století olomouckým arcibiskupem Maxmiliánem Sommerau Beckem.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám každý týden pošleme přehled toho nejlepšího z TZB-info!
více o newsletteru
