Římsa představuje tradiční architektonický prvek, který se bohužel ze současného stavitelství téměř vytratil a bývá často nahrazován způsoby, které dostatečně neplní svoji funkci architektonickou ani stavební.
Připravujete stavbu rodinného domu a zvolili jste tradiční výstavbu s použitím cihelného zdiva? Cihly jako stavební materiál se vyznačují velmi dobrou tepelnou izolací, akumulací tepla, nekomplikovaným způsobem výstavby. Zamysleme se, na co je třeba během výstavby rodinného domu z cihel dát pozor, a to především s ohledem na správný výběr nových oken a řešení návazných stavebních detailů.
V souvislosti s implementací revidované evropské směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov se v současné době mění některé legislativní předpisy, např. vyhláška č. 148/2007 Sb., nahrazená vyhláškou č. 78/2013 Sb. Článek je zaměřen na změny související s energetickou certifikací budov, dále jen „ENB“, z pohledu změn v hodnocení ENB.
V článku „Stavím dům z pórobetonu (ytongu, hebelu) – jaká okna vybrat ...?“, uveřejněném 21. 1. 2013 na tzb-info.cz se říká, že stěna z pórobetonu zateplená polystyrenem se chová jako vlhkostní perpetuum mobile: v zimě nasákne z interiéru vlhkost, která, i když v létě vysychá do interiéru, většinou stejně všechna vyschnout nestihne. Tento příspěvek ukazuje, že zateplený dům z pórobetonu v zimě vlhkost nenasakuje, nebo jen bezvýznamně. A že jej lze osadit jakýmikoliv kvalitními okny.
Návrh programu Nová zelená úsporám je stále v meziresortním připomínkovém řízení. Naposledy byl aktuální stav Nové Zelené úsporám představen na veletrhu For Pasiv. V návrhu dotačního titulu se nově objevila samostatná podpora instalace ekologických zdrojů vytápění. Výzva pro bytové domy bude nejdříve v roce 2015.
Podlahy jsou tvořeny konstrukčními vrstvami rozdílných materiálů s rozdílnými funkcemi a vlastnostmi. Toto souvrství vytváří funkční celek. Podle materiálu roznášecí vrstvy jsou rozlišovány podlahové systémy suché a tradiční. V suchých podlahách je roznášecí vrstva tvořena deskovým prefabrikovaným prvkem – např. sádrovláknité, cementotřískové nebo OSB desky.
16. – 17. května se ve Vysokých Tatrách koná již 17. ročník konference Tepelná ochrana budov. Hlavními tématy jsou implementace směrnice o energetické náročnosti, materiály, konstrukce a výpočtové metody pro úspornou výstavbu a příklady realizací nízkoenergetických staveb. 15. 1. je uzávěrka předběžných přihlášek pro vystoupení a účast na konferenci.
Dne 9. září 2012 se konal seminář Změna Z1 a ČSN 730540-2 - otázky a odpovědi. Seminář reagoval na diskuse kolem vydání Změny Z1 k normě ČSN 730540-2 Tepelná ochrana budov, část 2 - Požadavky (2011). K dané problematice se vyjadřovali zástupci ÚNMZ, TZÚS Praha s.p. a zástupci akciových společností Passerinvest, Sipral, Velux a Schüco.
Konference, kterou pořádal portál TZB-info 8. 11. 2012 v Praze, proběhla za mimořádného zájmu odborné veřejnosti. Novela Vyhlášky č. 148/2007 Sb. bude s největší pravděpodobností do konce roku 2012 s účinností od 1. 4. 2013. Od ledna do dubna se tedy bude postupovat podle novely zákona č. 318/2012 Sb. a zároveň dle původní vyhlášky č. 148/2007 Sb.
Cihlový dům bude po dokončení plánovaném na duben 2013 sloužit jako monitorovací objekt z pohledu tepelnětechnické funkce stavby. V objektu bude sledovat spotřeba energie a budou zde probíhat kontinuální měření a zkoumání chování vnitřního prostředí. Projekt, navržený ve spolupráci s Fakultou stavební ČVUT Praha, splňuje všechny požadavky pro dosažení pasivního standardu (dle ČSN 73 0540-2 „Tepelná ochrana budov – Požadavky“ a TNI 73 0329).
Chování skutečné konstrukce se v určitých případech odlišuje od konstrukce modelované ve výpočtovém programu. Článek pojednává o faktorech, které můžou ovlivnit vlastnosti konstrukce tak, že mají vliv na povrchovou teplotu konstrukce. Jedná se zejména o působení vlhkosti uvnitř materiálu a vzdušné vlhkosti.
Chování skutečné konstrukce se v určitých případech odlišuje od konstrukce modelované ve výpočtovém programu. Článek pojednává o faktorech, které můžou ovlivnit vlastnosti konstrukce tak, že mají vliv na povrchovou teplotu konstrukce. Jedná se zejména o působení vlhkosti uvnitř materiálu a vzdušné vlhkosti.