Tepelná pohoda je ovlivňována řadou environmentálních podmínek, jako je teplota vnitřního vzduchu, střední radiační teplota, relativní vlhkost vzduchu a rychlost proudění vzduchu. Navíc je závislá na oblečení a fyzické aktivitě lidí v daném prostoru. Provoz technických zařízení instalovaných v objektech je často doprovázen nespokojeností uživatelů, řešíme problém zvaný syndrom nemocných budov.
Pálené cihly patří k nejrozšířenějším materiálům používaných zejména v konstrukcích obytných budov. Dá se říci, že cihelné zdivo je jakýmsi etalonem stavebních konstrukcí, neboť všechny jiné materiály jsou právě srovnávány výhradně s cihelným zdivem. Článek přináší přehled vývoje cihel a seznámení s výhledem uplatnění cihel v blízké budoucnosti.
Tepelná příručka – podklad pro navrhování a provádění zděných konstrukcí z cihel HELUZ FAMILY z produkce společnosti HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. je únorovou novinkou. Praktickou pomůcku ocení všichni projektanti či stavební firmy, kteří s cihelným systémem HELUZ pracují. Příručka je k dispozici v tištěné i elektronické verzi na CD.
V zásadě lze provádět tři druhy zateplování. Kontaktní zatepelní z exteriéru, odvětrávané zateplení z exteriéru a zateplení z interiéru. Každé toto řešení má svoje výhody i nevýhody. Jako nejlevnější a nejméně problematické řešení pro většinu domů se jeví vnější kontaktní zateplovací systém (ETICS). Ten je složený z lepidla, dále tepelného izolantu, nejčastěji v ČR minerální vlny či pěnového polystyrenu. Tyto tepelné izolanty jsou pak obvykle dále kotveny hmoždinkami a přes ně je provedena vrstva lepidla s výztužnou tkaninou a finální omítka. U tohto systému se v poslední době ukazují jako problematická místa kotvící hmoždinky, a to hned ze dvou příčin.
Článek navazuje na předcházející text: Modelování fyzikálních jevů 1 – odpar z vodní hladiny a zabývá se řešením a vyhodnocením fyzikálních jevů uplatňujících se při řízeném odvlhčování prostorů bazénových hal. Návrh vzduchotechnické jednotky je obdobou stávajících řešení využívaných v praxi doplněných o poznatky z matematického modelování různých stavů a nastavení těchto centrálních odvlhčovacích zařízení. V závěru je uvedeno procentuální hodnocení možných úspor při optimálním provozování těchto zařízení.
Příspěvek se zabývá změnami v právě revidované technické normě pro stavební tepelnou techniku z pohledu větrání a šíření vzduchu v budově. Připomíná se rozlišení hodnocení podle způsobu využití místnosti. Příspěvek popisuje formulaci požadavků, kdy se současně má řešit zajištění potřebné kvality vnitřního prostředí, tak minimalizace energetické náročnosti spojené větráním. Pozornost je též věnována šíření vzduchu netěsnostmi obálky budovy.
V těchto dnech vychází delší dobu očekávaná česká technická norma ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov. Část 2: Požadavky. Zpracovatelem je Centrum technické normalizace na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Nové znění přináší některé změny v hodnocení stavebních konstrukcí, celkové zaměření se ale pochopitelně nemění.
Infračervené termografické kamery se ve stavebnictví používají především pro studium teplotních změn na povrchu stavební konstrukce, z nichž lze usuzovat na závady staveb, souvisejících s poškozením vlhkostí a vodou, závady v tepelné izolaci a vzduchotěsnosti a na místa s vysokou pravděpodobností tvorby plísní.
Keramické tvarovky s vertikální orientovanými dutinami patří k velmi často používaným stavebním materiálům. Výrobci pro ně standardně uvádějí pouze ekvivalentní tepelné vodivosti ve vodorovném směru kolmo na povrch stěny, což ve většině běžných případů postačuje, protože tepelný tok přes zdivo je obvykle orientován právě takto.
Zveme Vás na seminář, kde zazní informace o právě vycházející revizi tepelnětechnické požadavkové normy 73 0540-2, a to z úst člena normalizační komise Tepelná ochrana budov. Dále zazní přednášky s názornými příklady chyb při zateplování budov, o výzkumu průběhu teplot v inverzní skladbě střechy, principech jejího navrhování a o navrhování solárních kolektorů na bytové domy a jejich montáži na fasády bytových domů.
Příručka obsahuje přehled doporučených konstrukcí Ytong pro obvodové stěny a střešní konstrukce a pomůže při dimenzování při dosažení potřebné kategorie energetického štítku nebo průkazu stavby a k přehledu vlivu parametrů jednotlivých konstrukcí nebo jejich tvarové charakteristiky na energetický standard stavby.
V lednu jsem publikoval článek o připravované revizi ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov, Část 2: Požadavky. Vyjádřil jsem se ke změnám jednotlivých kapitol. Od té doby došlo k dalšímu posunu ve vývoji revize normy. Mění se princip stanovení požadavku na teplotní faktor konstrukce a bezpečnostní přirážka teplotního faktoru. Probíhá diskuse o požadavku na vnitřní povrchovou teplotu oken.
Největším problémem podkrovních prostor pod šikmou střechou je jejich nízká tepelná stabilita, která se nejčastěji projevuje špatným klimatem a rychlým přehříváním v letním období. Jediným řešením je využití střešních konstrukcí s dostatečnou tepelnou akumulací. Konstrukce masivních střech ještě nikdy nebyly tak jednoduché jako nyní díky izolačním deskám Ytong Multipor WAP.
Článek pojednává o experimentech na vzorcích Energain a DeltaCool 24 z PCM. Materiály byly vystavovány teplotám simulujících průběh letních denních teplot, tak aby došlo k jejich látkové přeměně. Vnitřní a povrchové teploty výrobků z PCM byly porovnávány s tradičními materiály, které se měření také účastnily.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám každý týden pošleme přehled toho nejlepšího z TZB-info!
více o newsletteru
