S názvem energeticky pasivní dům (EPD) se dnes setkáváme na každém kroku. Kdo o tomto tématu nepíše, EPD neprojektuje nebo nestaví, není "IN". V praxi se však zoufalý majitel ptá, proč má v jarním období přehřátý objekt a nemůže si otevřít okno. Nefunguje mu ani přetlakové chlazení ve spojení s přímým zemním výměníkem. Někde se asi stala chyba...

Ceny energií neustále rostou, což jistě neuniklo nikomu z nás, ale jak to tedy zařídit, abychom za energii neplatili stále více? Stačí maličkost, snížit ztráty, kterých jsme si dříve nevšímali. V bytové výstavbě to znamená snížit tepelné ztráty budovy, čili snížit náklady za vytápění.

Zimy bez sněhu, horké počasí už v dubnu, stoletá voda každý rok: I největším pochybovačům o změně klimatu byly v posledních letech drasticky otevřeny oči. Tato hrozivá situace současně představuje také šanci pro podniky.

V článku nazvaném Když dům září, je tam zima předvedla MF Dnes (11.4.2009) v souvislosti s prezentací infračerveného snímkování budov velmi bulvární přístup. Pro korektní měření a vyhodnocení by měla být splněna celá řada podmínek...

Na součinitel prostupu tepla venkovních dveří z vytápěného prostoru i z částečně vytápěného se kladou úplně stejné nároky jako na okna.

Tloušťky tepelných izolací ve stěnových konstrukcích se již poměrně běžně přibližují k hranici 200 mm a nezřídka ji i výrazně překračují – a to i u objektů, které nemají žádné ambice na zařazení do kategorie nízkoenergetických budov. V souvislosti s tím stoupá potřeba korektního zohlednění vlivu různých tepelných mostů umístěných v takto mohutných tepelně izolačních vrstvách. Mezi typické tepelné mosty, jejichž důsledky již nelze kvůli vzrůstající tloušťce tepelných izolací dále zanedbávat, patří bodové kotevní prvky pro zavěšené fasádní obklady.

Tepelné mosty jsou v jedním z evergreenů posledních let. Je to proto, že u staveb s vysokými tepelnými odpory hrají podstatnou roli ve spotřebě tepla na vytápění. Článek volně navazuje na seriál o zdivu pro energeticky úspornou výstavbu.

Volné pokračování seriálu o materiálech pro obvodové pláště energeticky úsporných domů se zabývá obecnými požadavky na stěny z hlediska kondenzace vodní páry a možnosti zateplování s využitím zdiva od společnosti HELUZ.

V první části seriálu o materiálech pro obvodové pláště nizkoenergetických a pasivních domů jsme se zabývali faktory ovlivňujícími vhodnou volbu stavebního materiálu. Tématem druhé části seriálu je neméně podstatná skladba obvodové konstrukce.

Bylo by to hezké - postavit si nízkoenergetický nebo dokonce pasivní dům. Ale z čeho? "A bude se v tom vůbec dát bydlet, když to bude kdoví z čeho, aby to bylo nízkoenergetické..." Následující seriál článků se bude zabývat materiály určenými především pro obvodové pláště energeticky úsporné výstavby.

Důsledné použití teplotního faktoru vnitřního povrchu při vyjádření kondenzace vodní páry na vnitřních površích konstrukcí budovy respektive na vyloučení růstu plísní na těchto površích, je nejen možné, ale i výhodné. K tomuto závěru dospěl autor následujícího článku.