IBPSA-CZ (International Building Performance Association – Česká republika) pořádá ve spolupráci s ČVUT v Praze již šestou konferenci Simulace budov a techniky prostředí.
Od roku 2000 platí norma ČSN EN ISO 13370 Tepelné chování budov - Přenos tepla zeminou - Výpočtové metody, která až do roku 2008 souběžně s normou ČSN 06 0210 sloužila k hodnocení podlahových konstrukcí objektů na zemině. Použití ISO normy přináší zcela nové principy konstruování, diametrálně odlišné od po několik desetiletí používaných konstrukčních zásad a doporučení.
Proces vzniku budovy je od fáze architektonické studie provázen ustavičnými změnami. Odborná "předpověď" tepelnětechnického chování takové budovy tak téměř vždy naráží na nedostatek vstupních údajů. I v takových případech však existují cesty jak poskytnout cenné informace o budoucích vlastnostech objektu. Ne vždy musí být tyto informace přesné.
Není žádnou novinkou, že náš největší výrobce dřevostaveb, společnost RD Rýmařov, využívá již několik let v konstrukcích svých rodinných a bytových domů materiály FERMACELL. Z pohledu společnosti Fermacell i jejího zákazníka, RD Rýmařov, je však významným předělem v historii vzájemné spolupráce výstavba pasivního rodinného domu, která byla zahájena v pondělí 9. listopadu 2009.
Přední dodavatel profesionální měřicí techniky společnost Testo, s.r.o. se prezentovala na letošním Aqua-thermu několika zajímavými novinkami. Na svém stánku číslo 257 umístěném v hale 2 mohli návštěvníci veletrhu otestovat nové termokamery testo 875 a testo 881. Tyto přístroje byly napojeny na monitor a zájemci si tak mohli přímo prohlédnout své termografické zobrazení.
V roce 2003 uvedla společnost HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. na český trh nové cihelné bloky s označením SUPERTHERM STI, které umožňují výstavbu objektů bez zateplení a obvodové stěny domu splňují parametry na energeticky úsporný a nízkoenergetický standard. Tyto cihelné bloky mají nižší objemovou hmotnost, jiné tvarové uspořádání vnitřních žeber a dostatečnou pevnost, a proto se staly perlou mezi zdicími materiály.
Termografické měření a následná diagnostika je metodou pro bezkontaktní a poměrně rychlý průzkum objektů z hlediska tepelné techniky. Termovizní snímky znázorňují složitá teplotní pole s volitelnou stupnicí barev, takže jsou i pro laika velmi názorné. Posouzení a rozbor rozložení teplot umožní identifikaci míst se zvýšenými tepelnými toky. Termokamera je dnes ve stavebnictví žádaným pomocníkem především v oblasti postižení vad a poruch s vazbou na úniky tepla. Lokalizace prvků systémů patřících do technických zařízení budov (TZB), sledování vybraných provozních stavů zařízení, odhalování vad či poruch soustav v budovách jsou další z možných oblastí širšího uplatnění.
K letitým rébusům ve stavebnictví patřilo jednoduché a účinné zateplení soklu. Přestože existovalo několik možností, jako jediná optimální se až dosud jevila kombinace cihel o tloušťce 365 a 440 milimetrů. Zcela nové řešení, které již bylo doloženo praktickými laboratorními zkouškami, umožňuje minimalizovat excentricitu vykonzolovaného zdiva při současném zjednodušení tras pro rozvody sítí.
Dřevostavby obhájí dosavadní náskok jen díky dalšímu a systematickému zlepšování svých vlastností. S tím do určité míry souvisejí způsoby výpočtového posuzování stavebně-energetické kvality. Po energetických výpočtech se však chce v podstatě nemožné - měly by být současně výstižné i rychlé, zahrnovat veškeré energetické děje v budově a přitom být použitelné všemi.
S názvem energeticky pasivní dům (EPD) se dnes setkáváme na každém kroku. Kdo o tomto tématu nepíše, EPD neprojektuje nebo nestaví, není "IN". V praxi se však zoufalý majitel ptá, proč má v jarním období přehřátý objekt a nemůže si otevřít okno. Nefunguje mu ani přetlakové chlazení ve spojení s přímým zemním výměníkem. Někde se asi stala chyba...
Tloušťky tepelných izolací ve stěnových konstrukcích se již poměrně běžně přibližují k hranici 200 mm a nezřídka ji i výrazně překračují – a to i u objektů, které nemají žádné ambice na zařazení do kategorie nízkoenergetických budov. V souvislosti s tím stoupá potřeba korektního zohlednění vlivu různých tepelných mostů umístěných v takto mohutných tepelně izolačních vrstvách. Mezi typické tepelné mosty, jejichž důsledky již nelze kvůli vzrůstající tloušťce tepelných izolací dále zanedbávat, patří bodové kotevní prvky pro zavěšené fasádní obklady.