Zajímavosti ze semináře Otvorové výplně stavebních konstrukcí 2012

Činnost soudního znalce

V úvodu semináře hovořil Ing. Lubomír Keim (VÚPS Certifikační společnost, s.r.o.) o soudněznalecké činnosti v oboru otvorových výplní. Uvedl například, že znalec doplňuje posudek znaleckou doložkou a navíc na žádost klienta (fyzické nebo právnické osoby, ne soudu) může doplnit další doložku, že si je vědom následků ze špatně vypracovaného posudku. Tuto novinku přinesla novela občasného zákoníku. Pakliže se takovýto posudek vloží do spisu, má stejnou váhu, jako by si jej objednal sám soud.

Znalec provádí posouzení předmětu sporu a odpovídá na položené otázky v rozsahu, který mu je uložen. Činnost je založena na tzv. nálezech, které uvede do znaleckého posudku. Odpovědi na otázky zdůvodní s využitím vlastních zjištění. Lubomír Keim zdůraznil, že znalec nehodnotí plnění práva. Znalec může použít i zjištění z jiných posudků a v odůvodněních případech i odbornou literaturu, ta by měla být ale minimálně recenzovaná.

Upozornil na dva rozdílné předměty zkoušení: Zkoušení vad okna, kdy se zkouší především vlastnosti deklarované výrobcem na štítku CE, a zkoušení vady výplně otvoru, kdy se zkouší část vnější konstrukce vymezená rozměry stavebního otvoru – čili v budově. V rámci zkoušení výplně otvoru se pak ověřují např. i parametry vnitřního prostředí a další související jevy.

Téma OKNA a DVEŘE na TZB-info

Nové prohlášení o vlastnostech

Ing. Josef Pobiš (TZÚS Praha s.p.) se věnoval certifikaci oken a jejich uvádění na trh. Připomenul, že doposud konečným dokumentem, který musí výrobce nebo dovozce vystavit, je prohlášení o shodě. Prohlášení o shodě bude od 1. 7. 2013 v harmonizované oblasti nahrazeno prohlášením o vlastnostech, a to v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 (CPR) vstoupilo v platnost 24. dubna 2011. Účinnost nařízení nabíhá postupně, plně vstoupí v platnost 1. 7. 2013.

Přechodná ustanovení se týká výrobců a dovozců a jednoznačně stanovuje, že se nebude provádět nové posouzení shody výrobků, které již byly posouzeny před 1. červencem 2013 podle Směrnice 89/106/EHS.

Mezi hlavní novinky patří aktualizace šesti základních požadavků. Základní požadavek bezpečnost se doplňuje o přístupnost při užívání. Toto doplnění zohledňuje požadavek přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením a použití těmito osobami. Přidává se požadavek č. 7: Udržitelné využívání přírodních zdrojů. Uvažovanou metodou pro vyhodnocení tohoto požadavku je vypracování EPD (enviromentální prohlášení o výrobku).

Josef Pobiš dále upozornil, že ke schválení je připravena novela zákona č. 22/1997 Sb., která byla vypracována za účelem souladu zákona s nařízením CPR. Má být schválena s přímou účinností koncem ledna 2013. Tato novela zákona upravuje výkon státní správy v souvislosti s uváděním a dodáváním stavebních výrobků vymezených přímo použitelným předpisem pro stavební výrobky (CPR) na trh, včetně dozoru nad plněním povinností a ukládání sankcí za jejich porušení.

Okna - o čem se nemluví

Ing. Iveta Jiroutová (TZÚS Praha s.p.) ve své přednášce „Technické parametry oken – o čem se nemluví“ upozornila, že u laické ale i odborné veřejnosti panuje mylná představa, že CE značka je zárukou vyšší kvality výrobku. Zdůraznila, že CE značka vypovídá pouze o tom, že určené vlastnosti výrobku byly vyzkoušeny podle určeného předpisu, v případě oken, že byla provedena zkouška typu na 1 kusu výrobku. „Dodržení stejných kvalitativních parametrů, tj. stejných hodnot průvzdušnosti, vodotěsnosti apod. u celé výrobní produkce je na pouhé odpovědnosti výrobce.“

V části přednášky nazvané Role projektanta uvedla, že při pouhých výměnách starých otvorových výplní často úplně chybí projektová příprava. Většina stavebních úřadů nevyžaduje pro výměnu oken ani ohlášení ve smyslu stavebního zákona a investor pak považuje náklady na zpracování projektové dokumentace za zbytečné. Přitom podstatná část produkce oken směřuje právě k takovým výměnám starých otvorových výplní. To přirozeně vede k nesprávnému zabudování otvorové výplně, snížení její hodnoty a případně k budoucím problémům.

V souvislosti s tím jsou o to rizikovější výměny oken v místnostech staré zástavby s plynovými spotřebiči. Neexistence projektové dokumentace je pak značně riziková. Je již obecně známo, že nová okna znamenají ve většině případů nedostatek vzduchu potřebného pro větrání a pro bezpečný provoz.

Iveta Jiroutová se zastavila i u problematiky denního osvětlení. Upozornila, že klasické dvojité nebo zdvojené okno má světelnou propustnost 80 %, dvojsklo 70 %, ale trojsklo obvykle průměrně jen 58 %. Proto se může stát, že po výměně okna nebude splněn požadavek na denní osvětlení. Pamatovat je třeba i na pohledovou tloušťku rámu, která se při výměně oken obvykle zvetší.

Povrchové teploty

Ing. Tomáš Habel (Velux Česká republika, s.r.o.) hovořil o interakci parametrů vnitřního prostředí a obhajoval změnu ČSN 73 0540-2 z roku 2012. V přednášce vysvětlil důvody k požadavkům na minimální výměnu vzduchu. Jsou mezi nimi dodržení minimálních koncentrací CO₂ a dalších škodlivin. Požadavky vedou na minimální výměnu vzduchu 25 m³.h^-1 na osobu. „Zahrneme-li závazné hygienické požadavky na větrání do výpočtu požadavku na vnitřní povrchovou teplotu výplní otvorů, výsledná hodnota tohoto požadavku bude pak velmi mírná. Na základě tohoto snížení přestává být nutná restrikce tohoto požadavku. Tento přístup včetně současné změny Z1 normy ČSN 73 0540-2 pak koresponduje se současným přístupem okolních států,“ uvedl.

Ing. Milan Ostrý, Ph.D. (VUT Brno) přehledně popsal hodnocení výplní otvorů z hlediska stavební tepelné techniky. Zastavil se i u hodnocení nejnižších povrchových teplot: „Na základě vydané Změny Z1 z dubna 2012 byl původní požadavek u výplní otvorů, výrazně změkčený oproti znění z roku 2007, přesunut do informativní přílohy D. Z hlediska normy se tedy nejedná o požadavek, ale o doporučení. Praxe ukáže, jaký tato skutečnost bude mít vliv na kvalitu stavebního díla a komfort při užívání pro uživatele. Zdravé vnitřní prostředí bez rizika růstu plísní na vnitřním líci obalových konstrukcí z důvodu povrchové kondenzace by mělo být při návrhu a realizaci obálky budovy zásadním hlediskem.“

Český institut otvorových výplní

V průběhu semináře proběhla tisková konference k založení Českého institutu otvorových výplní, což je nezisková organizace vytvořená za účelem prosazení kvality výrobků pro otvorové výplně na českém trhu. Ověřená kvalita by se měla prokazovat značkou, která bude zárukou pro odběratele, že vlastnosti, které výrobce pro svůj produkt deklaruje, splňují všechny jeho výrobky, a jsou tedy bez problémů použitelné pro účely rovněž deklarované výrobcem. Institut reaguje na fakt, že dle stávající legislativy lze značkou CE zaručit pouze to, že deklarované vlastnosti splňoval jen zkušební vzorek vyrobený pouze pro proces certifikace.

Partnerem institutu se může stát každý výrobce konečného produktu s hmatatelnou výrobní kapacitou v ČR, který se prokáže značkou CE. Členem se stává až po prověření jeho výroby a produktů. Až prověření členové se objeví na webových stránkách, mohou pak používat logo institutu, odkazy apod.

Součástí činnosti institutu bude i poradenská a konzultační činnost, informační servis a znalecká činnost. V čele institutu jsou Ing. Lubomír Keim (VÚPS Certifikační společnost, s.r.o.) a René Růžička (Stavokonzult).

Seminář nabídl celou řadu dalších zajímavých příspěvků. Vybrané texty postupně poskytneme našim čtenářům na TZB-info.