Materiály z oblasti suché výstavby v certifikovaném objektu Florentinum

Přestože Praha je plná nejrůznějších administrativních budov a center, stále je tu prostor pro nové a hlavně odvážné projekty. Právě takovým je projekt Florentinum, který vznikl v ulici Na Florenci. Cílem investora, kterým byla společnost Penta, bylo vytvořit nadčasové obchodní centrum společně s bezprostředním okolím budovy a citlivě jej začlenit do okolní zástavby.

Florentinum – umění obchodu

Vlastní budova byla zařazena do kategorie třídy A – A Class - což v praxi znamená, že pro své nájemce nabízí ten nejvyšší možný standard, který je dán kvalitou použitých materiálů, technologiemi, službami, ekologií či ekonomií provozu a samozřejmě také architektonickým ztvárněním. Florentinum je nositelem zelené certifikace ve stupni LEED Gold. Dodejme, že v dubnu tohoto roku Florentinum získalo CEEQA ocenění za nejlepší kancelářský developerský projekt. V podstatě to byla nejvýznamnější a největší stavba této doby v Praze. Je tedy zřejmé, že společně s vynikající dostupností a vybaveností se Florentinum dostalo na špici pražského kancelářského trhu. A svědčí o tom rovněž jména firem, které si zde pronajaly prostory a zvolily tuto lokalitu za své hlavní sídlo. Přestože stavba byla de facto dokončena na podzim loňského roku, již 70 % všech prostor je nyní pronajato.

Materiály pro suchou výstavbu

Pro nás je však podstatné, že firma Knauf se na projektu podílela dodávkou prakticky všech typů materiálů z oblasti suché výstavby, které vyrábí. Snad kromě Aquapanelu. A byla to dodávka velmi rozsáhlá. Řádově kolem sta tisíc metrů čtverečních desek. Protože hlavním subdodavatelem v oblasti suché výstavby byla firma Farrao, s. r. o., dlouholetý partner firmy Knauf, povídali jsme si o projektu s Jiřím Karlem.

Co pro vás projekt Florentinum vlastně znamenal?

Z pozice hlavního dodavatele veškeré suché výstavby to byla pro nás v posledních dvou letech jednoznačně největší zakázka, jejíž hodnota dosahuje zhruba 80 milionů korun. Ona vlastně ještě trvá, protože kontrakt máme na všechny fitouty a některé se ještě budují.

Již dříve jste dělali velké projekty, jako například pražské letiště, nebo Park Hostivař či Nový Smíchov, byla tato stavba v něčem zásadně jiná?

Jiná byla například v tom, že realizace se prováděla bez generálního dodavatele, ale musím říci, že vše probíhalo velmi solidně. Jako každá podobná stavba, tak i Florentinum, zažila krušné chvíle, například v podobě náročného začátku a nakonec i tlaku na termíny, ale oproti jiným stavbám bych řekl, že vše bylo korektní a férové jak ze strany investora, tak koordinátora.

Jak bylo Florentinum náročné z pohledu technického řešení?

Já bych řekl, že celý projekt byl hlavně o precizní standardní práci. Samozřejmě byly tu technicky náročné pasáže, jako například gigantické recepce s různě tvarovanými členitými plochami ve vysoké výšce, nebo složité podhledy, ve kterých jsou integrovány obrazce minerálů, či u jednoho pronajímatele jsme kombinovali sádrokartonové desky se dřevem, ale zajímavější byla spíše pestrost různých druhů příček a sádrokartonových konstrukcí. Zvláštnost celého projektu spíše tkvěla v tom, že když je dán tak obrovský prostor, který se má vyplnit kancelářemi, galeriemi, obchody a vším ostatním příslušenstvím, pak je to velmi náročné na přesnost, a v tom vidím náročnost této stavby.

Co vlastně rozhodlo o výběru materiálů Knauf?

Obecně bychom mohli říci, že velkou roli sehrála důvěra k tomuto výrobci. Ale to je spíše otázka na Knauf. Z mého pohledu bych řekl, že technická řešení některých konstrukcí podhledů byly s materiály Knauf vhodnější.

Jak to myslíte?

Tak například jsme dělali děrované podhledy a potřebovali jsme, aby ta konstrukce byla co možná nejlehčí a aby byla bezpečná po stránce pevnosti. Také jsme potřebovali, aby montáž a manipulace byla snazší, vzhledem k výšce. Ale těch příkladů bylo více.

Zabrousíme trochu na jiné téma. Co myslíte, není Praha podobnými projekty již nasycena, nebude to v budoucnu problém pro stavební průmysl jako takový? V čem případně vidíte východisko, když se nebudou podobné stavby již v takové míře realizovat?

Problém stavebnictví není v nasycenosti podobnými projekty, ale v pokřiveném systému, který tu byl nastolen, a v nevymahatelnosti práva. V normální společnosti je největším problémem zakázku získat, vysoutěžit. U nás, když se ucházíte o zakázku, musíte především posoudit její riziko, tedy zda vám vaši práci, kterou odvedete, někdo zaplatí. Ale samozřejmě v budoucnosti bude stavebnictví hodně závislé na rekonstrukcích.

Za rozhovor děkuje Ivan Sklenář a Milan Švůgr.