Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Jak založit zdivo a jak předejít trhlinám ve stěnách bungalovů

Doporučené zásady při projektování zděných domů ze systému HELUZ byly předmětem rozhovoru se statičkou společnosti, Ing. Zuzanou Hejlovou. Hovořili jsme o založení soklu obvodového zdiva a zajištění tuhosti bungalovů ve směru vodorovného zatížení. Jaké konstrukční možnosti existují a jaká nutná opatření je třeba dodržet, si můžete poslechnout v záznamu rozhovoru.

Více zajímavých videí na estav.tvOn-line televize pro architekturu, stavbu a bydlení

Při zakládání obvodových stěn se z praktických důvodů často navrhuje sokl. Výhoda soklu je ta, že ochrání obvodovou stěnu, aby se voda stékající po fasádě a vlhkost zbytečně nezadržovaly u paty zdiva a vlhkost poté nevzlínala vzhůru. Na sokl se zpravidla nanáší soklové omítky nebo se sokl obkládá, aby chránil fasádu také před odstřikující vodou a před znečištěním. Způsob, jak vyřešit sokl z konstrukčního pohledu, záleží hodně na rozdílu úrovní upraveného terénu a podlahy prvního nadzemního podlaží.

Pokud je podlaha dostatečně vysoko nad terénem, lze hydroizolaci umístit mezi sokl a patu stěny. Sokl se pak vytvoří např. ze dvou řad ztraceného bednění vedle sebe (obr. 1). Do lícové řady zalévaných tvárnic se použijí tvárnice s jednou stranou štípanou, která tak vytvoří přirozený vzhled „kamenného soklu“ a druhá nižší řada zalévaných tvárnic vytvoří výškový odskok pro uložení podkladní betonové desky. Na podkladní beton pak přijde hydroizolace a na ní se už založí obvodová stěna. Hlavní tepelná izolace je umístěná ve skladbě podlahy.

Obrázek 1 – Řez podlahou na terénu pro stěnu tl. 440 HELUZ FAMILY 44 2in1 – sokl z betonových tvarovek
Obrázek 1 – Řez podlahou na terénu pro stěnu tl. 440 HELUZ FAMILY 44 2in1 – sokl z betonových tvarovek

Při menším rozdílu výškových úrovní mezi upraveným terénem a podlahou se detail soklu přesouvá nad hydroizolaci (obr. 2). Pak je sokl obvodové stěny obvykle vytvořen první jednou nebo dvěma řadami užších cihel. Z konstrukčních, estetických i praktických důvodů odskočení soklu postačí cca 60 mm, čemuž odpovídá ze sortimentu HELUZ i řada cihel FAMILY 38–44–50, které jsou šířkově právě odstupňované po 6 cm. To je vzdálenost, která umožní provést odkapový nos v omítce i bezproblémové napojení vodorovné a svislé hydroizolace včetně zateplení soklu extrudovaným polystyrenem v tl. 50 až 60 mm.

Obrázek 2 – Řez podlahou na terénu pro stěnu tl. 440 HELUZ FAMILY 44 2in1 – sokl zateplený pomocí XPS
Obrázek 2 – Řez podlahou na terénu pro stěnu tl. 440 HELUZ FAMILY 44 2in1 – sokl zateplený pomocí XPS

Obecně se traduje, že u cihelného zdiva je možné předsadit zdivo o 1/6 šířky cihly, ale to ještě neznamená, že zdivo nejde vykonzolovat více. Teoreticky by se u každé stěny mělo prokázat, že návrhová únosnost stěny je dostatečná a vyhoví na konkrétní zatížení, které v tom daném místě působí. Obecně platí, že čím je vykonzolování větší, tím více klesá únosnost zdiva v patě stěny. Čím větší je totiž její vykonzolování, tím větší je excentricita síly, která působí teoreticky v ose stěny, a v důsledku toho dochází ke zvýšení mimostředného působení svislého zatížení, které ve výsledku snižuje výslednou únosnost stěny. Tento výpočet podle základů stavební mechaniky ale neumí zohlednit vnitřní namáhání v průřezu. Řešením není dát do spodní řady cihlu s větší pevností, např. P15, protože na kontaktní ploše v místě soklu se cihly různých pevností setkávají a pro posouzení stěny v tomto místě je pak stejně rozhodující menší pevnost cihly. Nejslabší místo v konstrukci tudíž není ta „užší“ cihla v místě soklu, ale první „širší“ cihla. Tato cihla totiž také musí ještě po své výšce zajistit roznesení tlakového napětí mezi svou horní, tj. širší a spodní, tj. užší kontaktní plochou.

Obecně je do první řady cihel výhodné použít cihlu plněnou, a to z důvodu jejích dobrých tepelněizolačních vlastností ve všech směrech, tj. včetně směru svislého, což zlepšuje parametry detailu z hlediska šíření tepla.

Přečtěte si také Redakční návštěva: Pasivní bungalov podle individuálního projektu Přečíst článek

Další otázky, na které Zuzana Hejlová ze společnosti HELUZ Cihlářský průmysl v rozhovoru odpovídala, se týkaly tuhosti budov. Rodinné domy, stejně jako všechny konstrukce, je třeba navrhnout tak, aby odolávaly i vodorovnému zatížení, které vzniká převážně od zatížení větrem anebo rozkladem sil při zatížení od krovu či konstrukce střechy. Při návrhu hodně záleží na konstrukčním systému. Pokud jsou obvodové stěny dostatečně přitížené vlastní tíhou svou a navazujících konstrukcí a nosná konstrukce stropů a střechy je tuhá ve své rovině, pak samozřejmě lépe odolávají i vodorovnému zatížení. Pro tuhost bungalovu se zastřešením střešními sbíjenými vazníky a sádrokartonovým podhledem (tj. se stropem, který není tuhý ve své rovině) je pak rozhodující tloušťka obvodových stěn a pevnost zdiva v tahu za ohybu, existence či absence vnitřních nosných ztužujících stěn a tvar střechy.

Lze předpokládat, že problém s tuhostí objektu nevznikne u rodinných domů nejvýše dvoupodlažních, pokud budou mít tloušťku obvodových stěn 380 mm a více a pokud vzdálenost nosných stěn mezi sebou bude menší než 25násobek jejich tloušťky. Např. pro obvodovou stěnu tl. 380 mm vychází tato vzdálenost po cca 9,5 m a pro tloušťku stěny 440 mm pak 11,0 m. Pokud se tedy v konstrukčním systému bungalovu nachází střední nosná nebo ztužující příčná stěna, je požadovaná tuhost prakticky ve většině případů zajištěna. V takovém případě není již příliš rozhodující ani druh střešní konstrukce. Ztužující stěna musí být kolmá k obvodové stěně, její minimální délka by měla být alespoň 1/5 výšky podlaží a tloušťku by měla mít min. 1/3 tloušťky stěny obvodové, ale zároveň nejméně 140 mm. Ztužující stěna by měla mít vlastní základ.

Čím je ovšem poměr teoretické délky obvodové stěny a její tloušťky vyšší, tím je stěna kolmo na svou rovinu poddajnější, a pokud se k tomu přidá ještě stropní konstrukce, která je poddajná ve své rovině, mohou být deformace obvodového zdiva (tj. průhyb stěny ve vodorovném směru) od zatížení větrem také větší. Větší deformace, se kterými se materiál stěny už nedokáže vyrovnat, se poté mohou projevit např. trhlinami ve zdivu.

Přečtěte si také Redakční návštěva: Montáž těžkých střešních keramo-betonových panelů HELUZ Přečíst článek

Jak si vybrat kvalitního projektanta a dobrý technický dozor stavby, aby byly správně navrženy a provedeny např. výše popsané konstrukce, a tím dům neobsahoval konstrukční vady, radí Zuzana Hejlová ze společnosti HELUZ na závěr rozhovoru.