Plánované Národní muzeum železnice a elektrotechniky u Masarykova nádraží v Praze

Muzeum železnice a elektrotechniky v Praze

Masarykovo nádraží v Praze, v jehož bývalých lokomotivních dílnách se bude nacházet nové Muzeum železnice a elektrotechniky, je jedním z nejstarších dochovaných nádraží na evropském kontinentě. Bylo otevřeno v roce 1845 a dodnes slouží železniční dopravě, a to včetně budov, které byly vystaveny částečně ve čtyřicátých, částečně v sedmdesátých letech 19. století. Areál železniční výtopny a dílen vznikl, stejně jako budovy sloužící pro cestující, roku 1845, krátce předtím, než do Prahy přijel z Olomouce první parní vlak vedený lokomotivou „Böhmen“ – „Čechy“.

Umístění podobné památky ve středu města je zcela unikátní

Nádraží, které bylo rozděleno městskými hradbami na dvě částí, bylo projektováno jako koncové nádraží pro trať olomoucko-pražskou a výchozí pro trať pražsko-drážďanskou (dokončena roku 1851). Stavby výtopny i dílenských prostorů projektoval Ing. Antonín Jüngling, kolejiště pak Ing. Jan Perner, který potom sám přivedl první parní lokomotivu do města. Součástí nádraží byla i první vlečka v českých zemích, směřující k celnímu úřadu (dnešní ulice v Celnici), nebo nákladiště kočárů.

Budovy areálu budoucího Muzea železnice a elektrotechniky sloužily svému účelu bez zásadnějších stavebních úprav více než 155 let a představují jednu z nejvýznamnějších dochovaných klasicistních průmyslových staveb ve střední Evropě. Umístění podobné památky ve středu města je zcela unikátní, neboť velké průmyslové stavby bývaly v průběhu dvacátého století mimo jiné z důvodu ochrany ovzduší z center měst vymisťovány. Provoznímu zázemí Masarykova nádraží se tento osud i přes řadu vážně míněných pokusů o jeho úplné odstranění vyhnul.

Nádraží i dílen se dotkla revoluce roku 1848 i prusko-rakouská válka roku 1866. V květnu 1945 zde v průběhu Pražského povstání došlo ke krvavým bojům a popravě několika desítek cestujících a zaměstnanců depa u stěny výtopny, kde se dnes nachází pamětní deska. Roku 1953 bylo nádraží přejmenováno na nádraží Praha střed. V nultých letech nového století probíhaly zatím poslední a neúspěšné debaty o jeho úplném zrušení a nahrazení developerskou výstavbou. Vzhledem ke svému stáří, významu a propojení s každodenním životem hlavního města představují budovy dílen jedinečný prostor pro moderní muzejní prezentaci dějin i současnosti železnice na území českých zemí i daleko za jejich hranicemi.¹

Více detailů k plánovanému muzeu

Vyjádření České komory architektů k plánovanému Národnímu muzeu železnice a elektrotechniky

Česká komora architektů vítá záměr státu vybudovat Národní muzeum železnice a elektrotechniky, pro které je historická železniční budova v centru Prahy ideálním místem. Projekt tak rozšíří a doplní stávající síť železničních muzeí, a to zejména v době, která je z dobrých důvodů rozvoji železniční dopravy mimořádně nakloněna.

Máme ale zásadní výhrady ke zvolenému postupu státní organizace coby zadavatele akce. Slovo národní v názvu projektu by mělo být zavazující – očekávat bychom měli nejen péči, která je v souladu se zákonem, ale také snahu o dosažení optimálního výsledku.

Standardním postupem nejen v ČR, ale v celém světě je u významných veřejných budov transparentní výběr z více návrhů provedený porotou s dostatečným počtem daných odborníků. V ČR tak vzniklo nejen Národní divadlo nebo Národní muzeum, ale i budova Národní technické knihovny. Všechny tyto budovy jsou chloubou České republiky a ukazují její kulturní vyspělost. Zpětně je možné dohledat i ostatní soutěžní návrhy z těchto soutěží a ujistit se, jak a proč porota vybrala vítěze.

Dovolujeme si proto požadovat, aby stejný a historicky prověřený postup byl uplatněn i v případě Národního muzea železnice a elektrotechniky. Jakýkoliv jiný způsob znamená nedostát schopnostem a kulturní úrovni České republiky. Znamená to zároveň promarnit příležitost k prezentaci jejích tvůrčích možností.

Vyzýváme proto státní orgány, aby přehodnotily dosavadní postup a zvolily tradiční, optimální a nejpřínosnější řešení. Česká komora architektů je připravena poskytnout odborné konzultace, stejně jako tak činí každoročně pro 50 až 100 samospráv a veřejných institucí.

Výsledky architektonických soutěží a realizací z nich je možné zhlédnout na mapě soutěží nebo v publikaci DESET.

Za Českou komoru architektů

Ing. arch. Jan Kasl, předseda ČKA
Ing. arch. Petr Lešek, 2. místopředseda ČKA²

Zdroje:
¹ Národní technické muzeum
² tisková zpráva ČKA