Použití správných materiálů může výrazně usnadnit rekonstrukci bytu nebo domu. Jedním z takových materiálů je lehký keramický beton (Liaporbeton). Jeho hlavní výhodu naznačuje už samotný název. Je lehký. A právě proto je to ideální materiál pro rekonstrukce. Respektuje totiž často již omezenou nosnost konstrukce starších staveb, aniž by pozbyl ostatních důležitých vlastností, které od betonu očekáváte.
The City of Ostrava will soon join the ranks of European and international centers of culture. That’s because work is underway in the Moravian-Silesian metropolis on a new concert hall comparable to the world’s most prestigious venues such as the Elbe Philharmonic in Hamburg, the Walt Disney Concert Hall in Los Angeles, the Paris Philharmonic, or the Harpa in Reykjavik. The new building for 1,300 concertgoers will be deftly integrated with the current Culture Center designed by architect Jaroslav Fragner. The design was created by leading American architect Steven Holl and his studio in New York together with the Czech studio Architecture Acts.
Recenzovaný Hlavní výhodou dílcových fasádních lešení je jejich všestranná použitelnost bez nutnosti zvláštních úprav konstrukce. Článek popisuje statický návrh dílcových lešení, včetně výpočtu a experimentu pro vývoj numerického modelu. Výsledný model zohledňuje chování a slouží jako komponenta v prostorovém prutovém modelu libovolné sestavy fasádního lešení i podlahových dílců.
V poslední době se zvyšuje poptávka po malých fotovoltaických elektrárnách na balkony bytových domů. Je to logické, ceny energií rostou, a tak už na penězích poznáte i malé zmenšení spotřeby elektřiny v bytě. Fotovoltaika už dávno není jen pro obyvatele rodinných domů, ale s jejím umisťováním na balkony bychom byli opatrní. Proč?
Střecha skrývá řadu úskalí, která mohou životnost krytiny i celé konstrukce zkrátit. Jedním z nejdůležitějších aspektů je vhodné řešení odvětrání. Pokud chybí, konstrukce vlhne a její prvky jsou ohroženy. Kromě podstatně kratší životnosti je ovlivněna i funkčnost všech komponentů. Díky správně provedenému větracímu systému však vnější vlhkost mezi taškami nezůstane a zmizí i vodní pára, která vzniká při vaření, praní či sprchování. Větrací systém navíc vyrovná teplotní rozdíly v konstrukci a odvede nahromaděné teplo ze slunečního záření. Kvalitní větrání je třeba i v případě toho, že jsou v konstrukci zabudována střešní okna.
Stavební materiály prochází neustále vývojem. Porozumění, jak má správně vypadat splašková a dešťová kanalizace, se za posledních 20 let výrazně změnilo. Drenážní potrubí se ovšem opomínalo. Převážně na českém trhu si pod pojmem drenážní potrubí každý vybavil křehkou žlutou trubku, která se jako had motala kolem budovy. Jediná funkčnost byla vyplnění prostoru v zemině a nikdo moc neřešil funkčnost či jakoukoli další přidanou hodnotu, kterou toto potrubí může přinést.
Energetická účinnost, ochrana konstrukce a těsné napojení navazujících konstrukcí – na tom všem má v domech značný podíl optimálně vyřešená vzduchotěsnost konstrukce. Lze jí dosáhnout vhodnou volbou parobrzd a dalších materiálů, které nabízí například systém Vario® od značky Isover. Ten minimalizuje úniky tepla, ochrání stavbu před nadbytečnou vlhkostí a udrží v interiéru optimální klima v každém ročním období.
Město Ostrava se již brzy zařadí mezi evropská a světová kulturní centra. V moravskoslezské metropoli totiž roste nová koncertní hala s parametry srovnatelnými s těmi nejprestižnějšími světovými stavbami, jako je Labská filharmonie, Koncertní hala Walta Disneyho v Los Angeles, Pařížská filharmonie či Harpa v Reykjavíku. Nová budova se sálem pro 1 300 diváků bude originálně propojena se stávajícím Domem kultury, který navrhl architekt Jaroslav Fragner. Autory návrhu jsou přední americký architekt Steven Holl a jeho studio Steven Holl Architects z New Yorku spolu s českým studiem Architecture Acts.
Recenzovaný V tomto příspěvku bude představeno použití pokročilého časově závislého elasto-plastického materiálového modelu pro modelování podzemních stěn. Prostor je věnován tzv. Shotcrete modelu, který dokáže vystihnout vliv času. Součástí příspěvku je krátké shrnutí teoretických poznatků o časově závislém chování betonu a přístup normy ČSN EN 1992-1-1. Dále je popsán materiálový model Shotcrete a je provedena kalibrace materiálového modelu v dlouhodobém časovém horizontu na základě dat z laboratorních zkoušek. Následně je řešena reálná okrajová úloha hlubokého zářezu zajištěného železobetonovými podzemními stěnami s rozpěrami. Úloha je řešena v několika variantách, výsledky jednotlivých přístupů k řešení jsou porovnány a na závěr jsou diskutovány dosažené hodnoty vnitřních sil a deformací.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám každý týden pošleme přehled toho nejlepšího z TZB-info!
více o newsletteru
