Příklady výpočtu podle Eurokódu 5 (V.)
První tři části seriálu sloužily k seznámení s vývojem norem a jako podklady pro samotné výpočty podle Eurokódu 5 (ČSN EN 1995-1-1) a ČSN 73 1702 (modifikovaná DIN 1052:2004). Část 4 a 5 obsahuje praktické příklady výpočtu. Touto částí seriál končí. Vzhledem k tomu, že tyto postupy nejsou u nás příliš zažité, považujeme za velmi prospěšné se tomuto tématu dále věnovat. Připravujeme vydání skript Dřevěné konstrukce I-II-III, která zahrnují celý rozsah Eurokódu 5.
Předmluva a pomocné podklady pro výpočet viz část 1 až část 3.
Příklady 9 až 15
POZNÁMKA Tyto příklady univerzity Wismar jsou určeny pro výroční a závěrečné zkoušky studentů. Příklady jsou zpravidla zaměřeny na určité dílčí posouzení nosného prvku nebo konstrukce (například vzpěrné pevnosti, nebo únosnosti v ohybu, nebo pevnosti spojovacích prostředků, deformace apod.) v souladu se zadáním. Nejde tedy o komplexní posouzení, které se požaduje v praxi. Na tento aspekt upozorňujeme v některých příkladech v poznámce.
V uvedených příkladech jsou na rozdíl od originální německé verze zavedeny aktuální hodnoty návrhové pevnosti homogenního lepeného lamelového dřeva podle tabulky 4. Ty jsou stanoveny na základě charakteristických hodnot podle ČSN EN 14080, tabulka 5, a se součinitelem γM = 1,25 (ČSN EN 1995-1-1, tabulka 2.3). Originální verze vychází z v Německu dosud platných charakteristických hodnot podle dřívější ČSN EN 1194, tabulka 1, a součinitele γM = 1,3. Při výpočtech v praxi je třeba použít aktuální platné hodnoty.
Příklad 9
Prostý nosník z lepeného lamelového dřeva GL28h je zatížen na horní straně rovnoměrným zatížením dvěma osamělými břemeny v blízkosti podpor.
Má se posoudit napětí ve smyku v podporách v těchto krocích:
- a) s plnou posouvající silou v podporách
- b) s posouvající silou v podporách s využitím možné redukce
Třída provozu 2 a třída trvání zatížení krátkodobé.
Řešení příkladu 9
a) s plnou posouvající silou v podporách
b) s posouvající silou v podporách s využitím možné redukce
Příklad 10
Pro znázorněný souměrný trojkloubový rám s poddajným rámovým rohem se má ověřit, zda je při daném zatížení dostatečná bezpečnost proti vybočení.
Sklon střechy je α = 7°.
Pružinová tuhost poddajných rámových rohů je Kφ = 4,1 ‧ 1010 Nmm.
Mají se stanovit vzpěrné délky pro vybočení rámu a posoudit stabilita v těchto krocích:
- a) vzpěr stojek k ose y (vybočení ve směru z) s tlakovou silou NS = 220 kN
- b) vzpěr příčle k ose y (vybočení ve směru z) s tlakovou silou NR = 245 kN
Poznámka: posouzení vzpěrné stability k ose z (vybočení ve směru y) není potřebné.
Podmínky použití: třída trvání zatížení krátkodobé a třída provozu 1.
POZNÁMKA Předmětem příkladu je výlučně posouzení stability. Příčle i stojky mohou být obecně namáhány kombinací ohybu (včetně vlivu klopení) a vzpěrného tlaku.
Řešení příkladu 10
a) vzpěr stojek k ose y
b) vzpěr příčle k ose y
Příklad 11
K jednodílnému horizontálnímu nosníku je připojen přesnými svorníky šikmý dvoudílný tažený prut. Návrhová hodnota tahové síly je
Má se posoudit únosnost v těchto krocích:
- a) kontrola uspořádání přesných svorníků v skloněném taženém prutu;
- b) kontrola uspořádání přesných svorníků v horizontálním nosníku;
- c) stanovení nejmenších tlouštěk t1,req, t2,req a únosnosti Fv,Rd na střihovou spáru. Musí se přitom uvážit únosnost v tahu přesných svorníků;
- d) posouzení únosnosti spojovacích prostředků v skloněném taženém prutu;
- e) posouzení únosnosti spojovacích prostředků v horizontálním nosníku.
Řešení příkladu 11
a) kontrola uspořádání přesných svorníků v skloněném taženém prutu
Předpis při α = 0° | Nejméně [mm] při d = 20 mm | Použito [mm] | |
---|---|---|---|
α1 | (3 + 2 ‧ cos α) ‧ d = 5 ‧ d | 100 | 104 |
α2 | 3 ‧ d | 60 | 70 |
α3,t | max {7 ‧ d; 80 mm} | 140 | 140 |
α3,c | −−− | −−− | −−− |
α4,t | −−− | −−− | −−− |
α4,c | 3 ‧ d | 60 | 60 |
Viz ČSN EN 1995-1-1, tabulka 8.5
b) kontrola uspořádání přesných svorníků v v horizontálním nosníku
Předpis při α = 55° | Nejméně [mm] při d = 20 mm | Použito [mm] | |
---|---|---|---|
α1 | (3 + 2 ‧ cos α) ‧ d = 4,147 ‧ d | 82,9 | 85 |
α2 | 3 ‧ d | 60 | 70 |
α3,t | max {7 ‧ d; 80 mm} | 140 | 150 |
α3,c | −−− | −−− | −−− |
α4,t | max {(2 + 2 ‧ sin α) ‧ d; 3 ‧ d} = 3,638 ‧ d | 72,8 | 80 |
α4,c | 3 ‧ d | 60 | 60 |
c) Stanovení požadovaných tlouštěk dřeva a únosnosti Fv,Rd na střihovou spáru
viz odst. 2.5.4, tabulka 13, d = 20 mm, φ = 55°
d) Posouzení únosnosti spojovacích prostředků ve skloněném taženém prutu
Posouzení únosnosti pro jednu střihovou plochu jednoho spojovacího prostředku ve směru zatížení
Návrhová hodnota zatížení na střihovou plochu jednoho spojovacího prostředku se vypočte podle vztahu
kde je
- Fd
- návrhová hodnota střihového namáhání,
- Fv,Ed
- návrhová hodnota střihového namáhání na střihovou spáru jednoho spojovacího prostředku,
- n
- počet spojovacích prostředků v jedné řadě za sebou ve směru vláken,
- m
- počet řad spojovacích prostředků kolmo ke směru vláken,
- p
- počet střihových spár na jeden spojovací prostředek,
- n ‧ m ‧ p
- celkový počet střihových spár pro přenos síly Fd
kde nef je účinný počet spojovacích prostředků za sebou v jedné řadě viz část 1, tabulka 5
e) Posouzení únosnosti spojovacích prostředků v horizontálním nosníku
Posouzení únosnosti pro jednu střihovou plochu jednoho spojovacího prostředku ve směru zatížení
Posouzení únosnosti pro jednu střihovou plochu jednoho spojovacího prostředku pro komponenty sil ve směru vláken
Příklad 12
Na následujícím obrázku je znázorněn skloněný tažený prut z příkladu 11. Pro spáru I-I se má stanovit únosnost v těchto krocích:
- a) stanovit minimální počet otvorů pro přesné svorníky, které se musí současně uvážit ve spáře I-I.
Vzdálenosti středů otvorů od spáry I-I lze převzít z výkresu; - b) stanovit maximální hodnotu únosnosti pro dřevo skloněného taženého prutu z příkladu 11 pro třídu trvání zatížení střednědobé a třídu provozu 1 při uvážení zvláštních pravidel pro tažené spoje
Řešení příkladu 12
a) Minimální počet oslabení průřezu otvory
Minimální počet oslabení průřezu = 2
b) Maximální hodnota únosnosti pro dřevo skloněného taženého prutu
Příklad 13
Nosník z lepeného lamelového dřeva GL24h je namáhán jednoosým ohybem a normálovou silou. Průřez je vytvořen z více než 4 lamel.
- a) Vypočtěte maximální návrhovou tahovou sílu Fd, když je průřez namáhán těmito momenty:
My,d = 30,2 kNm Mz,d = 0 - b) Vypočtěte maximální návrhovou tlakovou sílu Fd, když je průřez namáhán těmito momenty:
My,d = 0 (předpoklad) Mz,d = 10,6 kNm
Třída provozu 1 a třída trvání zatížení dlouhodobé.
POZNÁMKA Neuvažuje se zde namáhání šikmým ohybem.
Řešení příkladu 13
a) Maximální návrhová tahová síla Fd
b) Maximální návrhová tlaková síla Fd
Příklad 14
Pro znázorněnou soustavu se má ověřit, zda při daném zatížení vykazuje dostatečnou bezpečnost proti vybočení. Stanovte vzpěrné délky a proveďte posouzení stability
- a) pro vzpěr systému vybočením levé stojky k ose y (vybočení ve směru z)
- b) pro vybočení pravé stojky
Podmínky použití: třída trvání zatížení krátkodobé a třída provozu 1.
Řešení příkladu 14
a) vzpěr systému vybočením levé stojky k ose y (vybočení ve směru z)
b) vzpěr pravé stojky
Působící napětí v prostém tlaku
Příklad 15
K jednodílnému skloněnému prutu je připojen svorníky dvoudílný horizontální tažený prut. Návrhová hodnota tahové síly je
Má se posoudit únosnost v těchto krocích:
- a) Kontrola uspořádání svorníků v dvoudílném horizontálním taženém prutu;
- b) Kontrola uspořádání svorníků v jednodílném skloněném prutu;
- c) Stanovení nejmenších tlouštěk t1,req a t2,req a únosnosti Fv,Rd na střihovou spáru;
- d) Výpočet návrhové hodnoty zatížení na střihovou plochu jednoho spojovacího prostředku a posouzení únosnosti spoje;
- e) Posouzení únosnosti pro komponenty sil ve směru vláken v horizontálním taženém prutu;
- f) Posouzení únosnosti pro komponenty sil ve směru vláken v jednodílném skloněném prutu.
Podmínky použití: třída trvání zatížení střednědobé a třída provozu 1 (kmod = 0,80).
Řešení příkladu 15
a) Kontrola uspořádání svorníků v horizontálním taženém prutu
Předpis při α = 0° | Nejméně [mm] při d = 24 mm | Použito [mm] | |
---|---|---|---|
α1 | (4 + cos α) ‧ d = 5 ‧ d | 120 | 121 |
α2 | 4 ‧ d | 96 | 100 |
α3,t | max {7 ‧ d; 80 mm} | 168 | 170 |
α3,c | −−− | −−− | −−− |
α4,t | −−− | −−− | −−− |
α4,c | 3 ‧ d | 72 | 75 |
Viz ČSN EN 1995-1-1, tabulka 8.4
b) Kontrola uspořádání svorníků ve skloněném prutu
Předpis při α = 65° | Nejméně [mm] při d = 24 mm | Použito [mm] | |
---|---|---|---|
α1 | (4 + cos α) ‧ d | 106,1 | 110 |
α2 | 4 ‧ d | 96 | 110 |
α3,t | −−− | −−− | −−− |
α3,c | α > 30°: (1 + 6 ‧ sin α) ‧ d | 154,5 | 160 |
α4,t | max {(2 + 2 ‧ sin α) ‧ d; 3 ‧ d} | 91,5 | 100 |
α4,c | 3 ‧ d | 72 | 80 |
c) Stanovení požadovaných tlouštěk dřeva a únosnosti Fv,Rd na střihovou spáru
d) Návrhová hodnota zatížení na jednu střihovou plochu spojovacího prostředku a posouzení únosnosti spoje
e) Posouzení únosnosti pro komponenty síly ve směru vláken v dvojdílném horizontálním taženém prutu
f) Posouzení únosnosti pro komponenty síly ve směru vláken v jednodílném skloněném prutu
Závěr
Touto částí seriál Příklady výpočtu podle Eurokódu 5 končí. Vzhledem k tomu, že tyto postupy nejsou u nás příliš zažité, považujeme za velmi prospěšné se tomuto tématu dále věnovat. Připravujeme vydání skript Dřevěné konstrukce I-II-III, která zahrnují celý rozsah Eurokódu 5.
Příspěvek se zabývá navrhováním a posuzování dřevěných konstrukcí podle současných norem. Obsahuje zásady navrhování dřevěných prvků, dílců a spojů, včetně jejich konstrukčního řešení. Bude využíván při navrhování dřevěných konstrukcí nejen projektanty, odbornou veřejností, ale rovněž studenty škol, které mají ve svém studijním programu výuku dřevěných konstrukcí. Autor svým příspěvkem naplňuje cíl, který si stanovil, a to, že pro efektivní používání Eurokódů jsou důležité praktické příklady doplněné tabulkami potřebných hodnot a součinitelů. Příspěvek obsahuje pět částí, které na sebe logicky navazují. Vzorové příklady jsou velmi přínosné vzhledem k tomu, že k jejich výpočtu je nutné seznámit se s normou ČSN 73 1702, která se např. na fakultě stavební příliš neprobírá. Příklady jsou převzaty ze skript University Wismar, na samotném výpočtu je zajímavý odlišný postup. Nejprve jsou vytvořeny tabulky jako mezistupeň výpočtu. Jde například o návrhové hodnoty pevnosti, koeficienty pro zvýšení pevnosti na základě velikosti průřezu či únosnost spojovacího prostředku v jednom střihu.
Examples 9 to 15. Preface and helping data for calculation see Part 1 to 3.