Omítání vápenopískového zdiva
Před zahájením omítkových prací musí být ukončena konstrukce střechy. Vnější obvodové stěny je potřeba chránit před deštěm a jinými možnostmi provlhnutí tak, aby podklad, na který budete omítky nanášet, byl pevný, bez uvolněných částic a dostatečně vyschlý. Dveřní zárubně a okenní rámy musí být osazeny, aby dodatečnými úpravami nedocházelo k poškození hotové omítky. Rovněž elektrické rozvody a jakékoliv jiné instalace inženýrských sítí musí být dokončené, instalační drážky zaplněné vhodným materiálem, aby nedocházelo k praskání dalších vrstev omítky. Vnitřní omítky mohou být aplikovány teprve po uvedených pracovních krocích. Přechody mezi různými typy zdiva (z vápenopískového zdiva na cihelné zdivo, beton apod.) se překryjí vloženou výztužnou tkaninou šíře min. 30 cm, která se umisťujte v horní třetině tloušťky omítky. Používá se výztužná tkanina s velikostí ok 8 × 8 mm a gramáží min. 145 g/m2.
Stav zdicích prvků a hrubého zdiva z hlediska vlhkostí
Expediční vlhkost vápenopískových zdících prvků se pohybuje obvykle pod 5 % a materiály jsou za těchto podmínek z hlediska objemové stability bezpečné. Vzhledem k vysoké nasákavosti jsou však náchylné k velmi rychlému, vysokému provlhnutí při nesprávném skladování (rozbalené palety) resp. při zdění za deštivého počasí. Silně provlhlé vápenopískové zdivo (Obr. 1) podléhá během vysychání výrazným smršťovacím procesům, způsobujícím poruchy projevující se rozevřením zdiva ve styčných spárách resp. ve vzniku liniových prasklin zdících prvků v celé tloušťce zdiva, zejména v oblasti okenních a dveřních otvorů. Poruchy mohou být natolik závažné, že mohou ohrožovat statickou stabilitu konstrukce a jejich projevy mohou být omylem zaměňovány za poruchy způsobené nesprávným založením stavby nebo nadměrným provozním zatížením. Síly, vznikající při smršťování vysychajícího vápenopískového zdiva, které jsou schopné způsobit jeho destrukci, jednoznačně poškozují i omítky a keramické obklady. Hlavní podmínkou úspěšného omítání vápenopískového zdiva je jeho rovnovážná vlhkost, jejíž udržení spočívá v důsledné ochraně skladovaných stavebních prvků proti srážkové a vzlínající vlhkosti a taktéž v ochraně koruny zdiva během zdění proti srážkové vlhkosti.
Příprava podkladu před omítáním
Specifické vlastnosti vápenopískového zdiva, kterými jsou hladkost povrchu a vysoká nasákavost, vyžadují vždy k zajištění dostatečné přídržnosti a otevřeného času aplikované omítky speciální úpravu podkladu, která může být tvořena:
- Cemix Polymercementovým můstkem (označení 221) pro vápenocementové jádrové a jednovrstvé omítky s velikostí zrna do 1,2 mm (Obr. 2).
- Stěrkovým můstkem z Cemix Lepicí a stěrkovací hmoty BASIC (označení 115) s horizontálním zubovým rastrem pro jádrové (tepelně izolační) omítky se zrnem do 2 mm.
- Speciálním můstkem pro aplikaci sádrových omítek připraveným ze směsi příslušné sádrové (vápenosádrové) omítky a Cemix Zušlechťující disperze.
Volba omítkové skladby
Rovinnost, vysoká pevnost a hmotnost vápenopískového zdiva umožňují provádět v interiérech relativně tenkovrstvé omítání, nejracionálněji jednovrstvými vápenocementovými, sádrovými nebo vápenosádrovými omítkami v tloušťce cca 8–10 mm. Takto použité omítky mají pouze funkci jemného vyrovnání povrchu a mají minimální přínos z hlediska zvukové izolace nebo tepelné akumulace zdiva. V odůvodněných případech, kdy jsou omítány stěny mezi prostorami s různou teplotou, např. mezi bytem a chodbou, lze zlepšit tepelně izolační vlastnosti dělící stěny použitím tepelněizolačními materiály Cemix Supertherm TO – jádrová omítka (označení 057) nebo Cemix Supertherm TO EXTRA (označení 077), které se aplikují vždy na stěnu vždy z její chladnější strany. Tepelněizolační přínos takových omítek by měl být posouzen výpočtem a jejich aplikace by měla být provedena v souladu s projektem.
Exteriéry staveb z vápenopískového zdiva jsou v naprosté většině opatřeny některým z typů zateplovacích systémů. Výjimečné případy omítání exteriérů se řeší stejným způsobem jako omítání interiérů, avšak v souladu s požadavky ČSN EN 13914 – 1, tzn. vápenocementovými omítkami v min. tloušťce 15 mm a tepelněizolačními omítkami v min. tloušťce 20 mm (v případě směsí Cemix Supertherm TO – jádrová omítka a Cemix Supertherm TO EXTRA činí doporučené tloušťky 25 mm a 40 mm. Jednovrstvé i vícevrstvé exteriérové skladby omítek je nutné po jejich vyzrání neprodleně opatřit finální ochrannou vrstvou ve formě vhodného fasádního nátěru nebo šlechtěné omítky Cemix viz podrobněji informace o Omítkových systémech na www.cemix.cz.
Příklad omítkové dvouvrstvé omítkové skladby – exteriér
Cemix Penetrace akrylát-silikon (1 : 1 s vodou) | nátěr | 0,2 |
Technologická přestávka cca 2 hodiny | ||
Cemix Lepicí a stěrkovací hmota BASIC (115) s horizontálním zubovým rastrem min. 2 mm | 3–5 | 3,5–5,5 |
Technologická přestávka 3–5 dnů | ||
Cemix Tepelněizolační jádrová omítka SUPERTHERM TO EXTRA (077) (λ = 0,09 W/m.K) | 30–60 | cca 30–60 l/m2 |
Technologická přestávka 20–40 dnů (podle tloušťky omítky) | ||
Cemix Vyrovnávací stěrka MULTI (155) s vláknitou výztuží – vložená výztužná tkanina na cca 15–25 % plochy (rohy otvorů, spoje materiálů různých struktur) | 4 | 5 |
Technologická přestávka 4 dny | ||
Finalizace fasádním nátěrem, nebo šlechtěnou omítkou Cemix | dle materiálu | dle materiálu |
Důležité upozornění
Všechny spotřeby výše uvedených výrobků se řídí tloušťkou nanesené vrstvy a rovinností podkladu viz technické listy výrobků na www.cemix.cz.
Za realizaci omítkových skladeb na nedostatečně vyschlé vápenopískové zdivo nemůžeme jako výrobci omítkových materiálů přejímat zodpovědnost.