Mincové a kartové zámky se využívají u šatních a podobných skříněk určených pro provoz na veřejných místech bez nároku na obsluhu vydávající klíče.
Článek vyhodnocuje a shrnuje poznatky ve vyšetřování koncentrací mikroorganismů v ovzduší. Kvalita vnitřního prostředí je ovlivněna koncentrací mikroorganismů. Tato koncentrace je ve značné míře důsledkem realizace stavby, jejího vybavení a dostatečného režimu úklidu. Článek je určen nejen odborné veřejnosti.
Cílem projektu s názvem NORMY je distribuovat technické normy dominantně v elektronické formě a výrazně snížit jejich cenu. Sloučením Českého normalizačního institutu a Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a s tím spojenou redukcí počtu zaměstnanců dojde k výrazným úsporám v jejich hospodaření.
Pasivní domy jsou někdy mylně chápány, jako spíše experimentální stavby s nezvyklým vzhledem, které si nechávají stavět investoři s velmi individuálním přístupem k bydlení. Projekt domků v obci Koberovy ukazuje, že i několik pasivních domů pohromadě může působit harmonickým přirozeným dojmem i v prostředí tradiční české obce a splňovat požadavky běžných uživatelů.
Pokládka střešní krytiny patří většinou z hlediska časového harmonogramu mezi práce, které se provádějí v druhé polovině výstavby. Abychom však dosáhli stoprocentní funkčnosti, dokonalého sladění a plynulého průběhu stavby, je třeba počítat s výběrem krytin již v projektu a případné detaily přizpůsobit zvolené krytině.
Poslední ze série článků týkající se problematiky nového způsobu hodnocení energetické náročnosti budov (dále "ENB") bude zaměřen na zástupce panelové výstavby. Pro tento typ objektu bude vzhledem k plánované rekonstrukci od 1. ledna 2009 vyžadován průkaz energetické náročnosti budovy podle vyhlášky 148/2007 Sb. Panelový dům disponuje energetickým auditem, na jehož základě (doporučení) městská část provede jeho rekonstrukci. Článek věcně přibližuje nový způsob hodnocení energetické náročnosti budov jak z pohledu filosofie výpočtu, tak z pohledu jeho praktického provádění vzhledem k rozsahu prací a jejich náročnosti.
Tloušťky tepelných izolací ve stěnových konstrukcích se již poměrně běžně přibližují k hranici 200 mm a nezřídka ji i výrazně překračují – a to i u objektů, které nemají žádné ambice na zařazení do kategorie nízkoenergetických budov. V souvislosti s tím stoupá potřeba korektního zohlednění vlivu různých tepelných mostů umístěných v takto mohutných tepelně izolačních vrstvách. Mezi typické tepelné mosty, jejichž důsledky již nelze kvůli vzrůstající tloušťce tepelných izolací dále zanedbávat, patří bodové kotevní prvky pro zavěšené fasádní obklady.