Ceny stavebních materiálů i nadále rostou, ke slovu přichází masivnější recyklace

Podle zveřejněných dat analytické společnosti RTS vykazují dvojnásobný meziroční nárůst cen ploché hliníkové výrobky, cena betonových výztuží je vyšší o 80 %, cihly o třetinu, OSB desky po mírném poklesu zaznamenávají skok v porovnání s loňským rokem o 70 %. Strmě rostoucí ceny klíčových stavebních materiálů potvrzují nejen data společnosti RTS, která vývoj sleduje dlouhodobě, ale také projektová praxe.

„Situace je náročná pro všechny články stavebního procesu. Projektanti jsou zvyklí hledat úspory a pracovat s rezervami. A prakticky vždy lze najít levnější řešení. Ovšem klíčovým parametrem zůstává kvalita a bezpečnost. Ale umím si představit případy, kdy je lepší stavbu odložit než dělat zásadní kompromisy kvůli nevyzpytatelným cenám,“ uvedl Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT a zdůraznil též možnosti hledání materiálových alternativ, nedostupnost některých surovin a potřebu masivnější recyklace.

Grafy: RTS, a.s.

Hledání možných materiálových alternativ

ČKAIT nabádá k zavedení principů cirkulární ekonomiky do stavební praxe a společně s Asociací pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v ČR usiluje o osvětu a zavádění inovací.

„České stavebnictví čeká náročný úkol recyklovat 4 až 6 miliony tun stavebního a demoličního odpadu ročně. Jde o 22 až 28 procent veškerých odpadů. Ty lze druhotně využít a vyrobit z nich opět beton, cihly, případně i asfalt či kamenivo. V mnoha případech lze recyklovaným odpadem nahradit i stavební kámen,“ podotýká doc. Ing. Miroslav Škopán, CSc., z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně, který zároveň stojí v čele Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v ČR.

Zmíněná asociace je pořadatelem celé řady akcí, které souvisejí s recyklovaným stavebním materiálem, na jejích stránkách lze najít i konkrétní postupy, odkazy na firmy i zajímavá čísla o odpadech. Jako příklad lze uvést informaci o to, že více než polovina všech odpadů v České republice pochází ze stavebnictví, přičemž mezi léty 2015 až 2020 to bylo ročně 18 milionů až 22 milionů tun stavebních a demoličních odpadů, z toho přibližně 2/3 stabilně tvoří výkopová zemina, kamení a hlušina, které lze relativně snadno recyklovat. Roste také poměr recyklátů k celkové produkci inertních minerálních materiálů. Zatímco ještě v roce 2011 to bylo kolem 4 %, v roce 2018 už téměř 14 %; údaje z let 2019 a 2020 však vykazují více méně stagnaci. Odborníci přitom považují za optimální stav, kdy budou recykláty tvořit 30 % produkce tohoto materiálu. To ostatně platí pro naprostou většinu materiálů a surovin, které je do cirkulárního procesu ve stavebnictví možné zahrnout. Recyklace a cirkulární ekonomika je zde prezentována jako jedna z priorit Evropské unie a jejího programu Green Deal.

Grafy: RTS, a.s.

Blíže k zelené ekonomice

Téma recyklace a zavádění cirkulárního hospodaření ve stavebnictví ovšem není aktuální jen z hlediska evropských cílů v oblasti ochrany klimatu, ale také s ohledem na již zmíněné strmě stoupající ceny a dílčí obtížnou dostupnost stavebních materiálů. O změně přístupu svědčí zejména to, že materiál získaný při odstraňování staveb nebo spíše dekonstrukci staveb, přestává být i kvůli novým právním předpisům vnímán jako odpad. Pohlíží se na něj jako na dále využitelný inertní materiál a cennou surovinu.

„Při dodržení přísných norem může být využit ve specifikovaných oblastech výstavby – nejčastěji u pozemních komunikací nebo inženýrských sítí. Aby se tak ale mohlo stát, musí se změnit přístup k demolicím. Výrobě kvalitního materiálu pro recyklaci musí předcházet promyšlené třídění už během odstraňování staveb. K dispozici jsou již příslušné strojové sestavy a postupy. Jde o velkou příležitost pro soukromý sektor, například v oblastech, kde dochází k útlumu těžební činnosti nebo obecně těžkého průmyslu,“ dodává Miroslav Škopán.

Přečtěte si také PODCAST: cihla, její životní cyklus a cirkulární ekonomika Přečíst článek

Nesnižovat kvalitu staveb

Podle zástupců ČKAIT vedou k ideálnímu podílu recyklovaných surovin, které nijak nesnižují kvalitu staveb a nahradí omezovanou těžbu z přírodních zdrojů, tři vzájemně provázané cesty:

• První z nich je funkční proces certifikace stavebních výrobků a materiálů pracujících s druhotnými surovinami z průmyslových provozů nebo komunálního odpadu.
• Druhá zahrnuje rozsáhlejší a intenzivnější osvětu směrem k firmám a stavebníkům zaměřeným na provádění staveb, jejich změn a odstraňování. A zároveň k projektantům, kteří by měli stavby navrhovat tak, aby demolici staveb nahradila jejich řízená dekonstrukce. Během ní jsou všechny použité materiály a komponenty na konci životnosti stavby v maximální míře recyklovatelné či opět přímo využitelné.
• Třetí cestou je příkladný přístup veřejného sektoru, jenž může požadovat vyšší podíl recyklovaných materiálů. Například ve Švýcarsku je podle informací z ARV Baustoffrecycling Schweiz (švýcarská Asociace recyklace stavebních materiálů) u staveb hrazených z veřejných rozpočtů nutno používat minimálně 40 % betonů, vyrobených s přísadou recyklovaného kameniva. Ještě vyšší požadavek uplatňuje evropská zelená taxonomie – očekává při dekonstrukci staveb 70% podíl stavebních materiálů a výrobků určených k recyklaci.

Právní předpisy spjaté se stavebním a demoličním odpadem

Současně se zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech byl vydán zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností (oba účinnost od 1. 1. 2021). Na ně navazuje od 7. srpna 2021 účinná vyhláška 273/2021 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady (definuje stavební odpad) a od 1. února 2022 účinná vyhláška č. 16/2022 Sb., o podrobnostech nakládání s některými výrobky s ukončenou životností (převážně elektrozařízení, např. baterie, solární panely apod.).

Prozatím chybí vyhláška pro podmínky nakládání se stavebním a demoličním odpadem a jeho využíváním v recyklované podobě. Pro další podporu korektního využívání recyklovaných stavebních a demoličních odpadů byl proto vytvořen pracovníky UCEEB při ČVUT Praha Katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin pro použití ve stavebnictví. Letos se očekává vydání jeho rozšířené podoby.

Foto: PEXELS