Odborné recenzované články

Zjištění zatěžovacích sil a jejich excentricit při různých kombinacích zatížení je základem pro posuzování zděných konstrukcí budovy. Autor nabízí možný příklad výpočtu svislých sil a napětí u zděných staveb. Přílohy zahrnují výpočet pro šestipodlažní zděnou budovu při užitném zatížení stropů 1,5 kN/m² a 3,0 kN/m².

Ve čtyřdílném seriálu odborníka na historické stavební konstrukce jsme představili geneze a proměny hrázděných konstrukcí v průběhu historie, v rozdílných geografických podmínkách, včetně možných poruch a možností oprav a bohaté obrazové dokumentace. Poslední díl seriálu nás provede obrazem stavbami v různých částech světa.

Ve čtyřdílném seriálu odborníka na historické stavební konstrukce představíme genezi a proměny hrázděných konstrukcí v průběhu historie, v rozdílných geografických podmínkách, včetně možných poruch a možností oprav a bohaté obrazové dokumentace. V první části jsou to vlastnosti konstrukcí hrázděných staveb, poruchy a možnosti jejich oprav.

V Československu bolo v rokoch 1975–1985 postavených viacero telocviční typu T18. Telocvične boli postavené spravidla pre potreby škôl, najmä základných škôl. Vo viacerých prípadoch sa najmä vplyvom nesystematickej starostlivosti o konštrukciu objavili na nosnej konštrukcii poruchy, ktorú môžu viesť k obmedzeniu prevádzky v objektu prípadne až k uzavretiu objektu. V článku sú uvedené podmienky a možnosti predĺženia životnosti týchto objektov. Do riešenia problematiky boli zapojení študenti Stavebnej fakulty STU Bratislava.

Příspěvek pojednává o problematice statických poruch, resp. vzniku trhlin ve zdivu, které jsou zapříčiněny účinky technické seismicity. Dále je zde pojednáno o konstrukčních zásadách, které je možno uplatnit při projektování rekonstrukcí u objektů, které se nacházejí v dosahu účinků technické seismicity. Taktéž je zde zmíněna problematika historických a památkově chráněných objektů.

V červenci roku 2015 byl na objektech rožnovské radnice a chalupy z Prlova, které jsou součástí Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, proveden průzkum využívající akustickou detekci aktivity larev dřevokazného hmyzu. Na základě této průzkumné činnosti byla jednoznačně prokázána aktivita dřevokazného hmyzu a z tohoto důvodu byla v září roku 2016 provedena horkovzdušná sanace objektu rožnovské radnice s cílem sterilizace všech dřevěných prvků konstrukce tohoto historicky cenného objektu.

Sklo jako součást stavby se na moderních i historických budovách vyskytuje v různých formách, ať už jako výplň otvorů nebo jako aplikace na povrchu stavby. Jeho přítomnost je proto nutné zohlednit při sanačních zásazích. Mechanické metody čištění skla, konkrétně pomocí abrazivních materiálů, nejsou v restaurátorské praxi příliš běžné. Přesto byly využity při posledním zásahu na mozaice Posledního soudu na katedrále Sv. Víta v Praze. V příspěvku je diskutováno, zda je vhodné opakovaně používat techniku otryskávání povrchu skla za účelem jeho čištění/odstranění korozních vrstev z povrchu skla.

Propustnost vodní páry je důležitou materiálovou vlastností. Hodnotu součinitele difuzního odporu je nutné znát, abychom byli schopni sanovat konstrukce. Jedna věc je stěžejní – vědět, jaké jsou hodnoty faktoru difuzního odporu použitého materiálu, abychom věděli, jak dlouho bude konstrukce vysychat a kdy budou uživatelé moci budovu znovu obývat. Samozřejmě, že faktor difuzního odporu není jedinou ovlivňující vlastností, jelikož vysychání závisí také na teplotě, vlhkosti, rychlosti proudění okolního vzduchu.

Příspěvek se zabývá možným způsobem plošného zakládání při výstavbě a rekonstrukcích objektů, umístěných v prolukách a v blízkosti jiných budov.

Článek výše uvedeného kolektivu autorů se věnuje diagnostice klasické železobetonové konstrukce v duchu „Baťovské architektury“ postavené v 30. letech 20. století. Na základě předběžné prohlídky bylo pojato podezření na výskyt hlinitanových cementů v betonu, což bylo následně podrobnou diagnostikou potvrzeno.

Odstraňování nežádoucího materiálu z povrchu historických artefaktů je jednou z nejdůležitějších a současně nejchoulostivějších operací při restaurování kulturního dědictví. Obecný termín „nežádoucí materiál“ označuje celou skupinu látek, které se nacházejí na povrchu uměleckých děl v důsledku přirozeného stárnutí a vlivu okolního prostředí, mimořádných událostí, jako jsou povodně a jiné živelné pohromy, chybných nebo dožilých restaurátorských zásahů nebo dokonce i v důsledku úmyslu umělce, jako jsou politury, které s časem degradují a tmavnou a je třeba je periodicky obnovovat. Přes zdánlivou jednoduchost je čištění velmi náročným úkolem pro restaurátory i vědce a technology.

Příspěvek představuje novou metodiku „Celodřevěné plátové spoje pro opravy historických konstrukcí“, která se zabývá návrhem nastavovacího tesařského spoje vhodného pro opravy cenných historických dřevěných konstrukcí pomocí protézování poškozených částí trámů.

Zemědělské stavby v minulosti úzce navazovaly na obytnou část. Později se z hygienických důvodů začaly tyto stavby odsouvat na okraje obytné zástavby. Až při zakládání zemědělských družstev se vzdálenost mezi zemědělskými objekty a obytnou zástavbou začala zvětšovat. Ochranná pásma zemědělských staveb měla nesmazatelný vliv na obraz naší krajiny.

Článek vychází z různých zajímavých i atypických řešení systémů požární ochrany na objektech kulturní povahy u nás i ve světě. Ukazuje, že instalace potřebných zařízení je proveditelná téměř všude, používané metody jsou často velmi jednoduché a dostupné a zároveň, že naše obava z estetické újmy na památkách při provádění tohoto zabezpečení je mnohdy zbytečná.

Příspěvek popisuje možnosti využití požárně inženýrských metod při zajištění bezpečnosti kulturních památek. Na případové studii obrazárny jsou demonstrovány některé z možností modelů požáru, které jsou jedním z možných nástrojů při použití řešení odchylných od standardů.

Způsob rozúčtování nákladů v bytových domech prodělává v posledních letech výrazné změny. Článek nabízí ucelený přehled způsobu rozúčtování všech nákladů v bytových domech podle platných předpisů. Určen je zejména majitelům bytových jednotek, členům výborů SVJ, vedení bytových družstev, případně osobám a firmám spravujícím bytové domy.

Nie vždy renovácia bytových domov spĺňa ekonomickú a ekologickú podstatu zároveň. V tomto príspevku je opísaná metóda výpočtu stanovenia minimálnych požiadaviek na energetickú hospodárnosť budov, aby obnovený objekt spĺňal environmentálne požiadavky a zároveň aby navrhnuté systémy boli efektívne z finančného hľadiska.

V roce 2009 byl realizován projekt schválený Ministerstvem životního prostředí ČR pod názvem „Snížení energetické náročnosti škol a školských zařízení Jihočeského kraje ve Volyni“. Cílem projektu bylo komplexní řešení vytápění a úsporných opatření na všech školách a školských zařízeních ve Volyni s důrazem na ekologizaci zdrojů tepla a zachování architektonických hodnot funkcionalistického areálu Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy Volyně v Resslově ulici.

Podle statistiky HZS ČR požáry v bytových domech patří k nejčastějším tragédiím, a proto je třeba jim věnovat náležitou pozornost. S ohledem na tuto skutečnost uvádím příklady některých často nesprávně provedených konstrukcí z požárního hlediska.

Článek na základě zkušeností a s uvedením konkrétního příkladu popisuje možnost ekonomicky dostupné výstavby energeticky úsporných objektů za současného získání podpory z programu Nová zelená úsporám. Účelem je vyvrátit některé mylné interpretace a mýty, které v této souvislosti kolují. Snahou je poukázat na dobré příklady zajištění přípravy kvalitního projektu, jeho úspěšného podání v programu NZÚ a následnou realizaci. Článek je určen jak stavebníkům, tak odborné veřejnosti.