Odborné recenzované články

Při modernizaci či výstavbě kotelen je důležitý požadavek ekodesignu. Ekodesign je soubor parametrů (především energetické účinnosti), které musí dodržet dodavatel (výrobce nebo dovozce) výrobku spojeného se spotřebou energie při jeho uvedení na trh EU, popř. do provozu. Článek provádí přehledem požadavků pro nové zdroje a kotelny ve vazbě na prováděcí předpisy. Při volbě a posuzování provozu kotlů je třeba pečlivě rozlišovat, zdali deklarované hodnoty jsou vztažené na výhřevnost nebo spalné teplo.

Úvodní článek seriálu o energeticky vědomé rekonstrukci systémů TZB v bytových domech se věnuje přípravě projektové dokumentace, kde jsou uvedeny především informace o nutných minimálních podkladech, které by měly být před zahájením jakékoli rekonstrukce k dispozici. V současné praxi je tato část významně opomíjena.

Obnova historického odvodňovacího a kanalizačního systému patří mezi základní úkoly při rekonstrukci budov. Na příkladech několika klášterů v Praze zmíníme realizované úpravy s vědomím, že vývoj metod a technologií nelze považovat za ukončený, a proto byly při sanaci voleny takové technologie a materiály (responzivní a odstranitelné), které v případě překonání současného stavu poznání historickou stavbu nijak neznehodnotí ani nepoškodí.

V prosinci byla dokončena rozsáhla rekonstrukce bytového domu z 30. let minulého století. Investor s architektem se snažili o moderní vizáž interiéru i fasády, která si vyžádala řadu náročných úprav a nových konstrukcí, jež musely být konzultovány se statikem. Významné kroky náročné rekonstrukce bytového domu jsou v článku podrobně popsány.

Príspevok predstavuje metódy tvorby geodetických podkladov a dokumentácie pre potreby procesu plánovania, realizácie a rekonštrukcie dopravných, energetických, priemyselných, ekologických i občianskych stavieb, ale i v procese sanácie a ochrany stavebných i historických objektov. V týchto procesoch je potrebné poznať priestorovú dimenziu – údaje o polohe a umiestnení týchto objektov na zemskom povrchu a o ich tvare a rozmeroch. Činnosti ktoré vedú k realizácii, rekonštrukcii i sanácii stavebných diel si vyžadujú kvalitné mapové podklady, fotogrametrické snímky i geodetické modely (3D modely), ktoré sú najčastejšie realizované v digitálnej forme v prostredí vhodného interaktívneho grafického systému na PC v tvare 3D.

Pracovníci památkové péče při opravách a rekonstrukcích historických objektů trvají (respektive upřednostňují) použití dřívějších pracovních postupů a zejména materiálů, někdy až příliš důrazně. Ne vždy je však snadné jejich požadavkům s přihlédnutím ke staticky problematickému stavu objektu vyhovět – je třeba nalézat vhodné kompromisy.

Příspěvek pojednává o realizovaném stavebně-technickém průzkumu kina Scala v Brně. Jedná se o historický objekt, jehož stavba byla dokončena v roce 1928. Základním účelem diagnostického průzkumu byla pasportizace poruch a vad hodnocené konstrukce, stanovení kvality betonu, identifikace způsobu vyztužení, posouzení příčin identifikovaných vad a poruch, posouzení celkového stavu stropní konstrukce ve vztahu k uvažovaným úpravám objektu nad kinem.

Článek shrnuje hlavní vady a poruchy historických dřevěných stropů, uvádí možnosti jak zvýšit únosnost a tuhost těchto stropů, definuje postup rekonstrukce stropů a charakterizuje problémy, které je třeba v průběhu stavby řešit. V článku jsou uvedeny důvody pro rekonstrukci historických dřevěných stropů „suchou metodou“ – spřažením historických dřevěných trámů s deskovými materiály na bázi dřeva. Součástí článku jsou i zkušenosti autorů s dokončenými stropy v centru města Brna a odkaz na navazující experimentální výzkum těchto konstrukcí.

Zjištění zatěžovacích sil a jejich excentricit při různých kombinacích zatížení je základem pro posuzování zděných konstrukcí budovy. Autor nabízí možný příklad výpočtu svislých sil a napětí u zděných staveb. Přílohy zahrnují výpočet pro šestipodlažní zděnou budovu při užitném zatížení stropů 1,5 kN/m² a 3,0 kN/m².

Ve čtyřdílném seriálu odborníka na historické stavební konstrukce jsme představili geneze a proměny hrázděných konstrukcí v průběhu historie, v rozdílných geografických podmínkách, včetně možných poruch a možností oprav a bohaté obrazové dokumentace. Poslední díl seriálu nás provede obrazem stavbami v různých částech světa.

Ve čtyřdílném seriálu odborníka na historické stavební konstrukce představíme genezi a proměny hrázděných konstrukcí v průběhu historie, v rozdílných geografických podmínkách, včetně možných poruch a možností oprav a bohaté obrazové dokumentace. V první části jsou to vlastnosti konstrukcí hrázděných staveb, poruchy a možnosti jejich oprav.

V Československu bolo v rokoch 1975–1985 postavených viacero telocviční typu T18. Telocvične boli postavené spravidla pre potreby škôl, najmä základných škôl. Vo viacerých prípadoch sa najmä vplyvom nesystematickej starostlivosti o konštrukciu objavili na nosnej konštrukcii poruchy, ktorú môžu viesť k obmedzeniu prevádzky v objektu prípadne až k uzavretiu objektu. V článku sú uvedené podmienky a možnosti predĺženia životnosti týchto objektov. Do riešenia problematiky boli zapojení študenti Stavebnej fakulty STU Bratislava.

Příspěvek pojednává o problematice statických poruch, resp. vzniku trhlin ve zdivu, které jsou zapříčiněny účinky technické seismicity. Dále je zde pojednáno o konstrukčních zásadách, které je možno uplatnit při projektování rekonstrukcí u objektů, které se nacházejí v dosahu účinků technické seismicity. Taktéž je zde zmíněna problematika historických a památkově chráněných objektů.

V červenci roku 2015 byl na objektech rožnovské radnice a chalupy z Prlova, které jsou součástí Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, proveden průzkum využívající akustickou detekci aktivity larev dřevokazného hmyzu. Na základě této průzkumné činnosti byla jednoznačně prokázána aktivita dřevokazného hmyzu a z tohoto důvodu byla v září roku 2016 provedena horkovzdušná sanace objektu rožnovské radnice s cílem sterilizace všech dřevěných prvků konstrukce tohoto historicky cenného objektu.

Sklo jako součást stavby se na moderních i historických budovách vyskytuje v různých formách, ať už jako výplň otvorů nebo jako aplikace na povrchu stavby. Jeho přítomnost je proto nutné zohlednit při sanačních zásazích. Mechanické metody čištění skla, konkrétně pomocí abrazivních materiálů, nejsou v restaurátorské praxi příliš běžné. Přesto byly využity při posledním zásahu na mozaice Posledního soudu na katedrále Sv. Víta v Praze. V příspěvku je diskutováno, zda je vhodné opakovaně používat techniku otryskávání povrchu skla za účelem jeho čištění/odstranění korozních vrstev z povrchu skla.

Propustnost vodní páry je důležitou materiálovou vlastností. Hodnotu součinitele difuzního odporu je nutné znát, abychom byli schopni sanovat konstrukce. Jedna věc je stěžejní – vědět, jaké jsou hodnoty faktoru difuzního odporu použitého materiálu, abychom věděli, jak dlouho bude konstrukce vysychat a kdy budou uživatelé moci budovu znovu obývat. Samozřejmě, že faktor difuzního odporu není jedinou ovlivňující vlastností, jelikož vysychání závisí také na teplotě, vlhkosti, rychlosti proudění okolního vzduchu.

Příspěvek se zabývá možným způsobem plošného zakládání při výstavbě a rekonstrukcích objektů, umístěných v prolukách a v blízkosti jiných budov.

Článek výše uvedeného kolektivu autorů se věnuje diagnostice klasické železobetonové konstrukce v duchu „Baťovské architektury“ postavené v 30. letech 20. století. Na základě předběžné prohlídky bylo pojato podezření na výskyt hlinitanových cementů v betonu, což bylo následně podrobnou diagnostikou potvrzeno.

Odstraňování nežádoucího materiálu z povrchu historických artefaktů je jednou z nejdůležitějších a současně nejchoulostivějších operací při restaurování kulturního dědictví. Obecný termín „nežádoucí materiál“ označuje celou skupinu látek, které se nacházejí na povrchu uměleckých děl v důsledku přirozeného stárnutí a vlivu okolního prostředí, mimořádných událostí, jako jsou povodně a jiné živelné pohromy, chybných nebo dožilých restaurátorských zásahů nebo dokonce i v důsledku úmyslu umělce, jako jsou politury, které s časem degradují a tmavnou a je třeba je periodicky obnovovat. Přes zdánlivou jednoduchost je čištění velmi náročným úkolem pro restaurátory i vědce a technology.

Příspěvek představuje novou metodiku „Celodřevěné plátové spoje pro opravy historických konstrukcí“, která se zabývá návrhem nastavovacího tesařského spoje vhodného pro opravy cenných historických dřevěných konstrukcí pomocí protézování poškozených částí trámů.