Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Regenerace domů / od 6.5.2013 do 7.12.2015


zpět na aktuální články

7.12.2015
Ing. Petr Bohuslávek, redakce

Recenzovaný Způsob rozúčtování nákladů v bytových domech prodělává v posledních letech výrazné změny. Článek nabízí ucelený přehled způsobu rozúčtování všech nákladů v bytových domech podle platných předpisů. Určen je zejména majitelům bytových jednotek, členům výborů SVJ, vedení bytových družstev, případně osobám a firmám spravujícím bytové domy.

31.8.2015
Ing. Lucia Borisová

Nie vždy renovácia bytových domov spĺňa ekonomickú a ekologickú podstatu zároveň. V tomto príspevku je opísaná metóda výpočtu stanovenia minimálnych požiadaviek na energetickú hospodárnosť budov, aby obnovený objekt spĺňal environmentálne požiadavky a zároveň aby navrhnuté systémy boli efektívne z finančného hľadiska.

17.8.2015
Ing. Petr Červený, VOŠ a SPŠ Volyně

V roce 2009 byl realizován projekt schválený Ministerstvem životního prostředí ČR pod názvem „Snížení energetické náročnosti škol a školských zařízení Jihočeského kraje ve Volyni“. Cílem projektu bylo komplexní řešení vytápění a úsporných opatření na všech školách a školských zařízeních ve Volyni s důrazem na ekologizaci zdrojů tepla a zachování architektonických hodnot funkcionalistického areálu Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy Volyně v Resslově ulici.

6.7.2015
doc. Ing. Václav Kupilík, CSc., ČVUT Praha

Podle statistiky HZS ČR požáry v bytových domech patří k nejčastějším tragédiím, a proto je třeba jim věnovat náležitou pozornost. S ohledem na tuto skutečnost uvádím příklady některých často nesprávně provedených konstrukcí z požárního hlediska.

16.2.2015
Ing. Michal Čejka, Ing. Miroslav Šafařík, Ph.D., PORSENNA o.p.s.

Článek na základě zkušeností a s uvedením konkrétního příkladu popisuje možnost ekonomicky dostupné výstavby energeticky úsporných objektů za současného získání podpory z programu Nová zelená úsporám. Účelem je vyvrátit některé mylné interpretace a mýty, které v této souvislosti kolují. Snahou je poukázat na dobré příklady zajištění přípravy kvalitního projektu, jeho úspěšného podání v programu NZÚ a následnou realizaci. Článek je určen jak stavebníkům, tak odborné veřejnosti.

2.2.2015
Ing. Zuzana Mathauserová

Recenzovaný Zeptáte-li se hygienika, jak by definoval pojem „kvalita vnitřního prostředí budov“, označí ho jako soubor fyzikálních, chemických a biologických faktorů prostředí. Pro všechny tyto faktory by měly být – pokud je to možné a stav současného poznání to umožňuje – stanoveny hygienické limity, jako nepřekročitelné hodnoty, chránící zdraví lidí.

29.12.2014
Ing. David Eyer, prof. Ing. Josef Chybík, CSc.

Architektonický prostor je pro naše mentální, sociální a fyzické zdraví bytostně důležitý a také nás významně zpětně ovlivňuje – podporuje a inspiruje nebo také utiskuje a otupuje. V článku sleduji vlivy kompozice, techniky a použitých materiálů na vitalitu architektonického prostoru a představuji doporučené hodnoty dle standardu stavební biologie.

15.12.2014
Ing.arch. Ondřej Pleštil

Příspěvek pojednává o rekonstrukci historické budovy kina Varšava v Liberci, v České republice. Budova postavená ve 20. letech 20. století libereckými německými architekty Effenbergerem a Noppesem je cennou architektonickou a stavebně technickou památkou, která však značně utrpěla neodbornými stavebními zásahy v průběhu 20. století.

8.12.2014
Ing. Jan Ficenec, Ph.D., Ing. Roman Cupal, Dr. Ing. Leoš Červenka

Lodžie a balkony jsou polohově součástí obvodového pláště domu. Právě tyto stavební prvky jsou zřejmě nejexponovanějšími součástmi obvodového pláště a patří mezi nejvíce degradované součásti staveb. Oprava předsazených konstrukcí by proto rozhodně měla být součástí každé komplexní rekonstrukce, a to i přesto, že nepřináší přímý finanční efekt.

24.11.2014
doc. Ing. Hana Gattermayerová, CSc.

Zábradlí tvoří bezpečnostní prvek v budovách. Zábradlí musí zabránit pádu osob do volného prostoru za zábradlím. Požadavky na něj kladené jsou tedy nejen architektonické, dispoziční a estetické, ale především požadavky mechanické odolnosti a stability. Součástí návrhu konstrukce zábradlí je i jeho kotvení do přilehlých konstrukcí, na které jsou kladeny stejné statické požadavky jako na vlastní konstrukcí zábradlí.

20.10.2014
Ing. arch. Marek Janatka, Ph.D., Katedra urbanismu a územního plánování Fakulta stavební ČVUT v Praze

Pražské stavební předpisy aktuálně představují diskutované a kontroverzní téma jak mezi odborníky, tak mezi veřejností. Jedná se o nové pojetí právního předpisu, do kterého jsou významnou měrou implementovány základní poznatky urbanistické teorie i praxe. V článku jsou shrnuty základní principy nového předpisu v oblasti územních požadavků. Doplněn je stručný komentář k některým ustanovením.

25.8.2014
Ing. Jan Antonín, Ing. Zdeněk Ročárek, Ing. Petr Kotek, Ph.D., EnergySim s.r.o.

Výška podpory v NZÚ a technické podrobnosti pro oblast A (renovace obálky stávajících budov) a analýza 16 rodinných domů, které splnily všechna kritéria pro příjem podpory z dotačního titulu NZÚ 2013.

30.6.2014
Ing. Radim Smolka, Ing. Lenka Mizerová, Ing. Tomáš Petříček, Ústav pozemního stavitelství, Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně

Při stavebních úpravách bytových domů se společenství vlastníků bytových jednotek rozhodují dle svých finančních možností. Nezřídka nastává situace, kdy se vymění výplně okenních otvorů a zateplí se fasády obytných pater. Soklová část budovy a střecha je často v ústraní zájmů a následné zateplení střechy pak přináší řadu projekčních i realizačních problémů.

14.4.2014
doc. Ing. Václav Kupilík, CSc.,, ČVUT Praha, katedra konstukcí pozemních staveb

Mezi nedostatky vznikající na fasádách panelových domů patří velmi často i poruchy vlivem objemových změn osluněných stěn a nesprávně provedených stykových detailů mezi panely. Někdy pro jejich odstranění stačí opakovaná oprava vadných styků, jindy je nutné překrýt tyto spáry zateplovacím systémem. Jedním takovým případem se zabývá tento příspěvek.

24.2.2014
Ing. Pavel Šulák, Ph.D., Doc. Ing. Zdeněk Bažant, CSc., FAST VUT Brno,Ústav betonových a zděných konstrukcí

Příspěvek popisuje po dobu 16 let měřeného, horizontálně lany – monostrandy předepnutého pokusného zděného objektu. Zabývá se specifickými problémy tohoto způsobu zesilování.

10.2.2014
Ing. Jana Zuntychová, inženýrka zahradní a krajinné architektury, stážistka v Mecanoo, Delft, Holandsko

Nedůslednost koncepčního plánování a narůstající poptávka po bydlení v „rodinných domech se zahradou za hranicemi města“, má za následek to, že rozvoj obcí v okolí velkých měst je řízen většinou soukromými developery a stavebními firmami. Dochází tak ke změnám v charakteru osídlení, zastavění volného prostoru a proměně krajiny na útvar „sídelní kaše“.

3.2.2014
Petr Balvín, specialista na likvidaci azbestu

V posledních letech se stává azbest stále častěji skloňovaným slovem na stavbách. Napomohly tomu především známé problémy na některých školách, kde následky špatně provedeného odstranění materiálů s obsahem azbestu měly za následek mnohamilionová čištění objektů. Bohužel tyto kauzy nepřinesly to nejvíce potřebné – novou legislativu, která by práce s azbestem upravovala.

9.12.2013
Doc. Ing. Václav Kupilík, CSc., ČVUT Praha

U vlhkých objektů je možnost omezení vlhkosti nejrůznějšími metodami. Problematika je rozdělena do dvou článků. V první části příspěvku autor analyzoval podmínky šíření vlhkosti v objektu, řešil výběr sanační metody s méně obvyklou technologií provádění, v druhém díle pak představuje konkrétní příklady s využitím vzduchoizolačního systému.

2.12.2013
Doc. Ing. Václav Kupilík, CSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební

U vlhkých objektů je možnost omezení vlhkosti nejrůznějšími metodami. Problematika je rozdělena do dvou článků. V první části příspěvku autor analyzuje podmínky šíření vlhkosti v objektu, řeší výběr sanační metody s méně obvyklou technologií provádění, v druhém díle pak představuje konkrétní příklady s využitím vzduchoizolačního systému.

6.5.2013
Ing. Alena Hynková, CSc., Ing. Blanka Pelánková, VŠTE České Budějovice

Ve druhé polovině minulého století dochází k demografické změně vesnice. Napřed ztrácí význam hospodářské části statků, později zůstávají opuštěné i obytné části. V lepším případě slouží statky k víkendové rekreaci. Důsledkem těchto změn a důsledkem neodborných stavebních zásahů je chátrání domů, vznik destrukce materiálů a vznik statických poruch konstrukcí domu.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama