U vlhkých objektů je možnost omezení vlhkosti nejrůznějšími metodami. Problematika je rozdělena do dvou článků. V první části příspěvku autor analyzuje podmínky šíření vlhkosti v objektu, řeší výběr sanační metody s méně obvyklou technologií provádění, v druhém díle pak představuje konkrétní příklady s využitím vzduchoizolačního systému.
Ve druhé polovině minulého století dochází k demografické změně vesnice. Napřed ztrácí význam hospodářské části statků, později zůstávají opuštěné i obytné části. V lepším případě slouží statky k víkendové rekreaci. Důsledkem těchto změn a důsledkem neodborných stavebních zásahů je chátrání domů, vznik destrukce materiálů a vznik statických poruch konstrukcí domu.
Budova, o které pojednává tento příspěvek, je jednou z nemnoha hrázděných konstrukcí, které se zachovaly na území města Brna. Mezi ně patří například Jurkovičova vila, která je chráněnou památkou a je jí věnována veškerá potřebná péče. Hrázděné stavby v Brně ale mnohem častěji sloužily jiným, než obytným účelům, např. jako nádražní skladiště nebo k rekreačnímu a sportovnímu využití.
Videodetekce požáru patří mezi nejmodernější mechanismy detekce jevů a procesů doprovázejících požár. Její hlavní výhodou je schopnost rychlé detekce kouře nezávisle na dopravení kouře k čidlu. Videodetekce požáru může současným sledováním různých parametrů ve velkém prostoru dosahovat vyšší citlivosti detekce než jiná čidla EPS.
Stanovení rozvoje požáru v požárním úseku s následným zjištěním teploty v jednotlivých částech konstrukce vyžaduje znalost mnoha parametrů. Nejdůležitějším krokem je stanovení návrhového požárního scénáře, který nejlépe odpovídá mimořádné požární situaci. Na základě návrhového požáru lze popsat průběh teplot v požárním úseku a určit přestup tepla do konstrukce. Podívejme se na několik modelů a na tepelná a mechanická zatížení konstrukcí.
Požární inženýrství představuje možnost, jak definovat požadavky požární bezpečnosti u rizikových, složitých nebo nestandardních staveb. Spočívá ve specifickém posouzení rizikových podmínek požární bezpečnosti postupem odlišným od postupů předepsaných v ČSN na základě §99 zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně. Díl třetí: Ostatní normy.
Požární inženýrství představuje možnost, jak definovat požadavky požární bezpečnosti u rizikových, složitých nebo nestandardních staveb. Spočívá ve specifickém posouzení rizikových podmínek požární bezpečnosti postupem odlišným od postupů předepsaných v ČSN na základě §99 zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně. Část druhá: Výrobní objekty.
Požární inženýrství představuje možnost, jak definovat požadavky požární bezpečnosti u rizikových, složitých nebo nestandardních staveb. Spočívá ve specifickém posouzení rizikových podmínek požární bezpečnosti postupem odlišným od postupů předepsaných v ČSN na základě §99 zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně. Poznámky k normám představíme ve třech částech. Část první: Nevýrobní objekty.
Kvality požární ochrany se dosahuje vhodnou výchovou a vzděláváním, výzkumem, investicemi do technického řešení a vybavením budov, legislativou, standardy a prací profesionálních i dobrovolných hasičských sborů. Česká republika se, v evropském i celosvětovém statistickém porovnání, dlouhodobě pohybuje na předních místech v úspěšnosti požární ochrany osob a majetků. Článek je důležitým shrnutím možností v návrhu požární odolnosti konstrukcí v národních předpisech.
V případech kompozitních dřevobetonových konstrukcí je nutné provádět požární zkoušky a snažit se z nich získat co nejvíce poznatků, které by umožnily sestavit příslušné výpočetní modely. Tento příspěvek je zaměřen na popis problematiky kompozitních dřevobetonových konstrukcí a přehled nových poznatků o jejich chování za požáru.
Mezi nejstarší sanační opatření patří izolace pomocí vzduchových dutin. Nejúčinnějším řešením je vytvoření celoplošných dutin pod podlahami konstruovaných tak, aby byl zajištěn pohyb vzduchu. Tím dochází k difuzi vodní páry z konstrukcí a tím ke snižování vlhkosti. Tato opatření nemohou být prováděna samostatně, jsou vždy součástí kombinace sanačních zásahů. Příklad takového řešení je uveden na komplikovaném historickém objektu uprostřed Prahy – v paláci, který je situován v prudkém terénním zářezu pod Pražským hradem.
Cílem výzkumu bylo zjištění vlivu chemické degradace povrchových vrstev dřevěných konstrukčních prvků na jejich mechanické vlastnosti a hloubky, do které toto poškození zasahuje. Degradaci povrchových vrstev dřeva konstrukčních prvků způsobily chemické reakce některých sloučenin obsažených v protipožárních nátěrech v minulosti opakovaně aplikovaných na dřevěné konstrukce historických objektů. K takovým chemikáliím patří např. síran amonný a fosforečnan amonný.
Dřevěné prvky, byť i lokálně narušené, vykazují využitelné tuhostní a pevnostní parametry, s kterými mohou po úpravě přispět i nadále k plnění současných požadavků. Zkušenosti se starými dřevěnými konstrukcemi např. krovy kostelních věží prokazují schopnost dřeva uloženého ve vhodném prostředí podržet si své materiálové vlastnosti po řadu staletí.
