Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Regenerace domů / od 23.7.2012 do 2.2.2015


zpět na aktuální články

2.2.2015
Ing. Zuzana Mathauserová

Zeptáte-li se hygienika, jak by definoval pojem „kvalita vnitřního prostředí budov“, označí ho jako soubor fyzikálních, chemických a biologických faktorů prostředí. Pro všechny tyto faktory by měly být – pokud je to možné a stav současného poznání to umožňuje – stanoveny hygienické limity, jako nepřekročitelné hodnoty, chránící zdraví lidí.

29.12.2014
Ing. David Eyer, prof. Ing. Josef Chybík, CSc.

Architektonický prostor je pro naše mentální, sociální a fyzické zdraví bytostně důležitý a také nás významně zpětně ovlivňuje – podporuje a inspiruje nebo také utiskuje a otupuje. V článku sleduji vlivy kompozice, techniky a použitých materiálů na vitalitu architektonického prostoru a představuji doporučené hodnoty dle standardu stavební biologie.

15.12.2014
Ing.arch. Ondřej Pleštil

Příspěvek pojednává o rekonstrukci historické budovy kina Varšava v Liberci, v České republice. Budova postavená ve 20. letech 20. století libereckými německými architekty Effenbergerem a Noppesem je cennou architektonickou a stavebně technickou památkou, která však značně utrpěla neodbornými stavebními zásahy v průběhu 20. století.

8.12.2014
Ing. Jan Ficenec, Ph.D., Ing. Roman Cupal, Dr. Ing. Leoš Červenka

Lodžie a balkony jsou polohově součástí obvodového pláště domu. Právě tyto stavební prvky jsou zřejmě nejexponovanějšími součástmi obvodového pláště a patří mezi nejvíce degradované součásti staveb. Oprava předsazených konstrukcí by proto rozhodně měla být součástí každé komplexní rekonstrukce, a to i přesto, že nepřináší přímý finanční efekt.

24.11.2014
doc. Ing. Hana Gattermayerová, CSc.

Zábradlí tvoří bezpečnostní prvek v budovách. Zábradlí musí zabránit pádu osob do volného prostoru za zábradlím. Požadavky na něj kladené jsou tedy nejen architektonické, dispoziční a estetické, ale především požadavky mechanické odolnosti a stability. Součástí návrhu konstrukce zábradlí je i jeho kotvení do přilehlých konstrukcí, na které jsou kladeny stejné statické požadavky jako na vlastní konstrukcí zábradlí.

20.10.2014
Ing. arch. Marek Janatka, Ph.D., Katedra urbanismu a územního plánování Fakulta stavební ČVUT v Praze

Pražské stavební předpisy aktuálně představují diskutované a kontroverzní téma jak mezi odborníky, tak mezi veřejností. Jedná se o nové pojetí právního předpisu, do kterého jsou významnou měrou implementovány základní poznatky urbanistické teorie i praxe. V článku jsou shrnuty základní principy nového předpisu v oblasti územních požadavků. Doplněn je stručný komentář k některým ustanovením.

25.8.2014
Ing. Jan Antonín, Ing. Zdeněk Ročárek, Ing. Petr Kotek, Ph.D., EnergySim s.r.o.

Výška podpory v NZÚ a technické podrobnosti pro oblast A (renovace obálky stávajících budov) a analýza 16 rodinných domů, které splnily všechna kritéria pro příjem podpory z dotačního titulu NZÚ 2013.

30.6.2014
Ing. Radim Smolka, Ing. Lenka Mizerová, Ing. Tomáš Petříček, Ústav pozemního stavitelství, Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně

Při stavebních úpravách bytových domů se společenství vlastníků bytových jednotek rozhodují dle svých finančních možností. Nezřídka nastává situace, kdy se vymění výplně okenních otvorů a zateplí se fasády obytných pater. Soklová část budovy a střecha je často v ústraní zájmů a následné zateplení střechy pak přináší řadu projekčních i realizačních problémů.

14.4.2014
doc. Ing. Václav Kupilík, CSc.,, ČVUT Praha, katedra konstukcí pozemních staveb

Mezi nedostatky vznikající na fasádách panelových domů patří velmi často i poruchy vlivem objemových změn osluněných stěn a nesprávně provedených stykových detailů mezi panely. Někdy pro jejich odstranění stačí opakovaná oprava vadných styků, jindy je nutné překrýt tyto spáry zateplovacím systémem. Jedním takovým případem se zabývá tento příspěvek.

24.2.2014
Ing. Pavel Šulák, Ph.D., Doc. Ing. Zdeněk Bažant, CSc., FAST VUT Brno,Ústav betonových a zděných konstrukcí

Příspěvek popisuje po dobu 16 let měřeného, horizontálně lany – monostrandy předepnutého pokusného zděného objektu. Zabývá se specifickými problémy tohoto způsobu zesilování.

10.2.2014
Ing. Jana Zuntychová, inženýrka zahradní a krajinné architektury, stážistka v Mecanoo, Delft, Holandsko

Nedůslednost koncepčního plánování a narůstající poptávka po bydlení v „rodinných domech se zahradou za hranicemi města“, má za následek to, že rozvoj obcí v okolí velkých měst je řízen většinou soukromými developery a stavebními firmami. Dochází tak ke změnám v charakteru osídlení, zastavění volného prostoru a proměně krajiny na útvar „sídelní kaše“.

3.2.2014
Petr Balvín, specialista na likvidaci azbestu

V posledních letech se stává azbest stále častěji skloňovaným slovem na stavbách. Napomohly tomu především známé problémy na některých školách, kde následky špatně provedeného odstranění materiálů s obsahem azbestu měly za následek mnohamilionová čištění objektů. Bohužel tyto kauzy nepřinesly to nejvíce potřebné – novou legislativu, která by práce s azbestem upravovala.

9.12.2013
Doc. Ing. Václav Kupilík, CSc., ČVUT Praha

U vlhkých objektů je možnost omezení vlhkosti nejrůznějšími metodami. Problematika je rozdělena do dvou článků. V první části příspěvku autor analyzoval podmínky šíření vlhkosti v objektu, řešil výběr sanační metody s méně obvyklou technologií provádění, v druhém díle pak představuje konkrétní příklady s využitím vzduchoizolačního systému.

2.12.2013
Doc. Ing. Václav Kupilík, CSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební

U vlhkých objektů je možnost omezení vlhkosti nejrůznějšími metodami. Problematika je rozdělena do dvou článků. V první části příspěvku autor analyzuje podmínky šíření vlhkosti v objektu, řeší výběr sanační metody s méně obvyklou technologií provádění, v druhém díle pak představuje konkrétní příklady s využitím vzduchoizolačního systému.

6.5.2013
Ing. Alena Hynková, CSc., Ing. Blanka Pelánková, VŠTE České Budějovice

Ve druhé polovině minulého století dochází k demografické změně vesnice. Napřed ztrácí význam hospodářské části statků, později zůstávají opuštěné i obytné části. V lepším případě slouží statky k víkendové rekreaci. Důsledkem těchto změn a důsledkem neodborných stavebních zásahů je chátrání domů, vznik destrukce materiálů a vznik statických poruch konstrukcí domu.

18.2.2013
Ing. Veronika Hunková, Ing. Jitka Čechová, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně, Ústav základního zpracování dřeva, Ing. Vojtěch Kafka

Budova, o které pojednává tento příspěvek, je jednou z nemnoha hrázděných konstrukcí, které se zachovaly na území města Brna. Mezi ně patří například Jurkovičova vila, která je chráněnou památkou a je jí věnována veškerá potřebná péče. Hrázděné stavby v Brně ale mnohem častěji sloužily jiným, než obytným účelům, např. jako nádražní skladiště nebo k rekreačnímu a sportovnímu využití.

29.10.2012
Ing. Slavomír Entler

Videodetekce požáru patří mezi nejmodernější mechanismy detekce jevů a procesů doprovázejících požár. Její hlavní výhodou je schopnost rychlé detekce kouře nezávisle na dopravení kouře k čidlu. Videodetekce požáru může současným sledováním různých parametrů ve velkém prostoru dosahovat vyšší citlivosti detekce než jiná čidla EPS.

30.7.2012
Ing. Roman Zoufal, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., prof. Ing. František Wald, CSc., Stavební fakulta, ČVUT v Praze

Při řešení požární bezpečnosti staveb je třeba znát hodnoty požární odolnosti stavebních výrobků a konstrukcí a navrhovat konstrukce, které požadované hodnoty požární odolnosti splní. Při realizaci staveb lze rozlišit dvě kategorie prvků: stavební výrobky a stavební konstrukce.

23.7.2012
Ing. Kamila Horová, prof. Ing. František Wald, CSc., ČVUT Praha, fakulta stavební

Stanovení rozvoje požáru v požárním úseku s následným zjištěním teploty v jednotlivých částech konstrukce vyžaduje znalost mnoha parametrů. Nejdůležitějším krokem je stanovení návrhového požárního scénáře, který nejlépe odpovídá mimořádné požární situaci. Na základě návrhového požáru lze popsat průběh teplot v požárním úseku a určit přestup tepla do konstrukce. Podívejme se na několik modelů a na tepelná a mechanická zatížení konstrukcí.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama