Zemědělské stavby v minulosti úzce navazovaly na obytnou část. Později se z hygienických důvodů začaly tyto stavby odsouvat na okraje obytné zástavby. Až při zakládání zemědělských družstev se vzdálenost mezi zemědělskými objekty a obytnou zástavbou začala zvětšovat. Ochranná pásma zemědělských staveb měla nesmazatelný vliv na obraz naší krajiny.
Článek vychází z různých zajímavých i atypických řešení systémů požární ochrany na objektech kulturní povahy u nás i ve světě. Ukazuje, že instalace potřebných zařízení je proveditelná téměř všude, používané metody jsou často velmi jednoduché a dostupné a zároveň, že naše obava z estetické újmy na památkách při provádění tohoto zabezpečení je mnohdy zbytečná.
Způsob rozúčtování nákladů v bytových domech prodělává v posledních letech výrazné změny. Článek nabízí ucelený přehled způsobu rozúčtování všech nákladů v bytových domech podle platných předpisů. Určen je zejména majitelům bytových jednotek, členům výborů SVJ, vedení bytových družstev, případně osobám a firmám spravujícím bytové domy.
Nie vždy renovácia bytových domov spĺňa ekonomickú a ekologickú podstatu zároveň. V tomto príspevku je opísaná metóda výpočtu stanovenia minimálnych požiadaviek na energetickú hospodárnosť budov, aby obnovený objekt spĺňal environmentálne požiadavky a zároveň aby navrhnuté systémy boli efektívne z finančného hľadiska.
V roce 2009 byl realizován projekt schválený Ministerstvem životního prostředí ČR pod názvem „Snížení energetické náročnosti škol a školských zařízení Jihočeského kraje ve Volyni“. Cílem projektu bylo komplexní řešení vytápění a úsporných opatření na všech školách a školských zařízeních ve Volyni s důrazem na ekologizaci zdrojů tepla a zachování architektonických hodnot funkcionalistického areálu Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy Volyně v Resslově ulici.
Článek na základě zkušeností a s uvedením konkrétního příkladu popisuje možnost ekonomicky dostupné výstavby energeticky úsporných objektů za současného získání podpory z programu Nová zelená úsporám. Účelem je vyvrátit některé mylné interpretace a mýty, které v této souvislosti kolují. Snahou je poukázat na dobré příklady zajištění přípravy kvalitního projektu, jeho úspěšného podání v programu NZÚ a následnou realizaci. Článek je určen jak stavebníkům, tak odborné veřejnosti.
Zeptáte-li se hygienika, jak by definoval pojem „kvalita vnitřního prostředí budov“, označí ho jako soubor fyzikálních, chemických a biologických faktorů prostředí. Pro všechny tyto faktory by měly být – pokud je to možné a stav současného poznání to umožňuje – stanoveny hygienické limity, jako nepřekročitelné hodnoty, chránící zdraví lidí.
Architektonický prostor je pro naše mentální, sociální a fyzické zdraví bytostně důležitý a také nás významně zpětně ovlivňuje – podporuje a inspiruje nebo také utiskuje a otupuje. V článku sleduji vlivy kompozice, techniky a použitých materiálů na vitalitu architektonického prostoru a představuji doporučené hodnoty dle standardu stavební biologie.
Příspěvek pojednává o rekonstrukci historické budovy kina Varšava v Liberci, v České republice. Budova postavená ve 20. letech 20. století libereckými německými architekty Effenbergerem a Noppesem je cennou architektonickou a stavebně technickou památkou, která však značně utrpěla neodbornými stavebními zásahy v průběhu 20. století.
Lodžie a balkony jsou polohově součástí obvodového pláště domu. Právě tyto stavební prvky jsou zřejmě nejexponovanějšími součástmi obvodového pláště a patří mezi nejvíce degradované součásti staveb. Oprava předsazených konstrukcí by proto rozhodně měla být součástí každé komplexní rekonstrukce, a to i přesto, že nepřináší přímý finanční efekt.
Zábradlí tvoří bezpečnostní prvek v budovách. Zábradlí musí zabránit pádu osob do volného prostoru za zábradlím. Požadavky na něj kladené jsou tedy nejen architektonické, dispoziční a estetické, ale především požadavky mechanické odolnosti a stability. Součástí návrhu konstrukce zábradlí je i jeho kotvení do přilehlých konstrukcí, na které jsou kladeny stejné statické požadavky jako na vlastní konstrukcí zábradlí.
Pražské stavební předpisy aktuálně představují diskutované a kontroverzní téma jak mezi odborníky, tak mezi veřejností. Jedná se o nové pojetí právního předpisu, do kterého jsou významnou měrou implementovány základní poznatky urbanistické teorie i praxe. V článku jsou shrnuty základní principy nového předpisu v oblasti územních požadavků. Doplněn je stručný komentář k některým ustanovením.
Při stavebních úpravách bytových domů se společenství vlastníků bytových jednotek rozhodují dle svých finančních možností. Nezřídka nastává situace, kdy se vymění výplně okenních otvorů a zateplí se fasády obytných pater. Soklová část budovy a střecha je často v ústraní zájmů a následné zateplení střechy pak přináší řadu projekčních i realizačních problémů.
Mezi nedostatky vznikající na fasádách panelových domů patří velmi často i poruchy vlivem objemových změn osluněných stěn a nesprávně provedených stykových detailů mezi panely. Někdy pro jejich odstranění stačí opakovaná oprava vadných styků, jindy je nutné překrýt tyto spáry zateplovacím systémem. Jedním takovým případem se zabývá tento příspěvek.
Nedůslednost koncepčního plánování a narůstající poptávka po bydlení v „rodinných domech se zahradou za hranicemi města“, má za následek to, že rozvoj obcí v okolí velkých měst je řízen většinou soukromými developery a stavebními firmami. Dochází tak ke změnám v charakteru osídlení, zastavění volného prostoru a proměně krajiny na útvar „sídelní kaše“.
V posledních letech se stává azbest stále častěji skloňovaným slovem na stavbách. Napomohly tomu především známé problémy na některých školách, kde následky špatně provedeného odstranění materiálů s obsahem azbestu měly za následek mnohamilionová čištění objektů. Bohužel tyto kauzy nepřinesly to nejvíce potřebné – novou legislativu, která by práce s azbestem upravovala.
