Konstrukční principy hrázděných staveb (4. část)
Ve čtyřdílném seriálu odborníka na historické stavební konstrukce jsme představili geneze a proměny hrázděných konstrukcí v průběhu historie, v rozdílných geografických podmínkách, včetně možných poruch a možností oprav a bohaté obrazové dokumentace. Poslední díl seriálu nás provede obrazem stavbami v různých částech světa.
Úvod
Hrázděné konstrukce se vyskytují v průběhu celé historie stavitelství v různých oblastech světa. Čtyřdílný seriál se podrobně zabýval konstrukčními principy a vlastnostmi hrázděného zdiva, jeho způsoby užívání i souvislostmi s jinými typy konstrukcí. Problematika byla na základě zkušeností s průzkumem, opravami a jejich navrhováním podána z hlediska konstruktéra; cílem nebyl přehled o historickém vývoji, výskytu a genetických souvislostech této konstrukce, ale poučení pro stavaře. Poslední díl ukazuje v obrazové dokumentaci, jak si poradili se stavbami v různých částech světa.
Článek s bohatou obrazovou dokumentací byl rozdělen na čtyři části:
- Konstrukce a vlastnosti
- Funkce a využití rámových a hrázděných konstrukcí
- Poruchy a opravy hrázděných konstrukcí
- Příklady hrázděných staveb
Část IV. Příklady hrázděných staveb
V poslední části článku jsou uvedeny příklady hrázděných staveb z některých evropských zemí.
a) Německo
Německé hrázděné stavby jsou charakteristické dřevěnou konstrukcí, která je ztužena diagonálami a pásky. Nejdříve se postaví celá dřevěná konstrukce, vyzdívá se dodatečně.
Z lehkého hrázděného zdiva je možno snadno budovat kryté mosty, které jsou součástí obytných budov. U vyobrazeného mostu je rozpětí nosných trámů zmenšeno vzpěrami, pásky plátované na rybinu mohou být namáhány tahem, takže účinnou výšku konstrukce tvoří celá stěna mostku. (Bebenhausen)
Z hrázděného zdiva se stavěly arkýře a předsunutá patra, která ve stísněných středověkých městech rozšiřovala užívanou vnitřní plochu na úkor veřejného prostoru. V budovách modernizovaných pro současné bydlení se výplně hrázdění nahrazují prosklením, které zlepšuje osvětlení (toto řešení zřejmě místní památková péče připouští). (Rottweil)
Hospodářská část budovy, kde hrázdění nebylo vyzděné, ale vybedněné fošnami, byla adaptována na bydlení. Tato část budovy neměla okna – při rekonstrukci byly na původní konstrukci osazeny zvenčí vodorovné trámy, do kterých je vsazen pás oken. (Rottweil)
Štítová strana domu z obr. 050 – vpravo je zachovaná původní podoba hospodářské části.
Dvoupatrový hrázděný dům je adaptovaný na muzeum. Dřevěná konstrukce z dubového dřeva byla patrně částečně narušená, je deformována, byla vyztužena přiznanými ocelovými prvky (Tübingen).
Tübingen
Tübingen
Detaily muzea z obr. Konstrukce z dubového dřeva s dekorativně vyřezávanými pláty s několika kolíky. Spoje jsou zesíleny přiznanými ocelovými vruty. (Tübingen).
b) Francie
Honosné průčelí bohatého měšťanského domu. Dřevěná konstrukce je zdobená řezbou – pozoruhodné je spojení hrázděné konstrukce s renesančními formami a dekorem architektonických prvků. Okna jsou zasklena tabulkami do olova. (Saint Brieuc – Bretagne)
Hlavní průčelí domů s loubím na dřevěných sloupech jsou zdobena znásobenými ondřejskými kříži, zatímco boční průčelí má obvyklé husté sloupky s jednou diagonálou na celou výšku. Levý dům má pravidelnou dřevěnou konstrukci, ondřejské kříže pravého domu jsou rozmístěny nepravidelně nicméně s určitou snahou o symetrii. (La Guerche de Bretagne)
Několikapatrové domy v hlavním městě Bretagne. Jsou zde obě hlavní formy hrázdění – husté sloupky s diagonálami i zmnožené ondřejské kříže. Rozvrh dřevěných prvků v průčelí je symetrický. Do hrázděné konstrukce stěn se opírají vzpěry vysunutých střech. (Rennes – Bretagne)
Bretagne je země kamenných staveb, přesto zde mají hrázděné domy své místo. U kamenných domů se výhody lehkého a samonosného hrázdění využijí například u arkýřů. (Vannes – Bretagne)
U středověkého konventu při katedrále se kombinuje kamenná budova s chodbou z hrázděného zdiva na dřevěných sloupech. Husté svislé sloupky bez diagonál jsou vyzděny režnými cihlami. Konstrukce má gotické formy. Průběžný dřevěný nosník je deformován trvalým průhybem, zřejmě způsobeným poklesem sloupu. (Noyon)
Středověké domy byly přestavěny, hrázdění nárožního domu bylo zřejmě kvůli výměně oken částečně vyřezáno, zůstaly zachovány arkýře schodišť. (Le Mans)
Na detailním snímku je vidět, že každý prvek je zdoben řezbou odvozenou z gotické kamenné architektury – na konzolách jsou figury, husté sloupky jsou tvarovány jako půlkruhem zaklenuté arkády. Vzdálenost sloupků odpovídá cihle, ze kterých je postaveno galořímské opevnění města. (Le Mans)
Beauvais
Beauvais
Senlis
Další příklady středověkých hrázděných domů s hustými sloupky ze střední Francie – nejstarší domy s režným cihelným zdivem jsou v blízkosti katedrály. (Beauvais a Senlis)
Strasburg je v Alsasku, které je dnes součástí Francie, patří však do německého kulturního okruhu. Působivé je obrovské bohatství forem středověkých domů s typickými pásky a diagonálami. Jsou využity všechny konstrukční i dekorativní možnosti hrázděného zdiva: předsunutá patra, vyložené štíty, arkýře.
Vysoké domy, vyložená patra. Štrasburk
Štrasburk
Štrasburk
Štrasburk
c) Anglie
Hrázděné domy koleje mají husté sloupky, které jsou obvyklé i v Anglii. Ve vysunutých arkýřích jsou velké plochy oken zasklených tabulkami do olova. (Cambridge)
Náhodně odkrytá boční stěna domu dokládá, že ve středověkých městech byly hrázděné domy zcela běžné. (Durham)
Kombinace budovy zděné z režných cihel s hrázděnou stěnou hlavního průčelí s velkými arkýřovými okny. Výhodou této kombinace je možnost vysunout horní patra a štíty podkroví do ulice a především zřídit pásová okna. (Rochester)
V blízkosti monumentálních prehistorických památek najdeme jednoduchý venkovský domek s hrázděným podkrovním patrem a střechou krytou seřezávaným rákosem. (Avesbury)
Středověký dvoupatrový hrázděný dům s oběma patry předsazenými má figurální konzoly a řezaný hlavní trám. (Canterbury)
Dvoupatrový hrázděný dům s předsunutými patry. Díky příznivému klimatu mohou mít anglické obytné domy velká okna. Přízemí patrně nemá dostatečně tuhou konstrukci, proto došlo k tak výrazné deformaci – přesto dům zůstal stabilní. (Canterbury)
d) Baskicko
Pro středověké město Vitoria–Gasteiz jsou typické několikapatrové hrázděné domy z dubového dřeva s menším počtem sloupků a ojedinělými diagonálami. Hrázdění je velmi pečlivě vyzdíváno plochými režnými cihlami. Vzhledem k malé tuhosti skeletu bylo zřejmě nutné každé patro vyzdívat současně se stavbou dřevěné konstrukce.
Detail konstrukce. Zdí se z plochých velkorozměrových cihel na silnou vrstvu malty (obdoba římského zdiva). Každé pole výplně se pečlivě vyklínuje proti hornímu vodorovnému dřevu cihlami kladenými nakoso. Patro je vyloženo na přesahujících stropních trámech. Dubové stropní trámy mají poměrně malé profily, proto jsou hustě kladené.
Detaily konstrukce. Stropní nosníky převázané s hrázděním stěny ztužují stavbu ve vodorovném směru.
Nejstarší domy ve Vitorii (14.–15. století). Konstrukce hrázdění je pravděpodobně obdobná jako u ostatních domů, kombinuje se kamenné a hrázděné zdivo. Vysunuté patro je podepřené kamennými krakorci a dřevěnými vzpěrami.
Řada restaurovaných obytných a kupeckých domů stavěných tradičním způsobem.
Mnoho středověkých domů dostalo při přestavbách v 18. a 19. století omítané fasády v barokních a klasicistních formách.
Typická konstrukce domu: přízemí zděné z kamene, řídký skelet stavěný po patrech a ihned vyzdívaný a klínovaný cihlami, diagonály ztužují každé patro jen při stavbě. Dřevěné profily jsou subtilní, využívá se i křivé dřevo.
Restaurované tradiční domy – předstupující patra, přesahující konce stropních trámů, kombinace kamenného a hrázděného zdiva. Některé pozdější doplňky – litinové pavlače z 19. století a barokní erby byly ponechány.
Restaurované tradiční domy – předstupující patra, přesahující konce stropních trámů, kombinace kamenného a hrázděného zdiva. Některé pozdější doplňky – litinové pavlače z 19. století a barokní erby byly ponechány.
Interiér hospodářské budovy přestavěné na restauraci.
Literatura
- PACOLD, J. Konstrukce pozemního stavitelství, 1890
- KOHOUT, J.; TOBEK, A. Stavitelské příručky, novotisk Grada 1996
- MUK, J. Historické konstrukce I, ČVUT 1996
- KUČOVÁ, V.; BUREŠ, P. Principy péče o lidové stavby, SÚPP 1999
- ŠEFCŮ, O.; VINAŘ, J.; PACÁKOVÁ, M. Metodika ochrany dřeva, NPÚ 2000
- ŠKABRADA, J. Konstrukce historických staveb, ČVUT 2000
- VINAŘ. Zjišťování poruch dřevěných konstrukcí a analýza jejich příčin, in: Statické poruchy historických staveb, STOP 2001
- Foto: archiv autora
Příspěvek autora obsahuje komplexně zpracovanou tématiku hrázděných staveb počínaje historickým a konstrukčním vývojem staveb tohoto typu a s jejich využíváním v různých geografických podmínkách. Seznamuje zájemce se specifickými vlastnostmi hrázděných staveb a také s příčinami možných poruch a způsobu jejich sanace.
Autorem zvolený způsob zpracování příspěvku (komplexnost, fundované a podrobné zpracování dílčích a souvisejících problémů, přehlednost textu doplněného výstižnými obrázky a schématy) jistě ocení nejen uživatelé serveru Tzb-info, ale i ostatní zájemci o tuto tématiku. Obrázky jsou instruktivní a výstižně doplňují text. Problematika hrázděných staveb je dobře koncipována a jednotlivá dílčí témata na sebe plynule navazují. I přes velké množství obrázků a odkazů, což považuji za přínos a nikoliv za nedostatek, neztrácí uživatel přehled v podávané problematice. Zařazení vybraných materiálových charakteristik dřeva je vhodné. Symboly výpočtových hodnot pevností (dnes návrhových hodnot) Rc,d, Rt,d, atd., pro jednotlivé způsoby namáhání, odpovídají dnes již neplatné normě ČSN 73 1701. Rozsáhlý soubor typů a příkladů hrázděných staveb ze zahraničí i ČR, které autor zařadil do příspěvku, bude jistě čtenáře zajímat, a to nejen z hlediska konstrukčního uspořádání a řešení detailů spojů, ale i z hlediska historického a estetického. Domnívám se, že mnozí čtenáři, po přečtení autorova příspěvku, se rozhodnou některé objekty i navštívit.
Zvolené téma příspěvku je aktuální i v současné době, protože hrázděné konstrukční systémy se uplatňují v různých modifikacích i v současných stavbách a mnoho hrázděných konstrukcí je stále v užívání. Příspěvek je zpracován fundovaně, podrobně a přehledně. Zvolené obrázky, schémata a grafy účelně doplňují text.
Lze předpokládat, že příspěvek bude využíván nejen pracovníky a organizacemi působícími v oblasti ochrany a sanace historických staveb, projektanty, prováděcími firmami, ale rovněž studenty stavebních fakult, fakult architektury a odborných škol. Doporučuji příspěvek k uveřejnění v předložené formě.
The paper deals with the principles of structure, function, use, disfunction and repairs of frame houses (part 1 to 4).
