Konstrukční principy hrázděných staveb (2. část)

Úvod

Hrázděné konstrukce se vyskytují v průběhu celé historie stavitelství v různých oblastech světa. Čtyřdílný seriál se zabývá konstrukčními principy a vlastnostmi hrázděného zdiva, jeho způsoby užívání i souvislostmi s jinými typy konstrukcí. Problematika je na základě zkušeností s průzkumem, opravami a jejich navrhováním podána z hlediska konstruktéra; cílem není přehled o historickém vývoji, výskytu a genetických souvislostech této konstrukce, ale poučení pro stavaře.
První díl seriálu Konstrukční principy hrázděných staveb naleznete zde.

Část II. Funkce a využití rámových a hrázděných konstrukcí

V předchozí části jsme rozlišili rámové konstrukce bez výplně, konstrukce bedněné a hrázděné (vyzdívané). Podle účelu stěny se dále volí druh výplně, která může mít funkci oddělující, ochrannou, tepelnou, statickou a podobně. Pokud má rámová konstrukce pouze funkci podpůrnou, zůstane bez výplně, příkladem jsou stěny otevřených přístřešků, tržnic, otevřených zvonic, věží. Pokud je nutná funkce oddělující nebo ochranná a stavba má být lehká a levná, opatří se rámová stěna bedněním (zvonice, dřevěné kostely, vikýře).

Často je bedněná stěna omítnuta a prezentuje se jako zděná (příkladem je světlíkové patro zámku v Horní Polici, jehož jedna stěna je zděná, druhá, která stojí na stropech spodního patra, je bedněná). Charakter bedněných rámových konstrukcí mají také stavby se stěnou vyplněnou násypem nebo novodobou tepelnou izolací vláknitou nebo z pěněného polymeru, které jsou tradiční v USA, Kanadě, Skandinávii a v Rusku, ale dnes se staví po celém světě.

Bedněné stěny střešního světlíku. Horní Police, zámek

Konstrukce bedněné stěny. Horní Police, zámek

Bedněné stěny vyznačené trhlinami. Horní Police, zámek

Termínem hrázděné zdivo (das Fachwerk, the framework) se označuje rámová konstrukce s výplní, která může mít různou podobu i různé vlastnosti. Výplně pletené, laťkové a podobně se užívaly u chudých staveb nebo u konstrukcí, které měly být lehké nebo které sloužily jako příčka. Zděné výplně se užívaly tam, kde staticky spolupůsobily s dřevěnou konstrukcí nebo tam, kde stěna měla mít funkci tepelně izolační.

S hrázděným zdivem se setkáváme od starověku do současnosti. Genesi hrázděných konstrukcí můžeme sledovat u primitivních staveb, například u tak zvané murus gallicus, kterou Caesar popisuje jako zeď' z kamenů kladených nasucho prokládanou vodorovnými trámy. Bójové v našich zemích stavěli hradby s kamennou plentou v líci vyztuženou svislými kůly zapuštěnými do země, o plentu se opíral násyp z kamení a hlíny prokládaný příčnými břevny. Kůly ztužující suché zdi se užívaly i u obytných domů (Hrazany).

Hrázděné domy v Praze. Schedelova kronika, 1493

Hrázděné domy v Praze. Václav Hollar, 17. století

Hrázděné budovy v Praze. Rekonstrukce Slepé brány

Na příkladech z Damašku i ze Střední Asie jsme ukázali využití hrázděného zdiva u staveb chudých, takových staveb bylo jistě mnoho i u nás. Hrázděné stavby jsou doloženy například na starých vyobrazeních Prahy. Většinou se jedná o stavby podružné nebo o doplňky staveb, jako jsou podsebití věží, vikýře, arkýře, štíty a podobně. Do současnosti se z nich zachovala zřejmě jen nepatrná část. Ze 70. let 20. století pocházejí fotografie vnitřních stěn ochozu novoměstské radniční věže, dodnes se zachovala hrázděná konstrukce vikýře domu na Pohořelci, většinou až podrobný průzkum odhalí hrázděné vnitřní zdi a příčky domů, se kterými se můžeme setkat především na Malé Straně. Vzácné jsou v pražském prostředí hrázděné vnější stěny obytných staveb, donedávna byly například zachovány v domě U zlaté studně, kde jejich autentická podoba zanikla při nekvalifikovaně vedené rekonstrukci. V našich zemích rozšíření hrázděného zdiva zřejmě nedosáhlo takové míry jako v zemích západní Evropy, kde je běžně užíváno u obytných domů a je konstrukcí typickou pro některé oblasti a některá období.

Hrázděné budovy v Praze. Novoměstská radnice

Hrázděné domy v Praze. Zlatá studna

Hrázděné domy v Praze. Zlatá studna

Hrázděné domy v Praze. Zlatá studna

Hrázděné domy v Praze. Zlatá studna

Rozšíření obytných hrázděných staveb se do jisté míry kryje s hranicí oceánského pásma, kterou překračuje jen v oblastech západoevropských kulturních vlivů (u nás německých). Zjevně se zde uplatnil vliv klimatu – zatímco v západní Evropě tepelné vlastnosti hrázděného zdiva vyhovují, v našich podmínkách nebyl tepelný odpor tenkého zdiva dostatečný. Proto se u nás s hrázděnými vnějšími stěnami setkáváme u staveb hospodářských, nástaveb, střešních štítů a podobně,to je patrné i na starších vyobrazeních Prahy.

Hrázděný štít. Strakonice, hrad

Hrázděný štít. Hrad Klenová

Užití hrázdění v 19. století. Kutná Hora, arciděkanství

Hrázděnou konstrukci mívají samonosné stěny a stěny podpírající nebo vynášející stropy. V této funkci byly hrázděné stěny užity například při Pacassiho přestavbě Pražského hradu (kde byly jejich součástí i železná táhla) nebo příčky stojící na stropech 1. patra zámku v Červeném Poříčí, ve špitále v Hrádku nad Nisou a jinde. Samonosné hrázděné zdi uplatnil i architekt Mocker v královském paláci na Karlštejně.

Hrázděná vnitřní stěna. Červené Poříčí, zámek

Hrázděné nosné stěny na stropech. Hrádek nad Nisou, špitál

Hrázděné nosné stěny na stropech. Hrádek nad Nisou, špitál

Hrázděné zdivo, pokud není zakryto omítkou, je výrazným dekorativním prvkem. V této funkci se uplatňuje v celé řadě oblastí, stalo se slohotvorným prvkem i v nové době, kdy ovlivnilo vnější tvář architektury i u nás, kde hrázdění nepatří k tradičním prvkům. Příkladem mohou být vily v Bubenči, hotel v Hamru na Jezeře, ale i Navrátilova dekorativní malba interiérů zámku na Klenové. Hrázdění jako architektonický prvek bylo dokonce napodobováno v omítce, příkladem je holešovický přístav nebo romantický Artušův hrad na Sychrově.

Hamr na Jezeře

Hamr na Jezeře

Hamr na Jezeře

Malované hrázdění v interiéru (19. století). Klenová, zámek

Hrázdění napodobené ve zdivu (19. století). Praha, holešovický přístav

V 19. století bylo hrázděné zdivo běžnou konstrukcí, která se uplatňovala pro své výhodné vlastnosti i jako výrazný architektonický prvek. Byly vypracovány vzorové detaily, konstrukční principy hrázděného zdiva se vyučovaly, byla vydána řada příruček.

V souvislosti s naším tématem je třeba připomenout, že od 19. století až do současnosti se u staveb, které mají být lehké a levné, například u zemědělských nebo průmyslových hal, hojně užívalo hrázděné zdivo i opláštěné rámové stěny s ocelovou konstrukcí.

Žatecko

Žatecko

Odkazy na literaturu se nacházejí na konci čtyřdílného seriálu. V třetí následující části se budeme věnovat poruchám a opravám hrázděných konstrukcí. Foto: archiv autora.