Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Postupy likvidace azbestových materiálů

V posledních letech se stává azbest stále častěji skloňovaným slovem na stavbách. Napomohly tomu především známé problémy na některých školách, kde následky špatně provedeného odstranění materiálů s obsahem azbestu měly za následek mnohamilionová čištění objektů. Bohužel tyto kauzy nepřinesly to nejvíce potřebné – novou legislativu, která by práce s azbestem upravovala.

Vše se dále provádí podle nedokonalých a téměř nic neříkajících předpisů. V době před dvěma lety se dalo říci, že se vyskytovala dvě možná řešení: buď se na azbest v tichosti zapomnělo, nebo se odstranil. Způsoby odstranění ve většině případů ani vzdáleně nepřipomínaly ty, které jsou běžně užívány v zemích Evropské unie. Jen několik společností se v České republice snažilo přiblížit evropským standardům. V dnešní době však máme několik nových řešení.

Vědomé ponechání azbestových materiálů ve stavebních konstrukcích

Velice často je azbestový materiál, který byl ve stavbě detekován, projektantem zakryt novou konstrukcí, tak aby „neohrožoval vnitřní prostředí“. Toto řešení je na první pohled velice elegantní a téměř bezkonfliktní. Investoři by si však měli položit otázku, zda opravdu chtějí objekt, ve kterém i po drahé rekonstrukci azbestové materiály zůstávají a zcela jistě snižují hodnotu nemovitosti. V neposlední řadě pak mohou vynutit i průběžné sledování hodnot početní koncentrace azbestových vláken v objektu do budoucnosti.

Likvidace azbestových materiálů ze stavebních konstrukcí bez zajištění před únikem vláken

V tomto případě je již v projektu uvažováno o demontáži azbestových materiálů, ale hlavně v důsledku nedostatečné legislativy si způsob odstranění každá firma vysvětluje tak, jak jí nejlépe vyhovuje. Na těchto stavbách pak můžeme vidět bourání bez jakýchkoliv opatření nebo vytvoření tzv. kontrolovaného pásma, kde je však zakrytí plachtou především proto, aby na prováděné práce nebylo vidět. Rozdíl oproti „zaplachtování“, které je vzduchotěsné v podtlakových pásmech, je viditelné i laikem. Plachty nejsou podtlakem vtaženy na konstrukci, v plachtách lze objevit díry, spoje plachet nejsou utěsněny a podobně. Je zřejmé, že takovéto zakrytí nemůže zabránit úniku azbestových vláken velikosti pod 1 mikrometr. Ve většině případů nemají tato pásma instalovány žádné odsávací jednotky s HEPA filtry H13, a pokud mají, tak o výkonu, který není schopen zabezpečit téměř žádný kontinuální podtlak.

Jak efektivně rekonstruovat objekty s boletickými panely?
V souladu se současnými požadavky na tepelně izolační vlastnosti konstrukce jsme řešili přestavbu obchodního centra NOSRETI v Brně. Budova byla postavena pomocí boletických panelů, složených z ocelové konstrukce, minerální vaty a skleněných tabulí. Po rekonstrukci je objekt (cca 2000 m²) opláštěn pomocí desek FERMACELL 2000 mm × 1250 mm × 15 mm. Doporučujeme:
Sádrovláknitá deska pro rekonstrukce boletických panelů
na www.fermacell.cz

Dalším neduhem takovýchto „naoko“ profesionálních instalací je nepoužívání nebo špatné užívání dekontaminačních komor. Jde jednak o komory personální, sloužící pro dekontaminaci pracovníků při výstupu, ale i o dekontaminační komory, určené pro vyvážení vybouraného azbestového materiálu. Je třeba si uvědomit, že při demontáži se přes veškerou snahu z materiálu uvolní azbestová vlákna a „sednou“ si zejména na oděvy pracovníků. Z tohoto důvodu je nutné, aby se dekontaminaci věnovala zvýšená pozornost. Nesprávná dekontaminace může mít za následek například kontaminaci zbývající části objektu, kde žádné práce s azbestem neprobíhaly.

Společným prvkem takovýchto postupů pak bývá, že prováděná měření nejsou zcela v souladu s normou ČSN ISO EN 16000-7, která stanovuje minimální počet náhodně odebraných vzorků po sanaci azbestu. Velice často pak je měření prováděno několik měsíců po skončení prací s azbestem, v době před opětovným otevřením objektu do provozu. Je logické, že prostor vyhrazený pro práce s azbestem, který podléhá režimovým opatřením, by měl být před zrušením režimových opatření změřen tak, aby se potvrdilo, že do tohoto prostoru mohou vstoupit ostatní pracovníci bez ochranných osobních prostředků pro práci s azbestem. V mnoha případech není podmínka měření bezprostředně po skončení prací s azbestem ani stanovena příslušnou hygienickou stanicí, které bylo odesláno hlášení prací s azbestem.

Důvody, proč je tento způsob likvidace stále častější, jsou především ekonomické. Je však třeba říci, že v některých případech se takovýto způsob likvidace provádí za stejné náklady, jako při postupu užívaném v zemích Evropské unie. Je logické, že práce specializovanou firmou musí být dražší, pakliže tato musí ve svém vybavení mít vysavače s HEPA filtry H14, odsávací zařízení s filtry HEPA H13, dekontaminační prostředky a mnoho dalších zařízení. Provoz těchto zařízení je samozřejmě nákladný a práce s azbestem zdražuje, ale je to první krok k záruce, že vše proběhne pro zúčastněné zcela bezpečně.

Likvidace azbestových materiálů ze stavebních konstrukcí dle evropských standardů

Pokud se zamyslíme nad velikostí respirabilních vláken, která se při demontáži materiálů obsahujících azbest uvolňují, musíme zvolit taková technická opatření proti jejich úniku, jež jsou schopna fungovat spolehlivě po celou dobu provádění likvidace.

Prvním krokem je důsledné oddělení prostoru prací s azbestem od okolního prostoru. Toto je možné mnoha způsoby, nejčastěji je to provedeno pomocnou konstrukcí, která je potažena neprodyšnou plachtou či fólií o dostatečné síle. Veškeré spoje takovéto plachty jsou pak většinou podlepeny. Je potřeba věnovat velkou pozornost stabilitě a statickému zajištění konstrukce před účinky větru. Takto oddělený prostor je osazen dostatečným počtem odsávacích jednotek, které jsou schopny v prostoru zajisti dostatečnou výměnu vzduchu. Nejčastěji je doporučována 5–8násobná výměna, tak aby podtlak v prostoru prací s azbestem neklesl pod hranici stanovenou projektem (cca 10–20 Pa). Vyšší podtlaky pak nadměrně namáhají plachty a fólie na pomocných konstrukcích a hrozí jejich protržení.

Montáž venkovní části Kontrolovaného pásma
Montáž venkovní části Kontrolovaného pásma
Venkovní plachta při vytvořeném podtlaku
Venkovní plachta při vytvořeném podtlaku

Podtlak sám o sobě bez výměny není ale tím správným řešením. Bez výměny vzduchu nedochází k filtraci vnitřního prostoru a zejména pracovní prostor nemá dostatek čerstvého vzduchu. Vytvoření podtlaku při zajištěné dostatečné výměně vzduchu lze snadno ověřit jednoduchým výpočtem. Objem pracovního prostoru vynásobený pětinásobnou výměnou vzduchu musí odpovídat výkonu odsávacích zařízení při zajištění podtlaku na stanovené hranici. Je pak nemožné, aby prostor například jednoho pavilonu běžné mateřské školky byl odsáván zařízením o výkonu 1 000 m3 za hodinu. Výkon odsávacích zařízení je pak možné vyčíst na štítku zařízení nebo podle průtoku na technickém listu HEPA filtru.

Vnitřní část Kontrolovaného pásma
Vnitřní část Kontrolovaného pásma
Nakládání speciálních obalů pro azbestové odpady
Nakládání speciálních obalů pro azbestové odpady

Jelikož je vytvořený podtlak jednou z podstatných záruk neuvolňování azbestových vláken mimo pracovní prostor, je nutné jej po celou dobu provádění prací monitorovat. Vhodné je, aby monitorovací zařízení mělo nejen dobře slyšitelný alarm pro případ poruchy odsávacích zařízení nebo poklesu podtlaku, ale i záznamové zařízení pro případné pozdější spory. Záznam z těchto zařízení bývá jediným důkazem o splnění podmínek zajištění prostoru před uvolněním azbestových vláken do okolního prostředí. Na takto vytvořený a odsávaný pracovní prostor jsou napojeny dekontaminační komory pro pracovníky a pro vyvážení materiálu. Tyto by měly být tříkomorové (čistý prostor, sprchová resp. očistná část a špinavý prostor). Sprchová část obsahuje v případě personální komory vodní nebo vzduchovou sprchu, odsávání vnitřního prostoru zařízením s HEPA filtrem H13. Vlastní komory by pak měly být odděleny dobře těsnícím uzávěry, tak aby nedocházelo k jejich vzájemné kontaminaci. V případě očistné části materiálových komor nesmí chybět zařízení pro odsátí prachu z povrchu již zabaleného materiálu a prostředek pro stabilizaci obalu odpadu.

Dodržování dekontaminace je jednou z nejdůležitějších podmínek provozu takovýchto zařízení. Je zřejmé, že v případě, že se pracovníci nebudou dostatečně dekontaminovat, mohou pak na svých oděvech vynášet azbestová vlákna mimo pracovní prostor. Nikdy bychom neměli pracovníky vidět z pracovního prostoru vycházet v ochranných oděvech nebo dokonce s ochrannou maskou. Tyto prostředky jsou buď jednorázové v případě oděvů a výměnných filtrů, nebo jsou určeny ke speciálnímu praní, které však v České republice podle mých vědomostí žádná společnost odborně nenabízí.

Vtažení venkovní plachty na pomocnou konstrukci vlivem podtlaku
Vtažení venkovní plachty na pomocnou konstrukci vlivem podtlaku
Personální dekontaminační komora
Personální dekontaminační komora
Odsávací zařízení H13 a vysavač H14
Odsávací zařízení H13 a vysavač H14

Vlastní práce s azbestem je pak téměř vždy velice těžká, hlavně v podmínkách velmi vysokých teplot a ztížené možnosti dýchání. Postup demontáže by měl probíhat tak, aby docházelo k co nejmenšímu mechanickému namáhání, a tím i ke snížení uvolňování azbestových vláken z materiálů. Tvrzení, že se například deskové materiály z obvodových stěn sundají opatrně a k žádnému uvolnění nedojde, je záměrná nepravda, která by se dala snadno ověřit technologickou zkouškou v uzavřeném prostoru. Při takovéto zkoušce se provede měření, které jasně prokáže, zda k uvolňování docházelo či nikoli.

Vzhledem k nulové toleranci v české legislativě lze předpokládat, že téměř vždy k uvolnění aspoň jednoho vlákna dojde. Odstranění není však jen demontáž předmětných materiálů s azbestem. Je to především pečlivé uklizení pracovního prostoru od všech úlomků a vysátí celého prostoru vysavači s filtrací HEPA H14. Před závěrečným měřením nesmí být v pracovním prostoru žádný prach. Vlastní měření se provádí podle ČSN ISO EN 16000-7, kdy po práci s azbestem musí být na každý jednotlivý pracovní prostor provedena minimálně dvě měření, resp. odebrány dva vzorky. Nižší počty měření, než stanovuje norma, mohou vést k následným soudním sporům, zda byl po skončení práce s azbestem pracovní prostor skutečně čistý.

Demontáž minerální izolace
Demontáž minerální izolace
Hrubý úklid všech povrchů
Hrubý úklid všech povrchů
Důkladné odsátí povrchů
Důkladné odsátí povrchů
V prostoru nesmí zůstat žádný prach
V prostoru nesmí zůstat žádný prach

Měli bychom si uvědomit, že azbestová vlákna jsou pro nás neviditelná a prostor, ve kterém se nacházejí, může být na první pohled čistý, přesto však pro naše zdraví velmi nebezpečný. Nelze účinky azbestových vláken bagatelizovat jenom proto, že jsme jim mnoho desetiletí nevěnovali žádnou pozornost. Neměli bychom nikomu platit za nekvalitně odvedenou sanaci a stejně tak bychom neměli dovolit, aby pod vykřičníkem azbestu byly naše stavby zbytečně předražovány. Práce s azbestem nejsou součástí žádných ceníků běžně užívaných ve stavebnictví a to často vede k jejich podhodnocení a v ojedinělých případech i nadhodnocení. V České republice je zatím velmi málo firem, které mají profesionální vybavení pro práci s azbestem. Je však možné oslovit firmy ze zemí Evropské unie, případně si v těchto zemích vybavení zapůjčit.

Autor se problematice intenzivně věnoval nejprve jako vedoucí střediska odstraňování azbestu ve společnosti Skanska, následně pak jako ředitel SFB a poté ve vlastní společnosti

Foto: autor textu

Demontáž protipožární izolace s respirabilními vlákny
Demontáž protipožární izolace s respirabilními vlákny
English Synopsis
Procedures for disposal of asbestos materials

Asbestos is often mentioned in connection with the construction industry, especially with the school buildings. Wrong way of asbestos removal meant a multimillion cost of cleaning the property. Unfortunately, these cases do not cause a change in legislation that would regulate working with asbestos.

 
 
Reklama