Článek shrnuje požadavky, legislativu a praktické poznatky kolem problematiky mechanického upevňování kontaktních zateplovacích systémů.
Tradičním materiálem pro krytí šikmých střech je pálená taška. Historie jejího používání sahá daleko do starověku, přitom v současnosti se stále jedná o jednu z nejoblíbenějších krytin. I když z hlediska hydroizolačního principu a způsobu odvodnění se tašky stále mění, vyvíjejí a zdokonalují, konečný vzhled tašek položených na střechách stále vychází z tradičních tvarů v historii.
Vnější kontaktní zateplovací systémy se v posledních letech staly běžnou součástí staveb, zejména v souvislosti s rekonstrukcemi obvodových plášťů budov. Ročně se kontaktními systémy izoluje cca 6 mil. m2 v ČR a 2,5 mil. m2 na Slovensku. Spolu s rozšířením těchto systémů dochází i k jejich poruchám až haváriím
Je všeobecným mýtem, že neustále dochází k prudkému zvyšování nároků na tepelné izolace. Pokud se podíváme na předpisy od roku 1992 zjistíme, že ke zvyšování nároků příliš nedochází, zejména v oblasti měrné potřeby tepla na vytápění. Pro přehlednost shrnujeme starší i nové požadavky norem na tepelně izolační vlastnosti staveb.
Cílem zateplování stavby je především snížení tepelných ztrát a nákladů na vytápění. Při správném návrhu zateplení lze dosáhnout i optimálního mikroklimatu v letním období, ochrany obvodových konstrukcí a tím prodloužení jejich životnosti. Vytváří se tak nové podmínky pro užívání staveb a zajištění tepelného komfortu v zimním i letním období. V neposlední řadě je také cílem zlepšení životního prostředí.
Nejnovější informace o vnitřním zateplování objektů, které se v naší republice začíná rozšiřovat v rozporu se zásadami správného zateplování. Proklamované úspory nákladů za lešení při vnějším zateplování jsou později několikanásobně vyšší při odstraňování vad (plísně, poruchy stavebních konstrukcí atd.).