První díl seriálu statí o plochých střechách nabízí detailní popis dvouplášťových střech, včetně oprav či rekonstrukcí, doplněný informacemi z oblasti stavební tepelné techniky.
Nejen individuální výstavba akcentuje v současné době ekologické hledisko. I architekti nových rezidenčních projektů stále častěji pracují s ekologickými prvky. Central Park Praha například osazuje střechy svých viladomů zelenými koberci. Prostor o rozloze téměř 3 400 m2 je jednou z největších osazených šikmých ploch v Evropě.
Víme, že na stavebním trhu se pohybuje obrovská škála různých typů střešních krytin, které však mají velice rozdílné požadavky z hlediska použití na určitý sklon střechy, tj. mají rozdílný bezpečný sklon dané střešní krytiny. Od 7° sklonu pro falcovaný plech, až po 45° sklon krytiny z rákosí či slámy.
Zelené střechy v šikmém provedení mají oproti běžné krytině několik výhod, například v létě střechu chladí vlivem odpařováním vody z vegetace a při dešti zpomalují odtok dešťové vody. Střecha pokrytá substrátem s neupravovanou trávou, nejlépe i s možností zálivky je přirozená, bezúdržbová a trvanlivá.
Tradičním materiálem pro krytí šikmých střech je pálená taška. Historie jejího používání sahá daleko do starověku, přitom v současnosti se stále jedná o jednu z nejoblíbenějších krytin. I když z hlediska hydroizolačního principu a způsobu odvodnění se tašky stále mění, vyvíjejí a zdokonalují, konečný vzhled tašek položených na střechách stále vychází z tradičních tvarů v historii.
Vnější kontaktní zateplovací systémy se v posledních letech staly běžnou součástí staveb, zejména v souvislosti s rekonstrukcemi obvodových plášťů budov. Ročně se kontaktními systémy izoluje cca 6 mil. m2 v ČR a 2,5 mil. m2 na Slovensku. Spolu s rozšířením těchto systémů dochází i k jejich poruchám až haváriím
Je všeobecným mýtem, že neustále dochází k prudkému zvyšování nároků na tepelné izolace. Pokud se podíváme na předpisy od roku 1992 zjistíme, že ke zvyšování nároků příliš nedochází, zejména v oblasti měrné potřeby tepla na vytápění. Pro přehlednost shrnujeme starší i nové požadavky norem na tepelně izolační vlastnosti staveb.
Cílem zateplování stavby je především snížení tepelných ztrát a nákladů na vytápění. Při správném návrhu zateplení lze dosáhnout i optimálního mikroklimatu v letním období, ochrany obvodových konstrukcí a tím prodloužení jejich životnosti. Vytváří se tak nové podmínky pro užívání staveb a zajištění tepelného komfortu v zimním i letním období. V neposlední řadě je také cílem zlepšení životního prostředí.