Proč Polsko povoluje stavby rychleji než Česko

Odborníci dlouhodobě upozorňují, že klíčem k rychlejšímu povolování nejsou jen zákony, ale také pevné lhůty, jednotné postupy a smysluplná digitalizace. První ucelenější data přinesl až průzkum ČKAIT z ledna 2024. Zapojilo se do něj zhruba 1100 autorizovaných odborníků. U bytových domů vychází průměrná délka územního řízení na pět měsíců. Stavební povolení trvá podobně dlouho, společné řízení přibližně půl roku. Čísla ale zakrývají velké rozdíly mezi regiony, kvalitou přípravy projektu i vytížeností jednotlivých úřadů.

Situaci dál zkomplikovala digitalizace stavebního řízení. Podle předsedy ČKAIT Roberta Špalka legislativní změny posledních let procesy spíše zpomalily a někde dokonce na čas zastavily. Ministerstvo pro místní rozvoj navíc v auditu samo přiznalo problémy v projektovém řízení, kontrole kvality dodávek i v uživatelské přívětivosti systémů.

V praxi to znamená, že se často neřeší samotný projekt, ale forma podání. Který kanál použít, jaké dokumenty jsou zrovna platné a kdo je má doplnit. Podle Špalka navíc zjednodušování dokumentace nevede automaticky k rychlejší výstavbě. Stavebníci neusilují jen o razítko, ale o to, aby mohli stavbu dokončit, zkolaudovat a dlouhodobě bez problémů užívat.

Zdroj: Shutterstock

Polsko zvolilo odlišný přístup. Systém stojí na důsledné organizaci procesu, pevných lhůtách a plné digitalizaci podání. Podle Tomáše Kalába z asociace ABRAST je zásadní zejména lhůta 65 dnů pro vydání stavebního povolení a také sankce pro úřad v případě prodlení.

Digitalizace zde neznamená jen elektronický formulář. Portál e Budownictwo umožňuje žádosti vytvářet, podávat i sledovat online. Stát rozvíjí také digitální stavební deník a digitální knihu objektu. Podle Diany Smakosz ze společnosti Budimex by se Česko mohlo inspirovat zejména lepší integrací jednotlivých kroků, důsledným vymáháním lhůt a omezením nadměrného odvolávání. Hlavním rozdílem je podle ní předvídatelnost a rychlost.

Odborníci upozorňují, že polský systém nelze jednoduše okopírovat. Smysl však má převzít důraz na standardizaci a disciplínu. Podle Františka Šudřicha z ABRAST rozhoduje rychlost a jistota povolování často o tom, zda projekt vůbec vznikne.

Zdroj: Shutterstock

Pro velká města by to znamenalo jednotný způsob podání, jasný seznam příloh, jednotné formuláře, kontrolu úplnosti ještě před zahájením řízení a předem dané milníky pro vyjádření dotčených orgánů.

Dalším problémem je podle Špalka slabá příprava samotných záměrů. Zjednodušená dokumentace podle něj často vede ke zmatkům a doplňování podkladů. Přidává se i právní nestabilita. Projekt se připravuje jeden až dva roky, ale za krátkou dobu platnosti nového stavebního zákona už bylo schváleno dvanáct novel a další se chystají.

Investoři dnes čelí kombinaci administrativní zátěže a tvrdého konkurenčního prostředí. Podle Jana Zemana z projektu Urbaneo snižují vysoké ceny pozemků, materiálů i práce výnosnost menších developerských projektů a zvyšují jejich riziko.

Od roku 2024 se stavebnictví pohybuje v nejistotě a nové zákony zatím nepřinesly zlom. Podle odborníků navíc nestačí změnit předpisy. Pokud nebudou mít stavební úřady dostatek kvalifikovaných lidí, zůstane každý systém jen na papíře. Personální situace posledních dnů je totiž kritická a řada úředníků odchází kvůli přetížení a vyhoření.