Co chybí českému stavebnictví a jaký zaujímá potenciál v českém průmyslu

S novou vládou přicházejí i nová očekávání. Asi nejaktivněji vystupuje v současné době Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) a Hospodářská komora ČR (HK) – ti permanentně upozorňují na nutnost změn ve stavební legislativě, na přebujelou byrokracii, komplikovanost stavebního řízení a dlouhé povolovací procesy. Skepticky se ovšem staví i k plánům nové vlády, která chce zásadně změnit nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. (dále NSZ), a to tak, že se v podstatě vrátí ke znění z roku 2021.

Ve většině případů – o nás bez nás, říká ČKAIT

„Stavební právo nemůže vznikat v kancelářích politiků a právníků, vždy se na něm musejí podílet odborníci, kteří s ním ve své každodenní praxi pracují. Proto jsme připravili jasný plán, podle něhož by koalice, snad i s pochopením a podporou opozice, měla postupovat. Při úpravách a změnách stavebního práva by rozhodně nemělo platit obligátní heslo Není čas ztrácet čas, ale Dvakrát měř a jednou řež,“ podotýká Robert Špalek, předseda ČKAIT a připomíná, že ČKAIT se na přípravě aktuálně předloženého návrhu, který je již třináctou novelou NSZ, nijak nepodílela a je evidentní, že ani tato novela komplexně neřeší všechny předchozí neodborné legislativní zásahy do stavebního práva, které zkomplikovaly povolování, realizaci a kolaudaci i užívání staveb.

Zdroj: CEEC Research

„Pokud ani tato třináctá novela stavebního zákona nebude řešit deset hlavních problémů stávající podoby stavebního zákona, které zatěžují stavební inženýry a techniky, současná špatná situace se ještě zhorší. To už ale nebude mít jen dopad na odvětví stavebnictví, ale negativně to může ovlivnit celou ekonomiku ČR, na níž se stavebnictví významně podílí,“ dodává Robert Špalek a nabízí k diskusi zmíněných 10 hlavních problémů [1].

Z aktuálních návrhů úprav stavební legislativy jsou dle zástupců ČKAIT vítány například kroky ke zeštíhlení počtu stavebních úřadů, odložení digitalizace na rok 2030 či akceptace tzv. širokého bypassu, který by umožnil podávání projektových dokumentací jako součástí žádostí o povolení stavby i v listinné podobě – nejlépe přes datové schránky. Varuje ovšem před „bořením všeho“. Původní znění stavebního zákona z roku 2021 totiž, dle interpretace ČKAIT, vytvořilo zásadní kolize a problémy, které se v praxi naplno obnažily až v posledních měsících, s plnou účinností rekodifikace stavebního práva. Jejich těžiště přitom není jen v samotném zákoně přesahujícím do kompetencí sedmi ministerstev, ale i v jeho prováděcích předpisech pokrývajících obrovskou rozmanitost všech kategorií a druhů staveb. Komora proto konstantně preferuje odborně připravený komplexní pozměňovací návrh platného stavebního zákona, který by se propsal i do desítek dalších zákonů. Všechny připomínky a dosavadní průběh projednávání nového stavebního zákona lze sledovat na stránkách ČKAIT a netýkají se pouze výše uvedeného [2].

„Podnětů, doporučení a požadavků máme jako profesní komora daleko více. Týkají se například komunikace s dotčenými orgány, celostátních vyhlášek, požadavků na výstavbu, městských stavebních předpisů či zakomponování pomoci po živelných událostech do NSZ, kde již delší dobu spolupracujeme s Hasičským záchranným sborem. Základem je ovšem vůle a potřeba konat ze strany našich zákonodárců,“ uzavírá Robert Špalek.

Bez zásadní změny stavební legislativy nepůjde Česko restartovat

Poněkud smířlivěji se k plánům nové vlády staví Hospodářská komora ČR (dále HK). Vítá veškeré iniciativy, které zjednoduší a zrychlí povolování staveb, aby se znovu otevřel prostor pro investice, zejména pro bytovou výstavbu. Chválí rekodifikaci stavebního práva, ambice vytvořit předvídatelnější prostředí pro investory, zjednodušení a urychlení povolování staveb v duchu principu „jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko“ tak, aby délka procesu nepřesáhla jeden rok.

„Zásadní urychlení povolovacích procesů ve výstavbě patří dlouhodobě mezi hlavní požadavky českých podnikatelů. Stavebníci potřebují jasná pravidla, předvídatelnost a rychlost. Současný stav, kdy i přes provedené změny legislativy máme stále jedny z nejpomalejších povolovacích procesů v Evropě, je pro konkurenceschopnost naší ekonomiky devastující. Proto každý návrh na další zrychlení a zjednodušení povolování staveb a územního plánování bude mít naši podporu stejně jako skutečná digitalizace stavebního řízení,“ uvedl prezident HK Zdeněk Zajíček.

Ve svém hodnocení vychází Zdeněk Zajíček z průzkumů HK a ze zkušeností podnikatelů ve stavebnictví; týká se to především dřevařského průmyslu, výrobců stavebních hmot a zpracovatelského segmentu. Nicméně výsledek průzkumu společnosti CEEC Research dokládá, že stavební firmy jsou v pohledu na další směřování vládní politiky rozdělené. Necelá polovina (47 %) je přesvědčena, že nová vláda by měla zachovat současně nastavený kurz. Obávají se totiž rozsáhlých reforem, jejichž výsledek je nejistý a proces časově náročný. Dalších 43 % naopak očekává revizi a změny. Zbylých 10 % nedokáže za daného stavu věc posoudit.

Zdroj: CEEC Research

„Z pohledu našich analýz z trhu je naprosto klíčové, aby nová vláda zachovala kontinuitu ve dvou oblastech – v investicích do dopravní infrastruktury a v rozvoji rezidenční výstavby. Je nezbytné, aby stát vyslal jasný signál, že bytová výstavba je strategickou prioritou. Bez zrychlení a zjednodušení povolovacích procesů a bez podpory udržitelného rozvoje měst nebude možné dlouhodobě uspokojit rostoucí poptávku domácností po vlastním bydlení,“ uvedl Michal Vacek, ředitel společnosti CEEC Research a nabídl podrobnější analýzu [3].

Také HK (stejně jako ČKAIT) sestavila klíčové body, které jsou důležité pro restart českého stavebnictví – za všechny jmenujme alespoň některé z nich: Jasné rozdělení kompetencí; Princip jeden úřad, jedno povolení, jedno razítko; Zkrácení povolovacího řízení na jeden rok; Předvídatelnost pro investory; Rozšíření vyhrazených staveb; Funkční digitalizace; Zrušení Jednotného environmentálního stanoviska, Metodické vedení úřadů či Podpora bytové výstavby pro zaměstnance. „Vedle modernizace stavebního práva je důležité podívat se i na další aspekty toho, co komplikuje a prodražuje výstavbu. Jednou oblastí je zbytečně vysoký počet technických norem, které zásadně zvyšují cenu výstavby, aniž by něco užitečného přinášely, druhou pak přehnaná implementace různých ekologických předpisů,“ píše se (mimo jiné) v dokumentu [4].

Stavebníkům stále chybí kvalifikovaní lidé i suroviny

Průzkumy dále potvrzují, že českému stavebnictví chybí i nadále kvalifikované pracovní síly; upozorňují rovněž na docházející suroviny pro výrobu stavebního materiálu, zejména na zásoby kamene, písku a dalších potřebných zdrojů, například živce, jílu či vápence.

Dle analýzy CEEC Research firmy nejčastěji postrádají zedníky (59 %) a stejně výrazně i tesaře, betonáře a železáře (shodně 42 %). Největší nedostatek mezi odbornými rolemi hlásí stavební firmy u rozpočtářů (56 %) a projektových manažerů (38 %). Uvádějí, že chybějící rozpočtáři komplikují přípravu nabídek a mohou ohrozit správnost cenotvorby i kontrolu marží. Nedostatek projektových manažerů se zase promítá do delších harmonogramů a vyššího počtu kolizí na stavbě. Bez dostatečné koordinace profesí, subdodavatelů a změn během realizace roste riziko zpoždění i dodatečných nákladů.

Zdroj: CEEC Research

Důležitý apel z řad stavebních firem směrem ke státu zaznívá i v oblasti otevírání nových ložisek pro těžbu surovin a na využívání recyklovaných materiálů. Dle informací Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO) nebyl u nás od roku 1988 otevřen žádný nový lom a současná ložiska se rychle vyčerpávají, přičemž do roku 2032 se počítá se zavřením většiny pískoven a zůstanou pouze čtyři z původních dvaatřiceti.

„Česko patří mezi největší spotřebitele stavebního materiálu. Ročně zpracujeme 151 milionů tun, to je 13,9 tun na obyvatele. Jestliže do roku 2030 neotevřeme alespoň 10 nových ložisek, hrozí nám kritický nedostatek. Výsledkem bude výrazné zdražení a zpomalení staveb. Stát musí otevřít nová ložiska a začít naplno využívat recykláty – do deseti let může v České republice chybět až 70 % štěrkopísku a 60 % kameniva. Nedostatek primárních surovin může stavebnictví v dalších letech skutečně ochromit,“ varují zástupci MPO a odkazují na studie státní surovinové politiky v ČR [5].

Jedním z východisek by mohla být recyklace použitých materiálů. Nicméně i zde je celá řada otazníků – řeší se nevyužitý potenciál dřeva, kombinace stavebních materiálů, chybí optimalizované recyklační strategie a řešení v souladu s deklarovanými cíli udržitelnosti ve stavebnictví v rámci EU [6]. Jakkoli je současná pozice českého stavebnictví složitá, nejedná se podle zástupců komor ani podle samotných stavebníků rozhodně o krizi. „Loni jsme prostavěli zhruba 700 miliard korun, což je dobrý výsledek. Obecně musím za poslední roky vyzdvihnout veřejné financování. Pokud se jeho kontinuitu podaří zachovat, udržíme perspektivu celého oboru a zvýšíme ekonomickou sílu celé republiky,“ uvedl Jiří Nouza, předseda Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) a nabídl expertní stanoviska svazu [7].

V podobném duchu se vyjádřil i bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček: „Je třeba vyhnout se velkým šokům, ty nikomu neprospívají. Klíčovým motorem lineárního růstu by podle mě měly být privátní investice. Musíme rozhýbat kapitál, soustředit se na efektivní využívání financí, zjednodušit prostředí a otevírat nová ložiska,“ dodal a odkázal na pozitivní prognózy pro roky 2026 a 2027.

CEEC Research uvádí, že stavební společnosti očekávají, že jejich tržby porostou i v následujících dvou letech – v roce 2026 v průměru o 3,5 % a v roce 2027 o dalších 2,7 %. Tahounem má být zejména pozemní stavitelství, které předpokládá růst tržeb o 4,3 % v roce 2026. Naopak inženýrské stavby čeká pomalejší tempo. Vyplývá to z nejnovější Kvartální analýzy českého stavebnictví společnosti CEEC Research, kterou tvoří odpovědi 160 ředitelů stavebních firem z přelomu října a listopadu minulého roku [8].

„Očekávám pokračující stabilizaci a mírný růst, a to jak v pozemních stavbách, tak u klíčových infrastrukturních projektů. Firmy těží ze silné poptávky a celkově dobré kondice trhu. Sektor však naráží na limity kapacit a dostupnosti pracovní síly, což může růst přibrzdit. Nová vláda bude hrát zásadní roli – musí udržet kontinuitu investic, podpořit dostupnost pracovní síly a zjednodušit administrativu. Potenciál tu jasně je,“ uvedl závěrem Michal Vacek, ředitel společnosti CEEC Research.

Zdroj: CEEC Research

Doporučená literatura a zdroje:

1. Hlavních deset problémů již třinácté novely NSZ dle ČKAIT zde
2. Připomínky ke stavebnímu zákonu a vyhláškám obecně zde
3. Kvartální analýza českého stavebnictví Q3/2025, datum publikace: 2. 10. 2025 zde
4. Klíčové body pro „Restart českého stavebnictví“ dle HK ČR zde
5. Státní surovinová politika, nerostné suroviny v ČR, studie MPO ČR zde
6. Konference TZB-info a ESTAV Kroky k udržitelnému stavebnictví zde
7. Stanoviska expertních skupin v rámci SPS zde
8. Kvartální analýza českého stavebnictví Q4/2025, datum publikace: 1. 12. 2025 zde