Vlhkost porézních materiálů zásadním způsobem ovlivňuje jejich charakteristiky. Především se jedná o tepelnou vodivost, objemovou hmotnost a mechanické vlastnosti. Pomocí fyzikálních a experimentálních hledisek jsou v následujícím článku řešeny účinky vlivů vlhkosti a teploty na chování stavebních materiálů při vysoušení.
Ze všech stran se nyní ozývají požadavky na větší bezpečnost silničního provozu, letecké dopravy, přepravy zboží a v neposlední řadě i stavebních prací. Není proto divu, že téma bezpečnost ve stavebnictví a zejména pak zabezpečení staveniště bude jedním z hlavních témat blížícího se ročníku Stavebních veletrhů Brno. Ten se uskuteční v dubnu letošního roku v Brně.
Ekologická daňová reforma je navržena jako příspěvek k naplnění cílů udržitelného rozvoje. Je považována za jeden z možných přístupů, jímž lze dosáhnout zvýšení kvality životního prostředí, snížení energetické náročnosti ekonomiky, snížení dopadů poškození životního prostředí na lidské zdraví, a oživení trhu práce. Úvodní díl seriálu shrnuje dosavadní vývoj kolem této problematiky.
Na základě četných dotazů k novele vyhlášky 193/2007 požádala redakce TZB-info o stanovisko Státní energetickou inspekci (SEI). Ta ve svém vyjádření připojila i doporučený postup optimalizačního výpočtu tloušťky izolace.
Již tradičním tématem Stavebních veletrhů Brno bývá financování nového bydlení. Stejně jako jsou pro řadu lidí důležité finanční nástroje, které jim pomohou k novému domu či bytu, zajímají jiné občany možnosti, jak finančně zajistit rekonstrukci svého současného bydlení. A právě to bude tématem příštích Stavebních veletrhů, které se uskuteční v Brně na konci dubna roku 2008.
Přemýšlíte, jak zpestřit letošní vánoční nadílku? Rádi byste své blízké potěšili netradičním originálním dárkem? Majitele garáží jistě příjemně překvapí designový ruční vysílač HSD 2 od společnosti Hörmann pro ovládání pohonů vrat. Jeho elegantní a nadčasový vzhled přesvědčil i porotu při udělování prestižních ocenění za design "Red dot award".
Článek se zabývá problematikou umisťování otopných těles jak ve vztahu ke "klasickým" budovám, tak k tzv. nízkoenergetickým objektům. Mnozí se domnívají, že umístění otopného tělesa pod okno k ochlazované obvodové stěně s cílem zajištění optimálního tepelného komfortu a vyšších úspor tepla je již přežitkem. Je tomu skutečně tak?