Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Lze z panelového domu udělat šetrné a zároveň kvalitní bydlení?

Problematika komplexní regenerace panelových domů z pohledu architekta

Příspěvek se v širších souvislostech zabývá otázkou kvality bydlení v panelových domech. Řeší dlouhodobý potenciál využití panelových domů především z pohledu architektonického. Přílohou článku jsou ukázky tří architektonických návrhů komplexní regenerace vybraného objektu, které prezentují různé přístupy k problematice. Článek vznikl jako výstup výzkumného projektu VAV-SP-3g5-221-07 – Komplexní rekonstrukce panelových domů v nízkoenergetickém standardu.

Panelový dům je pro mnohé jedním ze symbolů totality. Připomíná všechna hesla o pokroku a světlých zítřcích. Anonymita a pohledy za zaprášenými záclonami. Panelák znamená jednotvárnost, uniformitu a ztrátu vlastní identity.

Revoluce v roce 1989 s sebou přinesla touhu po radikální změně. Logickou reakcí na více než čtyřicet let bezbarvé šedi byly zcela individualizované projekty rodinných domů neotřelých tvarů a barev. Lidé se hromadně stěhovali a ještě stále stěhují na okraje velkých měst, kde hledají možnost bydlet ve vlastních domech podle svých představ. Je to důsledek dlouholeté frustrace z neosobního kolektivního bydlení. Na západ od nás již ale jasně vnímají některá negativa individuálního bydlení v satelitních čtvrtích. Za prací i zábavou je nutné denně dojíždět, chybí občanská vybavenost a veřejná zeleň, ženy v domácnosti a staří lidé jsou sociálně izolováni, pozemky jsou příliš malé, zástavba postrádá genia locci - lidé se cítí vykořeněni. Po dvou dekádách se proto někteří opět vracejí zpět do měst. A tento trend bude zřejmě s časem nabývat na intenzitě.

Vraťme se proto k panelovým domům. Ty nejnovější mají za sebou dvacet let, ty nejstarší více než půl století. Třicet let se tedy urbanisté, architekti a projektanti ve státních projektových ústavech společně zabývali stejnou otázkou jako my dnes: "Je možné vytvořit šetrné a zároveň kvalitní kolektivní bydlení?" Výsledkem jejich práce je jeden a půl milionu bytů v panelových domech po celé republice, v nichž bydlí v současnosti asi třetina obyvatel.

Jsou tyto domy opravdu tak špatné, jak jsme si po převratu mysleli?

Podívejme se s odstupem času na některá pozitiva a negativa bydlení v panelových domech:

URBANISMUS: Z urbanistického hlediska vznikala sídliště jako jednotlivé celky, takže mohla být řešena komplexně na rozdíl od samostatně vznikajících bytových domů. Urbanisté kladli důraz především na dostatek veřejných prostor a občanské vybavenosti - investorem byl stát, proto tyto otázky řešil možná svědomitěji než průměrný komerční developer. Některé vize byly sice poplatné své době, ale čas již ukázal, která řešení jsou životaschopná a která ne (a tedy, která je dobré zachovat a která zavrhnout nebo pozměnit). V některých lokalitách dodnes chybí původně plánovaná veřejná zeleň, což ale určitě není neřešitelný problém. Také již kapacitně nevyhovují stávající parkovací plochy. I zde se však objevují nové možnosti (viz následující architektonické studie).

SOCIOLOGIE: Z pohledu sociologického je jedním z hlavních problémů malá sociální rozmanitost sídlišť. To vyplývá z toho, že byty byly koncipovány jako minimalistické bydlení a převládají tedy malé byty (jedno-, dvou- a třípokojové), které jsou vhodné jen pro určité skupiny obyvatel. Vývojový trend je zatím takový, že byty v panelových domech bude i nadále obývat především střední vrstva obyvatelstva, která je u nás stále poměrně široká. Nevyplní se tedy prognózy, že se na sídlištích budou koncentrovat především problémové sociálně slabé menšiny, jak je tomu například na některých místech v bývalém východním Německu. Neustále se zvyšují naše nároky na bydlení. Na druhé straně je tendence mít méně dětí, přibývá mladých bezdětných párů, seniorů a tzv. singles (tedy mladých lidí, kteří preferují bydlení bez partnera). Tyto vlivy se tak vzájemně vyrovnávají, takže malé byty jsou stále atraktivní. Do budoucna je ale určitě perspektivní vytvářet v panelových domech větší či nadstandardní byty (dvougenerační, ateliérové, studentské, bezbariérové, atd.), tím by bylo možné dosáhnout rozmanitější skladby obyvatelstva, která je sociálně stabilnější.

ARCHITEKTURA: Z pohledu architekta jsou panelové byty většinou velmi dobře osluněné. Dispozice jsou maximálně úsporné, ale - a to je třeba zdůraznit, mnohdy kvalitně a nadčasově vyřešené (zejména u novějších typů panelových domů). Současné bytové domy jsou na první pohled možná architektonicky atraktivnější, ale kvalita mnohých dispozic je opravdu nízká, neboť prvořadým zájmem investorů je především zisk, takže se i nadále navrhují minimální plochy místností se špatnou ergonomií a nedostatečnými úložnými prostorami bez ohledu na potřeby koncového uživatele. Mezi nejčastěji zmiňované architektonické nedostatky panelových domů patří nedbale provedené stavebně-architektonické detaily (umakartová bytová jádra, podlahové krytiny, vestavný nábytek, vnitřní dveře,...), unifikované vnitřní uspořádání a nedostatek úložných prostor. Při pohledu z venku jsou to pak monotónní fasády a někdy příliš velké hmotové měřítko staveb jako celku. To vše jsou ale problémy, které lze řešit.

KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ: Po stránce konstrukční můžeme říci, že během třicetiletého vývoje panelových domů došlo k určité optimalizaci stavebního řešení. Ačkoli byly domy původně projektovány na předpokládaných čtyřicet let životnosti, předpovídají někteří odborníci stávajícím nosným konstrukcím ještě dalších padesát let existence. Domy dnes již nevyhovují z hlediska akustiky, tepelné ochrany, a hlavně vnitřního mikroklimatu (po zateplení a výměně oken). S těmito problémy se ale rozhodně nesetkáváme jen u panelových domů, zvláště problém mikroklimatu a zdravého vnitřního prostředí je diskutovaným problémem několika posledních let a týká se i novostaveb, přičemž u nových budov bez nuceného větrání je problém prakticky identický.

TZB: Technická zařízení jsou většinou morálně zastaralá a vyžadují kompletní opravu nebo výměnu (výtahy, rozvody vody, plynu; elektroinstalace, atd.). Objevily se požadavky na nové technologie (internet, řízené větrání,...). Tyto problémy je opět nutné řešit komplexně s výhledem do budoucna.

EKOLOGIE: Environmentálně lze bydlení v panelových domech obecně hodnotit jako jedno z nejšetrnějších, pokud jej budeme posuzovat v širších souvislostech. Zábor půdy vzhledem k počtu obyvatel je minimální, centrum města a občanská vybavenost jsou obvykle dosažitelné pěšky nebo veřejnou hromadnou dopravou. Objekty mají velmi kompaktní tvar a většinou dobrou orientaci ke světovým stranám. Panelové domy byly od samého začátku koncipovány jako úsporné a to především svým prostorovým řešením. Stát se ale tehdy stavěl jinak k problematice hospodaření s energiemi, což bylo ovlivněno především nadnárodní politikou. V tomto ohledu tedy díky současným technickým možnostem zbývá obrovský prostor pro úsporná opatření. Po aplikaci základních úsporných opatření se potřeba energie může snížit na minimum. Opatření prováděná hromadně jsou obvykle mnohem efektivnější než opatření individuální.

V následující části vám představíme tři teoretické varianty architektonického řešení komplexní regenerace konkrétního panelového domu v Praze na Jižním městě. Není našim cílem předložit dokonalé finální technické řešení, ale ukázat možnosti, jak lze s panelovým domem pracovat po stránce architektonické. To, jestli sídliště bude výhledově atraktivní, totiž opravdu není jen otázkou kvality technického řešení. Je proto důležité obecně prezentovat kolektivní bydlení v panelových domech jako moderní, kultivované a nadčasové.

 

Varianta č. 1) Předsazená fasáda

Lodžie z jihovýchodní strany budou zrušeny, čímž se zarovná hlavní fasáda domu. Získáme tím více prostoru v interiéru a kompaktnější zateplenou obálku domu ideální pro dosažení pasivního standardu. Větší hloubku místnosti je prosvětlena větší odpovídající plochou oken (francouzská okna do obývacího pokoje). K objektu bude následně přistavěna samonosná konstrukce balkonů a lodžií, která bude kotvena k objektu pouze lokálně. V každém patře vzniknou po celé délce objektu balkony, či lodžie. Každý byt tedy získá tento venkovní prostor. Konstrukce balkonů bude zároveň sloužit pro pasivní stínění větších oken v letním období. Do zábradlí je možné integrovat fotovoltaické, resp. fototermické kolektory. Předsazená konstrukce umožňuje použití široké škály výrazových prostředků pro architektonické řešení fasády.

 

Varianta č. 2) Individuální řešení

Vychází z reálného stavu, kdy v dům funguje jako společenství vlastníků, kde každý má jiné nároky, názory a finanční možnosti. Základní myšlenkou je vytvořit koncepci několika variant regenerace samostatného bytu (pouze zateplení a výměna oken, zasklení nebo nezasklení lodžie, užití integrovaných fotovoltaických nebo fototermických panelů a vzájemné kombinace těchto opatření). Každý vlastník si může vybrat libovolné z typizovaných možností podle svých představ. Cílem studie je prokázat, že ačkoli jde o individuální řešení, dům jako celek může působit naprosto kultivovaně.

 

Varianta č. 3) Avantgardní pojetí hmoty

Hlavní záměr této varianty je při celkové regeneraci zcela zakrýt původní architektonické členění hmoty typické pro panelové domy a vytvořit zcela novou moderní architekturu. Byty pod střechou budou upraveny na atypické mezonety se zahradou na střeše, dále budou vybudovány dva zcela nové luxusní byty s výhledem na Prahu. Vstupní podlaží je uvolněno pro občanskou vybavenost, popř. administrativní nebo ateliérové prostory. Do proluky mezi domy může být umístěno případné technické zázemí (zásobníky na TUV, vzduchotechniku,...). Fasáda je kompozičně členěna do hmotově menších objemů a ploch. Jednotlivé hmoty jsou potom uspořádány tak, aby si vzájemně nestínily. Rekonstrukce je spojená s celkovým zateplením, výměnou oken a integrací prvků pro pasivní i aktivní získávání energie. Ze severovýchodu je k základní hmotě domu připojen vertikální zakladač na osobní automobily. Takto náročná revitalizace bude ve většině případů velmi komplikovaná, ale řešitelná (jedním ze základních předpokladů však je, že dům vlastní jeden subjekt).

Je již zcela zřejmé, že panelové domy bourat v nejbližší době nebudeme. Jejich základem je obvykle kvalitní koncepční řešení, které je ale nutné upravit podle dnešních standardů s výhledem alespoň na třicet let dopředu, a to jak z pohledu technického, tak i architektonického a užitného. Své první bydlení si pomalu začíná hledat generace mladých lidí, kteří se narodili po revoluci. Nejsou nijak zatížení minulým režimem - jejich předsudky a averze proti "panelákům" nejsou tak ostré, jako tomu bylo v devadesátých letech. Budou hledat především rozumné moderní bydlení. Je to tedy výzva pro nás architekty, projektanty ale i sociology a environmentalisty, jak se s tímto zadáním společně vypořádáme.


Lze z panelového domu šetrné a zároveň kvalitní bydlení?
Recenzent: Ing. arch. Iva Knappová

URBANISMUS:

Jisté je, že lze částečně napravovat urbanistická řešení sídlišť jako takových drobnými vestavbami do dneska již překonaných obrovských pseudovnitrobloků. Komplexní revitalizací zeleně, která byla vysazována nadšenci, kteří se do nových sídlišť přistěhovali z okolí měst bez konceptu. Dnes je to již přerostlá zeleň, často stínící až do 3. podlaží. To vše je výzva pro současné architekty. Co je však z hlediska urbanismu bez zásadních zásahů nenapravitelné, je neúměrné měřítko panelových domů na krajích měst. Hradba Bohnic a Jižního města v Praze, až po bezkoncepční a náhodné umisťování "bytovek" na hranici obcí s extravilánem. Samozřejmě, že historicky se města zvyšovala, ale v době boomu výstavby panelových sídlišť převládla rychlá efektivnost nad citem pro krajinu, sídelní útvar, respekt z již stávající zástavby. Dobré příklady řešení lze nalézt u našich západních sousedů (revitalizace východního Berlína).

Sociologie - spektrum obyvatel bude v budoucnu pestré, řídícím faktorem bude opět především ekonomika, ale ukazuje se, že na sídlištích opravdu vzniká určitý genius locci. Generace lidí, kteří na sídlišti vyrostli, ocení větší variabilitu v pro ně domovské lokalitě. A původní řešení panelových domů skutečně umožňuje vznik velmi variabilní škály bytů co do velikosti i co do standardu vybavení. Dobré příklady například na sídlišti Novodvorská, kde propojením malých a velkých bytů v bodovém domě vznikly byty o rozloze 150 a více m2, které splňují požadavky na plošný standard souměřitelný s malými rodinnými domy a mají výhody bytu. Nejsou ochlazovány všechny strany domu, náklady na údržbu jsou poměrnou částí společných nákladů. Nároky na údržbu okolí domu jsou zanedbatelné.

Architektura - Z hlediska typologického jsou nejrozšířenější dvě řady panelových domů po celé České republice. Typy TO6 B a T08 B jsou skutečně dispozičně dobře vyřešeny. Příčný nosný systém umožňuje velmi jednoduché změny dispozice, dobře umístěná instalační jádra, nadčasová řešení. Je možné jednoduché propojování bytů a tím získávání zajímavého spektra velikostí bytů. Dvacetiletý průzkum v České republice a opět zkušenosti od našich západních a do nedávné doby "východních" sousedů nám dávají naději i na zajímavé řešení vnějšího vzhledu objektů. A co je nekonečná výhoda. Za dalších 10 - 30 let je možná další, poměrně bezbolestná úprava bez zásadních zásahů do nosných konstrukcí s použitím nejnovějších materiálů a technologií.

Konstrukční řešení - je nejslabší článek panelové výstavby. Zde se nejvíce podepsala doba, ve které panelová sídliště vznikala, nezájem o kvalitní práci, který byl brán jako jistý způsob odboje. Finanční limity, důsledná typizace s minimálním počtem použitelných stavebních dílů. To je důsledek vážných poruch panelových domů, jejich jednotvárnosti šedosti a malé tvarové variantnosti.

Ekologie - v tomto bodě nelze nežli s autorkou souhlasit. Důsledky energeticky a ekologicky náročné likvidace panelových domů i s přihlédnutím k počtu objektů a nutné náhradě bytů, nelze v současnosti reálně vyčíslit.

Varianta 1.

Prosvětlení hlubokého traktu versus nové balkony. Jistě dojde k lepšímu proslunění obytných místností vlivem snesení bočních stěn lodžií. Je třeba volit použití balkonů s rozmyslem a ohledem na novodobé materiály. Lepší využití funkční hloubky balkonů s původních 1200 mm na 1500 mm má za následek větší zastínění spodního podlaží. Zde je třeba velmi důsledně spolupracovat se specialistou na osvětlení a oslunění.

Varianta 2

Dobré řešení umožňující kultivovanou nahodilost a neotřelá nápaditá řešení.

Varianta 3

Poněkud problematické navyšování stávajících panelových domů. Obvykle jsou panelové domy měřítkem nevhodné v sídelním útvaru. Další navyšování není příliš žádoucí. Zajímavější řešení, ve světě hojně užívané. Snižování panelových domů, upravování měřítka a celkového výrazu objektů, tvoření vnitrobloků. Toto řešení je založeno na podmínce jednoho majitele objektu.

English Synopsis
Is it possible to make thrifty and high-quality living from the "panel" building?

The article is dealing with a quality of living on the block of flats and it reveals innovative approaches of the retrofits. It tries to serve inspiration and solutions of sustainable potential of such building retrofits from the architectural point of view. Find attached case study of architectural solutions of complex block of flats retrofit. The three presented approaches represent various ways of possible solutions.