Odborníci radí: Okapy v zimě

1. Jak postupovat, když mám na střeše sníh a bojím se, že mi pokřiví okapy?

Pokud to je již v této fázi, lze pouze očekávat, že se tomu tak nestane, případně sníh ze střechy odstranit. Jakákoli opatření, která by zabránila deformaci podokapních žlabů vlivem sjíždějícího sněhu, je zapotřebí provést dříve, než se sníh na střeše objeví, nejlépe již v průběhu realizace stavby. Pokud nechceme, aby sníh ze střechy sjížděl, ať už kvůli bezpečnému pohybu osob nebo z důvodu poničení podokapních žlabu, je nutné střechu zabezpečit pomocí sněhových zábran. Nejčastěji se používají sněhové zábrany trubkové, které se dle sněhové oblasti, sklonu střechy a délky krovu rozmístí v jedné a více řadách po obvodu střechy.

Pokud nám sjíždějící sníh nevadí a potřebujeme pouze zabránit poničení podokapních žlabů, lze použít systém zpevňujících háčků, které celý okap zpevní. Takové řešení nabízí okapový systém Lindab Rainline.

Dalším řešením je zapuštění okapového systému pod úroveň dráhy sjíždějícího sněhu, což lze provést pouze v některých případech. Jednou z dalších možností je na zimní období demontovat okapový systém, což bylo zvykem zvláště v horských oblastech. Pokud jste se rozhodli pro tento způsob řešení, je vhodné použít Okapový systém Lindab Rainline, který lze díky technologii stavebnicového systému snadno sestavit i demontovat.

V horských oblastech bych se ovšem držel spíše řešení s použitím kvalitních sněhových zábran například z řady Lindab Protectline nebo Safety.

Již při montáži okapového systému je nutné dbát na to, aby přední hrana podokapního žlabu byla o něco níže, než je hrana zadní. Pokud nám v takto provedeném okapu zamrzne voda, při následném tání poteče směrem od fasády a zabráníme tak škodám, které by vznikly promáčením stěn.

3. Dá se nějak preventivně připravit na to, aby poškození okapů sněhem nehrozilo? Jaké prostředky existují a kolik za ně zaplatíme?

Řešením je umístit žlaby i svody hluboko pod hranu střechy, kde zůstanou chráněny před sesuvem sněhu. Tato technologie montování se běžně využívá na horách, nelze ji však uplatnit zdaleka ve všech případech. Jednou z dalších možností je na zimní období demontovat okapový systém, což bylo zvykem zvláště v horských oblastech. Pokud jste se rozhodli pro tento způsob řešení, je vhodné použít Okapový systém Lindab Rainline který lze díky technologii stavebnicového systému snadno sestavit i demontovat.

V horských oblastech bych se ovšem držel spíše řešení s použitím kvalitních sněhových zábran. Kompletní systém 2 tyčových protisněhových zábran na 6 m vyjde na 6 958 Kč Lindab Protectline nebo 4 252 Kč řada Lindab Safety.

Další možností je rozmrazovací systém. Sada na cca 12 m žlabů, dráty, čidla 220V, čidlo, zabudovaný - stojí kolem 2 500Kč

Obrázky:

• Do 400 m. n. m. není třeba protisněhová ochrana. V oblastech mezi 600 a 900 m. n. m. je třeba instalovat speciální zachytávače a rozrážeče sněhu. Ve vysokohorských zátěžových oblastech se poté tak, jak určují stavební normy, musí na okraj střechy namontovat účinnější zábrany v podobě desky nebo tyčového zátarasu. Např. kompletní systém 2 tyčových protisněhových zábran Lindab Protectline na 6 m vyjde na 6 958 Kč nebo řada Lindab Safety na 4 252 Kč.
• Sněhové zábrany je důležité umístit především v okapové části, nad balkony a nad vchodem. Ocelové protisněhové rozrážeče ve tvaru trojúhelníků je vhodné rozmístit po celé ploše střechy. (Lindab Protectline)
• Při výběru okapového systému v oblastech se značnými sněhovými srážkami a velkým výkyvem teplot je podstatná především pevnost. Nejlépe se hodí okapy z pozinkovaného plechu s bezúdržbovou úpravou (Lindab Rainline). Použitelné jsou i měděné či titanzinkové, plastovým se však určitě vyhněte.
• Okapový systém na horách má jinou technologii montování. Žlaby i svody se umísťují hluboko pod hranu střechy, kde tak zůstanou chráněny před sesuvem sněhu. Další možností je rozmrazovací systém. Sada na cca 12 m žlabů - dráty, čidla 220V, čidlo, zabudovaný - stojí kolem 2 500 Kč.

4. Jsou například nějaké další problémy, které mohou s okapy či jinými střešními prvky v zimě nastat?

Mezi dalšími problémy které se mohou vyskytnout a které souvisí se zamrznutím vody v okapovém systému, je prasknutí svodové roury.

Svodová roura praskne vlivem rozpínajícího se ledu, a to většinou místě spojení (tzv. falc). Proto je vhodné osadit svodové roury falcem směrem od fasády tak, aby při následném tání sněhu nedocházelo k zatékání na fasádu v místě porušeného svodu.

Své otázky můžete posílat na:

Marek Dítě | Produktový manažer Rainline, Topline, RdBX
mobile: +420 724 089 836 | direct: +420 233 107 206 |
marek.dite@lindab.com

MAPA SNĚHOVÝCH OBLASTÍ V ČR:

* Zdroj: Český hydrometeorologický ústav.

Tato mapa sněhových oblastí je přílohou ČSN EN 1991-1-3/Z1, která určuje normové zatížení stavby sněhem.

Většina ČR se nachází v 1 - 4. oblasti, kde je charakteristická hodnota zatížení sněhem od 0,7 - 2,0 kPa. V 8. oblasti určuje zatížení sněhem příslušný Hydrometeorologický ústav.

(po kliknutí se obrázek zvětší)

Zatížení dle ČSN 730035/Z3 (11/2006) ČSN EN 1991-1-3/Z1 (11/2006)

Při výpočtu únostnosti střechy je charakteristická hodnota upravena na návrhovou hodnotu v závislosti na tvaru a sklonu střechy, výšce budovy, expozice budovy v terénu. Návrhovou hodnotu při výpočtu ovlivní také materiálové (bezpečnostní koeficienty).