Prostupy spodní stavbou patří mezi nejkritičtější místa hydroizolace. Problémem není jen samotné zpracování detailu, ale i rozdělení odpovědnosti mezi jednotlivé profese. Společnost Dvako vyvinula průmyslově vyrobenou prostupovou tvarovku, která výrazně usnadní napojení hydroizolační vrstvy na potrubí a omezí riziko chyb při realizaci.
Příčky vysoké až pět metrů, požární odolnost, akustika, deformace nosných konstrukcí a zatížení technickými instalacemi. Přestavba vozovny Slovany v Plzni ukázala, že návrh vnitřních zděných konstrukcí ve velkém provozním objektu vyžaduje řešení řady požadavků současně. Pro vnitřní vyzdívky, příčky, dělicí konstrukce a požární stěny bylo použito přibližně 850 m³ pórobetonu Ytong.
Termoizolační nátěry se používají ke snížení přehřívání budov, úpravě povrchových vlastností stěn nebo jako doplněk stávajícího zateplení. Jak fungují, kde mají smysl a jaké úspory mohou přinést? O jejich vlastnostech a výsledcích měření jsme hovořili s Jakubem Pyšným, technickým ředitelem společnosti ALPHA CZECH.
Zakladatelé si od Voltea slibují, že stavebním firmám pomůže omezit každodenní rutinu a uvolnit čas zkušených lidí. Český projekt staví prostředí, ve kterém mají specializovaní AI agenti přebírat konkrétní úkoly při přípravě a řízení zakázek. Prvním zaměřením je AI přípravář, využití ale sahá od nacenění přes harmonogram až po kontrolu fakturace.
Bezpilotní systémy, označované často jako drony, získávají stále větší pozornost nejenom v České republice, ale i napříč celou Evropskou unií. Objevují se v mnoha oborech lidské činnosti, stavebnictví nevyjímaje. S jejich rostoucí oblibou ovšem přibývá případů, kdy provozovatelé chtějí uskutečňovat lety mimo členský stát, ve kterém jsou registrováni. V rámci naší spolupráce s portálem epravo jsme se zeptali odborníků na to, jaká jsou základní pravidla přeshraničního provozu dronů v rámci Evropské unie; na co si dát pozor v případě, že zahájíte let v České republice a pokračujete v jiném členském státě EU a jaké rozdíly jsou v právních úpravách jednotlivých členských států.
Recenzovaný Příspěvek se zabývá významem, návrhem, provedením a dlouhodobou péčí o vegetační střechy z pohledu zhotovitele stavby. Zaměřuje se na podmínky jejich správné funkce ve vztahu ke konstrukčnímu řešení, lokalitě a dlouhodobým vlivům působícím na stavbu. Pozornost věnuje také provozním a bezpečnostním požadavkům, příčinám provozních problémů a reklamací a přirozeným změnám vegetačního krytu v čase. Zvláštní význam má návaznost dokončovací, rozvojové a udržovací péče, zejména v prvních letech po založení vegetace. Dále jsou diskutovány vlivy skladby vegetačního souvrství, způsobu založení vegetace a expozice střechy na dlouhodobou funkčnost a nároky na péči.
Na rozdíl od tepelné pohody a související energetické náročnosti bývá problematika relativní vlhkosti v budovách často opomíjena. Přitom jde o parametr, který významně ovlivňuje kvalitu vnitřního prostředí a obzvláště v dřevostavbách má její sledování význam. Dřevo s vodou totiž dokáže přirozeně pracovat. Jaké hodnoty vlhkosti jsou vhodné a jak ji aktivně řídit? Odpovídá Ing. Otakar Pump, MBA, technický ředitel Systemair.
Projekt industriálních prostor na kanceláře Monolot studia vznikal v úzké spolupráci s klienty, jak na návrhu, tak na kontrolních dnech, kde se postupně rodila řada nových řešení. Realizace získala nominaci na Českou cenu za architekturu 2026 a také na zahraniční soutěž Archdaily Building of the Year 2025.
Podle slov zástupců práva staví velká novela stavebního zákona plánovací smlouvu do aktivnější role při přípravě a povolování staveb. Přijaté změny mají investorovi nabídnout předvídatelnější cestu k územně plánovací dokumentaci, umožnit společné plnění některých požadavků na výstavbu v širší spolupráci s obcí a otevřít prostor pro ekonomicky koncipované plnění obci. Současně zakotvují právo investora se při splnění stanovených podmínek soudně domáhat uzavření plánovací smlouvy v případě pasivity obce a rovněž brání pozdějšímu zpochybnění smlouvy místním referendem. V rámci naší spolupráce s portálem epravo jsme se právníků zeptali na to, jak by měla plánovací smlouva vypadat, co by měla obsahovat a jaké jsou zásadní změny v její koncepci po velké novele stavebního zákona.
