Běžná údržba spočívá v odstranění běžných provozních nečistot a ošetření pohybujících se dílů kování. Znečištění může zapříčinit zhoršení funkčnosti či poškození celoobvodového kování a porušit povrchovou úpravu.
Se zvyšováním nároků na tepelněizolační obálku budov narůstá význam tepelných mostů na celkové tepelné ztrátě jejich obálkou. Bodové tepelné mosty jsou ve výpočtech často zanedbávány, přičemž ale mohou vést k navýšení tepelných ztrát obálky budovy až o 35 %. Významnými bodovými tepelnými mosty jsou kromě jiného i prvky, které zabezpečují kotvení konstrukcí vystupujících před fasádu, jež plní nosnou funkci, jelikož hlavní důraz je kladen na únosnost takovéhoto prvku. Na trhu je dostupných několik variant kotevních systémů s řešením problematiky tepelných mostů. Tento článek se zabývá tepelnětechnickým posouzením vybraného kotevního systému a jeho experimentálním ověřením během zatížení v klimatické komoře.
Při výpadku elektrické energie by mohly vzniknout hospodářské škody, proto je dobré zajistit dodávku elektrické energie ze záložního energetického zdroje. Ve většině případů se jedná o dieselgenerátor, doplněný zařízením pro vykrytí krátké prodlevy mezi samotným výpadkem a nástupem dieselgenerátoru (obvykle záložní zdroj UPS nebo podobné zařízení s krátkou dobou zálohování).
Stále více firem, které disponují vlastní nemovitostí, si na střechy pořizuje solární elektrárny. Chrání se tím před růstem cen elektřiny a často tak činí bez jakékoli dotační podpory. Platí to zejména u menších sestav (do 20 kWp instalovaného výkonu), které se s velmi zajímavou návratností dají instalovat během několika měsíců, zatímco při čerpání dotace se na výsledek čeká i několik let.
Vzhledem ke zvyšování požadavků na energetickou úsporu staveb jsou dnes časté aplikace kontaktních zateplovacích systému na venkovních fasádách. Konstrukce, které vystupují před fasádu a plní nosnou funkci, je nutné dostatečně kotvit k obvodovým nosným konstrukcím. Vedle únosnosti je důležitým faktorem optimální řešení tepelných mostů v kotvícím sytému. Na trhu je dostupných několik variant kotevních systémů s řešením problematiky tepelných mostů. Tento článek představuje současně dostupná řešení a prezentuje experimentální výsledky vybraného kotevního systému.
Černá barva polymerbetonových monolitických žlabů MEA DM byla zvolena pro řešení odvodnění při rekonstrukci zvlněné vozovky Wilsonova mostu v Plzni. Od začátku července 2019 probíhají stavební práce při výměně podkladové vrstvy vozovky, zpětném osazení dlažby, provedení úprav svedení dešťové vody a další úpravy.
Pre zistenie odolnosti spriahovacích prvkov, ktoré nie sú priamo definované v norme je nevyhnutné realizovať pretláčacie testy na minimálne 3 vzorkách. Týmito experimentmi sa získajú odolnosti spriahovacích prvkov, ktoré sa využijú pri návrhu konkrétnych nosníkov. V tomto článku sú prezentované testy dvoch typov spriahovacích prvkov. Oba boli realizované na nami navrhnutých spriahovacích pásoch. Takýto typ spriahnutia prináša výhody hlavne pre konštrukcie namáhané na únavu.
Z průzkumu skutečného působení historických a starších konstrukcí i konstrukcí realizovaných v současném období jednoznačně vyplývá, že dřevo a materiály na bázi dřeva patří k efektivním a stále perspektivním konstrukčním materiálům. Příspěvek je sestaven zejména na základě poznatků získaných při ověřování vlastností konstrukcí, na jejichž návrhu a realizaci se autoři článku podíleli, a na vyhodnocení výsledků průzkumu konstrukcí za účelem jejich sanace nebo rekonstrukce.
