Terasa, veranda či pergola je chloubou mnoha zahrad. Kdo by si na ní rád nevychutnal nedělní kávu nebo neposeděl s přáteli u dobrého jídla a pití? Není to ale jediná věc, která nás na ní láká. Snad každý v koutku duše touží po tom, aby právě tu jeho terasu hosté obdivovali. Jak na to? Základem je správná dlažba.
Pro všechny, kteří chtějí stavět rodinný dům, platí již od 1. ledna nová legislativa. Všechny novostavby musí mít nyní „téměř nulovou spotřebu energie“. To se samozřejmě odrazilo nejen ve volbě způsobu vytápění, ale také v mnoha dalších věcech, které se promítají v první řadě do projektové dokumentace.
Vyhláška č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov je prováděcím předpisem zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů a stanovuje postup hodnocení energetické náročnosti budov a závaznou podobu průkazu energetické náročnosti budovy. Hlavními cíli současné novelizace vyhlášky je zefektivnění hodnocení energetické náročnosti budov na základě zkušeností z předchozích let, zvýšení kvality a kredibility zpracovávaných průkazů energetické náročnosti budov, včetně zvýšení přehlednosti a využitelnosti PENB k energetické optimalizaci budov. Současně je novelizace využito k implementaci evropské směrnice o energetické náročnosti budov EPBD III.
Testování nové ryze české ochranné polomasky, kterou pod označením CIIRC RP95-3D na ochranu proti koronaviru vyvinul během jediného týdne Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze (CIIRC ČVUT), pokračuje úspěšně dál. Tato ochranná osobní pomůcka s vyměnitelným filtrem splňující nejvyšší stupeň ochrany prošla dalším testováním v Národní referenční laboratoři Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Tentokrát se prověřovalo zachování již certifikovaných vlastností po profesionální sterilizaci. Veškeré postupy jsou konzultovány s předními experty díky aktivnímu zapojení České kardiologické společnosti.
„Nenapadá mě místo, které by nešlo zaizolovat foukanou izolací,“ tvrdí Jiří Scheinkonig, šéf firmy Izolace Fuk, s.r.o.. Vlastní provedení foukané izolace na stavbě je podle něj rychlé, přesné, a navíc při práci nevzniká žádný odpad. V čem tkví výhody foukané izolace oproti dalším materiálům a na co si musíme dát pozor při její aplikaci? Jiří Scheinkonig má s izolací domů bohaté zkušenosti, o které se s námi podělí.
Drenáže se dnes obvykle navrhují v kombinaci s hydroizolačními konstrukcemi, jako součást hydroizolační koncepce ochrany stavby před negativním působením vody. Hlavní funkcí drenáže je snížit namáhání stavby vodou. Přestože jsou drenáže jednou z nejstarších metod hydroizolační ochrany staveb, stále je mnoho nezodpovězených otázek, týkajících se především účinnosti, spolehlivosti a životnosti. Na základě mnoha podnětů z praxe vznikla na půdě České hydroizolační společnosti směrnice zabývající se problematikou úpravou hydrofyzikálního namáhání stavby vodou ČHIS: 06.
Jak dopadl poslední veletrh před uzavřením všech veřejných prostor? Pořadatelé ze společnosti MDL Expo zveřejnili komplexní závěrečnou zprávu a poskytli komentář k akci, která patří k tuzemským stěžejním veletrhům technického zařízení budov, techniky prostředí a technologií pro energeticky efektivní budovy.
Tým vědců a studentů z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze bojuje spolu s dobrovolníky z celého světa proti nové koronavirové nákaze spuštěním projektu FreMEn contra COVID, jehož cílem je vývoj unikátní aplikace. Ta uživatelům doporučí optimální trasu a harmonogram pro návštěvu míst na základě dat o koncentraci lidí. Technologie, která má zásadní potenciál pomoci občanům České republiky i v zahraničí, stojí na komunitním sběru anonymních dat – proto nyní vědci vyzývají k zapojení co nejvíce lidí.
Všeobecná opatření s cílem zabránit rozšíření virové pandemie Covid-19 společnost Xella CZ, výrobce stavebního materiálu značek Ytong, Silka a Multipor, přijala napříč celou firemní strukturou. Objem výroby tato opatření nijak nezasáhla. Dodávky materiálu a také veškeré služby jako technické poradenství, výpočty materiálů či zakládání rohů poskytují v plném rozsahu.
Zelené střechy jsou považovány za relativně snadný nástroj adaptačních opatření vůči dlouhodobým změnám klimatu. Článek má za cíl poskytnout základní informační koncepci vyhodnocení jednotlivých typů zelených střech ve vztahu k nakládání se srážkovou vodou. Současně jsou popsány další varianty retenčních střech, jako například modrá střecha či varianta střechy s přirozeným vývojem náletové vegetace, označovaná jako střecha hnědá. Všechny tyto pojmy označení jednotlivých typů střech pocházejí z překladu cizojazyčných textů. Uvádíme je tedy hlavně z důvodu dalšího hlubšího studia čtenáře, který bude mít zájem o znalosti v tomto oboru.
