Na začátku byla potřeba zvýšit kapacitu stávající tělocvičny. Zafinancování stavby se díky dotaci ukázalo jako reálné a na základě výběrového řízení byla zvolena ocelová konstrukce LLENTAB.
Príspevok je orientovaný na zhodnotenie možností využitia diagnostiky stavebných objektov a výstupov procesu mobilného 3D skenovania existujúcich objektov a ich úpravy prostredníctvom softvérovej transformácie do prostredia BIM (Building Information Modeling). Dôraz je kladený na problematiku vytvárania informačného modelu stavebného objektu na základe point cloudu určeného mobilným 3D mapovaním. Hlavným cieľom bolo spracovanie nameraných dát mobilného mapovania, realizácia úkonov importu týchto dát do programového prostredia Autodesk Revit a vytvorenie BIM modelu. Pridruženým cieľom bolo porovnanie výsledného objektu pochádzajúceho z point cloudu s existujúcou projektovou dokumentáciou. Zhodnotenie celého procesu prostredníctvom SWOT analýzy predstavuje záver príspevku.
Přírodní materiály a jejich využití ve stavebnictví je velice aktuální téma, kterému se věnuje mnoho odborníků z celého světa. Reálné chování přírodních materiálů ve stavebních konstrukcích je však poněkud odlišné od syntetických materiálů, jejichž použití je v konstrukcích léty prověřené a jsou běžně užívané. Materiály na přírodní bázi mají poměrně vysoký sorpční potenciál a pracují s vlhkostí odlišným způsobem než klasické izolanty, jako jsou minerální vlna nebo pěnový polystyren. Příspěvek se zaměřuje na stavební konstrukci obvodové zdi, která byla při rekonstrukci objektu rodinného domu z interiéru dodatečně zateplena pomocí izolace na bázi přírodních vláken. Hygrotermální odezva této konstrukce je dlouhodobě sledována a její průběh je srovnán s průběhy vypočítanými pomocí běžných i pokročilejších výpočetních metod.
Rekodifikace stavebního práva, kterou má projednat vláda 24. června, obsahuje problematiku digitalizace v širším smyslu, než je podstata problematiky BIM (informačního modelování budov). Na konferenci Digitalizace ve stavebnictví (CEEC Research) to v pátek 21. 6. řekla Žanet Hadžić (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR).
O důležitosti odbornosti pro pracovníky, kteří lešení navrhují, posuzují, řídí montážní práce, nebo se na nich podílejí a také o aktuálních právních předpisech, které zatím nestanovují dostatečně přesně potřebné znalosti a dovednosti v těchto oblastech, hovoří v rozhovoru pro portál TZB-info předseda představenstva Českomoravské komory lešenářů z.s., zástupce vedoucího oddělení zkušebnictví a certifikace ve VÚBP, v.v.i. a předseda technické normalizační komise č. 3 pro osobní ochranné prostředky, Ing. Karel Škréta.
Vodní elektrárna v Rudolfově v Jizerských horách, prohlášená v létě 2014 kulturní památkou, získala v rámci dalšího kroku rekonstrukce nové obklady ve strojovně, věrné repliky původních. Glazované, tzv. bělninové, obklady, používané ve 30. letech, například i ve známé brněnské vile Tugendhat, pocházely z továrny RAKO.
Portál TZB-info srdečně zve na další ročník konference Požární bezpečnost staveb, která se koná opět na veletrhu For Arch, a to ve středu 18. září 2019. Program je určen stavebním inženýrům, hasičům, specialistům požární ochrany, architektům, zájemcům o významné české památky a studentům v těchto oborech.
Oslovit a zaujmout odborníky i širší veřejnost si kladou za cíl mezinárodní stavební sympozia na brněnské stavební fakultě. Spojením více akcí chtějí poskytnout platformu pro širší mezioborovou komunikaci. Nejinak tomu bylo i na 28. mezinárodním sympoziu Sanace 2019, 10. ročníku konference Zkoušení a jakost ve stavebnictví a 4. mezinárodní konferenci Popílky ve stavebnictví.
Požárně izolační vlastnosti omítky Vermiplaster nabízí široké spektrum řešení. Vedle již známé požární ochrany ocelových sloupů a nosníků, železobetonových konstrukcí a ocelobetonových stropů Knauf vyvinul na základě požadavků z praxe ochranu karbonových (uhlíkových) lamel sloužících ke zvýšení únosnosti železobetonových konstrukcí.
Most, ktorého súčasťou bol skúmaný železobetónový priehradový nosník, bol postavený medzi rokmi 1910 a 1919 v maďarskom okrese Nýiregyháza. Most bol využívaný až do roku 2012. Priehradový nosník sa odobral počas demolačných prác z mosta nad riekou Érpatak pri obci Nyírszőlős. Jeden nosník sa podrobil nedeštruktívnym a deštruktívnym skúškam. Na základe diagnostiky sa špecifikoval aktuálny fyzický a chemický stav betónu, včítane rozsahu karbonatizácie. Výsledky experimentálnych overení poskytujú hodnotný súhrn poznatkov o trvanlivosti približne sto rokov starého, železobetónového priehradového nosníka.
