Odborné recenzované články

Hrubá stavba / od 17.10.2016 do 17.4.2017


zpět na aktuální články       1  2  3  4  5  6  7  8  9   

K možnostem nedestruktivního vyšetřování materiálových vlastností drátkobetonu

17.4.2017 | prof. Ing. Leonard Hobst, CSc., prof. Ing. Jiří Vala, CSc., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební
Používání drátkobetonu ve stavebních konstrukcích, podporované připravovanými technickými normami, stimuluje rozvoj metod pro nedestruktivní vyšetřování jeho struktury, podmiňující mechanické vlastnosti, např. odolnost vůči porušení při tahovém namáhání. Příspěvek ukazuje přehled dostupných metod, založených na zpracování obrazů a na měřeních elektromagnetických veličin.

Numerické modelování membránového působení dřevobetonové konstrukce s rozptýlenou výztuží za požáru

10.4.2017 | Ing. Eva Šopíková, Ph.D., Ing. Petr Vymlátil, Ph.D., Designtec s.r.o., Brno, prof. Ing. František Wald, CSc., Ing. Anna Kuklíková, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta stavební
Předmětem tohoto příspěvku je představení numerického modelu pro popis chování dřevobetonových stropních konstrukcí s rozptýlenou výztuží, které jsou vystaveny vysokým teplotám za požární situace. Model zahrnuje model spřažení vláknobeton-dřevo, teplotní a mechanickou analýzu membránového působení, jeho vývoj a dosažení mezního stavu únosnosti za požární situace při velkých deformacích.

Ověřování materiálových vlastností vláknobetonu

27.3.2017 | prof. Ing. Leonard Hobst, CSc., Ústav stavebního zkušebnictví VUT Brno, prof. Ing. Jiří Vala, CSc., Ústav matematiky a deskriptivní geometrie VUT Brno
Používání vláknobetonu, zejména drátkobetonu (v němž vlákny jsou ocelové drátky), pro konstrukční účely posiluje význam vyšetřování jeho struktury, podmiňující jeho výsledné mechanické vlastnosti. Článek přináší přehled dostupných metod tohoto vyšetřování s důrazem na nedestruktivní a málo invazivní přístupy.
diskuse: 1 příspěvek, 27.03.2017 11:54

Určování stavu železobetonových a předpjatých konstrukcí zasažených zvýšenými teplotami

13.3.2017 | Ing. Iva Rozsypalová, VUT Brno, AdMaS, doc. Ing. Pavel Schmid, Ph.D., Ing. Petr Daněk, Ph.D., VUT Brno, Ústav stavebního zkušebnictví
Článek se věnuje rozboru vlivu chování konstrukcí po požáru. V první části jsou popsány změny materiálových charakteristik betonu, betonářských výstuží a předpínacích výstuží s naznačením základních konstrukčních problémů při používání uvedených materiálů. Druhá část popisuje příklad stavebně technického průzkumu skladového objektu, který byl zasažen požárem.

Srovnávací zkoušky chování HPC a běžných betonů při zatížení povětrnostními vlivy

20.2.2017 | Ing. Josef Fládr, Ing. Petr Bílý, Ph.D., ČVUT Praha, katedra betonových a zděných konstrukcí
V článku jsou uvedeny výsledky rozsáhlého výzkumu vysokohodnotného betonu, zaměřeného na stanovení mrazuvzdornosti a odolnosti proti působení vody a chemických rozmrazovacích látek. Chování vysokohodnotného betonu bylo během testů porovnáváno s referenčním betonem pevnostní třídy C40/50.

Trvanlivostní vlastnosti betonů s přídavkem polymerních a ocelových vláken

13.2.2017 | Ing. Tomáš Stavař, doc. Ing. Michal Stehlík, Ph.D., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební
Mechanické a deformační vlastnosti betonu jsou výrazně zlepšeny přídavkem dlouhých konstrukčních vláken. Tento přídavek nemá vždy pozitivní vliv na trvanlivost betonu, což bude hlavním tématem výzkumu. Jedním z důležitých faktorů je posoudit propustnost povrchové vrstvy, která tvoří v podstatě „vstupní bránu“ pro různé škodlivé látky. Jako vhodné laboratorní testy pro zkoušení povrchové vrstvy betonu se jeví metoda TORRENT a metoda ustáleného toku chloridů do betonu metoda NORDTEST. Naměřené výsledky obou metod jsou do jisté míry srovnatelné.

Srovnání konečných vlastností portlandských cementů vlivem druhu mletí

30.1.2017 | Ing. Karel Dvořák, Ph.D., Ing. Dušan Dolák, Ing. Iveta Hájková, VUT Brno, Centrum AdMaS
Název portlandský cement byl odvozen od vzhledu betonu, který se podobal pískovci, jež se nacházel u anglického města Portland. V roce 1824 byl Johnu Aspdinovi udělen patent na výrobu portlandského cementu. Jedním z klíčových kroků ve výrobním procesu cementu je mletí.

Pokročilé modely styčníků a globální analýza ocelových konstrukcí

23.1.2017 | Ing. Lubomír Šabatka, CSc., IDEA RS s.r.o, prof. Ing. František Wald, CSc., ČVUT Praha, pracoviště UCEEB, Ing. Jaromír Kabeláč, Hypatia Solutions s.r.o, Ing. Drahoslav Kolaja, IDEA RS s.r.o.
Globální analýza prutových ocelových stavebních konstrukcí se při projektování řeší prostorovým prutovým modelem. Připojení prutů ke styčníkům se předpokládá dokonale tuhé nebo se modeluje pomocí volných, případně pružných kloubů. Nová metoda CBFEM umožňuje modelovat styčník podrobně.

Zkoušky pevnosti lehkých betonů v tlaku za vysoké teploty

16.1.2017 | Ing. Milan Rydval, Ing. Tomáš Bittner, Ing. David Čítek, Ing. Šárka Nenadálová, ČVUT Praha, Kloknerův ústav
Článek pojednává o způsobech stanovování pevnosti betonu v tlaku za vysoké teploty. Zkoušky za vysoké teploty lze obecně rozdělit na dvě kategorie podle výsledku zkoušky. Prvním typem zkoušek je stanovení reziduálních pevností, čili pevností po zatížení teplotou a následnému ustálení do pokojové teploty a druhým způsobem je stanovení pevnosti při vysoké teplotě.

Nanovápno pro konsolidaci porézních materiálů

9.1.2017 | Ing. Jiří Rathouský, CSc., Centrum pro inovace v oboru nanomaterálů a nanotechnologií, Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského, v.v.i., AV ČR
Nanomateriály jsou charakterizovány velikostí menší než 100 nm v jednom nebo více rozměrech. Konvenční granulární materiály se skládají ze zrn, jejichž velikosti sahají od mikrometrů až po několik milimetrů.

Posouzení spolehlivosti korozně oslabených nádrží

2.1.2017 | doc. Ing. Vít Křivý, Ph.D., Ing. Monika Kubzová, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební
V článku jsou představeny vybrané části metodického přístupu pro vyhodnocování technického stavu ocelových válcových nádrží vystavených účinkům korozního oslabování. Technické podklady byly vytvořeny pro pracovníky energetických společností, kteří realizují či vyhodnocují diagnostická měření provozovaných nádrží.
diskuse: 1 příspěvek, 07.01.2017 15:43

Spoľahlivosť betónových nádrží bioplynových staníc

26.12.2016 | prof. Ing. Juraj Bilčík, PhD., doc. Ing. Július Šoltész, PhD., Katedra betónových konštrukcií a mostov, Stavebná fakulta STU v Bratislave
Pri racionálnom navrhovaní betónových konštrukcií treba zohľadniť všetky typy zaťažení, ktorým je konštrukcia vystavená počas zhotovovanie, prevádzky, príp. i rekonštrukcie. Nádrže bioplynových staníc patria do skupiny stavieb, kde nepriame a environmentálne zaťaženia predstavujú veľké riziko spoľahlivosti, najmä z hľadiska ich používateľnosti a trvanlivosti. V príspevku sa analyzujú účinky týchto zaťažení, ako aj príčiny vzniku deliacich trhlín.

Duplexní povlaky ocelových konstrukcí

19.12.2016 | Ing. Petr Strzyž, Asociace českých a slovenských zinkoven, z.s., Ing. René Siostrzonek, Ph.D., VŠB Technická univerzita Ostrava
Protikorozní ochrana je nedílnou a velmi důležitou součásti výrobního procesu jakékoliv ocelové konstrukce. Kromě dekorativní funkce je jejím hlavním účelem ochrana ocelového povrchu před působením korozních stimulátorů a následnou degradací povrchu. V praxi existuje celá řada metod, resp. technologií, které poskytují ocelovému povrchu dostatečnou protikorozní ochranu. Obsahem tohoto příspěvku je popis protikorozní ochrany ocelové konstrukce kombinovaným povlakem žárového zinku a nátěru, který spadá do rozsáhlé oblasti duplexních systémů.

Optimalizace zkoušky cementových kompozit v osovém tahu

5.12.2016 | Ing. Martin Tipka, doc. Ing. Jan Vodička, CSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra betonových a zděných konstrukcí
Příspěvek se zabývá novým uspořádáním zkoušky vláknobetonu v osovém tahu. Popisuje specifický tvar zkušebního tělesa, způsob jeho výroby i speciální ocelové upínací zařízení pro uchycení zkušebního tělesa do zatěžovacího stroje. Uspořádání zkoušky umožňuje zaznamenávat závislost zatěžovací síly na délkové deformaci střední části tělesa a odvodit přímo pracovní diagram materiálu v tahu.

Vláknobeton jako konstrukční materiál s betonovým recyklátem

28.11.2016 | Ing. Václav Ráček, doc. Ing. Jan Vodička, CSc., FSv ČVUT v Praze
V příspěvku jsou ukázány současné možnosti využití tohoto konstrukčního materiálu. Podrobně je uveden příklad jeho využití pro nosné stěny objektů bytové občanské výstavby. Konkrétní výpočet posouzení objektu vychází z výsledků experimentálních zkoušek pevnostních charakteristik.

Stanovení pevnosti v prostém tlaku směsí stmelených hydraulickými pojivy

14.11.2016 | Ing. Pavel Rubáš, Ph.D., Technický a zkušební ústav stavební Praha s.p., Ing. Denisa Trajkovská, Technický a zkušební ústav stavební Praha, s. p.
Článek se zabývá problematikou stanovení pevnosti v prostém tlaku směsí stmelených hydraulickými pojivy, respektive fluidními popílky, které jsou takzvanými vedlejšími energetickými produkty; jedná se o tuhé zbytky po spalování uhlí. Článek též obsahuje enviromentální zhodnocení této hmoty.

Složený sloup z dřevěných fošen s ocelovými spojovacími prostředky

7.11.2016 | Ing. Martin Hataj, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Stavební fakulta, ČVUT v Praze
Příspěvek prezentuje nový typ dřevěného konstrukčního prvku. Hlavní myšlenkou konstrukčního návrhu je možnost využití krajinového řeziva a tím efektivní zvýšení výtěžnosti dřevní hmoty a zároveň snížení množství odpadového dřeva. Konstrukční prvek je tvořen dřevěnými fošnami, které jsou navzájem spojeny pomocí ocelových spojovacích prostředků. Příčný profil tohoto složeného prvku tvoří dutý rovnostranný trojúhelník. Návrh nového dřevěného prvku předpokládá rychlou a nenáročnou výrobu i montáž. Složený prvek v podobě sloupu byl také podroben laboratorní tlakové zkoušce.

Porovnání pevnostní třídy prostého betonu a vláknobetonu

31.10.2016 | doc. Ing. Jan Vodička, CSc., prof. Ing. Vladimír Křístek, DrSc., Dr.h.c., FEng., Ing. Václav Ráček, FSv ČVUT v Praze
V současnosti lze používat dvě velmi odlišné metodiky pro zjištění tahových charakteristik vláknobetonu – Model Code 2010 a ČSN P 73 2452. Výsledky destruktivních zkoušek podle uvedených metodik jsou natolik odlišné, že není možné pro testovaný vláknobeton definovat stejnou pevnostní třídu. Článek ukazuje především na rozdílnosti obou metodik pro provádění destruktivních zkoušek, na základě kterých je možné stanovit tahové vlastnosti vláknobetonu, jež jsou nezbytně nutné pro zatřídění do příslušných pevnostních tříd. V článku je posuzován postup pro vyhodnocování tahových vlastností z výsledků destruktivních zkoušek. Zároveň je, z hlediska objektivity, diskutován význam zjištěných pevností pro praktické použití vláknobetonu v nosných konstrukcích.

Navrhování tesařských spojů dřevěných konstrukcí (část II.)

24.10.2016 | Ing. Bohumil Koželouh, CSc.,, soudní znalec
Ve dvou dílech uvádíme navrhování tesařských spojů dřevěných konstrukcí podle Eurokódu 5. Jsou probrány tesařské spoje aktuální i v dnešních podmínkách používané při rekonstrukcích a v některých případech u nových konstrukcí – šikmé zapuštění a čepový spoj. Výklad je doplněn praktickými příklady výpočtu.

Navrhování tesařských spojů dřevěných konstrukcí (část I.)

17.10.2016 | Ing. Bohumil Koželouh, CSc.,, soudní znalec
Ve dvou dílech uvádíme navrhování tesařských spojů dřevěných konstrukcí podle Eurokódu 5. Jsou probrány tesařské spoje aktuální i v dnešních podmínkách používané při rekonstrukcích a v některých případech u nových konstrukcí – šikmé zapuštění a čepový spoj. Výklad je doplněn praktickými příklady výpočtu.
zpět na aktuální články       1  2  3  4  5  6  7  8  9   
 
 

Aktuální články na ESTAV.czStředočeský kraj požádal ministerstva o peníze na nové školkyFeng shui – Tao, jing, jan a symbolika v praxi4 zásady, podle kterých byste měli vybírat vchodové dveřeJsou všechny venkovní stínící systémy vhodné do každého počasí?