Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Hrubá stavba / od 24.7.2023 do 25.3.2024


zpět na aktuální články

25.3.2024
Ing. Petr Šperling, prof. Ing. Rudolf Hela, CSc.

Recenzovaný Tento článek se zabývá možností posouzení k-hodnoty elektrárenského popílku pomocí trvanlivosti. Pro cementové malty s náhradou 10, 20 a 30 % portlandského směsného cementu elektrárenským popílkem byly stanoveny pevnosti v tlaku, indexy účinnosti, hloubka průsaku talkovou vodou a hloubka karbonatace pro stáří 7, 28, 60 a 90 dní. Pro jednotlivé náhrady cementu byly pro dané stáří stanoveny k-hodnoty pomocí vztahu vodního součinitele a pevnosti v tlaku. Dle výsledků zkoušek trvanlivosti byly posouzeny stanovené k-hodnoty a byly určeny k-hodnoty, které jsou bezpečné pro použití elektrárenského popílku v agresivním prostředí XC a XD.

19.3.2024
Ing. Jakub Šejna, Ing. Patrik Dobrovolný, prof. Ing. František Wald, CSc.

Recenzovaný Tento článek navazuje na Část 1 zabývající se teoretickými poznatky o částečné požární ochraně ocelových konstrukcí. Zaměřuje se na experimentální práci a numerické modely, doplněné parametrickými studiemi. Experimenty byly provedeny na čtyřech ocelových vzorcích, z nichž každý byl podroben standardní teplotní křivce požáru po dobu 60 min. Vzorky byly testovány s různými tloušťkami požárního nátěru, aby se zjistil jejich vliv na teplotní chování oceli. Numerické modely byly vyvinuty na základě získaných experimentálních dat a sloužily pro parametrické studie, které zkoumaly vliv různých proměnných, jako je délka a tloušťka požární ochrany, na teplotu v místě spojení nosníku a sloupu. Výsledky ukazují, že tloušťka a délka požární ochrany mají významný vliv na teplotní stabilitu ocelových konstrukcí a mohou být použity pro návrh efektivních požárních ochranných opatření.

4.3.2024
Ing. Zuzana Hejlová, Ing. Pavel Heinrich

Recenzovaný S ohledem na progresivní vývoj v rámci cihelných konstrukcí je nutné zajímat se o nové technologie a zvětšovat si povědomí o užití Eurokódu 6, aby konstrukce z moderních zdicích prvků a malt byly správně technicky i ekonomicky navrhovány. V textu nabízíme jednu z možností vyzdění, a to včetně statiky a požární bezpečnosti.

19.2.2024
doc. Ing. Jana Marková, CSc., ČVUT Praha, Kloknerův ústav

Recenzovaný Revize Eurokódů EN 1991 pro zatížení konstrukcí se nachází v závěrečné etapě své tvorby. Technická subkomise obdržela připomínky členských zemí, které budou následně zapracovávány. V následujícím textu jsou uvedeny aktuální informace o stavu dokončování revize zatížení v prEN 1991. Po formální stránce zde došlo k úpravě úvodních kapitol a také obrázků a vztahů, aby byly v souladu s dokumentem N 1250, ve kterém jsou uvedeny požadavky na tvorbu Eurokódů po technické i ediční stránce. Byly také provedeny úpravy názvů jednotlivých částí Eurokódů pro zatížení.

8.2.2024
Ing. Richard Milič, CSc.,

Recenzovaný Dřevo je zajímavý, z ekologického hlediska přírodní obnovitelný materiál, který má řadu předností, ale při jeho užití a ochraně nátěry musíme být velmi opatrní. Jak vybírat nátěrové hmoty na dřevo a jak se vyhnout problémům?

5.2.2024
prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc., dr. h. c., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav betonových a zděných konstrukcí

Recenzovaný V příspěvku je popsána metoda stanovení základních charakteristik zdiva v případě, že nelze provést zkoušky podle příslušných zkušebních norem, což je způsobeno v popisovaném případě zejména velikostí zdicích prvků. Byl proveden průzkum konstrukce, odběr vzorků (které nebylo možno odebrat ve velikosti předepsané např. ČSN EN 1052) a byla provedena velkoplošná zatěžovací zkouška v laboratoři postavené stěny. Následně byly charakteristiky zdiva verifikovány jak výsledky velkoplošné zatěžovací zkoušky, tak i numerickou simulací.

Příklad obvyklého řešení dřevěného trámového stopu v obytných budovách
22.1.2024
Ing. Lubor Kalousek, Ph.D., Ing. Zuzana Fišarová, Ph.D., Ing. Zdeněk Vejpustek, Ph.D.

Recenzovaný Příspěvek je zaměřen na problematiku dřevěných trámových stropů a podlah zejména z období konce 19. století až 1. poloviny 20. století. V běžné stavební praxi se s těmito konstrukcemi velmi často setkáváme u obytných budov, které jsou, nebo v minulosti byly, předmětem stavebních změn. Při těchto zásazích však často nejsou respektovány základní myšlenky původního technického řešení a dochází k degradaci některých stavebněfyzikálních parametrů. V příspěvku budou popsány zásady, které byly těmto typům konstrukcí věnovány v dobových legislativních a normativních předpisech a dále v odborné literatuře. Na praktickém příkladu bude prezentováno původní historické řešení. Ve vztahu ke stavebním zásahům do historických stropních konstrukcí budou dále popsány současné legislativní a normativní předpisy, ale i vlastní příklady novodobých řešení a jejich omezení.

22.10.2023
Ing. Jaroslav Baran, Slovenská technická univerzita v Bratislave, Stavebná fakulta

Recenzovaný Pripravovaný experimentálny program zameraný na šmykovú odolnost predpätých nosníkov so súdržnými lanami vyžadoval vypracovanie parametrickej štúdie zameranej na šmykovú odolnosť navrhnutých nosníkov. V príspevku je spracovaná parametrická štúdia nosníka I prierezu typu DPS VP I/10 s celkovou dĺžkou 7,0 m a výškou 0,6 m s rôznymi úrovňami predpätia a rôznymi stupňami vystuženia prierezu šmykovou výstužou. Štandardizované vystuženie prierezu nosníka používaného v praxi je doplnené pozdĺžnou výstužou. Na stanovenie šmykovej odolnosti nosníka boli použité rôzne návrhové postupy.

Zimní stadion v Kladně
15.10.2023
Ing. Jindřich Beran, EXCON, a.s., Ing. Pavel Bejček, B.B.D., s.r.o.

Recenzovaný Kladenský ČEZ stadion je jedním z nejstarších zimních stadionů v republice. V roce 1959 byl zastřešen ocelovou lamelovou skořepinou, navrženou Josefem Zemanem, sloužící až do velké rekonstrukce, která byla dokončena na podzim 2022. V rámci rekonstrukce dostal stadion novou střechu, opláštění fasády, nové výplně otvorů, vzduchotechniku, nové prostory VIP, novinářskou tribunu a na bocích administrativní budovy vznikly dva nové výtahy, prostory pokladen a fanshopu.

1.10.2023
Ing. Matej Jurgoš, Slovenská technická univerzita v Bratislave, Stavebná fakulta. Katedra betónových konštrukcií a mostov

Recenzovaný Tento článok sa zaoberá vplyvom recyklovaného kameniva v betónových nosníkoch, ktoré sú ohybovo a šmykovo namáhané. Nosníky sú vystužené dvoma typmi pozdĺžnej nosnej výstuže. Faktor spoľahlivosti je mierne znížený. Pre betón s recyklovaným betónovým kamenivom to je 3 % pre EC2 a 5 % pre prEC2. Pre betón s recyklovaný, tehlovým kamenivom to je 13 % pre EC2 a 14 % pre prEC2. Redukovaný modul pružnosti neovplyvňuje výsledný priehyb. Koeficient variácie pre nosníky vystužené GFRP výstužou je 6,98 % pre nosníky s 10 mm výstužou a 9,40 % pre nosníky s výstužou 16 mm. Koeficient variácie pre nosníky vystužené oceľovou výstužou priemeru 10 mm je 16,79 % a nosníky vystužené výstužou priemeru 16 mm 9,87 %

28.9.2023
Ing. Jiří Kunecký, Ph.D., Ing. Hana Hasníková, Ph.D., Ing. Michal Kloiber, Ph.D.

Recenzovaný Stať si dává za cíl vyložit problematiku celodřevěných spojů s možností jejich oprav, snaží se najít klíč k porozumění oprav samých, včetně možných výhod či slabin. Setkáváme se totiž často s pouze částečným pochopením tohoto postupu z různých úhlů pohledu: z pohledu památkáře či člověka zodpovědného za stabilitu konstrukce, z pohledu vlastníka objektu. V textu proto necháváme zaznít různým argumentům, tedy i těm méně populárním.

25.9.2023
Ing. Zdeněk Vašek, Lucie Ndirangu, Ing. Taťána Ujházy

Recenzovaný Otázky ochrany životního prostředí, dopady Green Dealu na stavební materiály, hodnocení uhlíkové stopy a další s tím spojené otázky se stávají v poslední době stále frekventovanějšími tématy diskusí v rámci celé EU. V této souvislosti je připravována řada evropských legislativních předpisů, které mají dopad i na stavební výrobky včetně oceli. Požadavky legislativy se snaží evropští výrobci oceli naplňovat svými investičními a inovativními plány, čímž zohledňují snižování dopadu výroby oceli na životní prostředí. Součástí souborů metod environmentálního managementu, hodnotících dopad hutní výroby na životní prostředí, je metoda LCA – Life Cycle Assessment, který zahrnuje dokumenty EPD, týkající se environmentálních vlastností vyráběných ocelových produktů.

24.9.2023
doc. Ing. Peter Koteš, PhD., Ing. Michal Zahuranec, Ing. Martin Vavruš, PhD., Ing. Jozef Jošt, PhD.

Recenzovaný Témou príspevku je návrh rekonštrukcie bývalej budovy firmy Váhostav v Žiline. Rekonštrukcia je potrebná pretože budova tohto potenciálu a výhodnej polohy začala strácať využitie pre administratívu a súčasný stav nespĺňa aktuálne technické normy a energetické požiadavky. Návrh rekonštrukcie sa vypracoval v rámci diplomovej práce a cieľom práce bolo overiť, do akej miery je pôvodná konštrukcia použiteľná pre jej ďalšie využitie na základe vykonaného diagnostického prieskumu a následne navrhnúť nové dispozičné riešenie s moderným a efektívnym využitím budovy. Overila sa odozva pôvodnej nosnej konštrukcie na nové zaťaženie a návrh nových nosných konštrukčných prvkov podľa nového dispozičného návrhu budovy.

11.9.2023
prof. Dipl. Ing, Dr. Vladimír Benko, PhD., doc.Ing. Viktor Borzovič, PhD.

Recenzovaný Článok sa zaoberá opisom nosných konštrukcií bodového panelového domu typu T06B a následkami požiaru. Bohužiaľ opäť tragická udalosť je porovnávaná s  podobnou udalosťou z Prešova. V príspevku sú opísané nosné konštrukcie bytového panelového domu, spôsob ako sa dopracovať k podkladom pre posúdenie spoľahlivosti konštrukcií. Taktiež sú opísané vzniknuté poruchy po požiari.

27.8.2023
Ing. Jaroslav Řepa, STAVOKOV PROJEKT s.r.o.

Recenzovaný Konštrukcie zastrešení futbalových štadiónov musia vyhovovať hlavne bezpečnostným kritériám. Z hľadiska bezpečnostných rizík musia preto spĺňať najprísnejšie kritériá. Dôležitým faktorom je aj životnosť. Zároveň by mali spĺňať aj architektonické požiadavky, ktoré sú často ovplyvnené rozpočtom. Rozvoj nových technológií a materiálov sa odzrkadľuje aj na rôznych projektoch zastrešenia futbalových štadiónov na Slovensku.

7.8.2023
Ing. Milan Holý, Ph.D., Ing. Petr Tej, Ph.D., Ing. David Čítek, Ph.D., doc. Ing. Lukáš Vráblík, Ph.D.

Recenzovaný Článek prezentuje výsledky experimentálního vývoje inovativního mostního systému, který je tvořen trámy z lepeného lamelového dřeva spřaženými s mostovkou z prefabrikovaných panelů z UHPC. V článku je představen navržený mostní systém a realizovaný experimentální program, který zahrnoval mimo jiné ověření ohybové pevnosti tenkých desek z UHPC a také výrobu prototypu zkušební dřevobetonové konstrukce v měřítku 1:1 s následným provedením zatěžovací zkoušky celé konstrukce a následně i vlastních panelů mostovky z UHPC. Článek je zaměřen především na problematiku návrhu, výroby a zkoušení mostovky z UHPC.

31.7.2023
Radek Syka, Česká Doka bednicí technika, spol. s r. o.

Recenzovaný Monolitická výstavba nebo práce s betonem je dnes součástí téměř každého stavebního projektu a spolu s nimi i bednění. V článku jsou uvedeny jednotlivé typy bednicích systémů s ohledem na vývoj, kterým prošly během necelých sta let. Pozornost je zaměřena i na prvky, jež do oblasti bednicí techniky přinesla digitalizace.

26.7.2023
Ing. Jaroslav Prokop, doc. Ing. Ivan Hollý, PhD.

Recenzovaný Súčasné trendy v stavebníctve sú zamerané na znižovanie celkovej uhlíkovej stopy. Jednou z možností, ako znížiť uhlíkovú stopu stavebnej konštrukcie, je náhrada konvenčných stavebných materiálov vhodnými alternatívami z recyklátov. Medzi tieto produkty patria aj recyklované oceľové vlákna z odpadových pneumatík, ktoré majú obrovský potenciál využitia vo forme rozptýlenej výstuže v betóne. Odpad z priemyselnej výroby tak vytvára možnosť jeho premeny na zhodnotenú surovinu v rámci tzv. cirkulárnej ekonomiky. Tento článok sa venuje hodnoteniu samotných vlákien z hľadiska geometrických a mechanických vlastnosti, ako aj experimentálnym výskumom vlastností čerstvého a zatvrdnutého betónu s rôznymi dávkami recyklovaných oceľových vlákien.

24.7.2023
Ing. Andrea Nasswettrová, Ph.D., MBA, ProDřevo ateliér, Společnost pro technologie ochrany památek STOP, z.s.

Recenzovaný Příspěvek podává přehled nejčastěji využívaných, nově v oboru zavedených či vyvinutých nedestruktivních metod průzkumu dřevěných prvků konstrukcí a reflektuje jejich technické možnosti. Současně příspěvek uvádí i možné aplikace těchto nedestruktivních screeningových metod při analýzách uměleckých předmětů. Aplikace metod je prezentována na konkrétních případech, jak na prvcích konstrukcí, tak i na historických artefaktech sbírkové povahy. Pozornost je věnována zejména rentgenové diagnostice, digitálnímu mikroskopu, počítačové tomografii a akustickému tomografu. Příspěvek si klade za cíl specifikovat podmínky, za nichž lze dané metody použít tak, aby jejich aplikace přispěla k účinnému posouzení stavu poškození, případně stanovení míry autenticity uměleckých předmětů, s důrazem na řádnou interpretaci výsledků.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama