Do jihočeského města Volyně se vrátila po delší pauze tradiční konference Dřevostavby. Tentokrát v rámci norsko-české spolupráce. Areál VOŠ a SPŠ zaplnili zájemci o perspektivní stavební systém budoucnosti, o ekologickou a úspornou výstavbu. Přinášíme několik zajímavých momentů z konference a krátký rozhovor s ředitelem školy Jiřím Homolkou.
Recenzovaný Príspevok sa zaoberá experimentálnou a nelineárnou analýzou spojenia medzi doskou a stĺpom v súvislosti s aplikáciou Teórie kritickej šmykovej trhliny (CSCT). Model CSCT je mechanický model, kde sa šmyková sila prenášaná betónom v šmykovej trhline môže určiť zohľadnením drsnosti a otvorenia kritickej šmykovej trhliny. Pre aplikáciu CSCT modelu je potrebné odhadnúť odozvu zaťaženia na pootočenie dosky. Doskové pootočenia boli vypočítané na základe nameraných deformácií bodov za vzniknutou kritickou šmykovou trhlinou. Predmetom tohto výskumu boli fragmenty bezprievlakovej dosky s hrúbkou 0,2 m, podopretej vnútorným stĺpom s obdĺžnikovým prierezom. Cieľom bolo vytvoriť numerický nelineárny model v programe Atena, ktorý zodpovedá reálnemu správaniu dosky počas zaťažovania až do následného kolapsu a taktiež overenie výsledkov získaných experimentálnym výskumom.
Bary a diskotéky jsou místem s extrémním akustickým zatížením a jejich odhlučnění není nikdy jednoduchá záležitost. Většinou je v místě doslova kakofonie zvuků různé intenzity a frekvencí. Požadavky na odhlučnění jsou proto velmi přísné, což avšak nebrání tomu, aby si s nimi suchá výstavba Knauf neporadila.
Recenzovaný Hodnotenie spoľahlivosti a zostatkovej životnosti predpätých konštrukcií a mostov, sa hlavne vo svetle niektorých nedávnych mimoriadnych udalostí, stávajú čoraz dôležitejšími. Problematické predpäté mostné konštrukcie prvej generácie sú v prevádzke už viac ako šesťdesiat rokov, a teda znalosť aktuálneho stavu ich predpätia je základným vstupom pre každý statický prepočet. Táto skutočnosť vedie k potrebe overenia rôznych metód, ktoré umožnia určiť aktuálnu hodnotu predpínacej sily. Príspevok nadväzuje na prácu tímu, ktorý sa na Katedre stavebných konštrukcií a mostov Stavebnej fakulty v Žiline, už dlhodobo venuje výskumu spoľahlivosti predpätých konštrukcií. Zaoberá sa konkrétne analýzou predpätia s využitím nepriamych, analyticko-experimentálnych metód, akou sú aj metódy uvoľnenia napätí (rezová metóda/Saw-cut Method). Táto metóda bola testovaná na sérii meraní na vopred predpätých železničných podvaloch. Experimentálne výsledky boli komparované s teoretickým výpočtom a následne platnosť výsledkov objektivizovaná využitím konceptu podmienenej pravdepodobnosti – Bayes model.
Použití zatravňovací dlažby je skvělý kompromis na místech, jako jsou parkovací stání nebo příjezdové cesty. Kromě vodopropustné plochy s vysokou nosností získáte v zatravňovací dlažbě i spoustu dalších výhod. Díky novým typům zatravňovacích dlažeb už navíc nemusíte přivírat oči nad jejich vzhledem.
Již počtrnácté mohou studenti 3. a 4. ročníků středních průmyslových škol stavebních předvést své dovednosti v oblíbené „Soutěži o nejlepší projekt“, kterou každoročně organizuje společnost Wienerberger s.r.o. Dlouhodobým hlavním cílem soutěže je zejména podpora růstu nové generace působící v oblasti architektury a stavebnictví, a tím i celého oboru. A na tom se nic nemění ani ve školním roce 2022/2023. Partnerem soutěže je architektonické studio LOXIA.
Pozvání do studia přijali prof. Jiří Máca, děkan Fakulty stavební ČVUT v Praze, a Dr. Jan Burjánek z Geofyzikálního ústavu AVČR. Ničivé zemětřesení v Turecku a v Sýrii vyvolává otázky, jak je možné, že při současné úrovni znalostí a technické vyspělosti má zemětřesení takové následky? Jaký je rozdíl mezi konstrukcemi, které neodolaly a které naopak vydržely jen s menšími následky? Jak mají být navrhovány konstrukce odolné proti zemětřesení? Poslechněte si podcast na portálu ESTAV.tv.
Recenzovaný Cílem článku je prezentace výsledků výzkumu v oblasti vývoje nových fungicidních preparátů na bázi nanočástic na ochranu dřevěných konstrukcí před výskytem dřevomorky domácí (Serpula lacrymans L.). Zkoumány byly dvě formy energie – sálavé teplo a mikrovlnný ohřev. Nově byl vyvinut preparát na bázi nanočástic a sledován byl jeho účinek v inaktivaci degradačního účinku dřevomorky domácí. Rovněž byl zkoumán synergický efekt různých forem záření doplněný o účinek nanočástic selenu. Zkoumaným materiálem se stalo dřevo smrku (Picea abies) jako nejpoužívanější stavební řezivo. Výsledky jsou uvedeny a popsány v předkládaném článku.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám každý týden pošleme přehled toho nejlepšího z TZB-info!
více o newsletteru
