Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Stavební fyzika / od 23.11.2015 do 28.10.2019


zpět na aktuální články

28.10.2019
Ing. Bc. Jitka Peterková, Ph.D., doc. Ing. Jiří Zach, Ph.D., Ing. Magdaléna Michalčíková, Ph.D., Ing. Vítězslav Novák, Ing. Richard Slávik, Ph.D., VUT FAST Brno, Ústav technologie stavebních hmot a dílců, Ing. Dagmar Donaťáková, VUT FAST Brno, Ústav pozemního stavitelství, Dipl. Ing. Dr. techn. Azra Korjenic, TU Wien, Institute of Building Construction and Technology, Benjamin Raich, Němec s.r.o.

Příspěvek se zabývá jednou z možností řešení problematiky akustiky vnitřního prostředí. Velmi často se lze ve starších budovách setkat se špatnou akustikou interiéru. Existuje mnoho variant řešení tohoto problému, jednu z těchto možností představují i zelené prvky zabudované do interiéru, které mají mimo jiné také pozitivní vliv na psychickou pohodu a zdraví lidí, pobývajících v daném interiéru. V rámci výzkumných prací probíhajících ve spolupráci Fakult stavebních, Vysokého učení technického v Brně a Technické univerzity ve Vídni a společnosti Němec s.r.o. byla provedena realizace zelené stěny a zelených obrazů do učebny, kde se přednášející a studenti potýkali se špatnou akustikou interiéru. Článek popisuje účinnost těchto zelených prvků aplikovaných v přednáškové místnosti z hlediska akustiky vnitřního prostředí.

16.9.2019
prof. Ing. Zuzana Sternová, PhD., Technický a skúšobný ústav stavebný, n.o., Bratislava

Postupné sprísňovanie hodnoty súčiniteľa prechodu tepla obalových stavebných konštrukcií zohľadňuje požiadavky smernice EÚ na zlepšenie energetickej hospodárnosti budov pri súčasnom rešpektovaní nákladovo optimálnych podmienok. Požiadavky na normalizovaný súčiniteľ prechodu tepla odrážajú situáciu na trhu so stavebnými výrobkami (najmä oknami). Zohľadňujú sa aj hygienické parametre, požiadavky na tepelnú pohodu a požiadavky na zníženie potreby energie na vykurovanie z obnoviteľných zdrojov. Návrh normalizovaných požiadaviek podľa konsolidovaného textu zohľadňuje súhrn požiadaviek na zhotovovanie stavieb, obnovu budov, ale aj spotrebu energie pri výrobe stavebných materiálov, najmä tepelných izolácií.

29.8.2019
Ing. Zdenko Malík, Ing. Kristina Fořtová, Ph.D., Ing. Kamil Staněk, Ph.D., Ing. Jakub Diviš, Ing. Martin Hataj, ČVUT Praha, pracoviště UCEEB, Ing. Robert Jára, Ph.D., doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., ČVUT v Praze, pracoviště UCEEB

Se zvyšováním nároků na tepelněizolační obálku budov narůstá význam tepelných mostů na celkové tepelné ztrátě jejich obálkou. Bodové tepelné mosty jsou ve výpočtech často zanedbávány, přičemž ale mohou vést k navýšení tepelných ztrát obálky budovy až o 35 %. Významnými bodovými tepelnými mosty jsou kromě jiného i prvky, které zabezpečují kotvení konstrukcí vystupujících před fasádu, jež plní nosnou funkci, jelikož hlavní důraz je kladen na únosnost takovéhoto prvku. Na trhu je dostupných několik variant kotevních systémů s řešením problematiky tepelných mostů. Tento článek se zabývá tepelnětechnickým posouzením vybraného kotevního systému a jeho experimentálním ověřením během zatížení v klimatické komoře.

25.6.2019
Ing. Richard Slávik, Ph.D., Ing. Bc. Jitka Peterková, Ph.D., VUT FAST Brno, Centrum AdMaS, doc. Ing. Jiří Zach, Ph.D., VVUT FAST Brno, Centrum AdMaS

Přírodní materiály a jejich využití ve stavebnictví je velice aktuální téma, kterému se věnuje mnoho odborníků z celého světa. Reálné chování přírodních materiálů ve stavebních konstrukcích je však poněkud odlišné od syntetických materiálů, jejichž použití je v konstrukcích léty prověřené a jsou běžně užívané. Materiály na přírodní bázi mají poměrně vysoký sorpční potenciál a pracují s vlhkostí odlišným způsobem než klasické izolanty, jako jsou minerální vlna nebo pěnový polystyren. Příspěvek se zaměřuje na stavební konstrukci obvodové zdi, která byla při rekonstrukci objektu rodinného domu z interiéru dodatečně zateplena pomocí izolace na bázi přírodních vláken. Hygrotermální odezva této konstrukce je dlouhodobě sledována a její průběh je srovnán s průběhy vypočítanými pomocí běžných i pokročilejších výpočetních metod.

9.7.2018
doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D.

Útlum zvuku při ohybu přes překážku je možno stanovit pomocí teorie ohybu vlnění, kterou před dvěma sty lety navrhl francouzský fyzik Augustin-Jean Fresnel. Autor článku s použitím této teorie sestavil program FOKNO. Článek umožňuje jeho volné stažení a obsahuje několik praktických příkladů řešených tímto programem.

28.5.2018
Ing. Pavel Rubáš, Ph.D., Technický a zkušební ústav stavební Praha s.p.

Článek je zaměřen na zastínění zemědělských pozemků stavbami. Na tento typ pozemků nelze aplikovat normové kritérium zastínění podle ČSN 73 4301 Obytné budovy, jež je vhodné pro určení zastínění ploch určených k rekreaci. V těchto případech je nutné použít výrazně složitější výpočty a predikce zastínění v kombinaci s poznatky z agronomie neboť v některých případech je stínění pro hospodářské rostliny dokonce prospěšné.

11.12.2017
Ing. et Ing. Lenka Gábrová, Ústav pozemního stavitelství, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební

V článku je porovnáno hodnocení denního osvětlení budov pomocí činitele denní osvětlenosti při rovnoměrně zatažené obloze (tradiční hodnotící kritérium) a autonomie denního osvětlení (nové hodnotící kritérium založené na klimatických datech).

13.11.2017
Ing. Pavel Rubáš, Ph.D., Technický a zkušební ústav stavební Praha s.p.

Autor v článku konfrontuje jednočíselnou veličinu DLα používanou v souladu s ČSN EN 1793-1 s jinými způsoby hodnocení zvukové pohltivosti, vychází přitom s široké databáze naměřených hodnot za několik let a dochází k závěru, že kategorie zvukové pohltivosti protihlukových stěn A3 je zcela dostatečná pro naprostou většinu protihlukových stěn navrhovaných v ČR. Odhaluje, že kategorie A4 a A5 jsou spíše marketingových pozlátkem než nástrojem pro objektivní porovnávání protihlukových stěn.

4.9.2017
Ing. Pavel Rubáš, Ph.D., Technický a zkušební ústav stavební Praha s.p.

Článek pojednává o stanovení odporu proti proudění vzduchu u materiálů pro použití v akustických aplikacích. Odpor proti proudění vzduchu porézních materiálů je nepřímým vyjádřením některých vlastností jeho struktury. Lze jej využít pro stanovení vztahu mezi strukturou těchto materiálů a některými z jejich akustických vlastností (zejména pohlcování a útlum zvuku).

22.5.2017
doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D., VŠB TU Ostrava

Pro sanaci nadměrně vlhkého zdiva bývá používáno, kromě jiných metod, také vzduchových dutin, které mohou být jak stěnové, tak také podlahové. Stěnové dutiny pak mohou být situovány na vnější i vnitřní straně sanované zdi. Dutiny na vnitřní straně mohou být z výškového hlediska umístěny pod podlahou, nebo nad úrovní podlahy. V rámci tohoto příspěvku je pojednáno pouze o dutinách situovaných nad úrovní podlahy. V projekční praxi jsou vzduchové dutiny navrhovány zpravidla pouze empiricky. Pro jejich správnou funkci je však třeba provést jejich tepelnětechnické posouzení. Jeho náplň je těžištěm následujícího příspěvku.

20.2.2017
doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., Stavební fakulta ČVUT Praha

Tento článek navazuje na pojednání [4] z roku 2010. Vlnovou teorii světla a jeho ohyb zdůvodnil francouzský fyzik Augustin Jean Fresnel (1788–1827). Zanedlouho vzpomeneme dvoustého výročí jeho objevu. V roce 1819 získal Fresnel za pojednání o ohybu vlnění cenu Francouzské akademie věd. Útlum vlnění je způsoben interferencí. Zákony ohybu vlnění platí i pro zvuk a lze podle nich řešit i dvourozměrné problémy, tj. útlum zvuku stěnou konečné délky.

9.1.2017
Ing. Miroslav Kučera, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí, Časopis Vytápění, větrání, instalace

V příspěvku je prezentován příklad řešení šíření hluku od tepelného čerpadla vzduch/voda instalovaného do suterénního prostoru bytového domu. Sání a výfuk vzduchu jsou vyvedeny na fasádu objektu, kde je proveden výpočet hlukové situace v chráněném venkovním prostoru stavby. Ve vnitřním prostoru je řešeno šíření zvuku ze strojovny do chráněného vnitřního prostoru. V závěru jsou výsledky konfrontovány s údaji z protokolu o měření na realizovaném díle.

12.12.2016
doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., Stavební fakulta ČVUT Praha

Denní světlo je nenahraditelným faktorem prostředí a je nutnou podmínkou zdravého pobytu v budovách. Zajištění přístupu denního světla do interiéru je trvalým úkolem při návrhu budov. Platné požadavky na denní osvětlení byly stanoveny před padesáti lety. Cílem je alespoň pro část dne zajistit dostatečné množství denního světla pro zrakovou práci, kterou uživatelé budov v interiérech vykonávají.

17.10.2016
Ing. Pavel Rubáš, Ph.D., Technický a zkušební ústav stavební Praha, s. p.

Připojovací spáry by měly být v ideálním případě vyplněné porézním materiálem s vysokou zvukovou pohltivostí a zároveň s dostatečně velkým měrným odporem proti proudění vzduchu a z obou stran by měly být pečlivě uzavřené pružným tmelem, nejlépe v kombinaci se systémovým těsnicím profilem nebo páskou. Článek vychzí z poznatků výchozího laboratorního experimentu pro hodnocení kvality připojovací spáry.

12.9.2016
Ing. Pavel Rubáš, Ph.D., Technický a zkušební ústav stavební Praha, s. p.

Hodnoty akustického tlaku A a ekvivalentní či maximální hladiny akustického tlaku A slouží v nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací jako kritéria k vyjadřování hlukových limitů. Tyto limity jsou zde modifikovány s přihlédnutím k rušivým a škodlivým účinkům hluku ve venkovním prostoru, na pracovištích a ve stavbách pro bydlení a stavbách občanského vybavení. Vláda dne 15. 6. 2016 schválila návrh, kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Tato novela nařízení vlády reaguje především na změny zakotvené v novele zákona o ochraně veřejného zdraví, platné od 1. 12. 2015.

11.7.2016
Ing. Jan Šlechta, Ph.D., ČVUT v Praze, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB)

Semi-empirické metody pro výpočet neprůzvučnosti slouží pro dosažení finančních úspor ve fázi návrhu stavby. Článek prezentuje sadu rovnic, které rozšiřují Sharpovu metodu, a porovnává různé výpočetní postupy s měřením. Publikace se zabývá jak jednoduchými, tak dvojitými stavebními konstrukcemi.

27.6.2016
Ing. Karel Beran, Ing. et Ing. Richard Hlaváč, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra konstrukcí pozemních staveb

Smrkové dřevo je jedno z nejpoužívanějších druhů dřev pro stavební konstrukce. Kromě konstrukční, plní funkci také jako bednění nebo opláštění. Jeho vlhkostní vlastnosti a způsob použití mají tedy vliv na správnou funkci konstrukce. Tato práce se zaměřuje právě na vlhkostní vlastnosti smrkového dřeva, konkrétně pak na faktor difuzního odporu, jenž určuje propustnost pro vodní páru daným materiálem.

23.5.2016
Ing. Pavel Rubáš, Ph.D., Technický a zkušební ústav stavební Praha s.p.

V červenci 2013 byla vydána zásadní revize zkušební normy ČSN EN 1793-1, která se týká charakteristik zvukové pohltivosti zařízení pro snížení hluku silničního provozu. Článek dokazuje, že zavedení nové kategorie A5 je zcela zbytečné, poslouží pro marketing, ale z technického pohledu je nesmyslem.

23.11.2015
Ing. Nizar Al-Hajjar, Centrum stavebního inženýrství, pracoviště Zlín

Článek se zabývá laboratorním zkoušením tepelného odporu zkušebního vzorku roubené stěny z červeného cedru. Součástí bylo ověření tepelné vodivosti vzorků z desek ze tří vrstev trámů ve zkušební stěně. Protože neexistují žádné jiné poznatky o vlhkostních vlastnostech tohoto druhu dřeva, zjišťovala se také sorpční hmotnostní vlhkost materiálu.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama