Recenzovaný Povaha hygienických limitů je odlišná od limitů technických. Malé povědomí o této vlastnosti limitů vedlo v oblasti bytové výstavby k nedorozuměním při tvorbě závazných předpisů a při jejich uplatňování. V důsledku Zákona 258/2000 Sb. [1] nemá kdo z hlediska zdraví podmínky životního prostředí v bytech kontrolovat, spoluvytvářet a hájit.
Recenzovaný Tento prehľadový príspevok predstavuje materiály s fázovou zmenou (PCMs) ako pokročilé riešenie pre zlepšenie energetickej efektívnosti budov a tepelného komfortu. Syntetizuje poznatky o ich vývoji, kategorizácii a praktických aplikáciách v stavebníctve. Rozoberá históriu PCMs, operačné princípy, rôznorodé typológie a klasifikáciu, vrátane kompozitných PCMs. Objaseňuje tiež špecifické stavebné aplikácie, ilustrujúc ich integráciu na základe nedávneho výskumu. Cieľom je poskytnúť prehľad vývoja PCMs a zdôrazniť ich význam ako udržateľného nástroja na zníženie energetických prevádzkových nákladov budovy a zvýšenie tepelného komfortu v súčasnom stavebníctve. Zároveň vymedzuje aktuálne prekážky a navrhuje strategické smery výskumu, zamerané na optimalizáciu termofyzikálnych vlastností, ekonomickú životaschopnosť a ekologickú udržateľnosť.
Recenzovaný Aktuálne platná norma STN 73 0540-2/Z1+Z2, 2019 [1] definuje tepelnotechnické požiadavky nielen na vonkajšie obalové, ale aj vnútorné deliace konštrukcie obytných budov. Tieto sa definujú prostredníctvom súčiniteľa tepelnej vodivosti U (dávnejšie skôr ako tepelného odporu R) v závislosti od teplotného rozdielu miestností, ktoré tieto konštrukcie stien a stropov oddeľujú. Predložený príspevok na základe konkrétneho bytu bytového domu prefabrikovaného stavebného systému ZT kvantifikuje účinok tohto tepelného izolovania deliacich konštrukcií (stropov a stien) na potrebu tepla na vykurovanie (a tým aj jeho energetickú náročnosť) v závislosti od výpočtovo definovaného teplotného rozdielu tohto analyzovaného bytu a všetkých susedných bytov počas celej zimnej, vykurovacej sezóny.
Recenzovaný Odhalovat nové možnosti v oblasti vlhkostních průzkumů je úkolem takřka detektivním. V prvním díle našeho seriálu jsme se věnovali vlhkosti v konstrukcích, kterou jsou ovlivněny okolím stavby, působením klimatu, terénu, účinky podzemní vody či provozem stavby. V další části přejdeme podrobněji k vlhkostním poruchám; budeme se věnovat jejich rozdělení, hodnocení vlhkosti a moderním technikám měření vlhkosti, včetně výčtu sanačních principů. Tím se uzavírá téma v oblasti Vlhkostních průzkumů staveb zpracované v rámci spolupráce se Společností pro technologie ochrany památek (STOP).
Recenzovaný Nové možnosti v oblasti vlhkostních průzkumů posouvají obor stále více dopředu. Učíme se ovšem více na historických stavbách. Nadměrná vlhkost jejich zdiva je v našich podmínkách běžným a stále se opakujícím jevem. Podnikat kroky k jejímu snížení je technickou nutností, ale zároveň je nezbytné se s ní do určité míry smířit a hledat způsob vzájemného soužití. Přítomnost vlhkosti v konstrukcích je dominantně ovlivňována okolím stavby, tj. přímým působením klimatu, působením terénu, účinky podzemní vody a provozem stavby. V úvodní části dvoudílného seriálu se budeme věnovat vlhkosti ve stavebních konstrukcích, vlhkostním poruchám a zjišťování jejich příčin.
Recenzovaný Příspěvek stručně komentuje změny v nově zpracovaném znění ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov. Část 2: Požadavky (2025). Zabývá se hodnocením prostupu tepla, vlhkostním hodnocením obvodových konstrukcí při použití vlhkostně citlivých materiálů a hodnocením povrchových teplot. Největší pozornost se věnuje hodnocení zabudování konstrukcí s malou tepelnou setrvačností, jako jsou výplně otvorů a lehké obvodové pláště. Dále se zabývá hodnocením vzduchotěsnosti, hodnocením podlah a tepelné stability místností.
Recenzovaný Sluneční záření je nedílnou součástí kvality bytů, působí na jejich uživatele opakovaně po dlouhou dobu, podporuje veřejné zdraví a v dlouhodobém výhledu má tak vliv na budoucnost státu. Oprávněnost požadavků na proslunění vyplývá ze zkušenosti se závažnými zdravotními problémy obyvatel velkoměst vznikajících spekulativní výstavbou v době průmyslové revoluce. V technických normách se požadavky na proslunění bytů objevují nejpozději od poloviny minulého století. Proto architekti, městské i státní orgány v minulosti vždy věnovali přístupu slunce do bytů patřičnou pozornost. Méně však dnes v České republice. Z loňských novelizací vyhlášek a nařízení náhle a záhadně zmizely požadavky na proslunění. Namísto věrohodného odborného zdůvodnění takové změny se v mediálním prostoru objevila argumentace čtyřmi budovami, které jsou předmětem tohoto článku.
Recenzovaný Pražské a brněnské stavební předpisy, které byly schváleny v roce 2024, nepožadují splnění požadavků na denní osvětlení v obytných místnostech v budovách s uzavřenou a polouzavřenou stavební čarou. V těchto budovách má místo prokázání splnění požadavků na denní osvětlení stačit, aby plocha oken místnosti byla alespoň jedna desetina podlahové plochy místnosti. Článek se zabývá vyhodnocením množství denního osvětlení v různě zastíněných místnostech, jejichž okno má plochu právě 10 % podlahové plochy místnosti.
Recenzovaný Při výpočtech denního osvětlení budov se vlastnosti stínících překážek vyjadřují buď pomocí činitele jasu nebo pomocí činitele odrazu světla. Článek informuje o vztahu mezi těmito dvěma činiteli a nabízí program JAFAS 2024 k výpočtu průměrného činitele jasu v jednoduché urbanistické situaci.
Recenzovaný Příspěvek je zaměřen na problematiku dřevěných trámových stropů a podlah zejména z období konce 19. století až 1. poloviny 20. století. V běžné stavební praxi se s těmito konstrukcemi velmi často setkáváme u obytných budov, které jsou, nebo v minulosti byly, předmětem stavebních změn. Při těchto zásazích však často nejsou respektovány základní myšlenky původního technického řešení a dochází k degradaci některých stavebně fyzikálních parametrů. V příspěvku budou popsány zásady, které byly těmto typům konstrukcí věnovány v dobových legislativních a normativních předpisech a dále v odborné literatuře. Na praktickém příkladu bude prezentováno původní historické řešení. Ve vztahu ke stavebním zásahům do historických stropních konstrukcí budou dále popsány současné legislativní a normativní předpisy, ale i vlastní příklady novodobých řešení a jejich omezení.
Recenzovaný Článek se zabývá popisem vybraných graficko-početních metod sloužících ke stanovení množství denního světla. Je vysvětlen princip odvození těchto metod a popsán princip práce s příslušnými diagramy. V současné době se zřídka setkáváme s používáním diagramů v praxi, ale některé odborné softwary je využívají buď přímo, nebo alespoň ve svých grafických výstupech.
Recenzovaný Článek se zabývá popisem vybraných graficko-početních metod sloužících ke stanovení množství denního světla. Je vysvětlen princip odvození těchto metod a popsán princip práce s příslušnými diagramy. V současné době se zřídka setkáváme s používáním diagramů v praxi, ale některé odborné softwary je využívají buď přímo, nebo alespoň ve svých grafických výstupech.
Recenzovaný Textilní a kožené tapety jsou nedílnou součástí interiéru historických budov. Tyto druhy tapet jsou specifické svojí konstrukcí, kdy jsou napnuté na dřevěné rámy a tvoří před stěnou membránu. Ověření difuzních vlastností je jedním z kroků k objasnění tepelně vlhkostního chování těchto historických konstrukcí. Znalost difuzních vlastností je důležitá pro stavebně historické průzkumy a pro rekonstrukce historických staveb. Na základě těchto znalostí můžeme posuzovat další vlastnosti konstrukce tapet jako např. vlhkostní a mikrobiální klima.
Recenzovaný Norma „ČSN 73 0527 Akustika – Projektování v oboru prostorové akustiky – Prostory pro kulturní účely – Prostory ve školách – Prostory pro veřejné účely“ byla revidována po 18 letech. V rámci této revize došlo k aktualizaci předpisů pro stanovení optimální doby dozvuku, a to zejména ve vztahu k běžně používaným technologiím a trendům využití řešených prostor. Byla zpracována nová metodika stanovení standardu akustických úprav pro prostory s nižším nárokem na akustiku a v neposlední řadě byl definován předpis pro dopočty obsazenosti při měření doby dozvuku v prostorách v neobsazeném stavu.
Recenzovaný Jako tepelné ostrovy jsou označovány oblasti v urbanisticky rozvinutých městech, kde je v letním období výrazně vyšší teplota než v jejich okolí. S postupující klimatickou změnou je výskyt tepelných ostrovů četnější. Je patrné, že výstavba má přímý vliv na vznik, nebo naopak na regulaci tepelných ostrovů ve městech. Vzhledem k dostupným možnostem 3D modelování objektů a projektování za pomoci BIM metody je možné provádět numerické simulace vlivu objektů na okolí a sledovat ukazatele vzniku tepelného ostrova. Stavební objekty je tedy možné navrhovat s vysokým ohledem na environmentální hledisko projektu. Příspěvek popisující vybrané možnosti numerického modelování tepelných ostrovů zvítězil v soutěži JUNIORSTAV.
Recenzovaný Podle normy ČSN EN 17037 se pro hodnocení příspěvku denního světla používají dvě metody: metoda založená na činiteli denní osvětlenosti a metoda založená na hladinách osvětleností. Metoda založená na činiteli denní osvětlenosti byla podrobněji rozvedena v 1. části článku. Hodnocení příspěvku denního světla pomocí hladin osvětleností je věnována 2. část článku. V případové studii bude pomocí hladin osvětleností provedena analýza denního osvětlení v místnosti, která je zastíněna vertikální nebo horizontální překážkou.
Recenzovaný TZB-info doporučuje Pro hodnocení příspěvku denního světla v místnosti je podle normy ČSN EN 17037 možné použít metodu založenou na činiteli denní osvětlenosti nebo metodu založenou na hladinách osvětleností. V 1. části článku je přiblíženo hodnocení příspěvku denního světla v místnosti pomocí činitele denní osvětlenosti. V případové studii bude analyzováno, jakým způsobem se do hodnot činitele denní osvětlenosti v místnosti mohou promítnout stínící překážky ve formě řadové zástavby a průběžného balkonu.
