Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Stavební fyzika / od 1.6.2015 do 25.6.2019


zpět na aktuální články

25.6.2019
Ing. Richard Slávik, Ph.D., Ing. Bc. Jitka Peterková, Ph.D., VUT FAST Brno, Centrum AdMaS, doc. Ing. Jiří Zach, Ph.D., VVUT FAST Brno, Centrum AdMaS

Přírodní materiály a jejich využití ve stavebnictví je velice aktuální téma, kterému se věnuje mnoho odborníků z celého světa. Reálné chování přírodních materiálů ve stavebních konstrukcích je však poněkud odlišné od syntetických materiálů, jejichž použití je v konstrukcích léty prověřené a jsou běžně užívané. Materiály na přírodní bázi mají poměrně vysoký sorpční potenciál a pracují s vlhkostí odlišným způsobem než klasické izolanty, jako jsou minerální vlna nebo pěnový polystyren. Příspěvek se zaměřuje na stavební konstrukci obvodové zdi, která byla při rekonstrukci objektu rodinného domu z interiéru dodatečně zateplena pomocí izolace na bázi přírodních vláken. Hygrotermální odezva této konstrukce je dlouhodobě sledována a její průběh je srovnán s průběhy vypočítanými pomocí běžných i pokročilejších výpočetních metod.

© Fotolia.com
9.7.2018
doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D.

Útlum zvuku při ohybu přes překážku je možno stanovit pomocí teorie ohybu vlnění, kterou před dvěma sty lety navrhl francouzský fyzik Augustin-Jean Fresnel. Autor článku s použitím této teorie sestavil program FOKNO. Článek umožňuje jeho volné stažení a obsahuje několik praktických příkladů řešených tímto programem.

28.5.2018
Ing. Pavel Rubáš, Ph.D., Technický a zkušební ústav stavební Praha s.p.

Článek je zaměřen na zastínění zemědělských pozemků stavbami. Na tento typ pozemků nelze aplikovat normové kritérium zastínění podle ČSN 73 4301 Obytné budovy, jež je vhodné pro určení zastínění ploch určených k rekreaci. V těchto případech je nutné použít výrazně složitější výpočty a predikce zastínění v kombinaci s poznatky z agronomie neboť v některých případech je stínění pro hospodářské rostliny dokonce prospěšné.

© victor zastol'skiy - Fotolia.com
11.12.2017
Ing. et Ing. Lenka Gábrová, Ústav pozemního stavitelství, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební

V článku je porovnáno hodnocení denního osvětlení budov pomocí činitele denní osvětlenosti při rovnoměrně zatažené obloze (tradiční hodnotící kritérium) a autonomie denního osvětlení (nové hodnotící kritérium založené na klimatických datech).

Problematika zvukové pohltivosti protihlukových stěn © magmac83 - Fotolia.com
13.11.2017
Ing. Pavel Rubáš, Ph.D., Technický a zkušební ústav stavební Praha s.p.

Autor v článku konfrontuje jednočíselnou veličinu DLα používanou v souladu s ČSN EN 1793-1 s jinými způsoby hodnocení zvukové pohltivosti, vychází přitom s široké databáze naměřených hodnot za několik let a dochází k závěru, že kategorie zvukové pohltivosti protihlukových stěn A3 je zcela dostatečná pro naprostou většinu protihlukových stěn navrhovaných v ČR. Odhaluje, že kategorie A4 a A5 jsou spíše marketingových pozlátkem než nástrojem pro objektivní porovnávání protihlukových stěn.

Princip stanovení měrného odporu proti proudění vzduchu u stavebních materiálů © photocrew - Fotolia.com
4.9.2017
Ing. Pavel Rubáš, Ph.D., Technický a zkušební ústav stavební Praha s.p.

Článek pojednává o stanovení odporu proti proudění vzduchu u materiálů pro použití v akustických aplikacích. Odpor proti proudění vzduchu porézních materiálů je nepřímým vyjádřením některých vlastností jeho struktury. Lze jej využít pro stanovení vztahu mezi strukturou těchto materiálů a některými z jejich akustických vlastností (zejména pohlcování a útlum zvuku).

22.5.2017
doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D., VŠB TU Ostrava

Pro sanaci nadměrně vlhkého zdiva bývá používáno, kromě jiných metod, také vzduchových dutin, které mohou být jak stěnové, tak také podlahové. Stěnové dutiny pak mohou být situovány na vnější i vnitřní straně sanované zdi. Dutiny na vnitřní straně mohou být z výškového hlediska umístěny pod podlahou, nebo nad úrovní podlahy. V rámci tohoto příspěvku je pojednáno pouze o dutinách situovaných nad úrovní podlahy. V projekční praxi jsou vzduchové dutiny navrhovány zpravidla pouze empiricky. Pro jejich správnou funkci je však třeba provést jejich tepelnětechnické posouzení. Jeho náplň je těžištěm následujícího příspěvku.

20.2.2017
doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., Stavební fakulta ČVUT Praha

Tento článek navazuje na pojednání [4] z roku 2010. Vlnovou teorii světla a jeho ohyb zdůvodnil francouzský fyzik Augustin Jean Fresnel (1788–1827). Zanedlouho vzpomeneme dvoustého výročí jeho objevu. V roce 1819 získal Fresnel za pojednání o ohybu vlnění cenu Francouzské akademie věd. Útlum vlnění je způsoben interferencí. Zákony ohybu vlnění platí i pro zvuk a lze podle nich řešit i dvourozměrné problémy, tj. útlum zvuku stěnou konečné délky.

9.1.2017
Ing. Miroslav Kučera, Ph.D., ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí, Časopis Vytápění, větrání, instalace

V příspěvku je prezentován příklad řešení šíření hluku od tepelného čerpadla vzduch/voda instalovaného do suterénního prostoru bytového domu. Sání a výfuk vzduchu jsou vyvedeny na fasádu objektu, kde je proveden výpočet hlukové situace v chráněném venkovním prostoru stavby. Ve vnitřním prostoru je řešeno šíření zvuku ze strojovny do chráněného vnitřního prostoru. V závěru jsou výsledky konfrontovány s údaji z protokolu o měření na realizovaném díle.

12.12.2016
doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., Stavební fakulta ČVUT Praha

Denní světlo je nenahraditelným faktorem prostředí a je nutnou podmínkou zdravého pobytu v budovách. Zajištění přístupu denního světla do interiéru je trvalým úkolem při návrhu budov. Platné požadavky na denní osvětlení byly stanoveny před padesáti lety. Cílem je alespoň pro část dne zajistit dostatečné množství denního světla pro zrakovou práci, kterou uživatelé budov v interiérech vykonávají.

17.10.2016
Ing. Pavel Rubáš, Ph.D., Technický a zkušební ústav stavební Praha, s. p.

Připojovací spáry by měly být v ideálním případě vyplněné porézním materiálem s vysokou zvukovou pohltivostí a zároveň s dostatečně velkým měrným odporem proti proudění vzduchu a z obou stran by měly být pečlivě uzavřené pružným tmelem, nejlépe v kombinaci se systémovým těsnicím profilem nebo páskou. Článek vychzí z poznatků výchozího laboratorního experimentu pro hodnocení kvality připojovací spáry.

12.9.2016
Ing. Pavel Rubáš, Ph.D., Technický a zkušební ústav stavební Praha, s. p.

Hodnoty akustického tlaku A a ekvivalentní či maximální hladiny akustického tlaku A slouží v nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací jako kritéria k vyjadřování hlukových limitů. Tyto limity jsou zde modifikovány s přihlédnutím k rušivým a škodlivým účinkům hluku ve venkovním prostoru, na pracovištích a ve stavbách pro bydlení a stavbách občanského vybavení. Vláda dne 15. 6. 2016 schválila návrh, kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Tato novela nařízení vlády reaguje především na změny zakotvené v novele zákona o ochraně veřejného zdraví, platné od 1. 12. 2015.

11.7.2016
Ing. Jan Šlechta, Ph.D., ČVUT v Praze, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB)

Semi-empirické metody pro výpočet neprůzvučnosti slouží pro dosažení finančních úspor ve fázi návrhu stavby. Článek prezentuje sadu rovnic, které rozšiřují Sharpovu metodu, a porovnává různé výpočetní postupy s měřením. Publikace se zabývá jak jednoduchými, tak dvojitými stavebními konstrukcemi.

27.6.2016
Ing. Karel Beran, Ing. et Ing. Richard Hlaváč, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra konstrukcí pozemních staveb

Smrkové dřevo je jedno z nejpoužívanějších druhů dřev pro stavební konstrukce. Kromě konstrukční, plní funkci také jako bednění nebo opláštění. Jeho vlhkostní vlastnosti a způsob použití mají tedy vliv na správnou funkci konstrukce. Tato práce se zaměřuje právě na vlhkostní vlastnosti smrkového dřeva, konkrétně pak na faktor difuzního odporu, jenž určuje propustnost pro vodní páru daným materiálem.

23.5.2016
Ing. Pavel Rubáš, Ph.D., Technický a zkušební ústav stavební Praha s.p.

V červenci 2013 byla vydána zásadní revize zkušební normy ČSN EN 1793-1, která se týká charakteristik zvukové pohltivosti zařízení pro snížení hluku silničního provozu. Článek dokazuje, že zavedení nové kategorie A5 je zcela zbytečné, poslouží pro marketing, ale z technického pohledu je nesmyslem.

23.11.2015
Ing. Nizar Al-Hajjar, Centrum stavebního inženýrství, pracoviště Zlín

Článek se zabývá laboratorním zkoušením tepelného odporu zkušebního vzorku roubené stěny z červeného cedru. Součástí bylo ověření tepelné vodivosti vzorků z desek ze tří vrstev trámů ve zkušební stěně. Protože neexistují žádné jiné poznatky o vlhkostních vlastnostech tohoto druhu dřeva, zjišťovala se také sorpční hmotnostní vlhkost materiálu.

2.11.2015
doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., Stavební fakulta ČVUT Praha

Článek poskytuje informaci o požadavcích na proslunění budov v zemích Evropské Unie a podává krátký historický přehled o normalizaci proslunění v našich zemích. Z hlediska proslunění je komentováno i současné dění okolo přípravy tzv. Pražských stavebních předpisů.

12.10.2015
Ing. Peter Buday, PhD., Ing. Rastislav Ingeli, PhD., katedra KPS, SvF STU Bratislava

Aktuálne trendy vo vývoji stavebníctva poukazujú na neustále zdokonaľovanie sa v oblasti materiálovej bázy, bázy konštrukčného návrhu jednotlivých častí budov, ako aj ich samotného celku. Predložený príspevok pojednáva o špecifickej problematike konštrukčného vyhotovenia detailu balkónovej dosky s použitím prerušeného tepelného mostu – tepelnej izolácie s prechádzajúcou oceľovou výstužou v porovnaní s „klasickým riešením“, tepelným zaizolovaním celej balkónovej dosky.

28.9.2015
Ing. Pavel Rubáš, Ph.D., Technický a zkušební ústav stavební Praha s.p.

Článek je shrnutím návrhů akustických expertů z evropských zemí, jež se účastnily COST TU09001 „Harmonizující aspekty zvukové izolace“. Zahrnuje detailní stavebně-akustická data a jejich porovnání ze zemí zahrnutých v projektu.

1.6.2015
Ing. Roman Jirák, Ph.D., Decoen v.o.s.

Článek si klade za cíl vyvinout jednoduchou použitelnou metodiku pro stanovení resp. odhad teplotního faktoru v nejkritičtějším místě okenních konstrukcí, kterou je zasklívací spára. Minulý článek ukázal zjednodušenou metodiku pro stanovení fRsi na charakteristickém průřezu rámu. Protože však nejkritičtější místo se vyskytuje v rohu zasklívací jednotky, bylo nutné vyvinout metodiku pro odhad teplotního faktoru v tomto místě.


zpět na aktuální články