Odborný Harmonizace norem je v posledních letech pozastavena. Pro účely uvádění protihlukových clon na trh je povinné využívat normu, která je po obsahové stránce již zastaralá, zrušená, a dokonce nebezpečná pro použití, nicméně zůstává stále harmonizovaná. Evropská komise spolu s CEN usilovně pracuje na nápravě, ale na výsledky je nutné počkat. Do té doby je třeba respektovat stávající harmonizovanou normu EN 14388:2015 s vědomím všech popsaných rizik při jejím použití.
Recenzovaný Předložená práce se zabývá posouzením vlivu typu a materiálové skladby střechy na průběh teplot ve střešní konstrukci. K analýze využívá dynamickou metodu a ve výsledku dokumentuje příznivý účinek vegetační střechy a z tepelnětechnického hlediska pozitivní důsledek na teplotní poměry ve stavbě.
Recenzovaný Představujeme jednoho z vítězů v kategorii Stavební fyzika a Technická zabezpečení budov oceněných příspěvků studentské odborné konference JUNIORSTAV. Přidáváme též komentář spolupracovníků redakce: tentokrát doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., člen TNK 76 Osvětlení, ČKAIT Praha. Článek prezentuje jednu z možností výpočtu děrovaného rezonátoru, a to za pomoci elektro-akustické analogie a metody přenosové matice. Zaměřuje se na srovnání výpočtu činitele zvukové pohltivosti touto metodou s daty změřenými v dozvukové místnosti.
Recenzovaný TZB-info doporučuje Evropská norma ČSN EN 17037 Denní osvětlení budov platí v České republice od srpna roku 2019. Půldruhého roku je snad dostatečná doba k prvnímu hodnocení jejího působení v projektové praxi. Autor článku se touto praxí intenzivně zabývá a v tomto příspěvku si dovoluje sdělit některé své poznatky o posuzování proslunění budov podle této nové evropské normy. Na okraji tohoto problému je též diskutován vztah mezi přesností a jednotností v normativních požadavcích.
Recenzovaný Článek se zabývá vlivem barevnosti a odrazivosti vnitřních povrchů místností na vyhodnocení činitele denní osvětlenosti dle ČSN 73 0580 u místností s bočním osvětlením, kde je předpokládán trvalý pobyt osob. Článek je založen na komplexní případové studii, která je složena z výpočetních modelů místnosti v softwaru WDLS, cílem je vyhodnocení rozdílů vlivu různě barevných povrchů a ploch s vyšší odrazivostí na činitel denní osvětlenosti D.
Recenzovaný Příspěvek reflektuje případ posouzení akustické odolnosti stropních konstrukcí bytového domu postaveného po přelomu milénia. Opakované stížnosti obyvatel bytů iniciovaly požadavek na prověření dělicích konstrukcí z hlediska ochrany proti nežádoucímu pronikání hluku. Splní použitá materiálová skladba a kvalita provedení stropů požadavky norem?
Recenzovaný Článek se zabývá problematikou vyhodnocení přípustnosti nástavby budovy z hlediska denního osvětlení vedle stojící budovy v situaci, kdy okno stávající hodnocené budovy kromě sousední nastavované budovy stíní také balkon a boční trakt samotné hodnocené budovy. Výsledky vyhodnocení jsou konfrontovány s ustanoveními normy ČSN 73 0580-1 a pražských stavebních předpisů.
Recenzovaný Zvuková izolace stěn je v moderních systémech výstavby často zhotovovaná vícevrstvými konstrukcemi. Tento článek se věnuje akustickému fungování právě takových konstrukcí a rozebírá důležitost správné realizace. Také varuje před omezenou zvukovou neprůzvučností na nízkých frekvencích, které se často nevěnuje dost pozornosti. Ke srovnávání akustického chování konstrukcí a simulacím byl použit software pro výpočet zvukové neprůzvučnosti INSUL.
Recenzovaný TZB-info doporučuje Článek upozorňuje na význam denního osvětlení a proslunění bytů pro veřejné zdraví. Dennímu osvětlení bytů je třeba věnovat stejnou pozornost, jako dennímu osvětlení pracovišť a škol. Je popsán způsob, jakým byl do české technické normalizace zaveden jako kritérium činitel denní osvětlenosti Dw (%) roviny okna zvenku. Jsou uvedeny výsledky studie denního osvětlení obytných místností v návaznosti na limitní hodnoty tohoto činitele i v návaznosti na tzv. odstupový úhel a plochu okna stanovenou jako 1/10 plochy podlahy obytné místnosti.
Recenzovaný Zhoršenie tepelného komfortu počas horúcich letných dní sužuje obyvateľov bytových domov už niekoľko rokov a podľa prognóz vývoja globálnej klímy sa to tak skoro nezlepší. V článku je uvedený príklad rozvrhu pre modelový bytový dom, zostavený na základe doterajších zvyklostí ako aj novších štatistických štúdií zo zahraničia. Poukazuje tiež na rozdiely vo výsledkoch simulácie pri rôznych spôsoboch aplikácie rozvrhu vnútorných tepelných ziskov v byte.
Recenzovaný Problematika výpočtu letného prehrievania je odbornej verejnosti menej známa, hoci sa stáva čoraz aktuálnejšou. Príspevok sa v prvej časti zaoberá aktuálnymi normovými požiadavkami v tejto oblasti. Ďalej uvádza príklad výpočtových programov. Hlbšie rieši problém klimatickej okrajovej podmienky a ďalších podstatných faktorov, ovplyvňujúcich výsledok výpočtu letného prehrievania ako je vetranie a vnútorné tepelné zisky.
Recenzovaný Kotviace systémy ťažkých budov, ktoré sú zvyčajne tvorené masívnou oceľovou konštrukciou, významne ovplyvňujú tepelnú ochranu budov, hlavne ich vplyvom na plnenie hygienického kritéria normy STN 73 0540-2, ako aj na výpočtovú hodnotu. koeficientu prestupu tepla na fasáde. Predložený článok sa zaoberá týmito dvoma tepelnými kritériami.
Recenzovaný Příspěvek se zabývá jednou z možností řešení problematiky akustiky vnitřního prostředí. Velmi často se lze ve starších budovách setkat se špatnou akustikou interiéru. Existuje mnoho variant řešení tohoto problému, jednu z těchto možností představují i zelené prvky zabudované do interiéru, které mají mimo jiné také pozitivní vliv na psychickou pohodu a zdraví lidí, pobývajících v daném interiéru. V rámci výzkumných prací probíhajících ve spolupráci Fakult stavebních, Vysokého učení technického v Brně a Technické univerzity ve Vídni a společnosti Němec s.r.o. byla provedena realizace zelené stěny a zelených obrazů do učebny, kde se přednášející a studenti potýkali se špatnou akustikou interiéru. Článek popisuje účinnost těchto zelených prvků aplikovaných v přednáškové místnosti z hlediska akustiky vnitřního prostředí.
Recenzovaný Postupné sprísňovanie hodnoty súčiniteľa prechodu tepla obalových stavebných konštrukcií zohľadňuje požiadavky smernice EÚ na zlepšenie energetickej hospodárnosti budov pri súčasnom rešpektovaní nákladovo optimálnych podmienok. Požiadavky na normalizovaný súčiniteľ prechodu tepla odrážajú situáciu na trhu so stavebnými výrobkami (najmä oknami). Zohľadňujú sa aj hygienické parametre, požiadavky na tepelnú pohodu a požiadavky na zníženie potreby energie na vykurovanie z obnoviteľných zdrojov. Návrh normalizovaných požiadaviek podľa konsolidovaného textu zohľadňuje súhrn požiadaviek na zhotovovanie stavieb, obnovu budov, ale aj spotrebu energie pri výrobe stavebných materiálov, najmä tepelných izolácií.
Recenzovaný Se zvyšováním nároků na tepelněizolační obálku budov narůstá význam tepelných mostů na celkové tepelné ztrátě jejich obálkou. Bodové tepelné mosty jsou ve výpočtech často zanedbávány, přičemž ale mohou vést k navýšení tepelných ztrát obálky budovy až o 35 %. Významnými bodovými tepelnými mosty jsou kromě jiného i prvky, které zabezpečují kotvení konstrukcí vystupujících před fasádu, jež plní nosnou funkci, jelikož hlavní důraz je kladen na únosnost takovéhoto prvku. Na trhu je dostupných několik variant kotevních systémů s řešením problematiky tepelných mostů. Tento článek se zabývá tepelnětechnickým posouzením vybraného kotevního systému a jeho experimentálním ověřením během zatížení v klimatické komoře.
Recenzovaný Přírodní materiály a jejich využití ve stavebnictví je velice aktuální téma, kterému se věnuje mnoho odborníků z celého světa. Reálné chování přírodních materiálů ve stavebních konstrukcích je však poněkud odlišné od syntetických materiálů, jejichž použití je v konstrukcích léty prověřené a jsou běžně užívané. Materiály na přírodní bázi mají poměrně vysoký sorpční potenciál a pracují s vlhkostí odlišným způsobem než klasické izolanty, jako jsou minerální vlna nebo pěnový polystyren. Příspěvek se zaměřuje na stavební konstrukci obvodové zdi, která byla při rekonstrukci objektu rodinného domu z interiéru dodatečně zateplena pomocí izolace na bázi přírodních vláken. Hygrotermální odezva této konstrukce je dlouhodobě sledována a její průběh je srovnán s průběhy vypočítanými pomocí běžných i pokročilejších výpočetních metod.
Recenzovaný Útlum zvuku při ohybu přes překážku je možno stanovit pomocí teorie ohybu vlnění, kterou před dvěma sty lety navrhl francouzský fyzik Augustin-Jean Fresnel. Autor článku s použitím této teorie sestavil program FOKNO. Článek umožňuje jeho volné stažení a obsahuje několik praktických příkladů řešených tímto programem.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám každý týden pošleme přehled toho nejlepšího z TZB-info!
více o newsletteru
