Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Všechny recenzované články   Stavba   Vytápění   Větrání a klimatizace   Voda, kanalizace   Obnovitelná energie   Elektrotechnika   Energetika   Facility management   Bezpečnost budov  

zpět na aktuální články       1  2  3   

Akustický design

30.3.2015 | Ing. Marcela Bosáčková, Asociace akustiky
Akustický design přináší nový pohled na akustiku. Snaží se řešit hlukovou situaci v jakékoliv fázi stavby. Zaměřuje se na dispoziční uspořádání bytových jednotek vůči sobě, polohu místností v rámci jednoho domu či bytu, řeší otázky dodatečných instalací podhledů, předstěn a jiných akustických pohltivých prvků snižujících dobu dozvuku, dále řeší také nově či dodatečně instalované technologie.

Vzduchová neprůzvučnost stavebních prvků na bázi dřeva

16.3.2015 | Ing. Jiří Nováček, Ph.D., Ing. Jaroslav Vychytil, Ph.D., Ing. Jan Šlechta, Ing. Jaroslav Hejl, Stavební fakulta, ČVUT v Praze
Příspěvek se zabývá vzduchovou neprůzvučností stavebních prvků na bázi dřeva (příček, stropů, nosných konstrukcí aj.). Je provedeno srovnání jejich akustických vlastností s tradičními jednoduchými zděnými konstrukcemi. Stavební prvky na bázi dřeva mají zpravidla vícenásobný charakter, jejich neprůzvučnost je proto ovlivněna řadou akustických jevů.

Ověření použitelnosti termografického zjišťování povrchové teploty u lesklých povrchů při eliminaci odraženého záření pomocí kovového štítu

26.1.2015 | doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D., Ing. Filip Čmiel, VŠB TU Ostrava
Přesné určení emisivity a následné zjištění povrchové teploty u lesklých materiálů je možno provést například za pomoci opatření jejich povrchu materiálem se známou hodnotou emisivity (například samolepicí folií nebo nástřikem barvou ve spreji). Příspěvek pojednává o další možnosti určení povrchové teploty a vlivu emisivity lesklých materiálů pomocí kovového štítu, který eliminuje negativní vliv odraženého záření při termografickém měření.

Termografické měření povrchové teploty a emisivity u lesklých materiálů pomocí metody čtyř bodů

12.1.2015 | doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D., Ing. Filip Čmiel, VŠB TU Ostrava
Praktické zjištění povrchové teploty a emisivity u lesklých materiálů pomocí infračervené termografie se v současné době provádí tak, že se jejich povrch opatří materiálem se známou hodnotou emisivity. Uvedené veličiny je však možno určit bez pomoci materiálů se známou hodnotou emisivity. A to na základě infračerveného záření, které se od měřené lesklé plochy odrazí a následně je termografickým zařízením detekováno.

Zdravotní rizika světelné techniky v nových pražských stavebních předpisech

20.10.2014 | doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., Stavební fakulta ČVUT Praha
Nové pražské stavební předpisy mění kromě jiného i požadavky stavební světelné techniky. Zmírňují hygienické požadavky a podceňují význam slunečního záření a denního světla pro zdraví člověka. Změny hygienických požadavků nelze neprojednat se zdravotníky. Doufejme, že k takovému projednání a k uvedení předpisů do souladu se zásadami ochrany zdraví bude ještě příležitost.
diskuse: 5 příspěvků, poslední 27.10.2014 08:03

Tepelně technické posouzení detailů kruhových staveb

9.6.2014 | Ing. František Vlach
Výpočet lineárního činitele prostupu tepla je obvykle založen na řešení 2D teplotního pole pomocí počítačových simulací FEM. V projekční praxi rozšířené výpočetní nástroje ovšem obvykle pracují pouze v kartézském souřadnicovém systému.
diskuse: 1 příspěvek, 09.06.2014 12:08
krov

Příčiny nadměrné vlhkosti dřevěných stavebních prvků v budovách

12.5.2014 | Doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D., VŠB-TU Ostrava, Fakulta stavební
V pórovitých materiálech, ke kterým patří také dřevo a materiály vyrobené na bázi dřeva, je obsaženo vždy určité množství vody. A to v závislosti na teplotě, vlhkosti a tlaku okolního vzduchu. Jedná se o vodu fyzikálně vázanou. Ta může být ve dřevě obsažena jak v buněčných stěnách (tzv. voda vázaná), tak také v buněčných dutinách (tzv. voda volná).

Vplyv tepelných mostov na tepelné straty

24.3.2014 | Ing. Rastislav Menďan, PhD., STU Bratislava Stavebná fakulta
Príspevok prezentuje originálnu metódu výpočtu ΔU hodnoty (zvýšenie súčiniteľa prechodu tepla vplyvom tepelných mostov) na reálnom bytovom dome. Bytový dom je realizovaný v rôznych variantoch riešenia, a to bez zateplenia obvodových stien a zo zateplením z vonkajšej a vnútornej strany, tak aby bolo možné sledovať tento vplyv na výslednú hodnotu ΔU.

Způsob eliminace odraženého záření při termografickém měření v exteriéru

10.2.2014 | Doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D., Ing. Zdeněk Peřina, Ph.D., Ing. Filip Čmiel, Ing. Radek Fabian, Ph.D., VŠB-TU Ostrava, Fakulta stavební
Při zjišťování hodnot povrchových teplot stavebních konstrukcí pomocí infračerveného radiometrického dlouhovlnného systému působí celá řada okolních vlivů. Na Fakultě stavební VŠB-TU Ostrava zkoumají technické zařízení, které jednoduše a spolehlivě odražené záření při měření termokamerou eliminuje. Funkčnost byla ověřena praktickými měřeními.

Výpočet vzduchové a kročejové neprůzvučnosti mezi místnostmi v obytných budovách

13.1.2014 | Ing. Jiří Nováček, Ph.D., Stavební fakulta, ČVUT v Praze
V článku je provedeno vzájemné porovnání vybraných výpočtových postupů pro stanovení vzduchové a kročejové neprůzvučnosti mezi místnostmi. Na základě výsledků výpočtů je pro referenční vzorek obytných budov stanoven teoretický vliv bočního přenosu zvuku na celkový přenos zvuku mezi místnostmi. Dále jsou představeny nové zjednodušené postupy pro odhad korekcí na boční přenos zvuku a kročejového zvuku v běžných případech.

Ostění a jeho vliv na denní osvětlení

14.10.2013 | Ing. Lenka Janečková, ČVUT Praha, fakulta stavební, Ing. Daniela Bošová, Ph.D., ČVUT Praha, fakulta architektury
Nejslabším článkem panelových objektů jsou především jejich obvodové pláště, proto většina regenerací souvisí právě s rekonstrukcí stávajících obvodových plášťů. Jedná se zejména o výměnu okenních otvorů, dodatečné zateplení či úpravy předsazených konstrukcí.

Zhodnocení rizika výskytu kondenzátu ve světlovodech v objektu Kaprálova mlýna

7.10.2013 | Ing. František Vlach, Ing. Petr Jelínek
Tento článek se věnuje popisu tepelně vlhkostního chování světlovodů instalovaných v budově střediska ekologické výchovy Kaprálův mlýn. Zabývá se rizikem výskytu povrchové kondenzace ve vrchlíku střešní kopule světlovodu a na povrchu izolačního zasklení v chladné části světlovodu, osazeného do tepelně izolačního bloku.

Vliv činitele oslunění na tepelnou stabilitu místnosti a jeho určení

2.9.2013 | Ing. Libor Šteffek, Ing. Milan Ostrý, Ph.D., VUT Brno
Tepelnou stabilitu místností ovlivňuje lokální charakteristika území, geometrie budovy, orientace ke světovým stranám, akumulační schopnost konstrukcí, způsob a intenzita větrání, ale především velikost a vlastnosti transparentních ploch a s nimi spojené jejich stínění. Nejefektivnějším způsobem, jak tedy zabránit přehřívání místnosti, je omezit zisky přes průsvitné konstrukce, a to zastíněním.
Dřevostavba

Neprůzvučnost konstrukcí dřevostaveb

19.8.2013 | Ing. Vladimír Plaček, Ph.D., Technický a zkušební ústav stavební Praha, pobočka Ostrava, Ing. Pavel Rubáš, Ph.D., Technický a zkušební ústav stavební, pobočka Teplice
Nároky na akustické vlastnosti budov se mění s vývojem lidstva a jeho technických aktivit. Jde zejména o požadavky na potlačení nežádoucích účinků zvuku a v určitých případech též naopak, o požadavky na zajištění slyšitelnosti a srozumitelnosti zvuku. Článek seznamuje s měřením neprůzvučnosti R [dB] u stěn v laboratorních podmínkách bez vedlejších cest šíření zvuku.
diskuse: 1 příspěvek, 20.08.2013 11:26
energetický štítek bytového domu

Požiadavky na tepelnú ochranu zabezpečujúce minimálne požiadavky na energetickú hospodárnosť budov

5.8.2013 | prof. Ing. Zuzana Sternová, PhD.
Od 1. januára 2013 nadobudli účinnosť nové právne a technické predpisy, ktoré majú dopad ma zvýšenie požiadaviek na potrebu energie na vykurovanie a tým aj na zvýšenie požiadaviek na potrebu tepla na vykurovanei a chladenie. Tieto požiadavky nie sú prísnejšie iba na nové budovy, ale aj na významne obnovované budovy.

Teplotní pole v zemině pod podlahou – teorie a skutečnost

29.7.2013 | Ing. Vladan Panovec, VŠB - TU Ostrava
Stávající postupy stanovení přenosu tepla v zemině. Měření teplot v zemině pod podlahou experimentálního domu MSDK na VŠB v Ostravě. Rozdíl mezi vypočtenými teplotami v zemině pod podlahou a skutečně naměřenými hodnotami. Teplotní pole v zemině teoretické a skutečné.
diskuse: 16 příspěvků, poslední 25.04.2014 18:50

Vliv srážek na vnitřní povrchové teploty střechy s opačným pořadím izolačních vrstev

13.5.2013 | Ing. Vladimír Vymětalík
Článek popisuje experimentální měření průběhu teplot ve skladbě střechy s opačným pořadím vrstev. Na základě získaných dat z měření je možné popsat ve vybraném časovém intervalu reálný vliv vody zatékající mezi tepelnou izolaci z extrudovaného polystyrenu a hydroizolační vrstvou na vnitřní povrchové teploty na konkrétní střešní konstrukci.

Doba dozvuku staveb pro sport a tělovýchovu

7.1.2013 | Ing. Jiří Nováček, Ph.D., Bc. Jan Kaňka, Stavební fakulta, ČVUT v Praze
Článek se zabývá problematikou výpočtového odhadu doby dozvuku sportovních staveb ve fázi projektové přípravy. Na souboru devíti vybraných staveb je provedeno porovnání výsledků výpočtů s hodnotami změřenými in-situ na dokončených stavbách. Pro výpočty byly zvoleny různé predikční metody a počítačové simulace.
Přístupy k hodnocení vzduchové neprůzvučnosti

Přístupy k hodnocení vzduchové neprůzvučnosti mezi místnostmi v budovách pro bydlení

17.12.2012 | Ing. Jiří Nováček, Ph.D., Stavební fakulta, ČVUT v Praze
V článku je na konkrétních příkladech provedeno vzájemné porovnání vybraných přístupů k hodnocení vzduchové neprůzvučnosti mezi místnostmi. Na základě popsaných výhod a nevýhod je vybrán nejvhodnější přístup. Přitom je kladen důraz na jednotnost hodnocení pro různé typy stavebních prvků a na uživatele staveb, tedy že hodnoty objektivních veličin vzduchové neprůzvučnosti mají korelovat se subjektivním hodnocením.

Porovnání simulací konstrukcí s vysokou tepelněakumulační schopností

26.11.2012 | Ing. Roman Brzoň, Ing. Milan Ostrý, Ph.D., VUT Brno
Příspěvek pojednává o problematice porovnání simulací za ustáleného a neustáleného teplotního stavu u velmi hmotných konstrukcí. Z výsledků je zřejmé, že legislativou nastavené požadavky na teplotní faktor vnitřního povrchu jsou u masivních konstrukcí velmi bezpečným předpokladem.
zpět na aktuální články       1  2  3