Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Stavební fyzika / od 19.8.2013 do 23.11.2015


zpět na aktuální články

23.11.2015
Ing. Nizar Al-Hajjar, Centrum stavebního inženýrství, pracoviště Zlín

Článek se zabývá laboratorním zkoušením tepelného odporu zkušebního vzorku roubené stěny z červeného cedru. Součástí bylo ověření tepelné vodivosti vzorků z desek ze tří vrstev trámů ve zkušební stěně. Protože neexistují žádné jiné poznatky o vlhkostních vlastnostech tohoto druhu dřeva, zjišťovala se také sorpční hmotnostní vlhkost materiálu.

2.11.2015
doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., Stavební fakulta ČVUT Praha

Článek poskytuje informaci o požadavcích na proslunění budov v zemích Evropské Unie a podává krátký historický přehled o normalizaci proslunění v našich zemích. Z hlediska proslunění je komentováno i současné dění okolo přípravy tzv. Pražských stavebních předpisů.

12.10.2015
Ing. Peter Buday, PhD., Ing. Rastislav Ingeli, PhD., katedra KPS, SvF STU Bratislava

Aktuálne trendy vo vývoji stavebníctva poukazujú na neustále zdokonaľovanie sa v oblasti materiálovej bázy, bázy konštrukčného návrhu jednotlivých častí budov, ako aj ich samotného celku. Predložený príspevok pojednáva o špecifickej problematike konštrukčného vyhotovenia detailu balkónovej dosky s použitím prerušeného tepelného mostu – tepelnej izolácie s prechádzajúcou oceľovou výstužou v porovnaní s „klasickým riešením“, tepelným zaizolovaním celej balkónovej dosky.

28.9.2015
Ing. Pavel Rubáš, Ph.D., Technický a zkušební ústav stavební Praha s.p.

Článek je shrnutím návrhů akustických expertů z evropských zemí, jež se účastnily COST TU09001 „Harmonizující aspekty zvukové izolace“. Zahrnuje detailní stavebně-akustická data a jejich porovnání ze zemí zahrnutých v projektu.

1.6.2015
Ing. Roman Jirák, Ph.D., Decoen v.o.s.

Článek si klade za cíl vyvinout jednoduchou použitelnou metodiku pro stanovení resp. odhad teplotního faktoru v nejkritičtějším místě okenních konstrukcí, kterou je zasklívací spára. Minulý článek ukázal zjednodušenou metodiku pro stanovení fRsi na charakteristickém průřezu rámu. Protože však nejkritičtější místo se vyskytuje v rohu zasklívací jednotky, bylo nutné vyvinout metodiku pro odhad teplotního faktoru v tomto místě.

18.5.2015
Ing. Roman Jirák, Ph.D., Decoen v.o.s.

Článek se zabývá vývojem metodiky, která by stanovila kvalitu konstrukce z pohledu kondenzace vodních par, a mohla tak projektantovi pomoci, bez složitých a nákladných výpočtů, vybrat vhodnou okenní konstrukci pro zabudování do daného objektu. Vzhledem k výsledkům experimentálních měření a matematicko-numerických simulací publikovaných předcházejících článků je nutné metodiku zaměřit na oblast zasklívací spáry v charakteristickém průřezu a v dalších publikacích i na oblast rohu zasklívací jednotky.

30.3.2015
Ing. Marcela Bosáčková, Asociace akustiky

Akustický design přináší nový pohled na akustiku. Snaží se řešit hlukovou situaci v jakékoliv fázi stavby. Zaměřuje se na dispoziční uspořádání bytových jednotek vůči sobě, polohu místností v rámci jednoho domu či bytu, řeší otázky dodatečných instalací podhledů, předstěn a jiných akustických pohltivých prvků snižujících dobu dozvuku, dále řeší také nově či dodatečně instalované technologie.

16.3.2015
Ing. Jiří Nováček, Ph.D., Ing. Jaroslav Vychytil, Ph.D., Ing. Jan Šlechta, Ing. Jaroslav Hejl, Stavební fakulta, ČVUT v Praze

Příspěvek se zabývá vzduchovou neprůzvučností stavebních prvků na bázi dřeva (příček, stropů, nosných konstrukcí aj.). Je provedeno srovnání jejich akustických vlastností s tradičními jednoduchými zděnými konstrukcemi. Stavební prvky na bázi dřeva mají zpravidla vícenásobný charakter, jejich neprůzvučnost je proto ovlivněna řadou akustických jevů.

26.1.2015
doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D., Ing. Filip Čmiel, VŠB TU Ostrava

Přesné určení emisivity a následné zjištění povrchové teploty u lesklých materiálů je možno provést například za pomoci opatření jejich povrchu materiálem se známou hodnotou emisivity (například samolepicí folií nebo nástřikem barvou ve spreji). Příspěvek pojednává o další možnosti určení povrchové teploty a vlivu emisivity lesklých materiálů pomocí kovového štítu, který eliminuje negativní vliv odraženého záření při termografickém měření.

12.1.2015
doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D., Ing. Filip Čmiel, VŠB TU Ostrava

Praktické zjištění povrchové teploty a emisivity u lesklých materiálů pomocí infračervené termografie se v současné době provádí tak, že se jejich povrch opatří materiálem se známou hodnotou emisivity. Uvedené veličiny je však možno určit bez pomoci materiálů se známou hodnotou emisivity. A to na základě infračerveného záření, které se od měřené lesklé plochy odrazí a následně je termografickým zařízením detekováno.

20.10.2014
doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., Stavební fakulta ČVUT Praha

Nové pražské stavební předpisy mění kromě jiného i požadavky stavební světelné techniky. Zmírňují hygienické požadavky a podceňují význam slunečního záření a denního světla pro zdraví člověka. Změny hygienických požadavků nelze neprojednat se zdravotníky. Doufejme, že k takovému projednání a k uvedení předpisů do souladu se zásadami ochrany zdraví bude ještě příležitost.

9.6.2014
Ing. František Vlach

Výpočet lineárního činitele prostupu tepla je obvykle založen na řešení 2D teplotního pole pomocí počítačových simulací FEM. V projekční praxi rozšířené výpočetní nástroje ovšem obvykle pracují pouze v kartézském souřadnicovém systému.

12.5.2014
Doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D., VŠB-TU Ostrava, Fakulta stavební

V pórovitých materiálech, ke kterým patří také dřevo a materiály vyrobené na bázi dřeva, je obsaženo vždy určité množství vody. A to v závislosti na teplotě, vlhkosti a tlaku okolního vzduchu. Jedná se o vodu fyzikálně vázanou. Ta může být ve dřevě obsažena jak v buněčných stěnách (tzv. voda vázaná), tak také v buněčných dutinách (tzv. voda volná).

24.3.2014
Ing. Rastislav Menďan, PhD., STU Bratislava Stavebná fakulta

Príspevok prezentuje originálnu metódu výpočtu ΔU hodnoty (zvýšenie súčiniteľa prechodu tepla vplyvom tepelných mostov) na reálnom bytovom dome. Bytový dom je realizovaný v rôznych variantoch riešenia, a to bez zateplenia obvodových stien a zo zateplením z vonkajšej a vnútornej strany, tak aby bolo možné sledovať tento vplyv na výslednú hodnotu ΔU.

10.2.2014
Doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D., Ing. Zdeněk Peřina, Ph.D., Ing. Filip Čmiel, Ing. Radek Fabian, Ph.D., VŠB-TU Ostrava, Fakulta stavební

Při zjišťování hodnot povrchových teplot stavebních konstrukcí pomocí infračerveného radiometrického dlouhovlnného systému působí celá řada okolních vlivů. Na Fakultě stavební VŠB-TU Ostrava zkoumají technické zařízení, které jednoduše a spolehlivě odražené záření při měření termokamerou eliminuje. Funkčnost byla ověřena praktickými měřeními.

13.1.2014
Ing. Jiří Nováček, Ph.D., Stavební fakulta, ČVUT v Praze

V článku je provedeno vzájemné porovnání vybraných výpočtových postupů pro stanovení vzduchové a kročejové neprůzvučnosti mezi místnostmi. Na základě výsledků výpočtů je pro referenční vzorek obytných budov stanoven teoretický vliv bočního přenosu zvuku na celkový přenos zvuku mezi místnostmi. Dále jsou představeny nové zjednodušené postupy pro odhad korekcí na boční přenos zvuku a kročejového zvuku v běžných případech.

14.10.2013
Ing. Lenka Janečková, ČVUT Praha, fakulta stavební, Ing. Daniela Bošová, Ph.D., ČVUT Praha, fakulta architektury

Nejslabším článkem panelových objektů jsou především jejich obvodové pláště, proto většina regenerací souvisí právě s rekonstrukcí stávajících obvodových plášťů. Jedná se zejména o výměnu okenních otvorů, dodatečné zateplení či úpravy předsazených konstrukcí.

7.10.2013
Ing. František Vlach, Ing. Petr Jelínek

Tento článek se věnuje popisu tepelně vlhkostního chování světlovodů instalovaných v budově střediska ekologické výchovy Kaprálův mlýn. Zabývá se rizikem výskytu povrchové kondenzace ve vrchlíku střešní kopule světlovodu a na povrchu izolačního zasklení v chladné části světlovodu, osazeného do tepelně izolačního bloku.

2.9.2013
Ing. Libor Šteffek, Ing. Milan Ostrý, Ph.D., VUT Brno

Tepelnou stabilitu místností ovlivňuje lokální charakteristika území, geometrie budovy, orientace ke světovým stranám, akumulační schopnost konstrukcí, způsob a intenzita větrání, ale především velikost a vlastnosti transparentních ploch a s nimi spojené jejich stínění. Nejefektivnějším způsobem, jak tedy zabránit přehřívání místnosti, je omezit zisky přes průsvitné konstrukce, a to zastíněním.

19.8.2013
Ing. Vladimír Plaček, Ph.D., Technický a zkušební ústav stavební Praha, pobočka Ostrava, Ing. Pavel Rubáš, Ph.D., Technický a zkušební ústav stavební, pobočka Teplice

Nároky na akustické vlastnosti budov se mění s vývojem lidstva a jeho technických aktivit. Jde zejména o požadavky na potlačení nežádoucích účinků zvuku a v určitých případech též naopak, o požadavky na zajištění slyšitelnosti a srozumitelnosti zvuku. Článek seznamuje s měřením neprůzvučnosti R [dB] u stěn v laboratorních podmínkách bez vedlejších cest šíření zvuku.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama