Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Odborné recenzované články

Stavební fyzika / od 8.10.2012 do 26.1.2015


zpět na aktuální články

26.1.2015
doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D., Ing. Filip Čmiel, VŠB TU Ostrava

Přesné určení emisivity a následné zjištění povrchové teploty u lesklých materiálů je možno provést například za pomoci opatření jejich povrchu materiálem se známou hodnotou emisivity (například samolepicí folií nebo nástřikem barvou ve spreji). Příspěvek pojednává o další možnosti určení povrchové teploty a vlivu emisivity lesklých materiálů pomocí kovového štítu, který eliminuje negativní vliv odraženého záření při termografickém měření.

12.1.2015
doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D., Ing. Filip Čmiel, VŠB TU Ostrava

Praktické zjištění povrchové teploty a emisivity u lesklých materiálů pomocí infračervené termografie se v současné době provádí tak, že se jejich povrch opatří materiálem se známou hodnotou emisivity. Uvedené veličiny je však možno určit bez pomoci materiálů se známou hodnotou emisivity. A to na základě infračerveného záření, které se od měřené lesklé plochy odrazí a následně je termografickým zařízením detekováno.

20.10.2014
doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., Stavební fakulta ČVUT Praha

Nové pražské stavební předpisy mění kromě jiného i požadavky stavební světelné techniky. Zmírňují hygienické požadavky a podceňují význam slunečního záření a denního světla pro zdraví člověka. Změny hygienických požadavků nelze neprojednat se zdravotníky. Doufejme, že k takovému projednání a k uvedení předpisů do souladu se zásadami ochrany zdraví bude ještě příležitost.

9.6.2014
Ing. František Vlach

Výpočet lineárního činitele prostupu tepla je obvykle založen na řešení 2D teplotního pole pomocí počítačových simulací FEM. V projekční praxi rozšířené výpočetní nástroje ovšem obvykle pracují pouze v kartézském souřadnicovém systému.

12.5.2014
Doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D., VŠB-TU Ostrava, Fakulta stavební

V pórovitých materiálech, ke kterým patří také dřevo a materiály vyrobené na bázi dřeva, je obsaženo vždy určité množství vody. A to v závislosti na teplotě, vlhkosti a tlaku okolního vzduchu. Jedná se o vodu fyzikálně vázanou. Ta může být ve dřevě obsažena jak v buněčných stěnách (tzv. voda vázaná), tak také v buněčných dutinách (tzv. voda volná).

24.3.2014
Ing. Rastislav Menďan, PhD., STU Bratislava Stavebná fakulta

Príspevok prezentuje originálnu metódu výpočtu ΔU hodnoty (zvýšenie súčiniteľa prechodu tepla vplyvom tepelných mostov) na reálnom bytovom dome. Bytový dom je realizovaný v rôznych variantoch riešenia, a to bez zateplenia obvodových stien a zo zateplením z vonkajšej a vnútornej strany, tak aby bolo možné sledovať tento vplyv na výslednú hodnotu ΔU.

10.2.2014
Doc. Ing. Jaroslav Solař, Ph.D., Ing. Zdeněk Peřina, Ph.D., Ing. Filip Čmiel, Ing. Radek Fabian, Ph.D., VŠB-TU Ostrava, Fakulta stavební

Při zjišťování hodnot povrchových teplot stavebních konstrukcí pomocí infračerveného radiometrického dlouhovlnného systému působí celá řada okolních vlivů. Na Fakultě stavební VŠB-TU Ostrava zkoumají technické zařízení, které jednoduše a spolehlivě odražené záření při měření termokamerou eliminuje. Funkčnost byla ověřena praktickými měřeními.

13.1.2014
Ing. Jiří Nováček, Ph.D., Stavební fakulta, ČVUT v Praze

V článku je provedeno vzájemné porovnání vybraných výpočtových postupů pro stanovení vzduchové a kročejové neprůzvučnosti mezi místnostmi. Na základě výsledků výpočtů je pro referenční vzorek obytných budov stanoven teoretický vliv bočního přenosu zvuku na celkový přenos zvuku mezi místnostmi. Dále jsou představeny nové zjednodušené postupy pro odhad korekcí na boční přenos zvuku a kročejového zvuku v běžných případech.

14.10.2013
Ing. Lenka Janečková, ČVUT Praha, fakulta stavební, Ing. Daniela Bošová, Ph.D., ČVUT Praha, fakulta architektury

Nejslabším článkem panelových objektů jsou především jejich obvodové pláště, proto většina regenerací souvisí právě s rekonstrukcí stávajících obvodových plášťů. Jedná se zejména o výměnu okenních otvorů, dodatečné zateplení či úpravy předsazených konstrukcí.

7.10.2013
Ing. František Vlach, Ing. Petr Jelínek

Tento článek se věnuje popisu tepelně vlhkostního chování světlovodů instalovaných v budově střediska ekologické výchovy Kaprálův mlýn. Zabývá se rizikem výskytu povrchové kondenzace ve vrchlíku střešní kopule světlovodu a na povrchu izolačního zasklení v chladné části světlovodu, osazeného do tepelně izolačního bloku.

2.9.2013
Ing. Libor Šteffek, Ing. Milan Ostrý, Ph.D., VUT Brno

Tepelnou stabilitu místností ovlivňuje lokální charakteristika území, geometrie budovy, orientace ke světovým stranám, akumulační schopnost konstrukcí, způsob a intenzita větrání, ale především velikost a vlastnosti transparentních ploch a s nimi spojené jejich stínění. Nejefektivnějším způsobem, jak tedy zabránit přehřívání místnosti, je omezit zisky přes průsvitné konstrukce, a to zastíněním.

19.8.2013
Ing. Vladimír Plaček, Ph.D., Technický a zkušební ústav stavební Praha, pobočka Ostrava, Ing. Pavel Rubáš, Ph.D., Technický a zkušební ústav stavební, pobočka Teplice

Nároky na akustické vlastnosti budov se mění s vývojem lidstva a jeho technických aktivit. Jde zejména o požadavky na potlačení nežádoucích účinků zvuku a v určitých případech též naopak, o požadavky na zajištění slyšitelnosti a srozumitelnosti zvuku. Článek seznamuje s měřením neprůzvučnosti R [dB] u stěn v laboratorních podmínkách bez vedlejších cest šíření zvuku.

5.8.2013
prof. Ing. Zuzana Sternová, PhD.

Od 1. januára 2013 nadobudli účinnosť nové právne a technické predpisy, ktoré majú dopad ma zvýšenie požiadaviek na potrebu energie na vykurovanie a tým aj na zvýšenie požiadaviek na potrebu tepla na vykurovanei a chladenie. Tieto požiadavky nie sú prísnejšie iba na nové budovy, ale aj na významne obnovované budovy.

29.7.2013
Ing. Vladan Panovec, VŠB - TU Ostrava

Stávající postupy stanovení přenosu tepla v zemině. Měření teplot v zemině pod podlahou experimentálního domu MSDK na VŠB v Ostravě. Rozdíl mezi vypočtenými teplotami v zemině pod podlahou a skutečně naměřenými hodnotami. Teplotní pole v zemině teoretické a skutečné.

13.5.2013
Ing. Vladimír Vymětalík

Článek popisuje experimentální měření průběhu teplot ve skladbě střechy s opačným pořadím vrstev. Na základě získaných dat z měření je možné popsat ve vybraném časovém intervalu reálný vliv vody zatékající mezi tepelnou izolaci z extrudovaného polystyrenu a hydroizolační vrstvou na vnitřní povrchové teploty na konkrétní střešní konstrukci.

7.1.2013
Ing. Jiří Nováček, Ph.D., Bc. Jan Kaňka

Recenzovaný Článek se zabývá problematikou výpočtového odhadu doby dozvuku sportovních staveb ve fázi projektové přípravy. Na souboru devíti vybraných staveb je provedeno porovnání výsledků výpočtů s hodnotami změřenými in-situ na dokončených stavbách. Pro výpočty byly zvoleny různé predikční metody a počítačové simulace.

Přístupy k hodnocení vzduchové neprůzvučnosti
17.12.2012
Ing. Jiří Nováček, Ph.D., Stavební fakulta, ČVUT v Praze

Recenzovaný V článku je na konkrétních příkladech provedeno vzájemné porovnání vybraných přístupů k hodnocení vzduchové neprůzvučnosti mezi místnostmi. Na základě popsaných výhod a nevýhod je vybrán nejvhodnější přístup. Přitom je kladen důraz na jednotnost hodnocení pro různé typy stavebních prvků a na uživatele staveb, tedy že hodnoty objektivních veličin vzduchové neprůzvučnosti mají korelovat se subjektivním hodnocením.

26.11.2012
Ing. Roman Brzoň, Ing. Milan Ostrý, Ph.D., VUT Brno

Příspěvek pojednává o problematice porovnání simulací za ustáleného a neustáleného teplotního stavu u velmi hmotných konstrukcí. Z výsledků je zřejmé, že legislativou nastavené požadavky na teplotní faktor vnitřního povrchu jsou u masivních konstrukcí velmi bezpečným předpokladem.

15.10.2012
Ing. Michal Papranec, Ing. David Bečkovský, Ph.D.

Chování skutečné konstrukce se v určitých případech odlišuje od konstrukce modelované ve výpočtovém programu. Článek pojednává o faktorech, které můžou ovlivnit vlastnosti konstrukce tak, že mají vliv na povrchovou teplotu konstrukce. Jedná se zejména o působení vlhkosti uvnitř materiálu a vzdušné vlhkosti.

8.10.2012
Ing. Michal Papranec, Ing. David Bečkovský, Ph.D.

Chování skutečné konstrukce se v určitých případech odlišuje od konstrukce modelované ve výpočtovém programu. Článek pojednává o faktorech, které můžou ovlivnit vlastnosti konstrukce tak, že mají vliv na povrchovou teplotu konstrukce. Jedná se zejména o působení vlhkosti uvnitř materiálu a vzdušné vlhkosti.


zpět na aktuální články
 
 
Reklama