Odborné recenzované články

Článek je shrnutím návrhů akustických expertů z evropských zemí, jež se účastnily COST TU09001 „Harmonizující aspekty zvukové izolace“. Zahrnuje detailní stavebně-akustická data a jejich porovnání ze zemí zahrnutých v projektu.

Článek si klade za cíl vyvinout jednoduchou použitelnou metodiku pro stanovení resp. odhad teplotního faktoru v nejkritičtějším místě okenních konstrukcí, kterou je zasklívací spára. Minulý článek ukázal zjednodušenou metodiku pro stanovení f_Rsi na charakteristickém průřezu rámu. Protože však nejkritičtější místo se vyskytuje v rohu zasklívací jednotky, bylo nutné vyvinout metodiku pro odhad teplotního faktoru v tomto místě.

Článek se zabývá vývojem metodiky, která by stanovila kvalitu konstrukce z pohledu kondenzace vodních par, a mohla tak projektantovi pomoci, bez složitých a nákladných výpočtů, vybrat vhodnou okenní konstrukci pro zabudování do daného objektu. Vzhledem k výsledkům experimentálních měření a matematicko-numerických simulací publikovaných předcházejících článků je nutné metodiku zaměřit na oblast zasklívací spáry v charakteristickém průřezu a v dalších publikacích i na oblast rohu zasklívací jednotky.

Akustický design přináší nový pohled na akustiku. Snaží se řešit hlukovou situaci v jakékoliv fázi stavby. Zaměřuje se na dispoziční uspořádání bytových jednotek vůči sobě, polohu místností v rámci jednoho domu či bytu, řeší otázky dodatečných instalací podhledů, předstěn a jiných akustických pohltivých prvků snižujících dobu dozvuku, dále řeší také nově či dodatečně instalované technologie.

Příspěvek se zabývá vzduchovou neprůzvučností stavebních prvků na bázi dřeva (příček, stropů, nosných konstrukcí aj.). Je provedeno srovnání jejich akustických vlastností s tradičními jednoduchými zděnými konstrukcemi. Stavební prvky na bázi dřeva mají zpravidla vícenásobný charakter, jejich neprůzvučnost je proto ovlivněna řadou akustických jevů.

Recenzovaný Přesné určení emisivity a následné zjištění povrchové teploty u lesklých materiálů je možno provést například za pomoci opatření jejich povrchu materiálem se známou hodnotou emisivity (například samolepicí folií nebo nástřikem barvou ve spreji). Příspěvek pojednává o další možnosti určení povrchové teploty a vlivu emisivity lesklých materiálů pomocí kovového štítu, který eliminuje negativní vliv odraženého záření při termografickém měření.

Praktické zjištění povrchové teploty a emisivity u lesklých materiálů pomocí infračervené termografie se v současné době provádí tak, že se jejich povrch opatří materiálem se známou hodnotou emisivity. Uvedené veličiny je však možno určit bez pomoci materiálů se známou hodnotou emisivity. A to na základě infračerveného záření, které se od měřené lesklé plochy odrazí a následně je termografickým zařízením detekováno.

Nové pražské stavební předpisy mění kromě jiného i požadavky stavební světelné techniky. Zmírňují hygienické požadavky a podceňují význam slunečního záření a denního světla pro zdraví člověka. Změny hygienických požadavků nelze neprojednat se zdravotníky. Doufejme, že k takovému projednání a k uvedení předpisů do souladu se zásadami ochrany zdraví bude ještě příležitost.

Výpočet lineárního činitele prostupu tepla je obvykle založen na řešení 2D teplotního pole pomocí počítačových simulací FEM. V projekční praxi rozšířené výpočetní nástroje ovšem obvykle pracují pouze v kartézském souřadnicovém systému.

V pórovitých materiálech, ke kterým patří také dřevo a materiály vyrobené na bázi dřeva, je obsaženo vždy určité množství vody. A to v závislosti na teplotě, vlhkosti a tlaku okolního vzduchu. Jedná se o vodu fyzikálně vázanou. Ta může být ve dřevě obsažena jak v buněčných stěnách (tzv. voda vázaná), tak také v buněčných dutinách (tzv. voda volná).

Príspevok prezentuje originálnu metódu výpočtu ΔU hodnoty (zvýšenie súčiniteľa prechodu tepla vplyvom tepelných mostov) na reálnom bytovom dome. Bytový dom je realizovaný v rôznych variantoch riešenia, a to bez zateplenia obvodových stien a zo zateplením z vonkajšej a vnútornej strany, tak aby bolo možné sledovať tento vplyv na výslednú hodnotu ΔU.

Při zjišťování hodnot povrchových teplot stavebních konstrukcí pomocí infračerveného radiometrického dlouhovlnného systému působí celá řada okolních vlivů. Na Fakultě stavební VŠB-TU Ostrava zkoumají technické zařízení, které jednoduše a spolehlivě odražené záření při měření termokamerou eliminuje. Funkčnost byla ověřena praktickými měřeními.

V článku je provedeno vzájemné porovnání vybraných výpočtových postupů pro stanovení vzduchové a kročejové neprůzvučnosti mezi místnostmi. Na základě výsledků výpočtů je pro referenční vzorek obytných budov stanoven teoretický vliv bočního přenosu zvuku na celkový přenos zvuku mezi místnostmi. Dále jsou představeny nové zjednodušené postupy pro odhad korekcí na boční přenos zvuku a kročejového zvuku v běžných případech.

Nejslabším článkem panelových objektů jsou především jejich obvodové pláště, proto většina regenerací souvisí právě s rekonstrukcí stávajících obvodových plášťů. Jedná se zejména o výměnu okenních otvorů, dodatečné zateplení či úpravy předsazených konstrukcí.

Tento článek se věnuje popisu tepelně vlhkostního chování světlovodů instalovaných v budově střediska ekologické výchovy Kaprálův mlýn. Zabývá se rizikem výskytu povrchové kondenzace ve vrchlíku střešní kopule světlovodu a na povrchu izolačního zasklení v chladné části světlovodu, osazeného do tepelně izolačního bloku.

Tepelnou stabilitu místností ovlivňuje lokální charakteristika území, geometrie budovy, orientace ke světovým stranám, akumulační schopnost konstrukcí, způsob a intenzita větrání, ale především velikost a vlastnosti transparentních ploch a s nimi spojené jejich stínění. Nejefektivnějším způsobem, jak tedy zabránit přehřívání místnosti, je omezit zisky přes průsvitné konstrukce, a to zastíněním.

Nároky na akustické vlastnosti budov se mění s vývojem lidstva a jeho technických aktivit. Jde zejména o požadavky na potlačení nežádoucích účinků zvuku a v určitých případech též naopak, o požadavky na zajištění slyšitelnosti a srozumitelnosti zvuku. Článek seznamuje s měřením neprůzvučnosti R [dB] u stěn v laboratorních podmínkách bez vedlejších cest šíření zvuku.

Od 1. januára 2013 nadobudli účinnosť nové právne a technické predpisy, ktoré majú dopad ma zvýšenie požiadaviek na potrebu energie na vykurovanie a tým aj na zvýšenie požiadaviek na potrebu tepla na vykurovanei a chladenie. Tieto požiadavky nie sú prísnejšie iba na nové budovy, ale aj na významne obnovované budovy.

Stávající postupy stanovení přenosu tepla v zemině. Měření teplot v zemině pod podlahou experimentálního domu MSDK na VŠB v Ostravě. Rozdíl mezi vypočtenými teplotami v zemině pod podlahou a skutečně naměřenými hodnotami. Teplotní pole v zemině teoretické a skutečné.

Článek popisuje experimentální měření průběhu teplot ve skladbě střechy s opačným pořadím vrstev. Na základě získaných dat z měření je možné popsat ve vybraném časovém intervalu reálný vliv vody zatékající mezi tepelnou izolaci z extrudovaného polystyrenu a hydroizolační vrstvou na vnitřní povrchové teploty na konkrétní střešní konstrukci.