Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Odborné recenzované články

Všechny recenzované články   Stavba   Vytápění   Větrání a klimatizace   Voda, kanalizace   Obnovitelná energie   Elektrotechnika   Energetika   Facility management   Bezpečnost budov  

zpět na aktuální články       1  2  3   

Faktory ovlivňující vnitřní povrchovou teplotu a kondenzaci na povrchu konstrukcí – Díl 2.

15.10.2012 | Ing. Michal Papranec, Ing. David Bečkovský, Ph.D.
Chování skutečné konstrukce se v určitých případech odlišuje od konstrukce modelované ve výpočtovém programu. Článek pojednává o faktorech, které můžou ovlivnit vlastnosti konstrukce tak, že mají vliv na povrchovou teplotu konstrukce. Jedná se zejména o působení vlhkosti uvnitř materiálu a vzdušné vlhkosti.
diskuse: 8 příspěvků, poslední 08.04.2013 22:38

Faktory ovlivňující vnitřní povrchovou teplotu a kondenzaci na povrchu konstrukcí – Díl 1.

8.10.2012 | Ing. Michal Papranec, Ing. David Bečkovský, Ph.D.
Chování skutečné konstrukce se v určitých případech odlišuje od konstrukce modelované ve výpočtovém programu. Článek pojednává o faktorech, které můžou ovlivnit vlastnosti konstrukce tak, že mají vliv na povrchovou teplotu konstrukce. Jedná se zejména o působení vlhkosti uvnitř materiálu a vzdušné vlhkosti.

Analýza vlivu zabudovaných materiálů PCM do lehkých stavebních konstrukcí

24.9.2012 | Ing. David Bečkovský, Ph.D.
Tento dokument je zaměřen na používání materiálů s fázovou změnou (PCM) v lehkých stavebních konstrukcích. Popisuje, jak se tyto materiály chovají v průběhu celého roku, jaký mají vliv na teplotní stabilitu místnosti v letním období a jak reagují v přechodném a v topném období.

Výsledky měření vybraných ukazatelů vnitřního prostředí v budově experimentálního rodinného domu

30.4.2012 | Ing. Martin Lopušniak, PhD., Ing. Anna Vašková, Technická univerzita SvF Košice
Článek popisuje první výsledky široce založeného projektu, zaměřeného na minimálně tříleté sledování rozsáhlého spektra údajů, zahrnujících energetickou efektivnost budovy, kvalitu jejího vnitřního prostředí a tepelně vlhkostní bilanci stavebních konstrukcí. Měření probíhá na jednopodlažním nepodsklepeném experimentálním rodinném domě s plochou střechou, označovaném jako NED FIAMO.
denní osvětlení

Měření denního osvětlení

16.4.2012 | Ing. Jiří Slezák
Měření denního osvětlení se má provádět při tmavém okolním terénu. Při světlém terénu (krajina pokrytá sněhem) pouze k doplnění. S ohledem na jas oblohy, jeho stálost a barevnost oblohy, pak v čase kolem poledne. Při měření vadí déšť nebo mlha. Nevýhody měření denního osvětlení však spočívají v požadavku rovnoměrně zatažené oblohy.
UV záření

Zdravotní rizika při expozici ultrafialovým zářením

9.4.2012 | Ing. Petr Vrbík, Zdravotní ústav se sídlem v Brně
Článek pojednává o možném zdravotním riziku osob při expozici ultrafialovým zářením především od nekoherentních technologických zdrojů. Zmiňuje se o účincích na lidský organismus a hygienických limitech, o kritériích pro posuzování zdravotního rizika, způsobu měření a o hygienickém dozoru u této problematiky včetně náhledu na využívání UV záření v komerčních soláriích.
PCM

Pasivní chlazení v letním období s využitím akumulace tepla při změně skupenství

2.4.2012 | Ing. Milan Ostrý, Ph.D., Ing. Roman Brzoň, Ing. Tomáš Klubal, Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav pozemního stavitelství
Tepelná pohoda je ovlivňována řadou environmentálních podmínek, jako je teplota vnitřního vzduchu, střední radiační teplota, relativní vlhkost vzduchu a rychlost proudění vzduchu. Navíc je závislá na oblečení a fyzické aktivitě lidí v daném prostoru. Provoz technických zařízení instalovaných v objektech je často doprovázen nespokojeností uživatelů, řešíme problém zvaný syndrom nemocných budov.
diskuse: 1 příspěvek, 02.04.2012 11:12

Deklinace slunce v průběhu desetiletí

19.3.2012 | doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., Stavební fakulta ČVUT Praha
Vztah uvedený v ČSN 730581 pro výpočet sluneční deklinace se bude v průběhu let stále více rozcházet se skutečností. V současné době je jeho nepřesnost vztažená ke čtyřletému průměru hodnot deklinace pro poledne 1. března pouze necelých 8 úhlových minut. Důležité poznatky k posouzení oslunění budov zazněly na konferenci Aktuální problémy osvětlení a oslunění budov.
diskuse: 1 příspěvek, 20.03.2012 01:45

Hluk ve vnějším i vnitřním chráněném prostoru staveb při obnovách a rekonstrukcích objektů

12.3.2012 | Ing. Monika Michálková, A.W.A.L. s.r.o.
Při rekonstrukci objektů může nastat situace, kdy hluk ve vnějším prostoru nijak ovlivnit nemůžeme, tím máme na mysli hluk z dopravy a je proto třeba zajistit komfort alespoň ve vnitřním chráněném prostoru stavby. Toho je možné dosáhnout použitím adekvátních obvodových konstrukcí - u rekonstrukcí hlavně oken. Neprůzvučnost oken je třeba navrhnout na základě hluku z dopravy v dané lokalitě.

Predikční metoda ke stanovení vzduchové neprůzvučnosti dřevěné stropní konstrukce s viditelnými trámy

30.1.2012 | Ing. Jaroslav Vychytil, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra konstrukcí pozemních staveb, Thákurova 7, 166 29 Praha 6
Poslední dobou roste obliba konstrukcí na bázi dřeva. Většinu parametrů lze v projektové fázi vypočítat podle známých postupů, ale u akustiky je problém s výpočtem hodnot vzduchové neprůzvučnosti právě u dřevěných konstrukcí, neboť existují pouze metody ke spolehlivému určení neprůzvučnosti konstrukcí na silikátové bázi. V tomto příspěvku je uvedena možná výpočtová metodika sloužící ke stanovení vzduchové neprůzvučnosti dřevěné stropní konstrukce s viditelnými trámy.

Problémy při stanovení prostupu tepla zeminou

24.10.2011 | Ing. Vladan Panovec, Ing. Jiří Šála, CSc.
Součinitel prostupu tepla konstrukcemi přilehlými k zemině počítaný přibližnými metodami podle ČSN EN ISO 13370 je odlišně definovaný proti definicím v dalších normách, např. v ČSN EN ISO 6946, přitom s ohledem na stavební praxi nejsou přibližné výpočty uvedené v ČSN EN ISO 13370 příliš výstižné.
diskuse: 1 příspěvek, 25.04.2014 18:47

Co přináší Změna Z1 normy pro výpočet a hodnocení denního osvětlení ČSN 73 0580-1

18.7.2011 | Ing. Daniela Hroššová, DEKPROJEKT s.r.o.
V lednu letošního roku vyšla Změna Z1 normy ČSN 73 0580-1 Denní osvětlení budov – Část 1: Základní požadavky, která je v platnosti od června 2007. Změna Z1 nepřináší zásadní změny, zpřesňuje však znění některých článků, zvláště metodiku posuzování zastínění s ohledem na stínění předsazenými konstrukcemi vlastního objektu.

Nová ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov - Požadavky

27.6.2011 | Ing. Tomáš Kupsa, DEKPROJEKT s.r.o., člen TNK č. 43 Tepelná ochrana budov
V lednu jsem publikoval článek o připravované revizi ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov, Část 2: Požadavky. Vyjádřil jsem se ke změnám jednotlivých kapitol. Od té doby došlo k dalšímu posunu ve vývoji revize normy. Mění se princip stanovení požadavku na teplotní faktor konstrukce a bezpečnostní přirážka teplotního faktoru. Probíhá diskuse o požadavku na vnitřní povrchovou teplotu oken.
diskuse: 1 příspěvek, 24.01.2012 13:27
ČSN 73 0540-2 TZB-info

Revize ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov, část 2: Požadavky

17.1.2011 | Ing. Tomáš Kupsa
V technické normalizační komisi č.43 se připravuje revize požadavkové tepelnětechnické normy ČSN 73 0540-2 [1], která má v blízké době vejít v platnost. K návrhu revize normy se již v různých jejích fázích vyjadřovalo mnoho subjektů a připomínky byly podrobeny poměrně rozsáhlé diskuzi. Návrh revize normy je stále ještě ve stavu rozpracovaném, a není tedy určen široké veřejnosti. Směřuje ale již do své závěrečné fáze a je možné popsat alespoň některé očekávané změny.

O problematice odhadu neprůzvučnosti dvojitých stavebních prvků

4.10.2010 | Ing. Jiří Nováček, Ph.D., Stavební fakulta, ČVUT v Praze
Článek navazuje na příspěvek [9] publikovaný na tzb-info v minulém roce, který se zabýval problematikou odhadu neprůzvučnosti jednoduchých stavebních prvků. Tentokrát se zaměřuje na víceprvkové stavební konstrukce, přesněji na dvojité konstrukce, které při stejné plošné hmotnosti jako jednoduché zpravidla poskytují větší míru zvukové izolace. Odhad neprůzvučnosti takových konstrukcí je však významně komplikovanější. Text vychází z disertační práce autora.

Vliv obvodového pláště na tepelnou pohodu a návrh technického zařízení budov

23.8.2010 | doc. Ing. Vladimír Jelínek, CSc.
Větráním místnosti rozumíme zajišťování přívodu, nejčastěji venkovního vzduchu, který obsahuje zanedbatelné nebo nižší koncentrace škodliviny, než jaké jsou produkované v místnosti.

O výpočtech útlumu zvuku ohybem

5.7.2010 | doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., Stavební fakulta ČVUT Praha
Útlumu zvuku ohybem vlnění se využívá při návrhu protihlukových stěn, clon, bariér a valů podél komunikací s intenzivní pozemní dopravou (silniční, tramvajovou i železniční). Do míst za překážkou v cestě šíření zvuku se zvukové vlny šíří ohybem. Při ohybu dochází ke snížení intenzity zvuku oproti stavu, kdy by v cestě šíření překážka nebyla.

Poznámka k přesnosti měření činitele denní osvětlenosti

15.3.2010 | doc. Ing. Jan Kaňka, Ph.D., Stavební fakulta ČVUT Praha
Cílem návrhu denního osvětlení je zjednat do místnosti přístup slunečnímu světlu, které je rozptýleno v atmosféře, a zjednat tak při denním světle zrakovou pohodu pro uživatele interiéru, tj. vhodné světelné podmínky pro zrakové práce v interiéru konané. Požadavky na denní osvětlení jsou formulovány v ČSN 730580-1 až 4. Požadavky jsou závazné, protože příslušné články uvedených norem jsou stanoveny jako závazné zákony a vyhláškami 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, 258/2000 Sb. o veřejném zdraví, 410/2005 Sb. hygienické požadavky na prostory pro výchovu a vzdělávání dětí, nařízení vlády 361/2007 Sb. kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.
diskuse: 4 příspěvky, poslední 06.05.2010 10:11

O problematice odhadu vzduchové neprůzvučnosti jednoduchých stavebních prvků

1.6.2009 | Ing. Jiří Nováček, Ph.D., Stavební fakulta, ČVUT v Praze
V článku jsou prezentovány různé metodiky pro výpočet laboratorní neprůzvučnosti jednoduchých stavebních konstrukcí i pro výpočet stavební neprůzvučnosti v budovách. Hlavní pozornost je věnována porovnání výsledků výpočtů se změřenými hodnotami, na jehož základě je stanovena přesnost jednotlivých výpočtových postupů.
zpět na aktuální články       1  2  3