Odborné recenzované články

Tento dokument je zaměřen na používání materiálů s fázovou změnou (PCM) v lehkých stavebních konstrukcích. Popisuje, jak se tyto materiály chovají v průběhu celého roku, jaký mají vliv na teplotní stabilitu místnosti v letním období a jak reagují v přechodném a v topném období.

Článek popisuje první výsledky široce založeného projektu, zaměřeného na minimálně tříleté sledování rozsáhlého spektra údajů, zahrnujících energetickou efektivnost budovy, kvalitu jejího vnitřního prostředí a tepelně vlhkostní bilanci stavebních konstrukcí. Měření probíhá na jednopodlažním nepodsklepeném experimentálním rodinném domě s plochou střechou, označovaném jako NED FIAMO.

Měření denního osvětlení se má provádět při tmavém okolním terénu. Při světlém terénu (krajina pokrytá sněhem) pouze k doplnění. S ohledem na jas oblohy, jeho stálost a barevnost oblohy, pak v čase kolem poledne. Při měření vadí déšť nebo mlha. Nevýhody měření denního osvětlení však spočívají v požadavku rovnoměrně zatažené oblohy.

Článek pojednává o možném zdravotním riziku osob při expozici ultrafialovým zářením především od nekoherentních technologických zdrojů. Zmiňuje se o účincích na lidský organismus a hygienických limitech, o kritériích pro posuzování zdravotního rizika, způsobu měření a o hygienickém dozoru u této problematiky včetně náhledu na využívání UV záření v komerčních soláriích.

Tepelná pohoda je ovlivňována řadou environmentálních podmínek, jako je teplota vnitřního vzduchu, střední radiační teplota, relativní vlhkost vzduchu a rychlost proudění vzduchu. Navíc je závislá na oblečení a fyzické aktivitě lidí v daném prostoru. Provoz technických zařízení instalovaných v objektech je často doprovázen nespokojeností uživatelů, řešíme problém zvaný syndrom nemocných budov.

Vztah uvedený v ČSN 730581 pro výpočet sluneční deklinace se bude v průběhu let stále více rozcházet se skutečností. V současné době je jeho nepřesnost vztažená ke čtyřletému průměru hodnot deklinace pro poledne 1. března pouze necelých 8 úhlových minut. Důležité poznatky k posouzení oslunění budov zazněly na konferenci Aktuální problémy osvětlení a oslunění budov.

Při rekonstrukci objektů může nastat situace, kdy hluk ve vnějším prostoru nijak ovlivnit nemůžeme, tím máme na mysli hluk z dopravy a je proto třeba zajistit komfort alespoň ve vnitřním chráněném prostoru stavby. Toho je možné dosáhnout použitím adekvátních obvodových konstrukcí - u rekonstrukcí hlavně oken. Neprůzvučnost oken je třeba navrhnout na základě hluku z dopravy v dané lokalitě.

Poslední dobou roste obliba konstrukcí na bázi dřeva. Většinu parametrů lze v projektové fázi vypočítat podle známých postupů, ale u akustiky je problém s výpočtem hodnot vzduchové neprůzvučnosti právě u dřevěných konstrukcí, neboť existují pouze metody ke spolehlivému určení neprůzvučnosti konstrukcí na silikátové bázi. V tomto příspěvku je uvedena možná výpočtová metodika sloužící ke stanovení vzduchové neprůzvučnosti dřevěné stropní konstrukce s viditelnými trámy.

Součinitel prostupu tepla konstrukcemi přilehlými k zemině počítaný přibližnými metodami podle ČSN EN ISO 13370 je odlišně definovaný proti definicím v dalších normách, např. v ČSN EN ISO 6946, přitom s ohledem na stavební praxi nejsou přibližné výpočty uvedené v ČSN EN ISO 13370 příliš výstižné.

V lednu letošního roku vyšla Změna Z1 normy ČSN 73 0580-1 Denní osvětlení budov – Část 1: Základní požadavky, která je v platnosti od června 2007. Změna Z1 nepřináší zásadní změny, zpřesňuje však znění některých článků, zvláště metodiku posuzování zastínění s ohledem na stínění předsazenými konstrukcemi vlastního objektu.

V lednu jsem publikoval článek o připravované revizi ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov, Část 2: Požadavky. Vyjádřil jsem se ke změnám jednotlivých kapitol. Od té doby došlo k dalšímu posunu ve vývoji revize normy. Mění se princip stanovení požadavku na teplotní faktor konstrukce a bezpečnostní přirážka teplotního faktoru. Probíhá diskuse o požadavku na vnitřní povrchovou teplotu oken.

V technické normalizační komisi č.43 se připravuje revize požadavkové tepelnětechnické normy ČSN 73 0540-2 [1], která má v blízké době vejít v platnost. K návrhu revize normy se již v různých jejích fázích vyjadřovalo mnoho subjektů a připomínky byly podrobeny poměrně rozsáhlé diskuzi. Návrh revize normy je stále ještě ve stavu rozpracovaném, a není tedy určen široké veřejnosti. Směřuje ale již do své závěrečné fáze a je možné popsat alespoň některé očekávané změny.

Článek navazuje na příspěvek [9] publikovaný na tzb-info v minulém roce, který se zabýval problematikou odhadu neprůzvučnosti jednoduchých stavebních prvků. Tentokrát se zaměřuje na víceprvkové stavební konstrukce, přesněji na dvojité konstrukce, které při stejné plošné hmotnosti jako jednoduché zpravidla poskytují větší míru zvukové izolace. Odhad neprůzvučnosti takových konstrukcí je však významně komplikovanější. Text vychází z disertační práce autora.

Větráním místnosti rozumíme zajišťování přívodu, nejčastěji venkovního vzduchu, který obsahuje zanedbatelné nebo nižší koncentrace škodliviny, než jaké jsou produkované v místnosti.

Útlumu zvuku ohybem vlnění se využívá při návrhu protihlukových stěn, clon, bariér a valů podél komunikací s intenzivní pozemní dopravou (silniční, tramvajovou i železniční). Do míst za překážkou v cestě šíření zvuku se zvukové vlny šíří ohybem. Při ohybu dochází ke snížení intenzity zvuku oproti stavu, kdy by v cestě šíření překážka nebyla.

Cílem návrhu denního osvětlení je zjednat do místnosti přístup slunečnímu světlu, které je rozptýleno v atmosféře, a zjednat tak při denním světle zrakovou pohodu pro uživatele interiéru, tj. vhodné světelné podmínky pro zrakové práce v interiéru konané. Požadavky na denní osvětlení jsou formulovány v ČSN 730580-1 až 4. Požadavky jsou závazné, protože příslušné články uvedených norem jsou stanoveny jako závazné zákony a vyhláškami 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, 258/2000 Sb. o veřejném zdraví, 410/2005 Sb. hygienické požadavky na prostory pro výchovu a vzdělávání dětí, nařízení vlády 361/2007 Sb. kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

V článku jsou prezentovány různé metodiky pro výpočet laboratorní neprůzvučnosti jednoduchých stavebních konstrukcí i pro výpočet stavební neprůzvučnosti v budovách. Hlavní pozornost je věnována porovnání výsledků výpočtů se změřenými hodnotami, na jehož základě je stanovena přesnost jednotlivých výpočtových postupů.