Článek si klade za cíl vyvinout jednoduchou použitelnou metodiku pro stanovení resp. odhad teplotního faktoru v nejkritičtějším místě okenních konstrukcí, kterou je zasklívací spára. Minulý článek ukázal zjednodušenou metodiku pro stanovení f_Rsi na charakteristickém průřezu rámu. Protože však nejkritičtější místo se vyskytuje v rohu zasklívací jednotky, bylo nutné vyvinout metodiku pro odhad teplotního faktoru v tomto místě.

V odborném prostředí specialistů na problematiku vzduchotěsnosti se hovoří o OSB jako o jakémsi difuzním retardéru – parobrzdě, která nikdy nezaručí nepropustnost vodních par ve vzduchu. Takto na OSB desky nahlížím i v této práci a dalšími pokusy zkouším vlastnosti různě upravených desek, na závěr nabízím komparaci těchto výsledků.

Článek se zabývá vývojem metodiky, která by stanovila kvalitu konstrukce z pohledu kondenzace vodních par, a mohla tak projektantovi pomoci, bez složitých a nákladných výpočtů, vybrat vhodnou okenní konstrukci pro zabudování do daného objektu. Vzhledem k výsledkům experimentálních měření a matematicko-numerických simulací publikovaných předcházejících článků je nutné metodiku zaměřit na oblast zasklívací spáry v charakteristickém průřezu a v dalších publikacích i na oblast rohu zasklívací jednotky.

V článku bych rád upozornil na problematiku s výměnou dvojitého okna s popuštěným vnějším překladem. Tato problematika se v praxi v projektech příliš neřeší, což má za následek nežádané vícepráce.

Také se vám stává, že se vám na stavební konstrukci něco podvědomě nelíbí, přestože daný materiál nebo detail skoro všichni používají? V tomto příspěvku se podíváme na jeden oblíbený stavební oxymóron a zeptáme se, proč se pro zateplení stěn desítky let používají těsně vedle sebe „nejlepší tepelný izolant a nejlepší tepelný vodič“.

Při posuzování tepelných hodnot dřevěných srubových a roubených stěn výpočtovou metodou použitím postupu podle ČSN 730640 část 3 a 4 dochází ke značnému rozdílu od hodnot ověřených zkušební metodou. Výpočtové metody vykazují nepříznivé hodnoty tepelného odporu roubených a srubových stěn vůči hodnotám podle zkušebních metod.

Přechod tepla mezi byty provozovanými na různé vnitřní teploty objektivně existuje a za určitých okolností může představovat významný podíl na celkových tepelných ztrátách konkrétního bytu. Dá se přesně vyčíslit finanční dopad tepelného parazitování?

V posledním článku na téma regenerace bytových domů jsem uvedl, že se v dalších příspěvcích budu podrobněji věnovat tématům, která jsou pro efektivní funkci otopné soustavy klíčová, anebo jsou mezi veřejností vnímána rozporuplně. Prvním tématem, které bezezbytku naplňuje obě kritéria, je přestup tepla mezi jednotlivými bytovými jednotkami objektů hromadného bydlení.

Recenzovaný Přesné určení emisivity a následné zjištění povrchové teploty u lesklých materiálů je možno provést například za pomoci opatření jejich povrchu materiálem se známou hodnotou emisivity (například samolepicí folií nebo nástřikem barvou ve spreji). Příspěvek pojednává o další možnosti určení povrchové teploty a vlivu emisivity lesklých materiálů pomocí kovového štítu, který eliminuje negativní vliv odraženého záření při termografickém měření.

Příspěvek se zabývá problematikou stanovení návrhových hodnot součinitele tepelné vodivosti minerálních izolací. Asociace výrobců minerální izolace provedla na toto téma průzkum mezi projektanty a popsala jednotlivé možnosti postupu výpočtu a stanovení těchto hodnot a rozdíly mezi nimi.