Jedinečný ucelený systém předsazené montáže okenních výplní
Trend energetických úspor v budovách
V okolních státech (Německo, Švýcarsko, Rakousko) jsou poslední roky v oblasti stavebnictví silně orientovány na výstavbu energeticky úsporných objektů nejen ve využívání obnovitelných zdrojů energie, ale i v důsledném koncepčním řešení všech souvisejících konstrukcí obvodového pláště. Přijetím nastavených kritérii v této oblasti Směrnicemi evropské komise (EPDM I a EPDM II) Českou republikou a implementací tohoto závazku jsme se k tomuto trendu jako stát přihlásili. Tento proces byl završen přijetím základních dokumentů – Zákon o hospodaření energiemi č. 318/2012 Sb. a k němu prováděcí vyhláškou č. 78/2013 Sb. Tyto platné a závazné dokumenty stanovují cílové požadavky a stavy v časové ose na jednotlivé druhy a charaktery staveb. Lze říci, že čas se nám krátí a odezva stavebního trhu na všech úrovních úplně neodpovídá odezvě nejen laické, ale zejména odborné veřejnosti. Jistý, pro naše velmi konzervativně vyhraněné postoje, posun je vidět v individuální výstavbě hlavně RD, kde nezastupitelnou roli sehrává dotační motivační program SFŽP – Nová zelená úsporám. V tomto segmentu je zřejmý několikanásobný nárůst ve výstavbě energeticky úsporných domů – v nízkoenergetickém a pasivním standardu plně respektující zásady konstrukce a technologie této koncepce. Tento proces ovšem vyžaduje zcela odlišný dosud zažitý přístup počínaje zejména projektováním, navrženými konstrukcemi, použitými materiály, technologiemi apod. Navíc jsou pro tyto konstrukce přímo zásadní detaily řešení, detaily řešení napojení jednotlivých prvků a řešení jejich tzv. tepelných vazeb – tepelných mostů. Jedním ze zásadních a neopomenutelných detailů je způsob osazování okenních výplní.
Osazení okenních výplní a související požadavky
Kdo jenom trochu sleduje problematiku a vývoj v posledních dvaceti letech jednoho z nejdůležitějších prvků obvodového pláště – jednoduše řečeno OKNA – ten musí evidovat výrazný technický a technologický posun. A je v zásadě jedno, zda prvky rámu a křídla jsou dřevěná, plastová či hliníková. Jenom na tom nejsledovanějším požadavku, jímž je součinitel tepelného prostupu celého okenního elementu Uw, jsme zaznamenali fenomenální posun od hodnot 2,7 W/m2K až po dnešní atakované hranice pod 0,8 W/m2K. Na to samozřejmě reagoval i základní požadavkový dokument – tepelně technická norma ČSN EN 730540 ve svých stále se zpřísňujících požadavcích. Doporučené hodnoty Uw = 1,2 W/m2K jsou zcela dosažitelné, pro stavby ve standardu NED a PD jsou položeny ještě níže (pro PD doporučená Uw ≤ 0,8 W/m2K). Dosažení těchto hodnot již vyžaduje nejen speciální konstrukční prvky vlastního okna spočívající v technicky špičkových profilových systémech a zasklívacích jednotkách s vysokou účinností, ale zejména v jejich navržení pro danou budovu v daném prostředí a orientaci ke světovým stranám. Výpočetní nástroje řeší do posledního detailu nejen vlastní ztráty těmito elementy, ale zejména solární zisky od slunečního záření a tyto výstupní hodnoty jsou ovlivněny řadou, z běžného pohledu minoritních omezení. Hraje zde roli i hloubka osazení okna, a tudíž vliv zastínění ostěním, nadpražím. Podstatně dominantnější podíl má tzv. tepelná vazba v osazení vlastního okna do ostění a poloha vůči hlavní tepelné izolaci obvodového pláště, u charakteru těchto domů běžně se pohybující na úrovni 25 cm a více. Povědomost o vlivu tohoto osazení na celkový součinitel tepelného prostupu takto zabudovaného okna není tolik frekventována, a přitom je tak výrazná. Jeho hodnotu, stanovenou laboratorně, je možné při „běžném“ osazení do ostění zdegradovat až o 30 %. To ovšem může celý takto připravovaný PD posunout mimo požadovaná kritéria. Proto existují doporučená řešení detailů domů v pasivním standardu (např. Centrum pasivních domů, Pasivinstitut Darmstadt apod.). Ze všech těchto podkladů je evidentní, že ideální poloha okenní výplně je „vykonzolování“ do roviny hlavní tepelné izolace – tzv. PŘEDSAZENÁ MONTÁŽ. Ta vyžaduje naprosto jiný technický přístup, resp. speciální konstrukční řešení s celou řadou specifických technických záludností. Tyto veškeré požadavky jsou respektovány v montážním systému DAFE PUREX, který spočívá v jedinečné konstrukci osazovacího rámu, určeného pro osazení jakékoliv výplně do různých materiálů nosné části obvodové konstrukce. Montážní systém DAFE PUREX je chráněn užitným vzorem.
Vlastní konstrukční řešení – Systém DAFE PUREX
Cílem konstrukčního systému DAFE PUREX je vytvoření „slepého osazovacího rámu“ (SOR) pro zakotvení okenní výplně v poloze předsazené do vrstvy hlavní tepelné izolace. Vlastní profil rámu je důmyslná sendvičová konstrukce optimalizovaná na vysokou tuhost v kroucení a ohybu za splnění maximálních tepelně izolačních vlastností. Zároveň umožňuje zakotvení nejen vlastní okenní jednotky, ale zejména bezpečně přenáší veškeré formy zatížení do hlavní nosné konstrukce obvodového pláště. Vlastní systém lze objednat na základě jednoduchého vztahu k rozměru stavebního otvoru a dodávku tvoří set v rozloženém stavu s jednoduchým postupem na smontování na stavbě (àla IKEA) – viz obr. Další důležitou zadávací podmínkou je velikost a předpokládaná váha vlastního osazovacího okenního prvku včetně umístění na fasádě a materiál, do kterého se bude provádět vlastní kotvení. Z těchto podkladů pak na základě podrobných propočtů statického posouzení bude dodán počet nosných a pomocných ocelových kotev včetně návodu na jejich přesné rozmístěni po obvodě. Tyto kotvy jsou dodávány ve dvojím provedení v závislosti na váze vlastního elementu a zatížení od větru (viz níže).
Systém DAFE PUREX pomocí hlavního prvku SOR umožňuje osazení nejen okenních a dveřních prvků, ale i velkých prosklených elementů s velkými posuvnými křídly (např. HST Progress). Vedle již zmiňovaných tepelně technických vlastností a vlastní tepelné vazby (obr.) jsou důležité také požadavky na vzduchotěsnost. Osazovací SOR umožňuje napojení difuzních uzávěr pomocí pásků zcela běžným způsobem jak v oblasti ostění, nadpraží, tak i v detailu napojení parapetu, resp. dveřních elementů ve styku s konstrukcí podlahy. Postup smontování, vlastního osazení do stavby a provedení difuzních uzávěr je popsán podrobně v Technické informaci přiložené vždy k dodávce, technickou podporu lze vyžádat u technického oddělení DAFE-PLAST Jihlava.
Statika, statika…
První velmi významnou položkou při posuzování montážního systému je vlastní váha osazovaného prvku. Dnes běžně užívaná trojskla u rozměrnějších prvků a ve větších tloušťkách jednotlivých tabulí dosahují váhy až 300 kg. Mimo vlastní váhu prvku je nutné vždy uvažovat i s velmi výrazným dynamickým zatížením
Ve vztahu k těmto hodnotám je navrženo kotvení vlastního montážního systému.
Řešení je tedy navrženo pro keramické voštinové bloky (Heluz, Porotherm apod.) a silikátové zdivo (Ytong apod.), kde v závislosti na použitých kotvách (chemické s vložkou, plastové speciální hmoždiny) je stanovena i odstupová vzdálenost od kraje zdiva (ostění).
Další skupinou méně náročnou tvoří plné zdicí materiály typu plných keramických cihel určité pevnosti nebo často používané vápenopískové cihly, bloky apod.
Naprosto „jednoduchou“ záležitostí je kotvení do nosného pláště ze žel.bet. konstrukce nebo dřevostaveb.
Praxe ve výstavbě domů v pasivním standardu
Významný nárůst zájemců, investorů a v neposlední řadě i dodavatelů zcela jistě povede k využívání systémově správných technologií a materiálů. Montážní systém DAFE Purex respektuje tyto požadavky a stává se tak standardem správně osazeného okna.
