Výsledky průzkumu k ochlazování městského prostředí a doporučení pro obce a města

Letní vedra, tropické noci a nesnesitelně rozpálené ulice jsou běžnou realitou velkých metropolí, Prahu nevyjímaje. Mezi relativně levná a efektivní řešení patří modrozelená infrastruktura (MZI), která kombinuje přírodní a technické prvky k obnově přirozeného koloběhu vody. Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) se tomu fenoménu věnuje dlouhodobě, oslovuje tuzemské i zahraniční architekty, sbírá zkušenosti napříč světovými metropolemi. Aktuálně zveřejnila unikátní výzkum z jednoho z pražských sídlišť a vydala novou informační brožuru pro vlastníky bytových domů.

Hřiště – foto

Hřiště – termo

Detailní měření se provádí pomocí dronů a termokamer

Šetření, které se uskutečnilo během slunného srpnového dne při teplotě vzduchu 30 °C v areálu PARVI Cibulka na sídlišti v pražských Košířích, ukázalo zajímavá data. Výzkumníci ve zprávě konstatují, že klíčem k ochlazování městského prostředí není barva materiálů ani jejich schopnost odrážet sluneční záření, ale proces schopnosti rostlin spotřebovávat sluneční energii k výparu vody (říká se tomu evapotranspirace). Zatímco živé keře a stromy si udržovaly povrchovou teplotu kolem 25 °C, umělý trávník na střeše budovy, ačkoliv byl stejně zelený jako ten přírodní, se na slunci rozpálil na extrémních 57,8 °C.

„Umělý trávník je sice zelený jako ten živý, ale na slunci má téměř o 30 °C vyšší teplotu, protože nevypařuje vodu a tím nechladí své okolí. O teplotě městského prostředí nerozhoduje ani tak barva povrchu, ale výpar z rostlin a vzrostlých stromů. Na odpaření jednoho litru vody spotřebuje rostlina 0,68 kWh sluneční energie. Tato energie se naváže do vodní páry jako skryté teplo a neprojeví se vzestupem teploty povrchu. V horkém letním dni jeden vzrostlý strom s dostatkem vláhy dokáže za hodinu odpařit kolem 10 litrů vody, čímž vygeneruje chladící výkon srovnatelný se dvěma domácími klimatizacemi,“ vysvětluje ve zprávě CZGBC Jan Kubín ze společnosti YIT.

PARVI – foto

PARVI – termo

Extrémy na terasách a nerovná energetická bilance

Podrobné analýzy dále odhalily obrovské teplotní rozdíly. Snímky z dronu ukázaly, že zatímco fungující zelený trávník na předzahrádkách měl povrchovou teplotu 30 °C, zahradní sedačky na zpevněných plochách dosahovaly až 85 °C a samotná podlaha terasy 75 °C. Rozdíl na pouhých několika metrech čtverečních tak činil více než 50 °C, což zásadně ovlivňuje nejen pobyt venku, ale i teplotu v přilehlých interiérech.

„V tomto prostoru na obyvatele působí přímý ohřev ze slunce i obrovská sálavá energie z okolního prostředí. Pro představu: v horkém letním dni na nás slunce shora pálí silou zhruba 1 000 W na metr čtvereční. Pokud ale stojíte na přehřáté terase, kde rozdíl mezi teplotou člověka a sedačky či dlažby činí kolem 50 °C, dostáváte zespodu a z okolí dalších 250 W sálavé energie navíc. Člověk je tak vystaven žáru z obou stran,“ doplňuje k měřeným extrémům na terasách Veronika Kostíková ze společnosti YIT.

Zpráva dále popisuje nerovnou celkovou energetickou bilanci a ukazuje, že pouhých 27 % plochy analyzovaného území se aktivně chladilo výparem vody s celkovým výkonem 1,45 MW, a to zejména díky přilehlému lesoparku, keřům a funkčním trávníkům. Zbylých 60 % ploch, jako jsou nezelené ploché střechy, asfalt či vysušené povrchy, naopak fungovalo jako masivní radiátor, který do okolí uvolňoval 5,76 MW zjevného tepla. Jako příklad zde uvádějí běžnou přehřátou střechu o ploše 183 m², která sama o sobě ohřívala okolní vzduch trvalým výkonem 73 kW. Klasické ploché střechy bez zeleně tak běžně přesahovaly povrchovou teplotu 60 °C.

Střecha – foto

Střecha – termo

Na výšce trávníku záleží, plastová hřiště se doslova pečou

Výzkum přinesl také důležitá zjištění pro každodenní správu městské zeleně. Měření ukázalo fatální rozdíly ve výšce travního porostu. Pouhý způsob sečení dokáže ovlivnit povrchovou teplotu v řádu desítek stupňů Celsia. Osluněný vyšší trávník s výškou okolo 20 centimetrů měl teplotu pouhých 23,6 °C, zatímco nízký, běžně posekaný trávník se ohřál na 29 °C. Úplným extrémem pak byl ušlapaný či příliš nízko seříznutý suchý trávník, který dosáhl až 40,8 °C a své okolí namísto chlazení dále vysušoval.

„Dětská hřiště a jejich okolí představují významnou příležitost, jak v městském prostředí snižovat dopady přehřívání. Volbou vhodných materiálů, omezením nakrátko sekaných trávníků a podporou zeleně lze výrazně omezit vznik tepelných ostrovů. Standardem by proto mělo být navrhování stinných míst k posezení i prostoru pro růst vzrostlých stromů, které přirozeně ochlazují své okolí. Řešením pro architekty a SVJ je důsledné stínění hřišť vzrostlými stromy, zohlednění chodu slunce a cesty stínu a nahrazení nepropustných gumových povrchů, například zatravňovacími rohožemi,“ podotýká Ondřej Flanderka ze společnosti Skanska, spoluautor brožury.

Tráva – foto

Tráva – termo

Klimatizační funkce přírody ušetří i peníze

Závěry studie určené převážně vlastníkům domů a SVJ konstatují, že chladící efekt zeleně není jen ekologickou dekorací, ale má i obrovskou finanční hodnotu. Celkový chladící výkon zelených ploch v monitorovaném areálu PARVI odpovídal za jeden slunný den energii 10,45 MWh.

„Pokud by měl být stejný chladící účinek zajištěn mechanickými klimatizacemi, náklady na elektrickou energii by při běžných cenách přesáhly 60 000 Kč za jediný den. Technická klimatizace navíc teplo pouze přesouvá zevnitř ven, čímž ulice dál ohřívá, zatímco voda odpařená z rostlin v noci kondenzuje ve formě rosy, čímž mikroklima přirozeně vrací do rovnováhy,“ dodává na závěr Ondřej Flanderka s tím, že investice do zelených střech, akumulace dešťové vody pro zálivku a správná údržba porostů zcela prokazatelně zvyšují hodnotu nemovitostí a snižují náklady na chlazení interiérů.

Nová brožura České rady pro šetrné budovy (2026) nabízí vlastníkům domů praktický návod, jak změnit management zeleně, omezit nepropustné povrchy a efektivně využívat ekosystémové služby, které nám příroda poskytuje. Doporučuje zvýšit výšku sečení trávníků na minimálně 20 cm, využívat polopropustné materiály, plánovat výsadbu dřevin s ohledem na letní chod slunce a instalovat vegetační střechy, které dokážou výrazně srazit teplotu rozpáleného povrchu budov.

Umělý trávník – foto

Umělý trávník – termo

Foto a informace o výzkumu: Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC)

Doporučená literatura a zdroje:

1. Teplotní poměry za slunného dne na sídlišti PARVI Cibulka, Praha – Košíře; ENKI 11/2025 pro CZGBC (ke stažení zde)
2. Informační brožura pro vlastníky bytových domů: Přínosy zelenomodré infrastruktury v městském prostředí 2026 (ke stažení zde)