Konference Pasivní domy 2011 o současném a budoucím stavění

Nulové sídliště v Hannoveru

V jednom z prvních příspěvků představil Harald Halfpaap sídliště s nulovými emisemi zero:e v Hannoveru. Projekt je součástí aktivit v rámci akčního programu ochrany klimatu „Aliance pro ochranu klimatu Hannover 2020“. Sídliště zahrnuje plochu s 330 rodinnými domy a nákupním střediskem. Vzniká v rámci „propagační akce realizací pasivních domů“, kdy jsou městské pozemky přednostně převáděny těm stavitelům, kteří se zaváží stavět v pasivním standardu.

Čtěte také náš druhý článek o konferenci Pasívne domy 2011

Základní koncepcí projektu je důsledná minimalizace spotřeby energie pro výrobu tepla a elektřiny. Z analýz vyplynulo, že pro sídliště není výhodné zásobování teplem rozvodnými sítěmi z centrálního zdroje. Po sídlišti bude rozvedena pouze elektřina. Ze zdrojů tepla si mohou budoucí majitelé vybrat mezi kompaktním tepelným čerpadlem nebo zdrojem na biomasu. Obecně platnými předpisy je navíc stanovena povinnost solárních termických kolektorů pro pokrytí alespoň 60 % spotřeby tepla pro teplou vodu. Alternativa je fotovoltaický systém s minimálním výkonem 1,5 kWp pro každou bytovou jednotku.

V součtu vychází pro celé sídliště potřeba roční kompenzace ve výši 1320 MWh nebo 297 tun CO₂. Ta by měla být řešena výrobou elektrické energie na reaktivované vodní elektrárně v Hannoveru.

Motivaci investorů vidí Halfpaap v touze po nezávislosti na dodavatelích energie a vlastní autonomii. Majitelé se vyhnou problémům například při rozúčtovávání dodávek energie. Kombinaci zdrojů na pelety a solárních systémů označil v případě tohoto projektu za investičně nejvíc náročnou, ale dlouhodobě nejekonomičtější.

Pasivní a nulové budovy na společné cestě

Jan Tywoniak představil dva nové klíčové dokumenty z hlediska směřování ČR k naplnění požadavků EPBD II. Je to nová ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov, část 2: Požadavky a studie ČVUT Nová generace energeticky úsporných budov, zpracovaná v rámci projektu 122 142 0506 MPO Efekt.

Z těchto dokumentů pro české prostředí zatím vyplývá, že definice celé skupiny energeticky úsporných budov, mezi které Tywoniak zahrnuje energeticky nulové budovy, energeticky pozitivní budovy, budovy jako součásti takto pojmenovaných městských čtvrtí, budovy se zvýšenou energetickou soběstačností, budovy energeticky nezávislé, bude vycházet z parametrů pasivních domů, daných parametry obálky budovy, ke kterým se přidají další kritéria o potřebě energií, spotřebě primární energie a další. Představil tzv. víceúrovňové hodnocení, kdy se postupuje od prokázání součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí, průměrného součinitele prostupu tepla celé obálky k prokázání potřeb energií na jednotlivé účely a k spotřebě primární energie.

Prezentovány byly návrhy požadavků na jednotlivé výše jmenované typy úsporných budov, tak jak jsou uvedeny ve studii. Stavební požadavky vycházejí z parametrů pro pasivní domy, jak jsou uvedeny v nové normě. Tywoniak znovu varoval před realizací stavebně chybných řešení a jejich kompenzací velkými instalacemi obnovitelných zdrojů.

V závěru přednášky Tywoniak představil projekt Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB), který je připravován na Stavební fakultě v Praze. Nejen studentům má centrum umožnit výzkum a zkoušky na reálných konstrukcích. Obsahovat by mělo mimo jiné akustickou a požární laboratoř.

Solární urbanismus

Klára Macháčová prezentovala metodu navrhování energeticky úsporné výstavby využívající v maximální míře sluneční záření, a to v rámci celých městských částí nebo sídel. Výstup z této metody by měl architektům poskytnout nomogram, který jim v prvotní fázi návrhu budovy v daném území pomůže definovat správný objem, tvar, umístění a orientaci domu. Pro sestrojení „slunečního obalu“ je třeba znát zeměpisnou šířku místa, velikost a tvar pozemku, včetně sklonu a jeho směru.

Metoda je ideální pro definování prostorových limitů nových budov realizovaných v okolí stávající zástavby, například v proluce. Využitelná, i když za cenu značné pracnosti, je při plánování nových urbanistických celků s požadavky na vysokou energetickou efektivnost.

Designové pasivní domy

Architekt Werner Friedl svou přednáškou vyvrátil snad již poslední předsudky, že pasivní architektura musí být nevzhledná. Prezentoval několik svých realizací pasivních domů o vysoké architektonické kvalitě. Ta ovšem nespočívá pouze v celkovém vzhledu budovy, hmotovém a provozním řešení. Friedl se ve svých projektech zaměřuje i na architektonicky kvalitní detaily vyhovující standardu pasivního domu. Za všechny jsou to například okapová hrana šikmé zelené střechy, vstup na terasu bez změny výškové kóty apod. Prezentované domy stojí v Německu. Realizace se datují od roku 2001 až do současnosti.

Stav měření vzduchotěsnosti v ČR

Stanislav Paleček z Asociace Blower Door CZ ukázal na statistických datech vývoj ve výsledcích měření průvzdušnosti obálky domů v České republice. Z výsledků vyplynulo, že již, na rozdíl od předchozích let, statistické závěry lze formulovat, a to díky prudkému nárůstu počtu měřených domů v posledních letech. Zásadní zlom nastal podle Palečka v roce 2006, a to díky komerčním aktivitám v ověřování a díky osvětě CPD.

Ze statistik vyplývá, že zásadní nedostatky v průvzdušnosti obálky budov z celého souboru sledovaných domů má jen malé procento realizací. Ve většině případů jsou to ale realizace z období počátku ověřování vzduchotěsnosti. Nejvíce se měří dřevostavby. Výrazně nižší je počet staveb se smíšeným systémem obálky budovy. Nejméně se měří masivní budovy. Z bází vzduchotěsnicích vrstev u staveb s lehkým obvodovým pláštěm lépe vycházejí OSB desky oproti plastovým fóliím. Nicméně Paleček upozornil na výrazně rozdílnou kvalitu OSB desek od různých výrobců z hlediska kvality slisování desky, která ovlivňuje nejen difuzní odpor, ale také průvzdušnost desky v ploše, která může být z prokázaných výzkumů značná. U takto postižených staveb se dosáhlo snížení průvzdušnosti obálky o desítky procent pouhým nátěrem OSB desek.

Díky měření vzduchotěsnosti se podle Palečka již na stavbách dosáhlo technologické kázně – kvalitní aplikace a správného lepení. Ustupuje se od instalace pod záklop SDK. Více se využívá instalační mezery, čímž se výrazně omezí možnost následného poškození vrstvy.

Bytový dům Pod Altánem

Jan Praisler, Aleš Brotánek a Jan Řežáb podrobně pohovořili o již poměrně známém projektu pražského pasivního bytového domu. Realizace projektu začala v květnu. V současné době je dokončena hrubá stavba. Podle slov Jana Řežába je před podpisem kupní smlouva pátého ze šesti bytů v tomto domě. Projekt splnil podmínky pro získání dotace v programu Zelená úsporám a získal dvě ceny v prestižních soutěžích.

Vhodným architektonickým řešením se autorům stavby podařilo dosáhnout úrovně pasivního domu, přestože vstupní podmínky nebyly příznivé. Dům stojí na úzkém pozemku, kde se úroveň terénu směrem k jihu zvyšuje, šířka domu je ještě omezena povinnými odstupovými vzdálenostmi od stávající výstavby. Podélnou stranu domu tedy nebylo možné výrazně orientovat směrem k jihu, přičemž na jižní straně pozemku navíc probíhá železniční trať.

Přesto se podařilo vytvořit bydlení, kde 5 z 6 bytů má k dispozici zahradu, byty v horním podlaží mají terasy. Dům je zapuštěn do svažitého terénu. Nejnižší podlaží je určeno výhradně pro garáže a sklepy. Díky velkému objemu domu bylo podle slov autorů jednodušší dosáhnout nízké energetické náročnosti. Dům je vyzděn z vápenopískových bloků, zateplen je 28 cm šedého polystyrenu. Na fasádě jsou z důvodu eliminace tepelných mostů vyloučeny visuté balkony. Podlaha na terénu je izolována granulátem z pěnového skla. Podlaha nad nevytápěnými garážemi je izolována foukanou celulózou. Okna jsou dřevěná s izolačním trojsklem. Každý byt má svou podstropní větrací jednotku se zpětným získáváním tepla. Pro vytápění byl z různých důvodů nakonec zvolen centrální plynový kondenzační kotel v kombinaci se solárními termickými kolektory.

Jan Řežáb uvedl, že v současné době developer JRD připravuje několik dalších podobných projektů. Stejně jako tento budou v atraktivních lokalitách. Přes komplikace dané vysokou cenou pozemku a vyšší náročnost projektu danou cílem pasivního standardu developer nemůže nabízet a nenabízí tyto byty s cenou vyšší, než je v daném místě u konkurence obvyklá.

Pasivní administrativní budova jako firemní sídlo a školicí středisko

V dalších prezentacích byly představeny realizace několika atraktivních úsporných budov. Za všechny jmenujme administrativní budovu, která firmě INTOZA, zabývající se energetickými úsporami, má sloužit jako vzorová pasivní stavba. Zdánlivě minimalistická architektura postupně odhaluje nenápadné pasivní prvky, jakými jsou optimalizace prosklených ploch k jednotlivým světovým stranám, vnější stínicí automatické žaluzie, ovládané současně s vnitřním umělým osvětlením automaticky, a to na všech světových stranách zvlášť, světlovody zásobující komunikační prostory všech podlaží přirozeným světlem.

V energetické bilanci se počítá s vnitřními zisky z kancelářské techniky. Budova je vybavena nuceným větráním s účinným zpětným získáváním tepla. Větrací jednotka umožňuje v letním období automatické noční větrání, a tím předchlazení interiéru.

Objemový cenový ukazatel budovy je přitom 213 EUR/m², což je podle slov Josefa Smoly méně, než u běžných administrativních budov. „Lepší tečka za dnešním jednáním snad nemohla zaznít,“ komentoval nakonec Josef Smola.

Výborná inovace – diskuze v užším kruhu

První den konference končil, pokud nepočítáme večerní hotelový raut, diskuzemi ve třech skupinách: Krby v pasivním domě, Nulové domy a Blower door testy. Diskuze o nulových domech opět otevřela téma multikriteriálního hodnocení budov, od obálky po energie. Tedy že cesta k nulovým domům vede přes pasivní domy, tak jak je dnes umíme navrhovat. Zahraniční hosté diskuze tuto věc chápou shodně.

Nabitý druhý den

I druhý den konference pro Vás pozorně sledujeme, program slibuje neméně zajímavé poznání. Pokusíme se jej zprostředkovat pokračováním tohoto článku v příštích dnech.

foto: Petr Bohuslávek