Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Střešní okna pro pasivní domy

Text se věnuje dosud málo sledované stavebněfyzikální souvislosti použití střešních oken v domech s velmi nízkou energetickou náročností. Z energetického hlediska mají být počty a velikosti střešních oken navrhovány velmi zdrženlivě. Je úlohou projektanta, aby vybral nejlepší dostupná okna a nutné související zvýšení prostupu tepla vykompenzoval zlepšením kvality jiné části obálky budovy.

Příspěvek připomíná stavebněfyzikální souvislosti použití střešních oken v domech s velmi nízkou energetickou náročností. Ukazuje jejich relativně významný vliv na celkovou ztrátu prostupem tepla a důsledek specificky nevýhodného osazení ve střešním souvrství. Ukazuje se, že součinitel prostupu tepla by měl být nejvýše roven 0,7 W/(m2K) při důsledném omezení tepelné vazby v napojení na střešní souvrství. V druhé části příspěvek ukazuje pozitivní vliv sešikmení vnitřního ostění na kvalitu denního osvětlení.

Rozhovor s prof. Ing. Janem Tywoniakem, CSc., o střešním okně pro pasivní domy. Portál TZB-info rozhovor vysílal živě z veletrhu For Arch 2018.

Úvodem

V posledních desetiletích jsme svědky systematického snižování energetické náročnosti budov, převážně díky zlepšování kvality obálky budovy. V šikmých střechách došlo k výraznému nárůstu tlouštěk souvrství s tepelnými izolacemi doprovázenému snížením součinitele prostupu tepla. Střešní okna jsou i přes značná zlepšení stále nejslabším prvkem obálky budovy a i z toho důvodu v komunitě zabývající se pasivními domy prvkem zpravidla velmi neoblíbeným. Existenci problému (nebo nezájmu) ilustruje i skutečnost, že v databázi dobrovolně certifikovaných komponentů vhodných pro pasivní domy [1] najdeme v současné době pouze dvě střešní okna splňující požadavky Passivhaus Institutu v Darmstadtu (pro srovnání: běžných oken do obvodových stěn je v uvedené databázi aktuálně 218). Překonání tohoto nepříznivého stavu je velkou výzvou a současně komplexní stavebněfyzikální úlohou.

Prostup tepla střešním oknem

V dutinách zasklívací jednotky probíhá konvektivní přenos tepla intenzivněji než u oken ve svislé poloze, což při sklonu 45° vede přibližně ke zvýšení o 0,1 W/(m2K) [2]. K dispozici jsou zpravidla údaje naměřené právě ve svislé poloze. Korektní by bylo též počítat s odlišným přestupem tepla na interiérovém povrchu okna pro energetické výpočty (0,11 m2K/W při sklonu 45° oproti 0,13 m2K/W pro svislou polohu). V místech kritických z hlediska povrchových teplot (kontrola vyloučení kondenzace vodní páry) je vhodné pracovat s hodnotou přestupu tepla 0,25 m2K/W podle principu výpočtu na straně bezpečnosti. Dále je dobré si uvědomit, že střešní okna jsou obvykle menší než okna ve stěnách, a že tedy podíl rámu, jako slabšího prvku z hlediska prostupu tepla, zde bude významný. Referenční velikost střešního okna [3] je 1,14 m × 1,40 m a jen výjimečně se provádí přepočet na odlišné rozměry použitých oken.

Obr. 1 Schéma typického osazení střešního okna, kde čárkovaná čára naznačuje problém se zajištěním souvislosti tepelně izolační linie. Šipka ukazuje nejslabší místo na vnějším obvodu rámu, zčásti kompenzované přídavným „tepelně-izolačním límcem“.
Obr. 1 Schéma typického osazení střešního okna, kde čárkovaná čára naznačuje problém se zajištěním souvislosti tepelně izolační linie. Šipka ukazuje nejslabší místo na vnějším obvodu rámu, zčásti kompenzované přídavným „tepelně-izolačním límcem“.

Specifickým problémem je geometrie osazení střešního okna do šikmé střechy. Vnější boky rámu okna jsou vystaveny exteriérovým teplotám – leží zpravidla výškově v úrovni kontralatí, laťování a střešní krytiny, tedy mimo oblast tepelné izolace (Obr. 1). Průvodním jevem jsou vysoké hodnoty lineárního činitele prostupu tepla charakterizující energetické důsledky (tepelnou vazbu) takového osazení (Tab. 1). Přestože jsou normové hodnoty oproti oknům v obvodových stěnách větší, nemusí být jejich doporučené hodnoty snadno dosažitelné. Jejich význam relativně vzrůstá při zlepšování vlastností okna.

Tab. 1 Normové hodnoty tepelné vazby napojení oken [4]
požadovanádoporučenádoporučená pro
pasivní budovy
Okno ve stěně0,10,030,01
Okno v šikmé střeše0,30,10,02

Vzhledem k významu tohoto jevu je možné doporučit rozšíření obvyklého výpočtu součinitele prostupu tepla okna takto:

vzorec
 

Obr. 2 Výsledek parametrické studie pro hypotetické vynikající střešní okno. Prostup tepla oknem (vlevo) a prostup tepla oknem se započtením vlivu zabudování do střechy (vpravo)
Obr. 2 Výsledek parametrické studie pro hypotetické vynikající střešní okno. Prostup tepla oknem (vlevo) a prostup tepla oknem se započtením vlivu zabudování do střechy (vpravo)

kde výraz Σ(ψw.lw) popisuje vliv zabudování s lineárním činitelem prostupu tepla ψw (stanoveným z výpočtu dvourozměrného vedení tepla) na obvodu o délce lw. Efekt je ilustrován na Obr. 2 pro hypotetické vynikající střešní okno s těmito parametry: Součinitel prostupu tepla zasklívací jednotky Ug 0,60 W/(m2K), rámu Uf 0,60 W/(m2K), vliv okraje zasklení a rámečku ψg 0,03 W/(m.K), vliv zabudování do střechy ψw 0,04 W/(m.K), při referenčních rozměrech okna 1,14 m × 1,40 m.

Celkový pohled na ztrátu prostupem tepla

U rodinných domů a nízkopodlažních bytových domů hraje tepelně-izolační kvalita střešní konstrukce významnou roli, protože často tvoří až 20–35 % obálky budovy. Navíc je ve střeše zpravidla možné a efektivnější umístění větší tloušťky tepelných izolací než v obvodových stěnách. (V obvodové stěně je limitující jak přijatelnost celkové tloušťky stěny s ohledem na komerční argumenty prodejců a developerů, tak otázka vhodné hloubky ostění osazených oken. Takový problém není zpravidla identifikován v případě střešních souvrství.) U šikmé střechy rodinného domu v pasivním standardu pak můžeme očekávat hodnoty součinitele prostupu tepla v oblasti 0,10–0,12 W/(m2K). Umístění střešních oken (6 ks po 1 m2) v modelovém případu (Tab. 2) vede ke zvýšení celkové ztráty prostupem tepla pro celý rodinný dům okolo 7 %. Prostup tepla samostatně posuzované střešní konstrukce je rozhodnutím o umístění střešních oken ovšem ovlivněn velmi významně. Tab. 3 ilustruje relativní vliv střešních oken při odlišné energetické kvalitě oken a střechy. Varianta A vychází z hodnot obvyklých po roce 2000. Varianta B ukazuje významný nárůst vlivu střešních oken, pokud by byly v běžné kvalitě tehdejší doby použity do pasivního domu. Varianta C ukazuje stav s optimálními střešními okny pro pasivní domy, vyznačujícími se nejen minimálním prostupu tepla jejich plochou ale i minimální tepelnou vazbou jejich zabudování.

Tab. 2 Modelový případ rodinného domu v pasivním standardu
Prvek obálky budovySoučinitel prostupu tepla U
[W/(m2K)]
Plocha
[m2]
Podíl na tepelných ztrátách prostupem
[%]++++)
Obvodová stěna0,15–0,1212018
Okna ve stěně0,84641
Vchodové dveře1,022
Šikmá střecha0,12–0,1013416
Střešní okna (6 ks a 1 m2)1,2+)–0,8++)67
Podlaha na terénu0,2510014
Celkový vliv tepelných vazeb+++)0,02 × Uem2
Celkem100
+)    Střešní okno s trojsklem podle komerčních informací, korigováno na vliv šikmé polohy
++)   Kategorie A pro střešní okna podle PHI [1], korigováno na vliv šikmé polohy
+++)  Vliv tepelných vazeb odhadnut (hodnota využitá v hodnocení pomocí referenční budovy [5])
++++) pro střední hodnoty součinitelů prostupu tepla
Tab. 3 Střešní okna v šikmé střeše – význam pro ztrátu prostupem tepla
(geometrie rodinného domu uvažována podle Tab. 2)
Plocha, obvodSoučinitel prostupu tepla,
lineární činitel prostupu tepla
Prostup tepla
[W/K]
Relativní vyjádření
[%]
Celkový nárůst
[%]
Varianta A
Střecha134 m20,3 W/(m2K)40,26969
Střešní okna6 m21,8 W/(m2K)10,819}31
Tepelná vazba4 m × 60,3 W/(m.K)7,212
Celkem58,2100139
(Střecha bez střešních oken)140 m20,3 W/(m2K)42100
Varianta B
Střecha134 m20,1 W/(m2K)13,44949
Střešní okna6 m21,5 W/(m2K)933}51
Tepelná vazba4 m × 60,2 W/(m.K)4,818
Celkem27,2100194
(Střecha bez střešních oken)140 m20,1 W/(m2K)14100
Varianta C
Střecha134 m20,1 W/(m2K)13,47777
Střešní okna6 m20,6 W/(m2K)3,621}23
Tepelná vazba4 m × 60,02 W/(m.K)0,52
Celkem17,5100125
(Střecha bez střešních oken)140 m20,1 W/(m2K)14100

Denní osvětlení

Slibnou možností, jak zlepšit poměry z hlediska denního osvětlení, aniž by narostly plochy prosklení s řadou negativních důsledků (prostup tepla, zvýšení rizika přehřívání, cena), se zdá být hra s tvarováním ostění. Nejprve výpočtově a pak i měřením na modelu jsme se zabývali vlivem sešikmení ostění střešního okna na kvalitu denního osvětlení v místnosti za ním (Obr. 3). V prostoru došlo k celkovému nárůstu osvětlenosti a zlepšení rovnoměrnosti.

Obr. 3a Výzkum denního osvětlení v laboratoři pod tzv. umělou oblohou na modelu místnosti v měřítku 1:4.
Obr. 3b Graf činitele denní osvětlenosti v řadě bodů ve vzdálenosti odpovídající 1 m od spodní hrany okna. Sešikmení ostění s odklonem 45° vede v bodech c a d k přibližně dvojnásobné hodnotě činitele denní osvětlenosti.

Obr. 3 Výzkum denního osvětlení v laboratoři pod tzv. umělou oblohou na modelu místnosti v měřítku 1:4. Graf činitele denní osvětlenosti v řadě bodů ve vzdálenosti odpovídající 1 m od spodní hrany okna. Sešikmení ostění s odklonem 45° vede v bodech c a d k přibližně dvojnásobné hodnotě činitele denní osvětlenosti.

Závěrem

Z energetického hlediska mají být počty a velikosti střešních oken navrhovány velmi zdrženlivě. Je úlohou projektanta, aby vybral nejlepší dostupná okna a nutné související zvýšení prostupu tepla vykompenzoval zlepšením kvality jiné části obálky budovy. Potvrzuje se, že vytvoření střešních oken s vyšší kvalitou, zejména s cílem dosáhnout minimálního prostupu tepla, je velmi náročnou úlohou. Komplexní přístup z hlediska stavební fyziky v tom může být velmi nápomocný. Cílem je ovšem takové okno, které nebude mít nepřiměřenou hmotnost, komplikovanou montáž a také nepřijatelnou cenu. Pokud bychom chtěli docílit srovnatelných parametrů, jaká jsou obvyklá pro svislá okna v pasivním domě, měli bychom požadovat součinitel prostupu okna nejvýše 0,7 W/(m2K) (hodnota při měření ve svislé poloze) a skutečně minimalizovaný vliv zabudování do střechy.

Poděkování

Tento článek vznikl za finanční podpory MŠMT v rámci programu NPU I č. LO1605 a finanční spoluúčasti TA ČR TH01021120.

Reference

  1. https://database.passivehouse.com/de/components/list/roof_window, 25. 2. 2018.
  2. ČSN EN 673 Sklo ve stavebnictví – Stanovení součinitele prostupu tepla (hodnota U) – Výpočtová metoda.
  3. ČSN EN ISO 10077-1 Tepelné chování oken, dveří a okenic – Výpočet součinitele prostupu tepla.
  4. ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov. Část 2: Požadavky.
  5. Vyhláška 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov.
 
Komentář recenzenta doc. Ing. Miloš Kalousek, Ph.D., VUT FAST Brno

Článek se věnuje velmi aktuálnímu tématu. Střešní okna patří opravdu k téměř k zakázaným konstrukcím pro projektanty pasivních domů, protože v současnosti nemají dobré tepelnětechnické vlastnosti. Z důvodu nutnosti odvodnění a osazení střešního okna výše, než je tepelná izolace střechy, dochází k nedokonalému zateplení rozhraní. Proto je žádoucí, aby byl v praxi dostatečný výběr takových dobře zvládnutých výrobků, včetně osazení do střechy. Velmi zajímavé je i dvojnásobné zvýšení činitele denní osvětlenosti v nejbližším okolí ostění při sešikmení ostění těchto oken pod úhlem 45°.

English Synopsis
Roof Windows for Passive Buildings

The paper presents the building-physical context of the use of roof windows in buildings with very low energy demand. It shows their relatively significant influence on the total heat loss of a single family house and the consequence of the specific disadvantageous set-up in the pitched roof. It is shown that the thermal transmittance should not exceed 0.7 W/(m2K) with a strict limitation of thermal coupling in the connection to the roof. In the second part, the paper shows the positive effect of the slanting of the inner lining on the quality of day lighting.

 
 
Reklama