Zajímavosti z doprovodného programu veletrhu FOR PASIV – 2. část

Centrum pasivního domu (CPD) připravilo svůj, dalo by se říci již tradiční, seminář, s nímž sklízí u posluchačů z široké veřejnosti úspěch. Pro pravidelné návštěvníky jejich veletržních přednášek, na které je díky grantu z MŽP vstup zdarma, to bylo i tentokrát dobré oživení a připomenutí nejdůležitějších principů o pasivních domech. Rok od roku větší účast veřejnosti na přednáškách CPD však dává tušit rozšiřující se řady zájemců o tuto problematiku. Co tedy lidé v celý den zaplněném sále číslo 1 na Letňanském výstavišti mohli shlédnout, se Vám pokusíme v kostce přiblížit níže.

Ing. arch. Josef Smola – Pasivní domy, principy a mýty

Josef Smola je jedním ze zakládajících členů CPD a zapálený propagátor a architekt energeticky šetrných budov u nás s velkým přehledem o stavbách v zahraničí, především u našich sousedů v Rakousku a Německu.

Podle toho také vypadají jeho příspěvky na konferencích. Na jednoduchých příkladech vysvětluje principy, výzkumy i praktické zkušenosti se stavitelstvím, které považuje požadavek na energetickou úspornost za stejnou samozřejmost jako požadavek statický, požární, estetický atd.

Všem přítomným ukázal, že pasivní domy nejsou výmysl poslední legislativní úpravy, ale skutečný moderní světový trend ve stavebnictví. Stavět pasivní domy znamená pouze navrhovat s rozumem a v souladu s přírodou a stavět tak, jak bychom každý měli vyžadovat – kvalitně. Na adresu skeptických architektů poslal spousty obrázků esteticky rozmanitých, architektonicky kvalitních staveb samozřejmě v pasivním standardu.

Ing. arch. Aleš Brotánek – Pasivní dřevostavby

Na předchozí řeč navázal Aleš Brotánek, další z předních představitelů stavění pasivních domů u nás.

Z původně avizovaného tématu o výhodách pasivních dřevostaveb vybruslil ladně skrze argumentaci, že pasivní dům lze stavět z jakéhokoli materiálu. Jen některý je více vhodný, některý méně pro tu kterou lokalitu, stavebníka, způsob výstavby... Těžko nutit bydlet v dřevostavbě zarputilého odpůrce lehkých staveb, ať k tomu má již důvody jakékoli, stejně jako se nedá říci, že by masivní stavba měla převahu výhod, či že stavby ze slámy jsou nějak méněcennými. Úkolem architekta je znát úskalí veškerých materiálů, před těmi investora varovat, a výhody umět využít a posílit. To zda bude dům pasivní či nikoli, nezávisí na zvoleném materiálu, ale na optimalizování veškerých komponent stavby a spolupráci lidí podílejících se na projektu.

Nicméně o dřevostavbách se zmínil přeci jen ve větší šíři. Osvětlil, jakým způsobem na stavbách svých zákazníků eliminuje negativní vlastnosti dřevostaveb a využívá těch pozitivních. Klíčem k úspěchu jeho ateliéru je dobrá znalost materiálů, kde vyhrává kombinace dřeva s hliněnými omítkami, stěnami z nepálené hlíny, chytrá práce s přesahy střech i zakládání na provětrávané mezeře.

Ing. arch. Mojmír Hudec – Stavíme pasivní domy z přírodních materiálů

Pan architekt se ve své práci zabývá ve velké míře projekty tvořenými z elementárních materiálů, jakými jsou sláma, dřevo, nepálená hlína a podobně. Představil projekt, o kterém můžete shlédnout přednášku z dřívějšího semináře Příběhy domů, na kterou TZB-info.cz získalo práva ke zveřejnění zde.

Jako zpestření sobotního semináře proběhl i křest nové knihy pana architekta Hudce: Pasivní domy z přírodních materiálů (nakl. Grada).

Mgr. Stanislav Paleček – Neprůvzdušnost pasivních domů

Plamenný projev Stanislava Palečka obsahoval jasnou zprávu: Úspory energie jsou fenoménem provázející stavebnictví od padesátých let minulého století a závisí především na architektonickém návrhu a technicky dokonalé kvalitě stavby, která je přímo úměrná hodnotě dosažené Blower door testem.

Z největších perliček je třeba zmínit nejlepšího dosaženého výsledku neprůvzdušnosti domu u nás i na Slovensku. Tento dům dosahuje hodnoty n₅₀ = 0,05 h⁻¹. Nutno zmínit, že stavba byla provedena svépomocí a doslova se strojařskou přesností.

Pan Paleček prezentoval i důvody pro požadavek neprůvzdušnosti domu i přesný postup měření.

Ing. Vladimír Nepivoda – Pasivní domy ze ztraceného bednění

Tento příspěvek byl další v řadě z těch zaměřených na materiálové řešení pasivního domu. Nyní tím bylo ztracené bednění především ve formě polystyrenových tvarovek prolévaných betonem. Byla zdůrazněna jednoduchost a lehkost výstavby, na druhou stranu upozornění na řešení důležitého parametru neprůvzdušnosti.

Jako hlavním problémem tohoto stavebního systému se jeví ztráta akumulace těžké stavby vlivem polystyrenu z vnitřního líce stěn. Tyto argumenty se snažil výrobce uspokojit ztraceným bedněním v kombinaci polystyrenu z vnější strany a cementotřískových desek z interiéru.

Ing. Michal Čejka – zděné pasivní domy

Michal Čejka navázal na předchozí řečníky statí o řešení staveb pomocí zdiva. Zdůraznil však, že pojem zdivo je pouze pojmem pro stěnu skládanou z dalších menších prvků a velmi záleží na tom, jaké tyto menší prvky jsou. Jak již bylo řečeno panem Brotánkem, pasivní dům lze vytvořit z jakéhokoli materiálu, pan Čejka dodal, že u některého lze toho dosáhnout jednodušeji, z jiného složitě. Je nutné rozlišovat, zda budeme uvažovat zdivo jednovrstvé, či tzv. sendviče, nejčastěji zdivo s kontaktním zateplením.

Vyjádřil se především na adresu jednovrstvých lehčených bloků z cihelného střepu. U nich zdůraznil, že výrobek jako takový, odzkoušený a správně provedený je vyhovující. Problém však nastává na stavbě, kdy jen zlomek stavebních firem a jejich pracovníků umí s materiály pracovat tak, jak výrobce požaduje. Tím se u výrobku a potažmo celé stavby degradují tepelnětechnické, akustické i statické vlastnosti, problematický je i výsledek Blower door testu. To není způsobeno nekvalitním materiálem, ale problematicky dosažitelného kvalitního provedení. Pokud by stavebník chtěl z lehčených cihelných tvárnic stavět, je nutno k němu přistupovat úplně jinak než k od nepaměti známé plné cihle. Ostění a zakončení zdí je nutné řešit systémově v požadovaných koncových tvarovkách a i rozvody elektřiny, vody, kanalizace vést mimo obvodové zdi popřípadě v předstěnách a podobně. Jedině tak lze dosáhnout vysokých požadavků kladených na pasivní dům.

Jako lepší varianta a směřování stavebních systémů se v současnosti jeví těžké zdivo v malé tloušťce (vápenopískové, plné cihly, nepálené cihly), plnící pouze nutnou statickou funkci (i akumulační) a tepelnou ochranu pak tvoří přidaná vrstva izolantu (nejčastěji polystyren, ale i vata, foukaná celulóza atd.).

Ing. Martin Bažant – Vytápění a větrání v pasivních domech

Zástupce společnosti Atrea zdůrazňoval požadavek zákonů na vnitřní prostředí v domě, kterého lze při dnešních těsných domech dosáhnout pouze za předpokladu řízeného větrání. Měl na mysli požadavek na kvalitní vnitřní prostředí, především hodnoty CO₂ v místnosti. Na příkladech měření ze školních tříd ukázal, že prostředí v těsných a řízeně nevětraných prostorách je nezdravé a nedostatek čerstvého vzduchu ovlivňuje i výkony žáků.

Podobná problematika se dá přenést na stavby pro bydlení. Čerstvý vzduch je základní životní podmínka, při požadavku na těsnost otvorů ho nelze dosáhnout jinak, než větrat řízeně. To přináší i další možnost úspor energií, jelikož zatímco otevřeným oknem (které lze v pasivním domě samozřejmě otvírat) sice vyvětráme, ale zároveň interiér ochladíme, řízené větrání nám nabízí možnost čerstvý vzduch ohřát vzduchem odpadním. Tím zajistíme kvalitní vnitřní prostředí bez výrazných energetických ztrát.

Dále probíral možnosti různých systémů větrání, jejich požadavky na dodanou energii i údržbu. Co bylo doporučováno, oddělit systém větrání a vytápění, popřípadě zvolit cirkulační způsob větrání.

Zora Stupňánková – Kvalitní okna pro pasivní domy

Poslední příspěvek na semináři se zabýval výplněmi otvorů – okna a dveře pro pasivní domy. Dnešní trend firmy Slavona vidí ve změně poměru plochy zasklení a rámu okna směrem k zasklení, jelikož to má vždy lepší parametry než rám. U dřevěných oken ukázala možnost kombinace s korkovou izolací i nutnost těsnění veškerých spár okna (zasklívací, funkční i připojovací). Jako nejproblematičtější detail zdůraznila řešení parapetu, kde při neodborném provedení dochází k promrzání a nízké povrchové teplotě popřípadě kondenzaci.

Byla přednesena i problematika těsnosti dveří, především u prahu, které se dosahuje dvojitým těsněním. Požadavky na práh však jsou v jeho rozměrech, kdy nesmí mít více jak dva centimetry, technicky obtížnější. I to je však již vyřešeno a zákazníkům doporučuje dbát na požadavek dvojitého těsnění i u prahu.

Závěr

Celému semináři přihlížela spousta lidí v téměř zaplněném sále. Přednášky na veletrhu můžeme doporučit především zájemcům, o základní zorientování se v problematice pasivního stavitelství, potencionálním stavebníkům. Pro odborníky jsou semináře dobrou příležitostí jak si neustále připomínat jednoduché zásady, jak se dozvědět ty klíčové novinky o tomto oboru, jak načerpat inspiraci pro studium z dalších zdrojů. Centrum pasivního domu pozvalo posluchače i na další obdobný seminář plánovaný na veletrh Dřevostavby 2013 konaným na konci února tohoto roku.