Zajímavosti z veletrhu For Pasiv – 1. díl

Na Letňaském výstavišti se ve dnech 6. až 9. února 2013 sešly dva stavební veletrhy. Ten první, letos již patnáctiletý matador mezi odbornými veletrhy, totiž Střechy Praha se dělil o termín s naprostým benjamínkem, prvním ročníkem výstavy For Pasiv. Střechy Praha byly vždy dosti úzce specializovaným veletrhem, a účast vystavovatelů byla letos řekněme standardní. U For Pasiv mnozí čekali vyšší počet firem, nicméně dobře tento stav komentuje vyjádření pana ing. arch. Josefa Smoly, jednoho ze zakladatelů Centra pasivního domu: „Nižší účast mne mírně překvapila, nicméně je tu vidět pokrok. Toto je první ročník, uvidíme jak se situace vyvine. Zkuste si ale představit, že byste veletrh pasivních domů pořádal před takovými deseti lety, každý by se Vám vysmál, dnes ho tu máme.“

Menší počet vystavovatelů, než na jaký jsme zvyklí z veletrhů např. For Arch či For Wood, dal naopak vyniknout zde dostupnému a velmi rozsáhlému poradenství a semináři. Velké poradenské centrum, s jasně tématicky rozdělenými odborníky od plánování, přes úpravy staveb, až po otázky financování dávalo možnost návštěvníkům získat odpovědi na různorodé otázky a to zcela zdarma. Další poradenství probíhalo pod taktovkou Centra pasivního domu a své poradenské centrum měl tradičně i veletrh Střechy Praha.

Jak vybrat OKNA?

Konference o pasivních domech proběhla v rámci doprovodného programu s názvem „Jak se staví pasivní dům“, první den s podtitulem „Sekce pro případné investory“. Zde Vám přinášíme to nejzajímavější co první den zaznělo.

Ing. arch. Josef Smola – Zkušenosti s pasivními domy ze zahraničí

Ze svých cest a zahraničních zkušeností přednesl pan architekt typologicky rozmanité druhy staveb. Zmínil, že nejtěžší je udělat v pasivním standardu ty nejmenší, čili rodinné domy. Na fotografiích předvedl, že pasivní dům nemusí v žádném případě znamenat architektonicky podřadné objekty, a že energeticky úsporé stavění má cesty prošlapány ve všech typologických odvětvích od staveb pro bydlení, ubytování, přes školní budovy až po administrativu a výrobní objekty.

Pokusili jsme se pro Vás nalézt zdroje na blíže prezentované stavby a doplníme je krátkým komentářem.

Dřevěný bytový dům E3 – Esmarchstrsse 3, Berlin (2008)

Jde o dům s dřevěnou konstrukcí – těžký dřevěný skelet, s dilatačeně oddělenou železobetonovou částí schodiště. Zajímavostí je především požární ochrana ocelových konstrukcí dřevem.

http://kaden-klingbeil.de/index.php?mact=Album,mff022,default,1&mff022albumid=12&mff022returnid=51&page=51 http://www.e3berlin.de/haus/index.php

Studentské koleje, Vídeň (2005)

Jedná se o koleje s 278 jednolůžkovými pokoji. Každá obytná buňka o dvou pokojích má vlastní rekuperační větrací jednotku a decentralizované řízení vytápění.

http://www.baumschlager-eberle.com/projekte/typologisch/wohnen/projektdetails/project/studentinnenwohnheim-molkereistrasse.html

Pasivní mateřská škola pro 72 dětí, Heidenau (2008)

Zajímavostí na této školce je už samotný architektonický návrh, který začleňuje stavbu do prostředí parku tím stylem, že stavba ve formě vlny vyrůstá z terénu. Co je z pohledu technika zajímavé je přístup k výchově dětí. Technologické vybavení – větrací soustava budovy – není schována, jak bychom předpokládali, ale vystavena za skleněnou stěnou vnímatelnou při vstupu i z chodby školky. Děti tak od mala vidí, že jakési takového zařízení k domu prostě patří.

http://www.reiter-architektur.de/start.php?content=projekte&sub=kitas&sub2=ki-heidenau

Pasivní gymnasium a reálné gymnasium AHS Korneuburg (v užívání od 2011)

Jen jako zajímavost uveďme, že dispozičně byla škola tvořena tak, aby značnou její část zabíraly komunikační prostory. Důvodem bylo umožnění volného pobytu žáků ve společných prostorách a tím je přirozenou cestou dovést k potřebnému pohybu o přestávkách.

Tato stavba byla představena již například zde: http://stavba.tzb-info.cz/drevostavby/7508-drevene-obvodove-plaste-pasivnich-budov

Pasivní administrativní budova Geifinggasse, Vídeň (2008)

Budova velmi umně využívá slunečního záření, kdy díky speciálně tvarované fasádě na jižní straně tvoří solární panely zastínění v létě a zimní slunce dokáže budovu ohřívat. Jak ale řekl pan Smola, tato budova je napěchovaná celou řadou dalších opatření, s využitím přirozených přírodních procestů i techlogií a její spotřeba energie je díky vyladěnému návrhu extrémně nízká.

http://www.pos-architecture.com/architektur/buero-und-gewerbe/projektdetail/data/energybase-5/

Bytový dům Bubeneč gardens (ve výstavbě)

Jedná se o stavbu kterou přiložil pan Smola jako příklad ze své dílny a demonstraci toho, že i u nás pomalu ale jistě vznikají i větší projekty na principech pasivních domů.

http://www.bubenec-gardens.cz/

Ing. Jiří Koliba, Státní fond rozvoje bydlení – Podpora bytové politiky státu

Z této části semináře se podařilo pro Vás získat celou přednášku ve které naleznete veškeré informace. Jen pro shrnutí lze uvést, že ze státního rozpočtu do fondu rozvoje bydlení se nepočítá téměř s žádnýmí zdroji ve formě dotací. To však neznamená, že fond finanční zdroje nemá, naopak, je financován z různých dalších zdrojů. Navíc bylo řečeno, že není cílem státu podporovat developerské výdělečné projekty, nýbrž uplatňovat svoji roli v těžko či dlouho návratových investicích na poli sociální výstavby.

Přednášku si můžete stáhnout zde: SFRB.ppt

Ing. Tomáš Fendrych, CERPAD – Ekonomika provozu bytových domů po rekonstrukci

Celá přednáška se zabývala problematikou energetické náročnosti bytových domů, ve kterých bydlí dvě třetiny české populace (jedna třetina v rodinných domech), celkem máme v ČR něco ke 4 mil. bytových jednotek. Podíváme-li se ale na stav domů zjistíme, že celých 64 % z nich nebylo vůbec opraveno za cílem dosažení úspor energie, zbylá třetina domů již nějakou opravou prošla. Problém je, že pouze 25 % z celkového počtu bytových domů bylo opraveno komplexně, to znamená s řešením vešeké problematiky i s  ohledem na správné nastavení větrání, otopných soustav nebo i statiky. 11 % z celkového počtu domů bylo opraveno jen částečně (u těch se ale nabízí otázka zda takové řešení nenadělá do budoucna více škody než užitku – například problém s nevyhovujícím kotvením panelů a hrozba jejich upadnutí apod.)

V řeči peněz pak předchozí procenta vypadají asi tak, že od roku 1992 do roku 2011 byly provedeny investice cca 150 mil. Kč, mezi lety 2012–2020 by však bylo nutno proinvestovat ještě 546 mil. Kč.

Zdůrazněn byl apel na chování bytových družstev, aby nebyla zanedbávána pravidelná údržba, která je sice nepříjemná častými drobnějšími výdaji, avšak oddaluje nutné výdaje daleko větších částek. Důraz byl kladen také na optimalizaci veškerých kroků ať při technické správě domu či při hospodaření s energiemi.

Důležité je také jak se říká neusnout na vavřínech. V případě, že v bytovém domě vyřešíme komplexní energetickou ochranu obálky budovy (nejen stěny a okna ale i střecha a základy), vyřešíme větrání s rekuprací, je potřeba myslet i do budoucna a další investice směřovat například na náklady na ohřev teplé vody.

Dobré je nehledět striktně na technické parametry budovy, ale snažit se působit i na chování obyvatel. Toho se nejlépe dosahuje ne plošným rozúčtováním energií a vody, ale platbami dle konkrétní spotřeby. V době možnosti dálkových odečtů měřících zařízení to již není problém.

Při obhajování investic před společenstvím vlastníků je nutno použít i politické vyjednávací metody, a jasně na grafech lidem ukázat, kolik se ušetřilo energie/peněz vytvořením předchozích opatření a kolik je dále možné uspořit. A snažit se, aby tyto údaje byly obyvatelům přístupné neustále např. on-line.

K tomu může pomoci i přirozená vlastnost člověka, totiž jeho soutěživost. Například na stránkách www.energetickaliga.cz se může každý bytový dům přihlásit, zapsat požadované parametry dle faktur a hned vidí své aktuální umístění mezi ostatními přihlášenými domy. I to může být motivace pro obyvatele se snažit svoje umístění vylepšit.

Dalším krokem k úsporám může být i vhodný výběr dodavatele energií. Je možné jednat s více dodavateli, v případě nespokojenosti s cenou a podmínkami vypsat výběrové řízení. Novou, u nás průkopnickou formou, jsou anonymní enegretické aukce.

Úspora energií bytových domů jak je vidno není tedy pouze o dobrém technickém vyřešení objektu, ale i o tom, jak přimět jeho obyvatele k šetrnějšímu chování nebo k zaplacení realizace oněch opatření. Bez těchto souvislostí jsou úspory jen pouhá přání a sny.

Ing. Petr Vogel, EkoWAT – Štítkování budov a nové požadavky na energetickou náročnost dle nové legislativy

Přednáška si kladla za cíl přítomné seznámit s mediálně (a dle názorů odborníků neoprávněně) hanobeným novým prvkem legislativy – průkazem energetické náročnosti budovy.

O novele zákona 406/2000 Sb. jste mohli na TZB-info.cz číst několik článků již dříve. Pokusme se zde shrnout pouze hlavní myšlenky přednášky pana ing. Vogela.

Proč vlastně průkaz? U auta nás běžně při jeho výběru zajímá spotřeba a vyžadujeme ji a máme právo ji znát, stejně tak u pračky či ledničky, stejně tak se tomu má stát i u budov. Naopak je spíše s podivem, že se u budov s tímto trendem nezačalo ale přišlo se s nimy až nakonec. Vždyť provoz auta nás ročně stojí 20–40 tis. Kč/rok, provoz pračky 500–2000 Kč/rok, ale provoz rodinného domu se může vyšplhat až k 90 tis. Kč/rok! Vždyť právě zde je největší potenciál úspor, když šetříme každou korunu ve slevových akcích, měli bychom být rádi za to, že stát donutí realitní kanceláře a developery či jiné prodejce nás informovat o tom, kolik poptávaná nemovitost „žere“.

Jako každý výpočet i tento má samozřejmě své vstupní parametry. Je tedy zřejmé, že deklarovaná energetická náročnost je uvedená při určitém normovém chování objektu. (Podobně jako u auta je udávána normová spotřeba – když budete šlapat na plyn jak o závod, spotřeba bude jistě někde jinde než je psaná, s budovou je to podobné – chcete-li z obývacího pokoje vytvořit saunu nemůžete se pak divit vyšším spotřebám a fakturám než jaké byly počítány.)

Z průkazu ale nevyčteme peněžní částku, ta záleží na aktuální nabídce různých dodavatelů. Pro enviromentálně zaměřené a poučené jedince průkaz uvádí i primírní energii. Platnost průkazu je 10 let.

Byly zmíněny povinnosti vyplývající z nové legislativy, objasněny zkreslené informace podávané neodbornými médii, zdůrazněno, že nástup na tento systém hodnocení budov je postupný v delším časovém horizontu, přičemž jako první jsou na řadě veřejné budovy a novostavby.

Průkaz se také stane nástrojem pro schvalování některých dotací, či bude vyžadováno stavebním úřadem dosažení určité vlastnosti konstrukcí či budovy při opravách, může se stát ovlivňujícím faktorem ceny nemovitosti na trhu. Na dotaz o podvodech při vystavování průkazů nelze než odpovědět, že jako všechno je i toto o lidech, a kdo chce podvádět bude podvádět i zde. Nutno však podotknout, že při odhalení takového případu jsou sankce velmi vysoké.

Další informace či agrumenty lze nalézt na www.prukaznadum.cz nebo www.sanceprobudovy.cz.

Ing. Ivo Zeman, NZA – Přístupy a formy integrovaného navrhování

Pan inženýr pronesl úlevu nad tím, že je konečně známá energetická koncepce státu ve vztahu ke stavbám. Zdůraznil, že stavebnictví je v hlubové krizi a došlo k dalšímu výraznému růstu cen energií, díky tomu se ale otevřely cesty pro jednání o novém směřování celého stavitelství.

Pan inženýr Zeman upozornil, že je načase urychleně změnit celkové chápání stavebnictví. A mířil tím do řad architektů, techniků, profesistů u nichž apeloval na výrazné zlepšení spolupráce již ve fázi prvních návrhů, stejně jako do řad dodavatelů, stavebních firem, kde měl na mysli značné zlepšení kvality prací. Příkladem nám mohou být naši sousedé z Rakouska či Německa. Stejně tak apel zněl směrem k politikům a potřeby osvěty obyvatelstva, nejen na seminářích ale i masovějšími prostředky. Byla vyslovena obava, že kdo se nezvládne v nejbližším období maximálně několika málo let přizpůsobit, na trhu nevydrží. (I to je jeden z kladných důsledků krize – vyčištění trhu od nekvalitních firem.)

Následně se přednáška zaměřila na představení vize spolupráce oborů, i na dnes vysoce pokročilé technologie či chytré nápady.

Zajímavostí, která jistě zaujme, je využítí pilotáže při zakládání také pro osazení energetických registrů na zemní výměník. Další příležitosti na využití geotermální energie máme například při budování tulenů metra (jen škoda promarněné šance při prodloužení metra trasy A, kde tohoto využito nebylo) a podobně.

Další perličkou tentokrát z kategorie osvěty budiž připravovaná realizace IQ parku v Liberci. Toto centrum se zaměřuje na popularizaci fyziky a matematiky v praxi a funkční technologické vybavení objektu bude vystaveno a popsáno podobně jako ostatní exponáty.

V poslední části přednášky byl představen systém typizovaných montovaných domů, s možností individualizace objektu dle přání zákazníka.

Závěr

Celá středeční část semináře byla jistě přínosem pro laiky, dobrým zpřehledněním problematiky pro odborníky. Příjemná komorní atmosféra malého konferenčního sálu se promítla i do zájmu o diskusi a vzájemné výměny kontaktů zúčastněných.

Zdroj: konference Jak se staví pasivní dům, veletrh For Pasiv, 6. 2. 2013