Kongres představil evropský strategický plán pro energetický převrat

Po celém světe nabízí zatím 40 000 pasivních domů na 20 mil. m² svým nejrůznějším uživatelům nejvyšší komfort a ušetří jim ročně 240 mil. Euro za náklady na energie – a toto číslo stále roste. Ušetřit ve státním rozpočtu a přesto podpořit růst a vytvořit pracovní místa – to je v současnosti hlavní téma v Evropské unii. Jak to spojit dohromady a současně jaké další pozitivní efekty z toho vyplývají, ukázala 16. mezinárodní konference o pasivních domech – Internationale Passivhaustagung 2012 – v Hannoveru. Pokud bude nová evropská směrnice o energetické náročnosti budov potřebnými doprovodnými předpisy rychle zavedena do praxe, mohla by Evropa do roku 2030 v mnoha oborech dosáhnout plné zaměstnanosti, silně oživit hospodářství a snížit zadluženost.

Na konferenci dorazilo přes 1000 účastníků z celého světa. Přibližně polovina přijela z jiných než německy mluvících zemí, s vysokou účastí tentokrát zejména z Jižní Koreje, Japonska, Číny, USA, Velké Británie, Norska, Belgie a Francie. V 16 pracovních skupinách představilo 90 přednášejících uplatnění pasivního standardu a zkušenosti s novostavbami i rekonstrukcemi. Pasivní domy vznikají v různých klimatických oblastech a jedná se nejen o bytové stavby, ale i o nebytové stavby, stavějí se už dokonce i nemocniční zařízení v pasivním standardu; úspory energie a CO₂ tvoří 80 % oproti běžným novostavbám.

Zahájení 16. ročníku mezinárodní konference Passivhaustagung v Hannoveru 2012 ve velkém „Klenutém sále“, klíčový řečník Prof. Dr. Dr. H.c. Ernst Ulrich von Weizsäcker a Univ. Prof. Dr. Wolfgang Feist z PHIZdroj: PHI/proKlima, Foto: Mirko Bartels

Požadavek: Evropský strategický plán pro energetický převrat

V Evropě existuje 5 mld. m² obytné plochy v poválečné zástavbě, která vykazuje průměrnou spotřebu tepla na vytápění mezi 140 až 250 kWh/m²a. Univ.-Prof. Dr. Wolfgang Feist, který vede německý Passivhaus Institut (PHI), využil zahájení 16. mezinárodní konference Passivhaustagung 2012 jako příležitost předložit Evropské komisi a členským státům EU návrh na největší investiční program za posledních 60 let, který by vyvolal rozsáhlý energetický převrat v Evropě a z kterého mohou mít všichni prospěch.

S motivační podporou 80 Euro na m² obytné plochy pro rekonstrukci s min. 85% úsporou energie (tzv. „Deep Renovation“)^*) může být v EU během několika desetiletí zlepšen standard všech poválečných budov na současnou úroveň komfortu.

*) „Deep Renovation“ je v materiálech k připravované evropské směrnici o energetické náročnosti budov z 28. 2. 2012 označení pro sanaci formou zateplení se snížením energetické náročnosti o min. 80 %.

Opravdová Win – Win – Win strategie z krize!

V Evropě by to při objemu podpory 400 mld. Euro vyvolalo investice o objemu okolo 3000 mld. Euro – formou příjmů z daní by se do rukou veřejné správy dostalo zpět 600 mld. Euro. Pro obyvatele takto vylepšených obytných budov dokonce vzniká další úspora okolo 4 000 mld. Euro na nákladech za energie, vztaženo na obvyklou délku bankovní půjčky. Ne zcela bezvýznamný je také nárůst kupní síly, čímž se ještě podpoří hospodářský rozvoj. K tomu je ale rozhodující, aby byl tento investiční program jednotně v celé Evropě využit jen pro skutečně udržitelné rekonstrukce typu „Deep Renovation“ – protože rekonstrukce horší kvality jen navyšují špatnou efektivitu, jak zdůraznil Dr. Feist.

Takto lze ročně vytvořit 2,2 mil. „ekologických pracovních míst“ po celou dobu podpory. Kromě toho tím bude klima trvale ušetřeno úsporou 530 mil. tun CO₂ ročně. Těmito opatřeními se sníží pasivní saldo obchodní bilance o 4 000 mld. Eur, čímž bude finanční krize EU výrazně zmírněna, zdůraznil Günter Lang, tiskový mluvčí 16. ročníku mezinárodní konference Passivhaustagung, důležitost strategického plánu.

Evropa by se stala hlavně o dost méně závislou na importu energie z fosilních energetických zdrojů. Ročně by se tak ušetřilo 1 000 TWh na energii. Tím by byla jakákoliv další špatná investice do fosilních a jaderných elektráren zbytečná a energetická autonomie Evropy prostřednictvím obnovitelných zdrojů energie na dosah ruky.

Klíčový řečník a spolupředsedající výboru UNEP pro energetické zdroje Ernst Ulrich von Weizsäcker doplnil, že by se měla podpořit myšlenka evropského komisaře pro životní prostředí Dr. Janeze Potočnika a evropského komisaře pro daně a celní unii Algirdase Šemety, tj. snížit zdanění práce a zvýšit zdanění energií – při zajištění sociální vyrovnanosti. To by byl ten správný doprovodný krok v oblasti daňové politiky ke strategickému plánu energetického převratu.

Bezpočet příkladů na konferenci ukázalo, že to jde už dnes!

Dostat radnici do pasivního standardu - je to luxus nebo ekonomický a udržitelný krok? Této otázce jsme se věnovali na příkladu typické správní budovy z přelomu 60.-70. let. Jednoznačný výsledek – z dlouhodobého hlediska se to obci ekonomicky vyplatí!

To, že závazná směrnice o energetické náročnosti budov požadující zvýšení energetické efektivity o 20% do 2020 není utopií a již dnes lze tento požadavek ekonomicky a technicky provést, ukázala aktuální rešerše rekonstrukcí veřejných budov dle principu „Deep Renovation“ napříč Evropou. Sesbíralo se 150 nejlepších příkladů („Best Practice“) veřejných budov rekonstruovaných principem „Deep Renovation“ z Rakouska, Německa, Belgie, Slovinska, Itálie, Švýcarska, Česka, Švédska, Dánska, Velké Británie a Francie. Třetina evidovaných veřejných staveb dokonce dosahuje úsporu energie vyšší než 90 %.

Původní výrobní budova v Hannoveru z 50. let minulého století s 13 000 m² podlahové plochy byla přeměněna na provozní a průmyslovou budovu s přebytkem energie. Potřebná energie je zajišťována ze sluneční energie a z biomasy. Na to, že i kulturně historicky cenné stavby lze rekonstruovat na pasivní dům při zachování jejich památkové hodnoty, upozornil příklad 160 let starého statku „vulgo Weber“.

Rekonstrukce komunitního centra v Londýně na pasivní standard s úsporou energie ve výši 95 % zdůrazňuje velké ekonomické výhody. Další příklady ze San Francisca, Jižní Koreje nebo Bruselu poukázaly na celosvětový potenciál takto zaměřených rekonstrukcí. Poprvé byly představeny certifikované zateplovací systémy určené pro modernizaci budov s využitím komponentů vhodných pro pasivní domy (EnerPHit), a to včetně detailů jejichž lineární činitele prostupu tepla lze přímo převzít do výpočtu v PHPP. Certifikované pasivní okno třídy A historického vzhledu nabízí také pro památkově chráněné budovy ten nejvyšší komfort.

Hospodárnost pasivního standardu se potvrzuje

Po světě se rozkřiklo, jak finančně výhodné pasivní domy jsou. A tak mohly být například v Santa Fe (Nové Mexiko) postaveny první pasivní domy, a to za nižší stavební náklady než domy postavené splňující „jen“ zákonné požadavky. Přes nízké ceny energií a chybějící právní rámcové podmínky v USA má pro komerční investory z ekonomického hlediska smysl vsadit už od počátku na pasivní standard. Jedna studie ukazuje, že také ve Velké Británii se pasivní domy vyplatí oproti budovám postaveným podle britských požadavků („UK 2010 Building Regulations“). První dvě pasivní školy ve Velké Británii byly realizovány i přes vysoký kvalitativní standard bez vícenákladů oproti standardním školám. Pasivní standard zajišťuje u PPP projektů (PublicPrivatePartnership) díky pohledu na životní cyklus hospodárnost a udržitelnost současně.

Regiony, kde pasivním domům svítí zelená, ukazují cestu

Město Freiburg ukázalo ostatním obcím, jak lze energetický standard novostaveb usneseními úspěšně pozvednout na úroveň pasivního domu. Město Frankfurt nad Mohanem, kde se uskuteční příští ročník mezinárodní konference Passivhaustagung, doposud realizovalo celkem 45 veřejných budov v pasivním standardu, dalších 55 budov je ve fázi projektu či realizace. Novostavby v Hamburku zažívají díky tamnímu modelu zajištění kvality trvalé zvyšování kvality výstavby. To, že se pasivní dům vyplatí také pro veřejnou správu, předvedly objekty správce nemovitostí „LBB“ spolkové země Porýní-Falc na ukázkách budovy Finančního úřadu a budovy Institutu pro matematiku.

Z nuly na 250 000 – to je rychlost pasivního domu!

Bruselský region prezentoval, jak se během pouhých 4 let plocha pasivních domů razantně zvýšila z 0 na 250 000 m². Bruselský region tak působivě ukazuje, jak se směrnice EU o energetické náročnosti budov už o 6 let dříve důsledně dostává do praxe se standardem pasivního domu. Tím se jasně ukazuje, že domnělá utopie se rychle stává realitou, když se použijí a do praxe uvedou potřebné prostředky.

Projekt kliniky v pasivním standardu, Frankfurt-Höchst
Zdroj: woernerundpartner

Sportovní internát Spolkového sportovního spolku Dolního Saska v pasivním standardu, Hannover Zdroj: Carsten Grobe

Nemocnice nabízejí obrovský potenciál pro pasivní standard

Poprvé se na konferenci jednalo také o projektech nemocnic v pasivním standardu. Ať už se jedná o novostavbu psychiatrické denní kliniky svazu LVR v Kolíně n.R.-Chorweileru s pouhými 5,5 % stavebních vícenákladů nebo o novostavbu kliniky ve Frankfurtu-Höchst se 70 000 m². Téma pasivní domy získává v oblasti nemocničních staveb rychle na významu. Vždyť ve fázi projektu či výstavby už je celkem 7 nemocničních objektů, např. kliniky v lázeňských regionech Baden a Mödling s 56 000 m² nebo lůžkové oddělení nemocnice Triemli v Curychu s 49 500 m² či nemocnice a laboratoře Chu Saint-Pierre a nemocnice „Paul Brien“ v Bruselu s 24 000 m².

Pasivní domy ve studených klimatických oblastech

Jak musí být koncipovány pasivní domy ve studených klimatech? Příklady z Wisconsinu (USA), Skotska (VB) nebo celosvětově první tenisová hala v pasivním standardu ve Švédsku od tenisové jedničky Stefana Erdberga zdůraznily, které parametry musí být obzvlášť zohledněny. Toto zajímalo především účastníky z Ulánbátaru v Mongolsku, nejchladnějšího hlavního města světa.

Pasivní domy v teplých a vlhkých klimatických oblastech

Projekt pasivního domu v subtropickém klimatu: nová rakouská ambasáda v Jakartě, hlavní architekt: pos architecture Vienna, stavebník: rakouské Ministerstvo zahraničí, foto: TimX.C.

Z novostavby rakouského velvyslanectví v Jakartě v Indonésii je zřejmé, že se pasivní standard skvěle osvědčuje také v teplých a vlhkých klimatech a že pro tamní poměry poskytuje nezvykle vysoký komfort a příjemné vnitřní prostředí – při významné úspoře nároků na chlazení. V koncepční studii pasivního domu v regionu s teplým a současně vlhkým klimatem (Šanghaj) vytvořil Berthold Kaufmann, vedle návrhu obálky budovy, také návrh technického zařízení, které dokáže zajistit letní chlazení a odvlhčování pomocí přiváděného vzduchu, resp. s velmi malým množstvím oběhového vzduchu (2násobná výměna za hodinu).

Klimatické předpoklady v Bhútánu se subtropickým klimatem až po extrémně drsné zimy poskytují pro použití technologie pasivního domu téměř ideální okrajové podmínky. Kvalita provádění a pořízení a taktéž správné použití adekvátních materiálů však zůstávají v himalájském regionu velkou výzvou.

Kde stojí pasivní domy, tam se klidně usaď

V regionu města Hannover už je několik set pasivních domů. Jen v části regionu, kde lze čerpat dotaci z fondu enercity organizace proKlima, tento fond od roku 1998 finančně podpořil okolo 750 bytových jednotek v pasivním standardu. K tomu je třeba připočíst ještě přes 50 nebytových staveb v pasivním standardu. „Od roku 2006 ukazuje naše statistika výrazný nárůst. Určitě se v tom projevuje tehdy nastupující skok v cenách energií,“ řekl ředitel proKlimy Harald Halfpaap.

Poptávka po pasivních domech dále roste. Nejlepší příklad: V Hannoveru-Wettbergen vzniká v současnosti jeden z největších evropských komplexů s nulovými emisemi „zero:e park“ s 300 pasivními domy. „Výstavba domů první stavební etapy je v plném proudu – některé už jsou obsazeny. Na základě velké poptávky byla druhá stavební etapa uvedena na trh dokonce o 1 rok dříve,“ informoval Halfpaap.

Hannover se svým počtem pasivních domů patří v Německu do 1. ligy. To je také důvod, proč se konference Passivhaustagung po roce 2006 už podruhé konala v tomto městě a večerní recepce velkolepě proběhla na fotbalovém stadionu místního týmu Hannover 96. Pasivní dům je prostě šlágr!

Během konference bylo prezentováno 90 příspěvků v 16 pracovních skupinách. Kromě toho program doplňovaly největší výstava pasivních domů s fórem výrobců, fórum řemeslníků, mezinárodní burza výrobců, základní kurz o pasivních domech, večerní program na fotbalovém stadionu a v neposlední řadě 8 exkurzí.

Pořadateli 16. ročníku mezinárodní konference Passivhaustagung byli Passivhaus Institut a proKlima – Der enercity-Fonds.

17. ročník se uskuteční od 19. do 20. dubna 2013 ve Frankfurtu nad Mohanem.