Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Jaká jsou specifika výstavby hal v chráněné krajinné oblasti?

Jak je to s realizací ocelových hal v těchto územích, jaká jsou specifika a úskalí? Odpovědi najdete v rozhovoru s Ing. Renatou Borošovou z náchodského projekčního ateliéru INS spol. s r.o.

Areál HAUK s.r.o. (Police nad Metují)
Areál HAUK s.r.o. (Police nad Metují)

Požádali jsme proto o rozhovor Ing. Renatu Borošovou z náchodského projekčního ateliéru INS spol. s r.o., která má bohaté zkušenosti s našimi halami pro společnost HAUK s.r.o. a D.R.J. TISKÁRNA RESL, s. r. o., jejichž haly se nachází na území CHKO Broumovsko. Výhodou jejího pohledu je i skutečnost, že zatímco haly firmy HAUK vyrůstaly v rámci chráněné krajinné oblasti v intravilánu (astavěné ploše obce), objekty firmy otce a syna Reslových se realizovaly v extravilánu, tedy mimo zastavěné části obce.

V našem rozhovoru se chceme věnovat tématice výstavby hal v CHKO, přesto na úvod dovolte jednu obecnější otázku, týkající se spolupráce se společností LLENTAB. Zajímalo by nás, jak dlouho už tato spolupráce trvá a které objekty realizované právě v chráněných krajinných oblastech s ocelovými konstrukcemi LLENTAB považujete z hal obou výše uvedených firem za významné či jinak zajímavé.

Vzájemná spolupráce začala v roce 2012 a první realizací byla skladová hala pro firmu HAUK s.r.o. v Polici nad Metují v CHKO Broumovsko. Tenkrát jsem se k halám LLENTAB dostala vlastně náhodou. Úplně první hala, kterou pan Petr Hauk ve svém areálu postavil, byla realizována jiným systémem. Už tenkrát se však počítalo s výstavbou dalších objektů a mně se zdálo, že dodavatel té první haly si u nové nabídky trochu nadsadil ceny. Chtěla jsem proto zkusit poptat ještě někoho jiného, a tak jsem poprvé oslovila LLENTAB. Nabídka se panu Haukovi líbila a takto vznikla první z těch mnoha dalších hal, které jsme od té doby u něj nebo u otce a syna Reslových na území naší CHKO systémem LLENTAB realizovali. Spolupráce fungovala hned od počátku výborně a podobně ji vnímali i investoři. Týkalo se to všech kroků, od odladění dokumentace až po samotnou realizaci. Samozřejmě občas něco zaskřípalo, ale to souviselo hlavně se subdodávkami nebo s tlakem na termíny apod. Vzájemná komunikace si sedla i po lidské stránce, to bylo a je vždy důležité. Pokud se ptáte na významné či zajímavé objekty, záleží na tom, co kdo považuje za zajímavé. Jedním z mnoha aspektů je i výstavba v chráněné krajinné oblasti, kde je jedním z dotčených orgánů i správa CHKO. Uvedu příklad — u jedné z hal jsme měli podmínku, že objekt musí být umístěn v předepsané vzdálenosti od volné krajiny. Pojem volná krajina není přitom nikde přesně definován, a každý si tak pod ním může představit něco jiného. Museli jsme si proto se správou CHKO vzájemně vyjasnit, co si pod tím u této konkrétní haly představují. Je jasné, že pokud stavba v dálkových pohledech výrazně vyniká a ruší panorama krajiny, její přesné umístění se musí upravit. Ale kompromis se podařilo najít, v tomto konkrétním případě pomohla výsadba dřevin (dokonce i na cizích pozemcích), která ten dálkový pohled a představu dotčeného orgánu zohlednila.

Jaká jsou specifika výstavby hal v chráněné krajinné oblasti?

Ing. Renata Borošová v pozadí areál společnosti D.R.J. TISKÁRNA RESL, s.r.o.
Ing. Renata Borošová v pozadí areál společnosti D.R.J. TISKÁRNA RESL, s.r.o.

Základní ochranné podmínky chráněných krajinných oblastí definuje § 26 zákona č. 114/1992 Sb. Od roku 2015 funguje i Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), která působí na celém území České republiky a do jejíhož předmětu činnosti spadá i výkon státní správy na území chráněných krajinných oblastí. Řadu parametrů nové haly tak neovlivňují jen ochranné podmínky samotné správy CHKO, ale do stavebního řízení vstupují i orgány místní ochrany životního prostředí či AOPK ČR. V současné době je už například předepsaná i barevnost fasády, což ještě u těch prvních hal pro společnost HAUK nebylo požadováno. Postupem času se ty podmínky zpřesňují a zpřísňují, což samozřejmě může být pro investora komplikací. Například u nových hal firmy HAUK jsme už měli předepsaný přesný odstín šedivé barvy a ten jsme museli při realizaci striktně dodržet. A stává se to i u hal, které stojí mimo území CHKO. Odbor ochrany krajiny například řeší ty zmíněné dálkové pohledy, tedy jak bude hala či areál vypadat z pohledu od města apod. Právě proto se v podmínkách výstavby objevuje nutnost dodatečné výsadby zeleně či předepsaná barevnost fasády nebo střech nových hal. Vždy tedy záleží na konkrétní lokalitě, těch faktorů je několik a jsou individuální. Pokud se například jedná o areál s více halami, je vždy předností, pokud se vzhled všech objektů „slije“ do odstínu, který dálkový pohled na areál výrazně neruší. Laik si řekne, že k lesu by se hodila například zelená fasáda, ale v zimě vypadá les často jinak než v létě a zelená hala by ten dálkový pohled výrazně rušila. Sama mohu potvrdit, že jsem podobné argumenty dotčených orgánů při pohledu na skelet rozestavěné haly a jeho dopad na krajinu musela uznat. Vyvíjí se i proces schvalování, dnes už to není záležitost jednotlivce, ale výstavbu nových objektů posuzují vícečlenné stavební komise, do kterých se zapojují i zástupci dalších CHKO. Komisi musíme předložit už samotný návrh, jeho vizualizaci a dopad na krajinu a členové komise už dopředu sdělí, zda to je v této podobě průchozí, či nikoliv. To je také novinka v posuzování nových objektů. Na jedné straně to celý proces zdržuje a komplikuje, na druhé straně je to stanovisko komplexnější a dá se z něj vycházet při přípravě finální fáze projektu.

Je jedním z posuzovaných parametrů například výška haly?

Ano, ale není to striktně stanovená hodnota pro všechny lokality v CHKO. Konkrétní výška nové haly je vždy individuální a záleží na reliéfu krajiny a dopadu nové stavby na krajinu. Jinak se například u objektu v CHKO posuzuje, zda je nová hala v intravilánu, tedy ve městě, nebo extravilánu, tj. v samotné přírodě. V intravilánu není správa CHKO dotčeným orgánem, a i když si od ní místní stavební úřad vyjádření vyžádá, není její stanovisko určující, její pohled má spíše informativní hodnotu. V extravilánu naopak platí, že tam musíme stanovisko a podmínky správy CHKO striktně dodržovat. Například objekty pana Hauka jsou v intravilánu města Police nad Metují, ale haly rodiny Reslových jsou už mimo hranice města a tam jsou podmínky výrazně přísnější. Tam jsme museli kromě výšky objektů a jejich barevnosti dodržet hlavně procento zastavěnosti a zazelenění území, ochranu vodních toků a další parametry. Navíc neplatí automaticky, že pokud hodnotu zastavěnosti území investor dodrží, vydá správa CHKO souhlasné stanovisko. Ta hodnota je jen orientační a u každého pozemku nebo areálu si ji může dotčený orgán upravit. Dohoda a respekt ke stanovisku správy CHKO jsou v takových případech nutností. Při stavbě hal u Reslových jsme museli vzít například v potaz i skutečnost, že pozemkem protékal místní potok a investor požadoval v té části, která ležela na pozemku, jeho zapuštění pod úroveň terénu. Tak jsme museli vše se správou CHKO předem projednat s ohledem na výskyt obojživelníků v toku. U pana Hauka zase byl koridor výskytu žab a jednou z podmínek bylo i to, aby se žáby nedostaly na pozemek. Překážka, kterou žába nepřeskočí, musí být z vnější strany hladká a min. 25 cm vysoká, takže po celém obvodu musela vzniknout pevná zábrana, kterou žáby nepřekonají. Klasický drátěný plot od země v takovém případě samozřejmě nestačil, nutná byla podezdívka. Takže dalším faktorem na takovém území je výskyt biokoridoru chráněných živočichů.

CZ0651 HAUK (Police nad Metují)
CZ0651 HAUK (Police nad Metují)

Chápu to správně, že stavba v chko vždy automaticky přináší zdržení celého projektu?

To ne, pokud projektant podmínky zná a má se stavbami v takovém území zkušenosti, nemusí se to od běžné realizace mimo území CHKO v čase zásadně lišit. Ale vyžaduje to vždy dobrou znalost a zkušenosti s celým procesem, s prací dotčených orgánů a jejich preferencemi. My už od počátku s dotčenými orgány intenzivně komunikujeme a snažíme se maximálně zohledňovat jejich názory a podmínky tak, aby při schvalování finálního projektu nebyl investor nepříjemně překvapen. Vyplatí se být aktivní, komunikovat a hledat dohodu. I přesto se nám někdy stává, že narazíme na nepříjemné překvapení, ale v takových případech je důležitý konstruktivní přístup investora při hledání kompromisu, který je akceptovatelný pro všechny zúčastněné strany. Faktem je, že ty procesy a stanoviska se vyvíjí a nelze brát za bernou minci to, co platilo ještě před pár lety. I tento vývoj je pochopitelný, vše kolem nás se mění, a tak je potřeba pružně reagovat.

Na jaké podmínky Vy nebo kolegové při řešení projektů nejčastěji narážíte?

Už jsem to průběžně zmiňovala v předchozích odpovědích. Jsou to výšky, barevnosti, respekt k reliéfu krajiny, vzdálenosti od volné krajiny, procenta zastavěnosti plochy a zalesnění, ochrana vodních toků a respektování biokoridorů a výskytu chráněných živočichů. Ale vždy je to individuální, dobře to například ilustrují objekty pana Resla. Ta původní budova byla okrová a podle ní jsme pak ladili barevnost fasád ostatních hal. Střechy těch nových už však musely být šedivé a dodržet jsme museli i výšky nových hal. A vzhledem k umístění v extravilánu tam byly i přísné požadavky na procenta zastavěnosti.

Pokud se na tuto tematiku podíváte z dlouhodobějšího pohledu, jaké jsou tam patrné trendy — v čem je nyní situace ve srovnání s minulostí jiná?

Proces schvalování se precizuje a zapojuje se do něj více lidí — viz již zmíněné stavební komise. Pro nás a pro investora to přináší nutnost počítat s novými požadavky a zohledňovat názory více lidí a profesí. Náročnější je to i na přípravu a podobu projektu — podklady musí být komplexnější a musíme pracovat s vizualizacemi, v nichž se nový objekt v navrhované velikosti a barevnosti vkládá do reálných fotografií krajiny, ve které se bude stavět. Ale bereme to jako přirozený vývoj a často jsou pohledy dotčených orgánů dokonce inspirací pro takovou úpravu, která nás původně nenapadla. Takže to není souboj, ale proces, v němž je nutná komunikace a potřeba hledat shodu. My se zase snažíme vysvětlit, že stavařina má svá pravidla a není vždy snadné či možné udělat úpravy, které se jim zdají banální a snadno proveditelné. Zapojení více lidí někdy celý proces prodlužuje, ale na druhé straně jej dělá transparentnější pro projektanta a investora — už to není v podobě co člověk, to názor. Dříve měla města útvary hlavního architekta, které dohlížely na zástavbu v širším urbanistickém konceptu. Tato praxe se v průběhu času ztratila a šlo se cestou individuálních staveb s velikostí, tvarem a formou zcela dle preferencí investorů. To pak přineslo podobu zástavby, kdy si každý dělal, co chtěl, a celkový výsledek tak i vypadal. Současnou snahu dát městům a jejich okolí nějakou tvář tak považuji za návrat k rovnováze a k takové podobě výstavby, která respektuje jak potřeby investora, tak i ráz krajiny a veřejnost, která v místě výstavby žije a která je s podobou a dopadem nového objektu denně konfrontována.

Jak se k objektům, jako jsou haly pro sklad, výrobu, administrativu či zemědělskou výrobu, staví orgány ochrany přírody a správy CHKO? Lze v této oblasti vypozorovat společné trendy (např. v souvislosti v současnosti často diskutovanou ochranou před povodněmi či suchem apod.)?

Nakládání s dešťovou vodou už několik let řeší příslušné předpisy včetně stavebního zákona. Někdy se retenční nádrže zdají investorům nákladné nebo představují komplikaci, protože zabírají část pozemku, ale i tady se dá najít řešení, například v podobě nádrží pod zpevněnými plochami. Ale do hospodaření s dešťovou vodou správa CHKO nevstupuje, to je záležitost společná pro všechny stavby.

V médiích se v poslední době píše o halách se zelenými střechami či fasádami jako jednom z možných řešení při omezování vzniku tepelných ostrovů v aglomeracích měst. Mají podobné budovy své místo i v chráněných krajinných oblastech?

Pokud investor preferuje zelenou střechu, tak to určitě jde, zejména u administrativních objektů, ale u průmyslových, výrobních či skladových hal jsem to zatím neviděla. Inspirace pro zelené fasády už u nás existují a naše investory o tom informujeme, zatím jsme však žádný konkrétní projekt tohoto typu nerealizovali. Otázkou je, jak by se zelená fasáda dala realizovat v CHKO, kde správa vždy preferuje využití původních rostlin a často je i podmínkou, aby to bylo z místní školky. A tyto rostliny se ne vždy na tento typ fasády dají použít. Pokud jsme například realizovali výsadbu, používali jsme vrby, šípkové růže apod., u travin je preferovaná původní louka, a ne běžné zahradní trávníky. Má to samozřejmě smysl, ale neumím si zatím představit vysazovat původní rostliny s výskytem v CHKO na fasádu haly. Znamenalo by to řešit nejen navýšení ceny pro investora, ale i ucelený systém jejich zavlažování, zatížení objektu, uchycení apod. a nejsem si jistá, jestli by to nepřineslo víc škody než užitku. Dešťová voda nemusí stačit a zavlažovat zelenou fasádu pitnou vodou by asi nebyl krok správným směrem.

INS spol. s r. o. (Náchod)

Je po více než dvacetiletém působení stabilním, zkušeným a stále dynamicky se rozvíjejícím projektovým ateliérem, kterému se k plné spokojenosti zákazníků daří úspěšně realizovat řadu významných projektů. Předmětem činnosti společnosti je zhotovování komplexní projektové dokumentace pozemních staveb, a to jak novostaveb, tak rekonstrukcí. Obsahem práce projekčního ateliéru je návrh, studie, všechny stupně projektové dokumentace a výkon autorského dozoru. Těžištěm projektových prací jsou občanské a bytové stavby, stavby pro sociální péči a zdravotnictví a průmyslové stavby. Součástí projektové činnosti je i výkon inženýrské činnosti, zejména spolupráce při zajištění vstupních údajů a průzkumů, projednání s dotčenými orgány a organizacemi a zajištění všech potřebných legislativních úkonů.

LLENTAB, spol. s r.o.
logo LLENTAB, spol. s r.o.

Postavili jsme již více než 1 000 hal v ČR. Za naší úspěšností stojí dobré ceny, spolehlivost a rychlé dodání haly. Toho dosahujeme díky vlastní projekci, automatizovaným výrobním linkám a vlastním zkušeným montážním týmům. VIDEA - průběh výstavby, detaily ...